Hrůzy lásky a nenávisti
Zdena Frýbová
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/184388/hruzy-lasky-a-nenavisti-184388.jpg
4
205
205
Knihu tvoří dva napínavé psychologické příběhy, které spojuje téma křivdy a bezpráví. V první novele autorka vylíčila člověka, který chorobně touží po moci a nenávidí schopné a úspěšné. V druhé novele se rozvíjí příběh Jany Kratinové, která na své dráze chuligánky a výtržnice sestoupila až na samé dno, ale v dalším životě ji čeká neuvěřitelný obrat. Po více než patnácti letech je Jana atraktivní, vzdělaná, šťastně vdaná a dobře situovaná žena, jež úspěšně pronikne i do výlučného uměleckého světa. A právě tehdy se překonaná a zapomenutá minulost vrací jako strašlivá hrozba — jako pomsta otce její nemanželské dcery.... celý text
Přidat komentář
Dobrá knížka až na to.že mě trochu rozrušila,říkala jsem si to snad ne to není možné.že by to všechno těm Mlčochům a spol prošlo.
Kniha, která je až děsivá tím, jak je uvěřitelná. Kniha, která nenabízí žádnou sladkou naději na dobrý konec - ale přesto vás bude lákat k opětovnému setkání a čtení. Kniha, která je sice děsivá, ale zároveň tak dobrá, že prostě čtete - pořád znovu a znovu a znovu...
Knížky paní Frýbové jsou vždy sázkou na "jistotu". Tato sice líčí "černé a červivé" stránky lidských duší, ale čte se opět jedním dechem.
Výborná kniha. Ale neodporúčam čítať pred spaním - veľmi ťažké a smutné. O to viac človeka desí, keď si uvedomí, že v tomto sa ani po páde komunizmu a za tie desiatky rokov, čo od vtedy prešli, vôbec nič nezmenilo. Len sa zmenila politická strana, ktorá to všetko kryje (teda, aspoň na Slovensku...).
Výborná kniha od mé oblíbené autorky, tentokrát o něco vážnější téma, než je u autorky zvykem. A oč vážnější příběhy, o to precizněji psychologicky vykreslené postavy a jejich vývoj.
Kniha výborná, jako ostatně zatím všechny, které jsem od paní Frýbové přečetla. Jenom bych nejspíš jako mnohem větší zrůdičku označila Ostrčila. Mlčoch byl odporný škoďák, kterých je stále spousta, i když si troufám tvrdit, že současná situace ve společnosti je k takovým individuím mnohem méně přátelská, takže první příběh, nejspíš i vzhledem k jakémusi happyendu pro mě tak šokující nebyl. U Odstrčila si člověk klade otázku, jestli vůbec může existovat takhle odporně pokřivená osobnost, která je ale natolik inteligentní, že vždy nakonec dosáhne svých zvrácených cílů. Jinak jsem paní Frýbové vděčná za to, jak se vyjadřuje ke komunismu a době normalizace, protože zvlášť v mojí generaci se množí názory že "to vlastně tak špatný nebylo, naši si nikdy nestěžovali, nepotřebuju banány a pomeranče, ani cesty do zahraničí, hlavně že by mi přidělili byt..." (Bohužel nemám iluze o tom, kolik takových lidí si třeba tuhle knížku přečte a zamyslí se nad ní.) Netvrdím, že naše doba je ideální, ale troufám si tvrdit, že tehdejší poměry si spousta mých vrstevníků nedokáže představit ani zhruba (ani já ne, ale tyhle hrubé náčrty mi bohatě stačí).
První povídka skvělá, druhá dost nestravitelná, potřebovala by zkrátit tak o 100 stránek, vadily mi uměle vložené dialogy na téma politická situace, musela jsem hodně přeskakovat, abych povídku dočetla :-)
Moc krásně napsaná kniha. Do detailů vypracované příběhy i psychologie postav z knihy dělají strhující čtení.
Včera jsem dočetla, kniha nemá chybu. Je vidět, že autorka je skutečně znalá dřívějších poměrů, narozdíl od některých autorů, kteří se snaží o normalizační době psát a neví o ní nic. Každopádně při popisu nechutností, které prováděl pan Mlčoch v prvním příběhu a pan Ostrčil v tom druhém, se mi otvírala kudla v kapse. Bohužel, se sametovou revolucí podobná individua nezmizela ze světa, jsou tady pořád, akorát že v jiných podobách a škodí ostatním po jiných stránkách.
Domnívám se, že téměř každý z nás setkal s nějakým tím Mlčochem nebo Ostrčilem, i když se jmenovali jinak. Ale těch, kteří by se mohli pochlubit tím, že nad nimi beze ztrát zvítězili, asi moc nebude. Co do vykreslení lidských charakterů to nemá chybu.
Část díla
Autorovy další knížky
| 1987 |  Robin |
| 1993 |  Malinkatý kretén |
| 1988 | Z neznámých důvodů |
| 1991 | Falešní hráči |
| 2002 | Neděle jako stvořená pro vraždu |
Zdenu Frýbovou mám ráda, ale tato knížka mě dostala. Tím, že je možné, že by to takto stalo. Jak je "jednoduché" a děsivé ovlivnit něčí život. Jak některým lidem procházelo, bohužel ještě prochází, jak mohou svými demagogiemi ovlivňovat ty, co nejsou nebo nemohou být tak pevní. Konec knihy jsem hltala, abych se dozvěděla, jak to dopadne. A cením si paní Frýbové, jaký postoj za totality zaujala. Tentokrát jsem se zaujetím četla i doslov.