Hustej nářez
František Kotleta (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/259034/bmid_hustej-narez-bTB-259034.jpg
4
1500
1500
Bratrstvo krve / Bratstvo krvi série
1. díl >
Nové revidované vydání první dílu Bratrstva krve, kultovního debutu Františka Kotlety. Dávné legendy, které o nich kolovaly v různých civilizacích, nelhaly. Možná, že kdysi byli lidmi, ale změnili se. Změnili se natolik, že jako lidé už jenom vypadají. Říkají si Bratrstvo krve. Vyvolení, kteří se živí lidskou krví. Nikdy se však k sobě nechovali jako bratři. Desítky klanů spolu po tisíciletí bojovaly o moc a vládu nad lidmi, jejich územím a říšemi, jež vznikaly a zanikaly podle toho, jak ve své skryté válce vítězily jednotlivé klany. Dlouho se považovali za nejmocnější bytosti na světě. Jenže svět, který znali, byl jen malou součástí vesmíru. Z jeho nekonečných dálek se vynořili Kartani, kteří se rozhodli ovládnout planetu Zemi a její obyvatele zotročit. Invaze se cizincům podařila. Měli vyspělou techniku a zbraně, které ty lidské stonásobně předčily. Ovšem svět, který ovládli, už své vládce měl. A ti se, na rozdíl od lidí, tak lehce podrobit nenechali… A tak začíná šílená jízda plná krve, utrhaných končetin a mrtvých těl všeho druhu. Prostě Hustej nářez. Kotletův román je nabitý akcí a adrenalinem. Jeho děj uhání zběsilým tempem, takže hlavní hrdina skoro ani nemá čas, aby se pořádně napil (krve). Musí sebou totiž pořádně mrsknout, pokud chce stihnout všechna dobrodružství, která na něj autor nastražil.... celý text
Přidat komentář
Ve své podstatě je kniha hrozná pták*vina. Krev teče proudem, padají výrazy že by se za ně nemusel stydět ani zkušený dlaždič, nechybí sem tam nějaký ten sex. Ale o tak jsem si knihu užila, na odreagování super.
„Štěstí přeje těm, kteří ho co nejméně pokoušejí.“
Hustej nárez je najznámejšie Kotletove dielo. Je to moja vstupná brána do Kyšovej literatúry. Kniha plná nesmrtelných upírov, ktorí sú niečo ako mimozemský potomkovia. Veľa ľudí porovnáva Kotletu s legendárnym Kulhánkom, pretože obaja sa venujú brakovej literatúre. Obaja spisovatelia sú pre mňa niečim výnimočným, prečítal som od ních skoro všetky knihy a som rád, že sa nechal Kotleta inšpirovať a napísal Bratrstvo krve. Samozrejme hodnotím knihu plným počtom hviezd a kto hladá nejakú oddychovku, určite treba vyskúšať túto sériu.
První díl trilogie je klasická Kotletovina. Vulgarita, občas sex a akční děj ve stylu béčkových filmů. Kotleta píše zhruba pořád stejně, takže čtenář ví co očekávat. Jako zábavná beletrie asi v pohodě. 4starsy.
Hlavní hrdina je 700 let starý upír. Spolupracuje s upíry starými 2000 let. Tak mi vysvětlete, proč je tak neuvěřitelně pitomý? A nejen on. Neustále někomu skáčou na špek. Ta naprosto neuvěřitelná tupost hlavního hrdiny mi strašně vadila. Neustále dokola padá do pasti a pak jako zázrakem se z ní dostane. A když už to vypadá opravdu bezvýchodně, tak přijdou netopýři, nebo další naprosto z palce vycucaný zázrak. A Kateřina je neustále nejméně kilák před ním, ale stejně ho neustále naprosto hloupě podceňuje. Nakonec už mi přišlo, že i autorovi přišla upírská genocida příliš, protože za chvíli by tam neměl žádné postavy. Prakticky také při každém střetnutí s kartany si hlavní hrdina stěžuje, že zbraně na ně prakticky nefungují, ale že by si sehnal něco lepšího? Pořád dokola jen mačká tu stejnou spoušť... Přijde mi, že Kotleta jak kdyby nevěděl, kudy kam. Možná je to jeho způsob, protože u prvního Spadu to bylo obdobně zmatené a bez nějakého určitého cíle. Na styl psaní, kdy autor posunuje děj pouze v rámci činnosti postav jsem si už jakž takž zvykl, ale vydávat někoho za chytře nebezpečného, přestože není schopen využít ani základní pud sebezáchovy... Srovnání s Kulhánkem se nelze vyhnout. U Kulhánka jsem nikdy neměl problém věřit, že hlavní hrdinové jsou skuteční. Tady je to vata. Čte se to jednoduše a rychle. Slov je málo a jsou jednoduchá a málokdy vyjadřují složitější myšlenku... Tak tam není nad čím přemýšlet...
