Husitská epopej. VI, 1461-1471 - za časů Jiřího z Poděbrad
Vlastimil Vondruška
Husitská epopej série
< 6. díl >
Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní, jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě. Předposlední díl celé ságy představuje léta, kdy byl český král Jiří z Poděbrad na vrcholu své moci. Právě v té době se mu podařilo zlomit odpor vedlejších zemí Koruny české. Jenže posilování moci panovníka, který si v očích zbytku Evropy nesl cejch kacíře, znamenalo zesílení tlaku proti němu. A jako už několikrát v minulosti se papežově politice podařilo poštvat proti českým zemím uherského krále. Jenže Jiří z Poděbrad byl nejen obratný válečník, ale také mimořádně šikovný diplomat. Navíc musel stále zápasit s domácí opozicí katolicky smýšlejícího panstva a s nároky církve. Šestý díl epopeje končí smrtí Jiřího z Poděbrad. V prostředí boje a intrik postupně umírají příslušníci i druhé generace rodu Prokopů a na jejich místo nastupují děti a vnuci. Jejich svět však už není naplněn původními ideály kališnického hnutí, ale pragmatickým zápasem o majetek a postavení. V mnoha případech však také úsilím o prosté lidské štěstí. Vyprávění nás opět zavede do Prahy, Písku, Plzně a dalších měst, ale také na rožmberská a poděbradská panství, do Horních Uher, Říma a spolu s poselstvem českého krále i do dalších zemí.... celý text
Přidat komentář
Díky Vondruškovi mě konečně baví i husitská doba. To je ten komplex z vnucovaného Nejedlého výkladu dějin. Zajímavé je i to, že chlapi zde jen bojují nebo hrají na loutnu. Veškeré řídící a správní činnosti přebírají ženy. Co tak asi mělo na autora vliv...
příliš velký záběr (často podobných postav), logicky spojený se slabším vykreslením, zkrátka ta první generace tam chybí, ale jako oddechovka pobaví
Už se na mě začíná projevovat, že čtu všech sedm dílů najednou. Všechno mi to pořád přijde tak nějak dokola. Postavy v tomto díle mě nějak neoslovily, byly mi i nesympatické. A každou chvilku jsem musel hledat v rodokmenu, kdo je vlastně kdo.
Samotný historický děj je zajímavý, nenásilnou formou mi rozšiřuje obzory, protože mi tak nějak už od školy unikalo, proč měl vlastně Jiří z Poděbrad tolik problémů s Matyášem Korvínem, proč po něm nedosedl na trůn jeho syn apod.
Přijde mi, že autor už je tak nějak sám unavený z Prokopova rodu...
Začínám číst poslední sedmý díl a doufám, že mi tam postavy budou sympatičtější.
Knihu jsem dočetl a je mi skoro líto,že začnu číst poslední díl.Souhlasím také s hodnocením Faba.Například při rozhovoru obou bratranců,kteří píší kroniku :" Národ by měl táhnout za jeden provaz.Jenže nás rozdělila víra.Někdy se sám sebe ptám,zda je správné,aby se kvůli hádkám kazatelů národ rozdělil.Je to ten správný důvod,aby Čech nenáviděl Čecha a klaněl se Němcům ?Modlím se,aby naši potomci už nikdy stejnou chybu neopakovali."
Vondruškiáda, má jarní, zde bojem se hrotilo ostří víry, a v plen šly naděje na klid a mír. Neposlušné byly ve víře a u vatikánského stolce z kacířství nařknuty České země.
Je s podivem, že čistotu víry Ježíšovi pravdy nepochopily ostatní národy, ale jen české, a ty se za ni dostaly do klatby. Jasně není pravda, jako pravda, ale taky mít pravdu, to hřeje na duši a s tím vzrůstá odvaha k hrdinským činům, i když žití jde pak do kytek.
Hezký poslech v mém boji s Kozí nožkou - bršlicí pod kvetoucí mandloní.
Audičetba jako tradičně pokojně příjemná.
Ano je to stále čtivé, ač šestý díl... Připadalo mi, že jsou tam „narážky" na současnou situaci?
Příběhy se pěkně prolínají,kniha se čte jedna radost.Už jsem se pusila do posledního dílu.
Už jsem knihu nečetl , ale půjčil jsem si jí na CD .
Jsou to všechno tlusté špalky a mi dřevění ruce , když je musím držet !
Zase jak jsem psal u hodnocení minulých dílů , mnoho postav , tak opět
jsem musel použít tužku a papír , abych se neztratil v tom ději !
Obdivuji pana Vondrušku , že se v tom ději neztrácí on , za to mu tleskám !
Ale , nevím , vždy raději sáhnu po Jiráskovi , než po Husické Epopeji !!!!
