Hrozny hněvu
John Steinbeck
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30591/bmid_hrozny-hnevu-YdN-30591.png
5
1193
1193
Rozsáhlý sociální román zobrazuje život amerických zbídačelých farmářů z Oklahomy, putujících v době hospodářské krize 30. let za výdělkem. Farmáři, kterým banky vyvlastnily půdu a vyhnaly je z jejich domovů, se vydávají na tragickou pouť za prací do Kalifornie. Dílo je označováno za jeden z největších sociálních románů 20. století.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1963 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
The Grapes of Wrath, 1939
více info...
Přidat komentář
Prostě ůžasné!!Jako kdybych přečetla pravou podstatu lidského bytí!Na dnešní dobu neuvěřitelná rodinná soudržnost!A konec!!Dostal mě, dočetla jsem a spadla mi čelist!!Za čím se dnes vlastně honíme?Ta rodina, nad jedním hrncem brambor,ctila lásku manželskou,mateřskou,rodičovskou, sourozeneckou a dokázala soucítít i s cizími lidmi!A tak prostě!
Úžasná kniha. Výborně popsaná tehdejší situace lidí, muselo to být hrozné tak žít, ale nedali se. My dneska ani nevíme jaký máme štěstí, že máme, co máme. Moje první kniha od Steinbecka a rozhodně ne poslední.
Neuvěřitelně silný, ale smutný příběh. Donutí člověka zamyslet se nad tím, co je v životě opravdu důležité.
Pokud dnes někdo mluví o krizi,měl by si přečíst právě tuto knihu.Drama 30.let v kombinaci se Steinbeckovou brilantní charakteristikou postav a dojemným příběhem.Snad jen ten konec byl jiný než jsem čekala.
Díky Hroznům hněvu jsem Steinbeckovi a jeho mistrovskému popisu naprosto propadl. Díky Johnu Steinbeckovi jsem si uvědomil, že se opravdu nemám špatně.
Úžasná kniha, která vás zachvátí a umístí přímo doprostřed děje jako by jste byli jeho součástí. Starosti knižních hrdinů jsou najednou i vašimi starostmi. Je to jedna z emocionálně nejsilnějších knih, které jsem kdy četl.
"(...) If you're in trouble or hurt or need - go to poor people. They're the only ones that'll help - the only ones."
Další Steinbeckovo práce, ke které není třeba vůbec slov. Je to velkolepý román, už jenom na literární úrovni, takže pokud Steinbeck v příběhu výráží dech až nemístně přehnaně, člověku dojde že tím chtěl říct jen to co tím chtěl říct. Kniha mě nedala spát, nějaký ten čas, vyvolává takový pocit neurčitého provinění, přijde to nárazově a o to zřejmě Steinbeckovi šlo a pro to zašel možná i za tzv. únosnou mez. Hrozny hněvu patří do té kasty nejlepších knih jaké jsem kdy četla.
Jedna z nejlepších knih, které jsem měla v ruce, a to díky svému příběhu, který se čte jedním dechem.
Z dodatku Hroznů hněvu (Sfinx, 1946, 2. vydání, překlad Vladimír Procházka)
V. Procházka píše:
...časový rozvrh, který jsem si den ode dne zaznamenával:
• Příprava
- studium dialektů trvala asi 50 hodin
- porady o odborných výrazech, zejména z oboru automobilistického, 16 hodin
- vlastní překlad 237 hodin
- zpracování překladu po stránce jazykové a stylistické 103 hodin
• Korektury 200 hodin.
• Celkem 606 hodin.
... Myslím, že mohu říci, že úspěch u čtenářů i kritiky byl veliký. V anketě o nejzajímavějších knihách v roce 1941, kterou "Lidové noviny" pořádaly toho roku naposled, byla Steinbeckova kniha daleko na prvním místě.
K. Z. Klíma, který za rok potom (24. září 1942) zemřel v terezínské pevnosti, napsal o "Hroznech hněvu" v "Lidových novinách" dne 27. července 1941 v obsáhlé recensi:
„To je tedy ten román, který za oceánem vzbudil takový ohlas, že urychlil zákonnou úpravu farmářské krise ve Spojených státech - jedné z nejpalčivějších otázek poslední doby. Že dostal první cenu v soutěži o nejlepší román, že byl vydán v milionových nákladech a že byl přeložen do 22 jazyků, to svědčí zajisté také o literárním úspěchu spisovatele. Je v něm vedle spisovatele bojovník a agitátor silného rozmachu. Jako by nepsal, ale pracoval v kameni vytrvalými těžkými údery, v nichž někdy třeba rozeznávat zásah řemeslníkův od umělcova a básníkova...
Trochu preciosnosti je titul románu. To jsou prý hrozny hněvu, které se nalévají v duši lidu, zbaveného nároku na bytí, a které těžknou k vinobraní. V očích hladovějících roste hněv. Hranice mezi hladem a hněvem je jen tenounká čárka...
Ale to "vinobraní", kterým by byl teprve román dospěl výše a vyústil k mravnímu opodstatnění, zůstalo za kulisou budoucnosti. Můžeme jen s autorem věřit, že vývoj lidství půjde od *já* k vyšší etapě, která se jmenuje *my* všichni."
Vladislav Vančura mi napsal v dopise:
„Milý příteli, text, který jsem četl, je nádherný. Nepochybuji, že jde o román, jakých bylo málo napsáno. Myslím, že i překlad bude skvěle působit."
