Znamení rožmberské růže

20.11.2017

Velmi čtivé, ostatně jako každý příběh Oldřicha z Chlumu. Už se těším, až začnu číst další knížku ze série.

26.09.2017

Není nad to, zamilovat si nový příběh a těšit se na každý další díl.

21.02.2017

ako tak citam - tato knizka nepatri medzi Vondruskove najvydarenejsie. Je to moja prva knizka od tohoto autora, a sice nejake tie kopance a zadrhele a tazkopadnost (ano, tieto momenty presne spomina PeterDzurjaník ) som zaregistrovala, ale tiez ma kizka celkom pozitivne prekvapila, citala sa dobre a motivuje ma zohnat si od autora nejaku dalsiu :) (ato bola doporucena kamaratkou)...davam 4+

22.01.2017

Oldřich z Chlumu a jeho prípady sú pomerne pozitívne prijímané čitateľskou verejnosťou a už si našli svoj okruh priaznivcov. Vytvorili si aj určitý štandard a človek približne vie, čo môže od Vondrušky očakávať. No konkrétne tento román mi príde ako vystupujúci z radu a (bohužiaľ) nie práve v najlepšom svetle.

Kráľovský prokurátor zväčša ťažké prípady rieši spoločne s čitateľmi. Dáva im rovnaké šance na odhalenie páchateľa aké má on. Niekoľkokrát za pátranie sa pristaví a buď s Otom alebo s Divišom preberie doterajšie pátranie a nazbierané dôkazy. Akciu väčšinou zabezpečuje Ota a to skôr v menšej miere, rozhodne však nejde o akčnú jazdu. A práve v tomto je román výnimkou. Znamenie rožmberskej ruže je čistokrvným dobrodružným príbehom, kde pátranie zohráva menšiu úlohu. Dôraz je na akčné pasáže ako napadnutie Ludmily, obliehanie Harasova, snaha presvedčiť Oldřicha ku kráľovražde a záverečné odhalenie pred očami kráľa. Sám Oldřich po väčšinu času pôsobí zmätene a presúva sa po území hradu a nádvoria a snaží sa z pár rozhovorov zistiť čo sa vlastne deje. Takže čitateľ je zmätený s ním. Odhalenie vraha a vysvetlenie uvažovania, ktorým bol odhalený, pôsobí mierne nasilu a nie práve uhladene. Vrah sa navyše objavil len nakrátko po príchode prokurátora do Prahy, potom zmizol a zázračne sa objavuje až pri odhalení. Nehovoriac o kostrbatom vysvetlení toho ako bol vlastne Oldřich privolaný ku kráľovi (presvedčenie Wilheringa by sa ešte dalo pochopiť, ale to, že bol zavraždený zlodejom a ten sa stal novým poslom bolo už vyslovene kŕčovité a nepresvedčivé).

Najhoršie však dopadol prípad zavraždeného lekárnika. Všetko pátranie (ak nepočítame Otovou obhliadku miesta činu) sa odbije v samom závere a to veľmi urýchlene. Priam cítiť autorovu snahu čo najskôr príbeh ukončiť a zbytočne ho už nekomplikovať. Celý Vojtkin prípad by si podľa mňa zaslúžil dôstojnejšie miesto. Nemusel byť vyrovnaný ostatným dvom, ale takto skutočne pôsobí „odfláknuto“.

