Aréna smrti
Suzanne Collins
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/212274/mid_arena-smrti-wAK-212274.jpg
5
6731
6731
Hunger Games / Hry o život série
1. díl >
Vítězství znamená slávu a bohatství. Prohra znamená jistou smrt. Hunger games začínají... V troskách bývalé Severní Ameriky se rozkládá země Panem s nablýskaným hlavním městem Kapitolem a dvanácti okolními kraji.
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2010
,
Fragment (ČR)
Originální název:
The Hunger Games, 2008
více info...
Přidat komentář
“You don’t forget the face of the person who was your last hope.” Tak jo, tohle asi bude trošku delší komentář, ale THG je prostě moje velká srdcovka na kterou jednoduše nedám dopustit. Když se někomu nelíbí, budiž, vkus má každý nějáký, ale já s takovým člověkem ani nechci mluvit.
Dřív, než jsem si tu knížku přečetla, jsem se podívala na film, což byla velká chyba, protože jsem se hrozně ztrácela a moc jsem z toho neměla, takže teprve až po přečtení jsem pochopila souvislosti, kdo se jak chová a proč. Ano, první knížka byla výborná, všechno se to teprve rozjíždělo, takže jsem to zase tolik nehltala, navíc jsem stejně věděla z filmu jak to dopadne.
Přesto se mi ale líbila. Naprosto nejlepší je styl psaní. Každá kapitola je ukončená tak, že když nevíte co se stane dál, tak vás to prostě nutí číst dál, protože chcete vědět jak to dopadne. Pro mě snad nejlepší knižní série, kterou jsem kdy četla. THG si ode mě nezaslouží nic jiného než plné hodnocení.
Co říct, když už všechno bylo řečeno?... Snad jen, že jsem tomu taky propadla:-D Je to totiž vskutku geniální - myšlenka jakési zvrácené reality show, demonstrující sílu vládnoucí moci, mě naprosto šokovala a nosila jsem ji v hlavě ještě několik dní, než jsem byla schopná ji vstřebat.
Děj se ubírá od první strany doslova strhujícím tempem a prakticky nikdy se nezastaví (až na takové ty "líbací scény" a Katnissino neustálé zdůrazňování a pseudo-odůvodňování toho, že se rozhodně vdávat nikdy nebude - tyhle momenty mi přišly nepřirozené, zbytečné a zdržovací).
Zajímavé je si všímat rozdílů mezi jednotlivými kraji, hlavně pak z knihy vystupuje důraz na líčení a módu u Kapitolanů, kteří jsou promyšlení do posledních detailů.
Jako celek jednoduše dechberoucí:))
Asi nejsem cílová skupina, pro kterou kniha byla napsána, přesto si dovolím krátký komentář. Kniha je velmi chytlavá a čtivá. Příběh vtahuje čtenáře do děje (ich forma, přítomný čas). Čtenář (aspoň já ano) si připadám, jako bych "závodil" s nimi. Na pozadí příběhu romantika (určeno spíše ale nejenom mládeži), ale také tuhý totalitní režim Kapitolu (ve kterém je trošku připodobnění Orwela). Autorka projevila velkou fantazii, od určité části knihy nešlo přestat číst. Velmi zajímavý námět, ve kterém nejde jen samotné "hladové hry", ale kniha ukazuje i skrytý význam totality, která by v budoucnu mohla mít třeba tuto podobu. Osobně jsem zvědav na filmové zpracování (podle některých spolukomentátorů lepší než kniha, podle některých horší). Osobně většinou nejprve čtu, pak někdy narazím na film. Ještě se mi snad nestalo, že by film překonal knihu a proto se těším, i když nečekám, že se mi má zkušenost změní :-D.