Jiný dopis jsem dostal od Františka Halase:
„Milý Vladimíre Procházko,
když jsem četl toho Steinbecka, tak jsem řičel, zajíkal se, polykal dojetí a já nevím co ještě to ve mně vybouřilo, a proto pospíchám poděkovat. Tak veliká věc asi dávno nebyla napsána a tak znamenitě přeložena. To víš, kde "tlučou poldové chudáky" atd., tam člověk by chtěl běžet. Kam se to jen hrne naše epika? ...Ten chlap je zázrak ..."
V kritice překladu se ozvaly hlasy pochvalné i odmítavé. Vznikla z toho dokonce dost značná novinářská polemika. Ale dopisy čtenářů se vesměs vyjadřovaly příznivě. Uvedu ještě dopis neznámé čtenářky, která můj překladatelský záměr skvěle vystihla:
„Z počátku jsem se také zarazila, když jsem četla první řádky s nářečím, ale pak mi stále více a více přispívalo k plnému a správnému pochopení duše těch, kteří jím mluvili. Připadalo mi, že lidé, kteří takto mluví, musí i takto jednat ..."
A K.Z. Klíma napsal v uvedené recensi dokonce tato slova:
„Je to překlad, u něhož zapomínáme, že je to překlad. O kolika překladech to lze říci?"
A to je jistě nejvyšší chvála, které se překladateli může dostat z úst kritika!
(V Praze v září 1946, Vladimír Procházka)
Nemyslela jsem si, že někdy budu číst o "útrapách" naivních zemědělců a že mě to zaujme...Nad knihou je spousta otevřených sociálních témat (ikdyž jsem současný odpůrce odborů, knížka po jejich existenci přímo volá;nabídka-poptávka po lidských zdrojích; sezonní práce atd..) Výborní kniha k zamyšlení (nad cyklickým se opakováním událostí-podobností dnešního světa, nevzdělaností...) Smutné leč krásné.
Při čtení této knihy si můžete do veškerých detailů přehrávat hrozné osudy vyhnaných lidí (bohužel,někdy pro mě až do moc velkých detailů(ale alespoň už teď znám přesný postup opravy auta;) )) ...Během četby jsem si říkala,že by se už mohlo něco stát,nějaký vodopád na konci dlouhé řeky.Až za pár dní po dočtení mi došlo,že se vlastně pořád něco dělo a jejich utrpení trvalo tak dlouho,celých těch 500 stran,a pravděpodobně až do konce jejich životů,protože štěstí po vyprahlých silnicích zrovna moc nechodilo..Nechápu,kde brali tu sílu.Tato kniha jen prohloubila můj názor,že svět je prohnilé místo,kde dobro zřejmě nemá dlouhodobou šanci.Za vším hledejte peníze..:X
Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl. Velmi silný příběh, který je i dnes, přes sedmdesát let po jeho vydání, stále aktuální. Tato kniha navíc není jen popisem planých nadějí, utrpení, chudoby a strádání. Ukazuje i druhou stránku – lidskost, solidaritu se spolutrpícími a schopnost se obětovat pro blaho ostatních. V tomto ohledu exceluje především zakončení a až dojemně lidský čin Růže Sáronské. Stejně tak byla mojí oblíbenou postavou máma Joadová, snažící se držet rodinu pohromadě a ani na moment nepolevující. Vkládání kapitol, popisujících aktuální situaci v Americe stižené hospodářskou krizí, shledávám jako velmi originální a zajímavý nápad.
Skvelé epické dielo a Steinbeckov magnum opus-o tom niet pochýb. Samotný príbeh je však trochu prehnaný. Oklahomskí farmári to rozhodne nemali ľahké, miestami však Steinbeck skutočne preháňa. Ale z literárneho hľadiska je kniha ukážková.
Opravdu silná kniha o příkoří a bezpráví ve jménu peněz .Čím se liší od dnešní doby ,která to ve jménu demokracie opisuje a vytváří tak půdu pro další silné téma ,které bude novým sociálním románem.
Tak tohle je kniha, která prostě zanechá dojem a vzbudí pocity. Většinou nechuť a snad i hněv nad společností a hyenismem, kterého je jedinec schopný a který je společna ochotná tolerovat...
1000 lidí hladovělo aby jeden jedinec bohatl. Tolik svinstva bylo pacháno ve jménu peněz! Vystěhovalci hledali domov, ale našli jen nenávist. Hodně silný román, ještě silnější výpověd tehdejší doby. Tuny broskví bezúčelně hnily před zraky hladovějicích, ale žádný si nesměl byť jedinou vzít...
V románu S.Kinga Zelená míle je charakteristika doby (do které je román zasazen) mimo jiné popsána větou. "Lidé z Oklahomy jezdili do Kalifornie česat broskve" V tomto díle je vysvětleno proč. Víc než vysvětleno...
Štítky knihy
Kalifornie zfilmováno 20. století americká literatura putování Pulitzerova cena hospodářská krize hladovění sociální romány Oklahoma
Autorovy další knížky
| 2004 |  O myších a lidech |
| 2006 | Na východ od ráje |
| 2002 | Na plechárně |
| 1941 | Hrozny hněvu |
| 2003 | Toulavý autobus |
hodně silná kniha, trošku složitější, ale zanechala ve mně opravdu velký kus :) strašný pocit, že se tohle někdy dělo :) doporučuji všem, aby si lidé uvědomili, že všechno závisí jen na penězích - společně to přece můžeme změnit :)