Autor priviedol na scénu aj nové postavy: Ludmilu, ktorá bola väčšinou len spomínaná, ale aktívne sa doteraz veľmi neprejavila, a Kunhutu. A samozrejme postavy súvisiace s aktuálnymi prípadmi. Žiaľ, ani jedna z nich nepôsobí veľmi sympaticky. Najmä Kunhuta pôsobí absolútne nedôveryhodne a to je pritom autor profesionálny historik. Skôr ide o karikatúru než o osobu z mäsa a kostí. Tento dojem mám pri väčšine ženských postáv: Ludmila, Přiběna, Kunhuta, Vojtka či Jadwiga sú predstavené len ako ženy úplne podriadené ženským emóciám a túžbam. Všetko sa u nich točí okolo sexu. Od Kunhuty, Přiběny a Jadwigy v postavách poživačných žien k Vojtke, ktorá neustále horí za vernosť a lásku, no v konečnom dôsledku taktiež podľahne Otovi a aj do budúcna mu sľubuje erotické hry. A nakoniec Ludmila, ktorá ako počestná manželka počestného muža musí pôsobiť zdržanlivo, je v knihe zobrazená ako žiarlivá manželka vybíjajúca si zlosť na služobníctve. Autor skrz svoj text a postavu Oldřicha pôsobí ako zatrpknutý starý mravokárca. Hlavne správanie Vojtky mi prišlo značne nepresvedčivé a umelé.

Záverom možno povedať, že som sklamaný – nepresvedčivé postavy, nie práve ladne vysvetlené pozadie prípadov a stereotypy. Myslím si, že sa dajú nájsť lepšie remeselne zvládnuté príbehy Oldřicha z Chlumu, kde má človek po prečítaní pocit, že všetko do seba zapadá a v príbehu nie je problém sa orientovať. Kde sú sympatickejšie a uveriteľnejšie postavy. Faktografické chyby (napr. o pohlaví Oldřichovho a Ludmilinho potomka) sú už len finálnymi klincami do rakvy. Napriek tomu verím, že sa nájdu aj čitatelia, ktorí ocenia akčné pasáže a budú benevolentnejší k viacerým nedostatkom, ktoré sa v knihe objavili.

20.10.2016

Výborné, dlouho jsem pana Vondrušku ignoroval a po pár dílech série Hříšní lidé Království českého mohu napsat, že to byla chyba. Chytře a velmi čtivě napsané případy královského prokurátora Oldřicha z Chlumu a jeho sympatické vyšetřovací družiny. Odpočinková a přitom skvělá četba pro ty, kteří si chtějí dát pauzu od severských a jiných krimi. Žádné brutality, selský rozum, vtip, historie trochu pohádková, občas něco nesedí, ale není to přece literaturu faktu a hlavně nenudí. Každému mohu jen doporučit.

20.10.2016

Pan Vondruška mě opět nezklamal. Jsem zvědavá na další příběhy.

06.09.2016

Moc pěkně napsané...
Úplně na mě ta doba z knížky dýchá... :-) S královským prokurátorem Oldřichem z Chlumu se rozhodně nudit nebudete... Do děje více vstupuje i Oldřichova manželka Ludmila... Rozhodně mohu doporučit ostatním k přečtení...

01.08.2016

Středověký Adam Dalglish v podání Oldřicha z Chlumu mě opět nezklamal.Prolínání dějů,sugestivní prostředí,provázanost činů a osob.Vždy, když dočtu knihu od p.Vondrušky, říkám si, dám nyní pauzu,ale za dva dny šmátrám po další.Doufám, že je to pořád jen zábava a ne závislost.

16.05.2016

U série Hříšní lidé Království českého vždy váhám zda dát 3 nebo 4 hvězdy, vesměs se přikloním k 4. Hlavní hrdinové a hrdinky jsou sympaťáci. Sice to není učebnice historie, ale deštivý den příběh prosluní spolehlivě. elizabeth_ba komentářem trefila hřebíček na hlavičku, obě zmíněné chybky mi polechtali selský rozum/ paměť, ale zase nejsem historik, aby to vzbudilo nějaké zásadní vášně. Strhnutí 3 hvězd se mi zdá kruté. Chtělo by to kvalitně natočený televizní seriál po vzoru Bratra Cadfaela nebo Hercula Poirota, jejichž příběhy na mě působí podobně jako příběhy Oldřicha z Chlumu.

