Hrozny hněvu
John Steinbeck
Rozsáhlý sociální román zobrazuje život amerických zbídačelých farmářů z Oklahomy, putujících v době hospodářské krize 30. let za výdělkem. Farmáři, kterým banky vyvlastnily půdu a vyhnaly je z jejich domovů, se vydávají na tragickou pouť za prací do Kalifornie. Dílo je označováno za jeden z největších sociálních románů 20. století. Doslov Miroslav Jindra. Typografie Vladimír Hübl.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1987 , MelantrichOriginální název:
The Grapes of Wrath, 1939
více info...
Přidat komentář
Trochu dlouhá, ale hezky napsaná knížka. Ovšem ten konec mě dost překvapil, protože ani koncem není. Chtěla jsem vědět, jak to s nimi dopadlo, a ono nic...
Knížku jsem si přečetla kvůli povinné četbě a musím se přiznat, že jsem měla nutkání ji ji párkrát (hlavně na začátku) odložit, nakonec jsem ale ráda, že jsem to neudělala. Je to jedna z nejlepších věcí, kterou jsem četla. Naprosto strhující a dojemný příběh. Zoufale se snažíte najít nějaké východisko ze situace, ve které se nacházejí obrovské masy lidí... Kniha na udělala velký dojem. Doporučuju
Na základce, po přečtení mého "čtenářského deníku" řekla třídě stará, tlustá češtinářka: "Tady vidíte, že v té všemi opěvované kapitalistické Americe to také nebylo vždycky růžové..." (to jen tak pro zasmání)
Nutno říct, že pojem "sociální román" mi zní dost odpudivě, člověk čeká morální nálož bez možnosti se nadechnout. Ne však u Steinbecka! Kniha, ač závažná, je také nesmírně krásná co do popisů přírody, nebo třeba lidské soudružnosti, když jde do tuhého.
Ke Steinbeckovi se vždy rád vracím.
Šokující kniha o stovkách rodin, které byly doslova vyštvány v době krize ze svých domovů a byly nuceny si hledat místo k životu v Kalifornii. Mělo to však jeden háček. Nikdo je tam nechtěl. Střídání kapitol, kde se popisuje snažení anonymních mas a kapitol týkajících se konkrétní rodiny, jen umocňuje depresivní dojem. Kniha ale nic neřeší, jen ukazuje skutečný stav tehdejší doby a její tragédii.
Prosím o změnu v anotaci. Jedná se o rodinu Toma Joada.
Navíc, prosím Vás, kdo tu knihu opravdu četl nemůže napsat, že se jedná o román zamýšlející se nad přírodou a venkovem...to mě trošku šokovalo. Nosným pilířem tohoto veledíla, které mimo jiné dostala Pulitzerovu cenu, je přeci hospodářská krize. Děsivý a krutý život, který obyčejným lidem připraví. Rozplynutí fata morgány hojnosti a úrody, kterou v sobě skýtá Kalifrornie. Opravdu strašidelný způsob, kterým se lidi pod takovým tlakem mění....vyvážený projevy lidskosti, až mrazivé lidskosti, takové která vás rozpláče a zamrazí vám v zádech. Vzpomeňte si když jste poprvé dočítali (a nevěděli) knihu. Vygradované napětí, utrpení, hlad, bída, nemoci, smrt....v ten nejčistší a nejúžasnější projev lidskosti (pro ty co nečetli nebudu prozrazovat).
Kniha má ovšem kromě kapitol o rodině Joadových ještě druhou stránku a to jsou vložené kapitoly o průběhu hospodářské krize, jsou to právě ty co nejvíce šokují.
Steinbeck je podle mě spisovatel par excelanc, je vůbec možné aby samojediný člověk napsal tolik skvostných děl jako jsou Hrozny hněvu, Na východ od ráje, O myších a lidech, Toulavý autobus...?
Jak tak o tom přemýšlím, musím se autorovu anotace přeci jenom omluvit, jeden z odstavců, který na mě nejvíce zapůsobil je právě zamyšlení nad přírodou a vztahu člověka k ní: člověk se odcizil zemi a země člověku, chléb který z ní přijímal neprošel rukami lidí, žádný farmář neprosel půdu mezi prsty a nepřivoněl k ní, to stroje půdu tvářely...
Štítky knihy
Kalifornie zfilmováno 20. století americká literatura putování Pulitzerova cena hospodářská krize hladovění sociální romány Oklahoma
Autorovy další knížky
2004 | O myších a lidech |
2006 | Na východ od ráje |
2002 | Na plechárně |
1941 | Hrozny hněvu |
2003 | Toulavý autobus |
Kdykoliv si vzpomenu na tuto knihu, vybaví se mi komentář mojí češtinářky na gymnáziu: "Po přečtení této knihy se z každého člověka, který má srdce na pravém místě, musí stát zapřisáhlý komunista.". Dnes, i před těmi mnoha lety, to beru pochopitelně s rezervou, přesto nebyla daleko od pravdy. Sociálně surovější román jsem určitě nečetl, přesto stejně jako jakákoliv kniha od Steinbecka se i tato skvěle četla a přinesla mi více než jenom zábavu: znejistěla mě, znervózněla a donutila hodně přemýšlet. A to je moc dobře.