Nevím na čem autor založil autor svůj úspěch, ale tady na tom dost těžko. Příběh nedrží pohromadě. První polovina kniha vypadá jakoby ji psal jiný autor než druhou. Hlášky a sex postupně mizejí až vymizejí, Což je nakonec dobře. Zůstane příběh s atraktivním tématem, ale horším zpracováním. Co dělat, asi si přečíst jinou sérii.
Ale jo! Je to přepálené a ustřelené až běda, ale takový prostě autor je. Když se na to díváte optikou pláže, drinků a odpočinku, je to úplně boží. Někdy si říkáte, že by to mohlo být napsáno lépe, ale v ten moment dorazí další porce krve a hlášek. Takže odpouštím vše a miluji navždy.
Knihu jsme objevili s přítelem úplně náhodou před 4 lety. Od té doby jsme oba zkoušeli různá autorova díla a rozhodnutí bylo jasné: musíme mít doma všechny knihy. Takže postupně tvoříme naší sbírku a čteme další příběhy.
Hustej nářez byl pro mě rereading a to rovnou po třetí a jakou jinou formu zvolit než audioknihu. Kniha byla namluvená pěkně, i když jsme se s přítelem shodli, že hlas Jana Bezzemka by mohl být trochu hrubší a drsnější. Já jsem si návrat do série velmi užila a ráda jsem si připomněla některé zapomenuté detaily.
Rovnou musím říct, že styl psaní nemusí vyhovovat všem! Mě nevadí a přijde mi, že to je typické právě pro pana Kotletu a já jsem na něj zvyklá a těším se na něj. Sprostá slova mi do děje, příběhu a promluv postav sedí a vůbec mi tu nevadí. No a ke zbytku: když krev, tak hektolitry, když bitka, tak se vší parádou a popisy tak pořádné. Joo a samozřejmě k tomu přijdete špetku sexu a voila kniha je na světě.
Nesmím opomenout, že je to něco nového a neotřelého a když tomu dáte šanci, tak si získá vaše srdce. Takže líbí se mi myšlenka upírů, jak fungují a jak byli stvoření a vlastně zde naleznete i jiné a nové vysvětlení stvoření vlkodlaků.
Příběh plyne velmi dobře a dokáže vás držet v napětí a přitom se hodně pobavíte. Né nadarmo se říká, že je Kotleta králem metafor a přirovnání a myslím, že přesně kvůli tomu si ho zamilujete. Já jsem se bavila a příběh si užívala plnými doušky.
Jsem doopravdy velký fanoušek Gerharda a Petry, jsou to skvěle vymyšlené postavy a já se vždy těším, kdy přijdou na scénu s nějakou skvělou hláškou. Těmi samozřejmě nešetří i Jan a rozhodně jsem mu fandila v boji proti kartanům i Kateřině.
Pokud chcete zkusit něco nového a máte rádi fantasy a scifi, tak vám tuto knihu i sérii naprosto doporučuji.
⭐ 4/5
Nebaví mě "moderní" upíři. Nebaví mě emzáci. Baví mě Kotleta. Z toho plyne moje rozpolcenost při čtení a hodnocení. Celou dobu se ve mně mlelo to, že ten rozstřílenej upír přežije snad všechno (bože!). Ale to, jak je to napsaný, mě nutilo číst (poslouchat) dál. Navíc se musí nechat, že ten nápad původu upírů je fakt dobrej a neotřelej. Další plus za to, že fyzicky dokonalou Veroniku a Kateřinu doplnila oplácaná Petra. Nemůžu říct, že mě to nebavilo, ale nedokázalo mě to vtáhnout, tak abych Bezzemkovi opravdu fandil. Na druhou stranu, dalším dílům určitě dám šanci. 3.5*
Moje první kniha co jsem od Kotlety četla. Neuvěřitelně mě bavila kombinace sci-fi a fantasy. Celé série je úplně skvělá a i knihy co vyšli jako před dějovou linkou jsou úžasné.
Kotleta je absolutní bůh sci-fi. Miluju všechny jeho knihy a čtu je neustále dokola.
Hustej Nářez je kniha, ktorá vytvorila Kotletu. Chcelo to pár vymyslených rozhovorov v Pevnosti, pár falošných 105% recenzií a dostali sme 220 stránkovú brožúrku na divnom papieri s divnou obálkou, kde prvý preklep bol hneď na prvej strane. Príbeh zámerne parazituje na Kulhánkovej upírskej téme, trochu ju zdestiluje, preoseje a vznikne - toto.
A tak z neznámeho autora, Leoša Kýšu, ktorého knihy pribalovala Pevnosť k preplatnému postupne sledujeme zrod českej hviezdy akčnej fantastiky - Františka Kotletu.