18.04.2016

Panu Vondruškovi se nedá upřít jediná věc, knihy jsou velmi čtivé. Ovšem se dvěma výjimkami, když množství nesmyslů v knize se vyskytující, převýší napětí a touhu dozvědět se kdo je pachatelem (tato "touha" ale u dalších čtení samozřejmě ztrácí smysl, takže se to tím horší). Těmito výjimkami pak jsou Podivná svatba na Lichnici a právě tato, čili Znamení rožmberské růže. Místo princezna Kunhuta se ještě dalo číst, královna Kunhuta a ten odstavec, jak se ještě s Přemyslem nevzali (když už to navíc v časově (ještě o jeden příběh) předcházejícím Ďáblově sluhovi autor napravil), se dal přeskočit. To by ale Kunhuta nemohla být Bélova dcera a nemohlo by první Oldřichovo dítě (krátce před počátkem příběhu narozené) být děvče, když se všude jinde píše, že to byl syn. No prostě co dvě stránky opět jako u Lichnice taková blbost, že jsem musela knihu ani ne odložit, ale téměř zahodit a moc se nutit do dočtení (zvlášť, když už jsem při svém druhém čtení věděla, jak vše dopadne). Budiž autorovi ke cti, že napsal lepší knihy, ale tuhle tu by snad měl před dalším vydání přece jen upravit a místy přepracovat (Lichnici by ani to nepomohlo, tu by mohl napravit jen oheň, jak pravil kdysi o svých básních římský klasik).

09.04.2016

Krásný příběh ze starých časů. Jako kdyby se odehrával v současnosti.

24.03.2016

S komentářem kolegyňky Yoriky, napsaným dne 14.05.2014, nelze nic jiného než souhlasit. Bohužel ale dle většiny komentářů je zapotřebí přiznat, že inteligenci svých čtenářů naopak zná do detailu. Což mě moc mrzí, zvlášť když někteří v komentářích píší (v tomto případě snad opravdu páší - od slova páchat - jak se mi původně podařilo překlepnout), že je jeho historie zábavná a poučná současně. Zábavná většinou ano, poučná však dost zřídka.

18.11.2015

Kniha se dobře četla. Měla spád. Byla zábavná. Další z knih, které jsem četla o Oldřichovi z Chlumu. Přemýšlela jsem o tom, kolik jsem jich vlastně přečetla. Dost. Ale u většiny bych nedokázala říci, o čem zhruba byly. Splývají mi dokonale. Takový Zločin na Zlenicích hradě LP 1318 si vybavuji do překvapujících podrobností, ale Vondruškovy knihy ne. Jsou pořád stejné, psané podle stejného mustru. Ale zábavného. A až se mi do ruky dostane další Vondruška, ráda si ho přečtu znovu. Protože, i když je schématický, tak mě zkrátka baví.

10.08.2015

Spolu se Mstou písecké panny a Románem o růži řadím Znamení rožmberské růže mezi ty lepší "Vodnrušky". Příběh je svižný, zábavný, s dobrými zvraty a hezky napsanými postavami. Královna Kunhuta je tu navíc uplně skvělá. :-)

29.04.2015

Super! Fakt to člověka chytne! Čte se to lehce a rychle! :)

20.04.2015

Hustý příběh se zajímavou zápletkou, co na tom že tam jsou historické nepřesnosti, tady jde o příběh ne o historická fakta.
Prostě ze zoufalé situace vás dostane jedině on:)

18.02.2015

Tentokrát se mi líbil i závěr, který nebyl useknutý jako u některých jiných.

22.12.2014

Stejne krásna kniha a stejne ctivy pribeh jako vzdycky. Pan Vondruska nikdy nezklame.

28.11.2014

Tentokrát trochu viac náhod, ako by sa patrilo a ako by potreboval taký šikovný vyšetrovateľ, ako Oldřich. Klasická, trochu naivná, ale príjemná zábava ala pán Vondruška. Svoje detektívky píše ako zručný remeselník, za panovania Přemysla II Otakara by bol zaiste veľaváženým členom cechu detektívkarov.