Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV.
Vlastimil Vondruška
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/231561/bmid_husitska-epopej-i-231561.jpg
4
940
940
Husitská epopej série
1. díl >
Jedinečná několikadílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě. První díl se odehrává v letech 1400 až 1415. V té době se rodina Prokopů rozdělí, část se usazuje v Praze, zbytek zůstává v rodných jižních Čechách. Kniha popisuje život na dvoře krále Václava, prostředí pražské univerzity, mládí Jana Žižky, bitvu u Grunwaldu a také počátky reformačního hnutí a upálení Mistra Jana Husa.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem si pořídil na doporučení. Chtěl jsem se podívat do historické epochy husitství a vidět ho z jiné perspektivy. Dozvědět se a zjistit něco o životě tehdejších lidí. Musím říct, že mě kniha uchvátila a začetl jsem se do ní velice rychle. Ke konci jsem se začínal ztrácet v rozvětveném množství osudů hlavních hrdinů, ale stále to ještě šlo (proti dalším dílům). Samozřejmě člověk si neustále klade otázky, zda co píše pan Vodnruška je skutečnost nebo jen fikce - u života prostých lidí, jejich zvyklostech, způsobu mluvení, chování, ale i co se histrických událostí týká. Nemile mě překvapilo, že jsem se dočetl i kritiky některých historiků na práci pana Vondrušky a jeho časté domýšlení historie.
Celkově shrnuto se mi epopej líbila a pořídil jsem si i další díly.
Tak jsem se odhodlala a pustila se do obsáhlé epopeje. A musím přiznat, že obavy z velikosti díla byly zbytečné (alespoň tak usuzuji po přečtení prvního dílu). Kniha se četla velice dobře děj mne vtáhl již od začátku a již se těším na další díly. Musím přiznat, že ve škole mne toto období v dějepisu moc nebavilo, ale takto podané jsem si to vychutnávala.
Kladl jsem si před přečtením knihy otázky. Je pan Vondruška spisovatel nebo historik, a Jak je možné, že dokáže napsat i několik knih za rok?
Nemám příliš v lásce tento typ knih, kdy se historické postavy prolínají s fiktivními. Čtenář pak neví jestli je to podle historie nebo si to autor vymyslel. Naštěstí mohu celkem porovnávat, jelikož je husitská doba mým koníčkem. Spisovatel se drží historických faktů - to bezesporu, ale tak nějak povrchně. Dokud se drží nějakého příběhu o rodu Prokopů, tak bych to bral, ale jakmile do děje začne ve větší míře zaplétat historické postavy (Jan Hus, Jan Žižka, Václav IV) nebo historické události (bitva u Grunwaldu, upálení Husa), tak to působí celkem povrchně a zvláštně. Jako by se Vondruška právě dokoukal na historický film od Otakara Vávry - Jan Hus a opsal ten příběh do své knihy. Až příliš podobností se zde s tímto filmem nachází - zvláště pak poslední dva roky 1414 a 1415, kdy už rodina Prokopů jaksi z knihy zmizela a řeší se tu jen Jan Hus.
Největším problémem je pak, když se Vlastimil Vondruška pustí do přímé řeči - zde mu to příliš nejde.
Ale i tak je to kniha čtivá a své fanoušky si najde. Jestli se pustím ještě i do druhého dílu nevím, jestli ano, tak jedině abych věděl jak popisuje pozdější bouřlivé roky.
Kniha mi přiblížila dobu, ve které se zrodilo husitské hnutí, v.vondruška dějiny oživil tak,jak to umí jen on, a to zajímavými postavami s obyčejnými lidskými osudy. Kniha byla značně obsáhlá a místy jsem jen tak prolétla učené církevní disputace...ale v celku doporučuji, historické události a souvislosti se po přečtení člověku jaksi jeví více 3d
Romány V.V. jsou poučné a přístupné. Vondruška patří právem mezi naše nejpopulárnější spisovatele, kdo jiný umí zpřístupnit i pro laika takhle naší historii, různé doby a v takovém množství?
Husitská doba mě navíc zajímá. Zpočátku mě odrazovala objemnost knih, teď jsem ráda, že jsem se do nich pustila. Ano, možná je to charakterově ploché, jenže autor přitom dobře, ač rámcově, popisuje naší historii a to je velký klad.
Jednoduše jsem se nemohla odtrhnout. Až mě to štve, jak to se mnou ten Vondruška umí :-). Jdu na další díl.
Moje první setkání s tvorbou pana Vondrušky dopadlo na výbornou. Velice dobře čitelná kniha popisující příběh rodiny Prokopů na pozadí historických událostí mi svoji strukturou připomnělo díla Kena Folleta (Pilíře země, Na věky věku). Bavil jsem se stejnou měrou, jak u částí věnující se osobním problémům rodiny Prokopů, tak i u částí věnovaných spíše historickým událostem, částem věnovaným popisům o situaci v českém království a bojem Jana Husa za nápravu církve, což ne každý spisovatel umí napsat poutavě, ale tady se to p. Vondruškovi povedlo.