To čo som sa vyššie rozpísal, by niekto mohol vnímať ako kritiku. Ale samotná kniha je výborná, moderná, a to čo sa jej dalo vytknúť a človek prehliadol sa postupne dorobilo v ďalšich dvoch pokračovaniach a Kotleta toto svoje miesto (aj masovou produkciou kníh), obhájil. A som za to rád.
Na konci knihy je přepis rozhovoru s F. Kotletou. Vyjadřuje se, že J. Kulhánek by neměl už psát, že je vyčpělý. Tímto svým postojem a neúctou ke kolegovi se mi autor dost zprotivil. Celé čtení jsem měl dojem, že jen kopíruje pana Kulhánka.
Zadarmo byla tahle kniha drahá.
(SPOILER)
Podle mého názoru tahle kniha není moc dobrá. Jako jednoduchá oddechovka asi obstát může. Příběh není žádná hitparáda, ale chápu, že kniha se zaměřuje převážně na něco jiného.
Nějaké postřehy:
Souboje tvoří opravdu velkou část knihy, jenže problém je, že poslední zajímavý/originální souboj byl někdy okolo stránky 80. Při útoku na Pankrác kartani přišli s vybuchující municí a z Janovi německé kolegyně udělali osmahnutý tatarák. Od té doby se to neslo v neustále se opakujícím kole výbuchů a Pouštních orlů... Ach. Toto má být jeden z pilířů díla, bohužel se však nepovedl.
Někde jsem četl, že Kotleta je král metafor. No to teda nevím. Ty, které mě upřímně pobavily, bych spočítal na prstech jedné ruky. Většina mě nechala chladným, některé mi přišly vyloženě "cringe". Obdobným odstavcem by se daly shrnout i hlášky postav.
Sexuální scény bych zhodnotil dnes již klasickým "Not great, not terrible."
Některé scény, které mají být silné úplně nefungují. Pro příklad bych uvedl smrt Veroniky. Kdyby jejich vztahu (nejen tomu ve vaně a v peřinách) dal autor větší prostor přímo interakcemi postav, udělal by opravdu dobře.
Co se "řemeslné" práce a prózy týká, kniha také není žádný zázrak. Ale jasně, jde (tuším) o autorovu první knihu, doufám a věřím, že s dalšími publikacemi se bude zvedat.
K finálnímu hodnocení... Odpad to není. Rozhodoval jsem se mezi jednou hvězdičkou a dvěma hvězdičkami. Nakonec se těsně přikloním ke dvěma, a to z několika důvodů:
1) Hlavní záporák. Autorovi se vážně povedlo probudit ve mně silně negativní emoce vůči Kateřině. Upřímně jsem se těšil, až tu mrchu Jan na konci konfrontuje a téměř bestiálně jsem doufal, že si její smrt pěkně vychutná. Kateřina se opravdu povedla, do světa dokonale sedí a dokázala mě vytočit v každé scéně, kde se objevila.
2) Petra. Petra mi přišla jako netradiční hrdinka, měla své kouzlo. To i přesto, že její příchod do světa upírů po zpackaném Pankráci byl dost slabě vymyšlený.
3) Občas jsem se fakt upřímně pobavil, třeba při likvidaci osobních strážkyň Kateřiny. Například hláška se špičáky na tepu doby se mi taky dost líbila. Škoda, že tam takovýhle opravdu promyšlených vět nebylo víc.
Chápu, že Kotleta má nějakou svou cílovou skupinu, já do ní patrně nepatřím. Se stylem autora jsem si nesedl, to se prostě stane. Do dalších dílů Bratrstva krve už nepůjdu.
Kdyby mi někdo před patnácti lety řekl, že upíři nejsou jen Dracula a Edward Cullen, tomu bych uvěřila. Ale kdyby mi někdo před patnácti lety řekl, v jakém typu literatury se budu v rozpuku staršího věku dospělosti vyžívat, tomu bych už nevěřila.
Kotleta je králem (nejen) metaforickýho pekla. Co věta, to absurdní metafora. Ta hranice trapnosti je strašně tenká a on na ní fakt balancuje a jentaktak se drží. Jako celek to ale funguje skvěle.
Děj jsem se pokusila popsat manželovi a ten si ťukal na čelo, že jsem se asi úplně pomátla. Ve zkratce: Jan Bezzemek je upír, kterýmu vymlátí klan mimozemšťani, který okupujou zemi a on se snaží to mimozemšťanům oplatit a na své cestě zažívá neuvěřitelná dobrodružství. Haha.
Taky nevim, kde jinde bych hledala absurdity typu upír bojuje s mimozemšťany a u toho si myslí “Pauzu jsem uvítal stejně radostně jako Milouš Jakeš sovětské tanky.” Tohle už snad neni ani fór, tohle je bizár nejtěžšího kalibru.