Od knihy sem se nemohla odtrhnout, je plná napětí a nelituji toho že jsem si to přečetla i když se mi do toho ze začátku moc nechtělo
Toto je asi jedna z najlepších kníh, aké som kedy čítal, ak nie najlepšia. Autorka ponúka zaujímavú zápletku, zamýšľate sa nad tým ako niekto môže dopustiť, aby sa takéto Hry vôbec odohrávali. Kniha vás drží v napätí do poslednej bodky a keď s si poviete, že dočítam kapitolu a dám si prestávku, tak si uvedomíte, že to skončilo tak napínavo, že okamžite musíte vedieť čo sa stane ďalej. Chválim autorku za námet, skutočne sa nútite zamyslieť nad týmto novodobým spôsobom "koncentráku". Teším sa na film. A pokračujem Skúškou ohňom. :)
Co mě bavilo na filmu, to mi autorka vzala svým stylem psaní. Ich forma, sedmnáctiletá hlavní hrdinka = oprávněné obavy. Tyto obavy kniha bohužel nerozptýlila. Naivní a neumětelské psaní mě nebavilo u Stmívání a nebaví mě ani zde. V HG je alespoň lépe vystavěný svět (logičtější a méně trapný než v upírské tetralogii), ale jako milovník literatury, která čtenáři nepřináší bezduché pohodlí, ale naopak výzvy jak ve formě zpracování, tak i v obsahu, jsem co pár řádků skřípala zuby nad obraty, nad úhlem pohledu (banální, naivní, nudný) nebo nad teen - lovestory minizápletkami... Forma tedy silně podprůměrná, příběh jednoduchý, nápad převzatý (což by nevadilo, kdyby tohle "dílko" přineslo alespoň něco přínosného v jiné oblasti). Filmová adaptace mi přijde mnohem lepší, protože změna média odpárala v psané formě nešikovně zvládnutou ichformu a strhující snímání podtrhlo obludnost tamějšího světa, což jsem z knihy nebyla schopná naplno vnímat (kvůli neustálému protáčení očí nad tím, jak banálně je to napsané).
Ještě tomu dám jednu šanci, ale vyhlídky jsou nedobré.
Těším se na další film, ten mě na rozdíl od knihy mile překvapil. Druhý díl už nebudu zkoušet číst, vidím to jako ztrátu času.
Tato kniha si mě opravdu získala i přesto, že je trochu drastičtější. Myslím, že příběh je velmi originální, velice chytlavý a napínavý - když knihu začnete číst, nebudete chtít přestat! Je to konečně něco jiného než jen upíři, vlkodlaci, zombie, padlí andělé apod. Opravdu stojí za to si knihu Hunger games přečíst. Pokud ji totiž nepřečtete, přijdete snad o jednu z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla!
Ta nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla. Opravdu trhák. Navíc, když je to psáno v první osobě, můžete se skvěle vcítit do situace hrdinky. Největší dilema je, jak se rozhoduje co je nejlepší pro ni a co pro ostatní. Jak přežije. A jak zabránit tomu, aby zabila přátele. Doporučuju, a to já dělám málokdy!
Suzanne Collinsovou jsem měl za jednoho z typických "young adult" bestselleristů, jejichž tvorba spočívá ve vykrádání literární klasiky, o naprosto primitivním slohu a vyjadřovacích prostředcích ani nemluvě. Ale v tom jsem se spletl. Píše sice primitivně, aby šla na ruku literárně zaostalým děckám, nicméně nějaké ty spisovatelské vlohy přece jenom má. A hlavně má o čem psát a nemusí se u toho dopouštět žádných krádeží. Nepochybně se sice inspirovala celou řadou klasiků (Golding, Charrière, Orwell, Clavell...), ale opravdu se jedná jen o inspiraci. Na rozdíl od pana Paoliniho a jemu podobných si dala tu práci vymyslet vlastní, poměrně vydařený příběh, vlastní děj - velice svižný, napínavý a akční děj - vlastní postavy - ty jsou sice poněkud ploché, ale zato velice sympatické a funguje mezi nimi i nějaká ta "chemie" - takže se nakonec z Arény smrti vyklubalo docela kvalitní čtení. Mně tedy nezbývá, než se autorce za špatný odhad omluvit a doufat, že si v dalších dílech své renomé nepokazí.