Jirásek i když také mnohovrstvený mi připadá mnohem čtivější než pán Vondruška !
Dávám tři hvězdy .
Příběhy rodiny Prokopů se blíží ke konci, což mě mrzí. Ukázaly onu dobu z obou stran, ze života ve městě i na venkově, jako chudí i bohatí, oceňují přístup většiny ženských postav.
Pokaždé se těším na další pokračování,i když jsem se na začátku vyděsila,když jsem zjistila,že jich bude sedm. Je pravda,že těch postav je tam dost,také se musím občas zastavit a uvědomit si,o kom je zrovna řeč. Ale.....mám pocit,že jde o mé známé a přátele. Přeci jen jsem s nimi strávila pár let. Baví mě jejich příběhy a osudy. Těším se na poslední díl. Dávala jsem pět hvězdiček,ale pro mě z nepochopitelného důvodu se tady ukazují jen tři.
Uf, chtělo se mi celé 2/3 tohoto dílu křičet: Vraťte mi původní generaci hrdinů, ti noví nestojí za nic :-) Naštěstí poslední kapitoly se docela povedly, bitva u Nýrska a úplně nakonci královna Johana v čele zemské hotovosti vyráží vstříc Matyáši Korvínovi..to dokonce vhánělo vlastenecké slzy do očí.... Nevím co se bude ještě řešit v posledním díle, ale tento je pěkně uzavřen smrtí Jana Rokycany a Jiřího z Poděbrad - podle mě už to mohl autor završit tímto dílem...
Vždy si řeknu: ,,Dám tomu ještě šanci.Když už jsem sérii začala číst, tak ji dokončím."
A pak jsem roztrpčená.Z toho,jak je to stále stejné.Nudné.Nezáživné.Jak se doslova nutím, abych knihu dočetla.
Ploché postavy, vaření z vody...
Takovéto podání české historie, zdá se mi býti poněkud nešťastným
Ani šestý díl nezklamal.Kniha se četla sama..... a už netrpělivě čekám na poslední díl /škoda že poslední.../. jen jsem zvědavý, co pro nás pan Vondruška připravý po této epopeji....
Ještě že máme ty volné dny - odložil jsem si čtení na prodloužený víkend a jsem spokojen. Novodobý "Jirásek" v souladu s dobovým širším pohledem sice přidává i obranu "češství" (ono i to je složitější, ale třeba někdy někdo v budoucnu...), ale pořád je to pohled na historickou dobu očima tehdejších současníků. Bez přehledu rodových vazeb vzadu bych se úplně ztratil, ale kupodivu si některé vztahy pamatuji a dokonce jsem hledal Prokopa s Joštem, kteří se na scénu vrátí až skoro v závěru. Tak co přinese doba jagellonská? A kam se autor vydá dál? Lucemburky v podstatě přeskočil, Habsburky asi také vynechá, tak i v tomto směru jsem napjat.
Husitská epopej VI.
Tak, i šestý díl je dočtený, a bratříčkuje se s předchozími pěti v mé knihovně... Mimochodem, moc jim to tam spolu sluší... ;-) A už se těší na posledního bratříčka... Doufám, že pan Vondruška už píše... Poslední díl bych tipoval na listopad tohoto roku... Takže Ježíšek bude mít zase práci... :-)
Šestý díl byl opět velice obsáhlý, i tento měl přes 600 stránek... Každopádně knížka je to velice čtivá... Kdyby někdo uvažoval o jejím čtení, tak určitě doporučuji začít pěkně od prvního dílu... Jediné, co mě mrzí, tak je to, že je mezi jednotlivými díly minimálně půlroční pauza... První díl vyšel již v roce 2014... Velice jsem vzal zavděk, že v zadní části knihy jsou opět rodové linie, protože bez nich bych to už fakt nedal dohromady... Možná, kdybych začal opět od prvního kousku... :-D
I šestý díl se mi velice líbil, velice hezky je zde popsána doba za vlády českého krále - Jiřího z Poděbrad... Neváhejte, čtěte - krásná historická procházka...
Určitě se k Husitské epopeji někdy v budoucnu vrátím a dám si všech sedm dílů pěkně za sebou... ;-)
Štítky knihy
husité Jiří z Poděbrad, český král, 1420-1471
Autorovy další knížky
2014 | Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
2019 | Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
2002 | Dýka s hadem |
2019 | Falknovská huť |
Mám pocit, že oba už jsme unaveni - Vondruška i já. Rozmělňování narůstá a výpovědní hodnota knih postupně klesá. Poslední díl už asi přečtu jen ze setrvačnosti. Nebo možná přijde napínavé vyvrcholení epopeje(?).