Předtím jsem četla od Vondrušky pouze krátkou detektivku, tentokrát jsem sáhla po neustále někde doporučované husitské epopeji. A stále mi na stylu Vondrušky něco vadilo. Až asi v půlce knihy mi došlo, co to je.
Pan Vondruška je určitě dobrý historik, ale už ne tak dobrý spisovatel. Všechny jeho postavy se totiž chovají stejně, mluví stejně, rozhodují se hned, bez nějakého vývoje, chvilku jsou naštvaní, pak je to hned přejde. Všichni jsou přemoudřelí, je jedno, jestli to je člověk bez vzdělání, nebo velmi vzdělaný. Je to prostě charakterově ploché. Příběh je stavěný strašně jednoduše.
Na druhou stranu je mi jasné, že jde hlavně o to, nějak poutavěji přednást historii, a to pokud možno nezaujatě. Proto dávám 3 hvězdy, jinak by mé hodnocení bylo nižší. A nevím, jestli se pustím do dalšího dílu, možná jako audioknihu při dojíždění do práce.
Jednoduše skvělé! Zapracování historických událostí do románového příběhu s osudy členů rodových linií je velmi čtivé, poutavé a poučné. Oči letí nad stránkami a kniha se těžko odkládá. Na mnoha místech mne přimněla se zastavit, zamyslet a dohledat si i další informace. Zajímavá je i předzvěst ke každému roku podávaná formou rozhovoru 2 bratranců, katolíka a kališníka, kteří knihu předkládají jako práci na rodové kronice. V knihovně mám celou sérii, takže se těším na pokračování.
Jelikož jsem tuto epopej již četl, ale celou nedočetl, pustil jsem se do ní znova a prví část mne velice bavila. Krásně propojené osudy rodin jak z nižších a vyšších kruhů, velice poutavě psáno .
Poutavý čtivý příběh, moc mě bavilo číst osudy členů rodiny z různých společenských vrstev. Vřele doporučuji.
Původně jsem si myslela, že to bude jedna velká nuda, ale to jsem se zmýlila!
Kniha je čtivá a pěkně tam jsou popsány osudy poddaných i šlechty, které se vzájemně prolínají. Šíleně mě to bavilo a těším se na druhý díl. Za mě plný počet hvězd a doporučuji všem, kteří se chtějí chtějí dozvědět víc o historii Česka.
Moje první kniha od pana Vondrušky a moc se mi to líbilo,mám ráda dějiny,které mám načtené od pana Jiráska.Je vidět,že pan Vondruško historii hodně nastudoval a vznikla hodnotná a krásná kniha.
Mně se prostě líbí poznávat historii skrze příběhy lidí z různých vrstev a prostředí. Člověk si pak uvědomí, jak to, co se člověk učil ve škole, je malý zlomek tehdejších událostí, které jsou velmi složité. O to více si vážím doby a místa, kde žiji..
Líbí se mi snaha o pohled obou stran a zahrnutí více souvislostí z tehdejšího dění, než je možné se dočíst v běžných učebnicích.
První díl Husitské epopeje mě chytil a nepustil, přečteno jedním dechem.
Tvirbu pana Vondrušky znám z jeho historických detektivek, Husity jsem tedy bral trochu jako sázku na jistotu. A vyplatilo se a těším se na pokračování.
První až třetí díl ještě v zásadě ujdou. Čtení těch dalších už je ztráta času.
Silné stránky:
- pěkné zopakování historie českých zemí daného období,
- autor nezůstal jen u toho českého příběhu, začínajícího Sudoměří a končícího Lipany, ale neunikají mu děje celé střední Evropy (výborná pasáž o Olbrámkovi a o dalším životě husitských žoldnéřů v rámci celé střední Evropy, o jejich zoufalých koncích všude po světě),
- zpočátku se to dobře čte, než se to celé začne opakovat,
- překvapivě dobře, jak literárně, tak faktograficky, zpracované samo upálení Jana Husa,
- některé postavy docela čtivé, u kladných hrdinů se jim "dá fandit" (a oni vyhrávají, občas jsem měl pocit, že čtu oddechovku ala Barbar Conan - Jošt)
- aplikované znalosti historie všedního dne, někdy však až dost násilně (řemeslné postupy a technologie apod. - ale občas jako v současném historickém filmu - artefakt - například obrněná válečná technika - se zachoval, tak je třeba, aby jezdil v každé scéně).