Skvělé čtení, knížku jsem četla až po shlédnutí filmu, je pravda, že mi to přišlo velmi podobné, ale obojí se mi moc líbilo. Při knížce se rozhodně nenudíte, na dovolené jsem to zvládla jedním dechem, i když českých 15minus bylo asi ještě poutavější. Přesto tuto knihu s klidným svědomím doporučuji a chystám se na druhý díl...
K tejto knihe som sa dostala na doporučenie kamarátky. Zaujímavý štýl písania i téma. Atmosféra je trochu depresívna, keď si predstavíte deti nútené bojovať proti sebe na život a na smrť. Samozrejme tam nechýba ani trochu romantiky. Môžem len odporúčať všetkým milovníkom dystópii....
Určitě čtivá kniha. Na čtení dalších kapitol jsem se těšil, což je dobré znamení pro celkové hodnocení. Akce dle mého názoru nebylo tolik, co téma slibovalo. Konec byl lehce předpokládaný, čili předvídatelný. Jinak to prostě nemohlo skončit.
Na začátku mi trochu vadilo, že je to psané v první osobě a přítomném čase. Poslední dobou jsou skoro všechny hity sezóny psány takhle. Za chvilku jsem si ale zvykla. Čtivé, poutavé, místy ponuré, což nijak nekazila celkový dojem z knížky. Ta ponurost a brutalita mi ve světlých okamžicích připomínala prostředí Dítěte číslo 44. Kdo četl, má možné srovnání. Přečetla jsem to rychle, bavila jsem se a jsem zvědavá na další díly.
Knížku jsem přečetl a byl jsem zvědavý, jak to dopadne. Jinak jsem ale čekal něco víc. Na strohý, úsečný styl jsem si dlouho zvykal. Chvílemi mi to připadalo nepřesvědčivé: ďábelský Kapitol, ujařmené kraje, umírající Peeta vedoucí lehkou konverzaci apod. K postavám jsem nezískal žádné silnější pouto a celkově mám pocit, že slibné téma poněkud vyšumělo do ztracena.
Přemýšlím, o čem to vlastně mělo být. O lásce? Na to mi přišly city hlavních postav příliš šedivé a neurčité. O lidskosti, o vzdoru vůči totalitě? Ale oni nemají ani žádné vyhraněné přesvědčení. A tak zůstavá jen u toho, že mě zajímalo, kdo přežije.
Popravdě - nejdříve jsem viděla filmové zpracování prvního dílu, který mě moc nenadchl. Až později jsem zjistila, že film má knižní předlohu a rozhodla jsem se, že to zkusím. Kniha mě velice příjemně překvapila! Hlavní hrdinové jsou mi moc sympatičtí, zápletka je zajímavá a originální, autorka píše vážně poutavě. Knihu jsem přečetla jedním dechem!! Dávám čtyři hvězdy, protože pár věcí mi tam připadali trochu přitažené za vlasy.
Já vlastně ani nevím, jak bych měl se s vým komentářem začít, ale mám obavy, že to bude na delší lokte.
Upřímně, tahle knížka je jedinečná zejména v tom, že hraje hry i se čtenářem - ještě nikdy se mi po přečtení nějaké knihy nestalo, abych uvažoval, jedná-li se o senzační perfektní dokonalý nenahraditelný příběh nebo o teatrální tuctový přebarvený brak. Po otočení poslední stránky se mnou manipulovaly takový myšlenkový postupy, až jsem si říkal, že mě nemůže natolik ovlivňovat nějaký seříznutý blok papírů. S největší pravděpodobností za to může právě ten kontrastně vystavěný příběh. Naprostá bezmoc kraje splátců versus kýčovitost, přehnanost a absurdita Kapitolu mi nejednou připomněla režimy z dob minulých. A není právě toto důkaz celkové manipulace? Mám dojem, že jde při čtení právě také o hru - copak má čtenář normálně chuť na kůru stromů nebo kořínky? Přijde mi to celé jako zakrývání faktu, že bez této dějové linie by se jednalo jen o další tuctovou bezduchou lovestory. Kdo ví, jestli to tak nakonec není, ale i přes veškerou podezíravost si mě Hunger Games naprosto získaly a já jen truchlím nad tím, jak rychle jsem je přečetl a jak rychle se chystám do druhého dílu. Uvidíme, jestli se můj názor na celou sérii nezmění - jestli i nadále půjde o chytrou, až téměř utopickou vizi toho, co by se klidně mohlo v budoucnu stát, když budeme mít horké hlavy.
Popravdě, jsem téhle knize moc veliké šance nedávala, ale teď se za to stydím.
Doporučil mi jí můj kamarád od divadla, který si jí o přestávkách četl. Na chvíli jsem si jí od něj vypůjčila a hned mě ten děj zaujal. Proto jsem co nejdříve běžela do knihkupectví pro své vlastní vydání.
Kniha je naprosto úžasná a originální, já jsem jí četla jedním dechem. Čím více stránek jsem měla za sebou tím rychleji a rychleji jsem četla, i přes to, že jsem knihu nechtěla mít tak rychle přečtenou.
Hlavní hrdinka knihy Katniss Everdeen mě uchvátila svou odvahou a kuráží. Do Hurikána, jsem se okamžitě zamilovala, stejně jako do Peety. Cetkie Trinketová je pro mě nejvtipnější postava.
Spisovatelka mě potěšila formou psaní, kterou mám velice ráda. Dokázala mě rozplakat, smát se, mít strach přesně v částech, kde si to přála.
Můžu si hrdě říkat fanynka Hunger Games. :)
Luxusní kniha - doporučuju například na dovolenou. I když poletíte 12 hodin, tak se nebudete nudit. Všechny tři díly stojí za to - snad jen ten třetí trochu pokulhává. Autor má skvělou fantazii, navíc poutavý způsob psaní a celý příběh dobře promyšlený. A navíc to vlastně ani není fikce - spíš je to výstraha jak může vypadat naše budoucnost. Něco jako prohnilá verze Říma budoucnosti :-)
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie láska smrt boj o přežití zfilmováno revoluce nebezpečí emoce, pocity reality show výcvik pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2010 |  Aréna smrti |
| 2012 | Aréna smrti / Vražedná pomsta / Síla vzdoru |
| 2011 | Síla vzdoru |
| 2020 | Balada o ptácích a hadech |
| 2010 | Vražedná pomsta |
První jsem viděla film, který mě doslova ohromil. Po půl roce jsem se konečně dostala ke knížce. Abych se vyhnula tak příšernému přítomnému času, sáhla jsem po anglické verzi. Samozřejmě, tam byla slovesa také v přítomném tvaru, ale tam to nevypadá tak šíleně a máte menší nutkání si vytrhat všechny vlasy, jen co přečtete první větu.
Knížku jsem s zdolala velmi rychle a naprosto mě okouzlila. Peeta, kterého jsem ve filmu vůbec nemusela, mi v knížce hodně přirostl k srdci. (Ale stejně... Gale...) Katniss, jejíž myšlenky z filmu prostě nevyčteme, je ten samý a ještě výraznější případ. Sice byla v aréně štěstěna až moc na její straně (na můj vkus), bylo tam i moc zamilovanosti, ale jelikož to bylo pod záminkou přežití, vzala jsem to i s úsměvem. Jistě, uvítala bych více bojovnosti z její strany, ale i to sezení na stromě a čekání, až se ostatní pozabíjí, je popsané tak záživně a napínavě, že člověku ani nevadí, že se neúčastní potyček, a luk, který si tak pracně vydobyla, jí nakonec slouží jen jako ozdoba (a dobře, i zdroj potravy). Za mě 5*.