Slabé stránky (a těch je prostě více):
- je to v zásadě velmi melodramatické dílo, taková historická červená knihovna, říznutá erotickým románem až trochu pornografickým (nějaký ten sex, dost bizarního typu, v aspoň každé druhé kapitole, to mi už pak připadalo až úchylné),
- (tou první odrážkou je asi řečeno vše, takže nač se čílit dále, ale už jsem začal, tak ještě doplním) na docela věrohodné děje známých historických postav (král Václav, Žižka, Hus) jsou dost násilně naroubovány postavy z rodiny Prokopů. Příklad: Jde-li Jošt do lesa a narazí-li na družinu lapků, tak v družině bude - Žižka. Vleze-li jiná postava do první pražské hospody a jsou-li tam studenti, bude mezi nimi - Hus, potká-li jiná postava zneuznaného mnicha, bude to - Želivský. Jde pochopit, že je třeba ubrat na věrohodnosti, aby se mohl vykreslovat obraz epochy, ale takhle mi to připadalo až moc umělé,
- jazyk knihy - tam jsem zpočátku hodně trpěl, než jsem si zvykl. Chápu, že už asi další Vančura nebude, ale číst v zásadě pokleslou obecnou češtinu 21. století, velmi zvláštně proloženou dobovými výrazy ("moudí"), s různými zvláštními pasážemi, které nepoužije právě ani ta obecná čeština ("nedostavil se mi můj měsíční cyklus a proto jsem obtěžkána"), to té knize ubíralo hodně.
- velmi ploché postavy - na to jsem si v průběhu prvních dílů jakž takž zvykl, ale pak jsem zjistil, že ony se v dalších dílech začínají opakovat (původní postava už mrtvá se vtělila do nové - autor v zásadě umí v té celé trilogii popsat tak dva typy ženských hrdinek, takže všechny ženy byly buď jeden nebo druhý typ, ale u mužů těch typů také o mnoho více nebylo a občas se jeden typ dost nevěrohodně proměnil v jiný),
- zápletky se už potom opakovaly a recyklovaly v rámci postav taky, ať už v linii Jošt-Jindříšek-Jošt a Prokop, nebo Olbram-Jan, Barborka - ta už si pro recyklaci vystačovala zcela sama. Možná, že tím autor chtěl ukázat na to, že šlo o rodové vlastnosti, tedy že je to zákonité, že se opakovaly, jenže mi to spíše připadalo jako strnulá šablona, malé boty, ze kterých se již vyrostlo a ve kterých se přesto snažil pořád chodit,
- duchovní podstata husitství podle mě autorovi zcela uniká. Tu vraždící, loupící, fanatickou, válečnicky geniální a možná snad i vlasteneckou (v tehdejším stadiu) zachytil dobře - stejně tak, že šlo o občanskou válku a dva pohledy na jednu pravdu - ale duchovní postavy a duchovní motivace postav jsou ty nejplošší části, které v zásadě nedávají smysl. Ať už postava z raného společenství jednoty bratrské (zobrazená jako zapšklý podivín), nebo bývalé řeholní sestry Kláry. Všechny církevní postavy jsou vykresleny jako hnané bojem o moc a peníze, Hus asi jako akademický pedant a zarputilý školomet, kazatelé jednoty jako obratní manipulátoři. Chápu, že i takové postavy v rámci tehdejšího náboženského života existovaly, a možná jich i mohla být většina, ale všechny takové prostě nemohly být, to by pak husitství i odpor proti němu postrádaly jeden z hlavních motorů.
- úplně nakonec - protože to bylo strašné - ty úvodníkové pasáže o rozhovoru dvou bratranců, ty byly děsivé, ne úplně valná literární úroveň celé knihy se tam propadla na úplné dno, úroveň nepovedené slohové práce druhého stupně ZŠ, s pořád stejnými a čím dál více nudícími prvky, stejnými rádoby vtípky, to už jsem fakt zoufalstvím nevěděl, jak tyto části přečíst, aniž by mě to zabilo.
Silné pasáže: Husův proces v Kostnici, začátek husitských válek a chaos a loupení v Čechách, život Adama na vesnici 15. století, činnost železářské huti, Olbrámek v Uhrách, táborité a jejich válečná činnost po lipanské bitvě, vykreslení politiky v pražských městech za Jiřího a za Jagellonců.
Celkově za celou sérii: 45 %, první kniha: 60 %.
Štítky knihy
15. století Čechy Jan Hus, 1370-1415 husité Václav IV. historické romány na pozadí skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2014 |  Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
| 2019 |  Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
| 2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
| 2002 | Dýka s hadem |
| 2019 | Falknovská huť |
Poslouchala jsem audioknížku a musím říct, že celkově mi zatím sedne víc jak Přemyslovská epopej. Protože jsem poslouchala před spaním a na historická pojednání bych se nedokázala soustředit, uvítala jsem menší kvantum politického líčení a větší zaměření na osudy hrdinů. Ale pro historické fajnšmekry to asi žádné terno nebude. Na slovo "suknice" jsem si poměrně rychle vytvořila alergii, tahle podivná záliba autora ve stálém omílání toho samého mi přijde zvláštní, ale budiž. Už jsem se pustila do druhého dílu, takže zatím vcelku spokojenost.