Kotleta je sebeironickej, zároveň jeho humor není vůbec stupidní, je jen jinej. Rozumím, že to není čtení pro každýho. I pro mě je to dost výstup z komfortní zóny, ale stojí to za to.
Jako oddechovka do auta určená k rozptýlení při hodinách řízení to bylo dobré. Jinak je to samozřejmě děsný škvár :-). Nicméně v porovnání s hrůzou, která přišla s dílem Stalingrad, je to výkvět beletrie.
Co mi vadilo nejvíce, je všeobecná debilita všech postav. Kartani, upíři, lidé, je to šumák - všichni se chovají jako kreténi po lobotomii. Ale co už.
Juchů,zase si dávám pěkně do zobáku hustý čtení od Kotlety.Jsme moc ráda,že na mě Ježíšek myslel a nadělil mi celou sérii.Jako vždy,je to jízda od začátku do konce a prostě super čtení...
První třetina mi připadala trochu nudná, až jsem knihu odkládala. Ono se totiž po nějaké době popisy co dělala pravačka, co dělala levačka a co které milence hrdina olízal docela omrzí. Pak byla ale najednou uspořádaná výprava do Číny a konečně se začalo dít něco zajímavějšího.
Na knize oceňuji především vtipná přirovnání a vývoj hrdiny (alespoň nějaký, v tomhle žánru to nebývá pravidlem).
S Kotletou mám velmi zvláštní vztah. Tehdy v době vydání Nářezu mi bylo třináct čtrnáct let a jako mladý fanda fantastiky neznajíc téměř nic z tohoto žánru jsem se naučil kupovat knihy v knihkupectví, přičemž rozhodujícím faktorem byla obálka a anotace knihy. Neřešil jsem pověst ani autora ani knihy. A recenze či knižní doporučení mi byly na míle vzdáleny. Tento přístup se ukázal jako užitečný, neboť bez něj bych nikdy nevzal do ruky knihu začínající větou: „Mluv, zmrde!“
Nebýt tohoto úderného začátku, nejspíše bych se ke Kotletovi dostal kdoví kdy. Ale díky tomu, že jsem se k němu dostal v takto mladém věku, mi nezbývá než být vděčný. Tato kniha na mě měla totiž velký vliv.
Knihy tohoto žánru, tedy čistého braku, dnes užívám jako odpočinkovou četbu, u níž se zkrátka pobavím a užiji si onu „béčkovost“, jež z nich přímo srší. Zároveň se však domnívám, že nebýt této knihy, nedostal bych se tak brzy k tolika zajímavým autorům a myšlenkám a nebyl tím, kým jsem dnes. Ač se to nemusí zdát, tato kniha byla pro mě důležitou součástí dospívání a ač se z literárního hlediska skutečně nejedná o nic hlubokomyslného, Kotleta stojí za pozornost.
Hustej nářez je jízda, kterou si užijete.
Štítky knihy
upíři okupace mimozemšťané science fantasy (SF + F) česká fantastika
Autorovy další knížky
| 2016 |  Spad |
| 2014 |  Příliš dlouhá swingers party |
| 2010 | Hustej nářez |
| 2017 | Poločas rozpadu |
| 2020 | Operace Thümmel |
Není to tak dávno,co se moji srdcovkou začaly stávat tuzemští autoři drsné sci-fi/fantasy. Zatímco král tohoto subžánru,Jiří Kulhánek,bohužel (pro mne),za sebou v té době zatáhl oponu,naštěstí (pro mne i pro ostatní fajnšmekry) se zjevil korunní princ František Kotleta. Od té doby nás zásobuje svými knihami více než pacienty pro sanatorium docenta Chocholouška. Jeho víceméně debut dnes považuji za úžasnou sérii,která by zasloužila pořádnou knižní ságu,nepočítaně v to trilogii + 2 prequely.
Nyní k tomuto výtisku a co mě to celé říkalo.
Začíná se prologem v prasečáku obleženém policejním komandem,emzáckými bojovými roboty a létajícími stroji. Uvnitř se připravují k boji 2 čeští a jeden německý upír. V roli Gerharda s kulometem,opevujiciho severské bohy,si představuji jistého bývalého rakouského kulturistu a guvernéra Kalifornie v mladých letech. V roli Jana Bezzemka bývalého Italského hřebce a Ramba. A v roli Veroniky někoho mezi Umou Thurman a Jennifer Lawrence. Tolik k mému a autorovu nadšení pro hollywoodskou B Produkci 80. a 90.let. Následuje první kapitola,kde se hlavní hrdina muchluje v rakvi s náctiletou boubelkou,milujici Emo a gotiku,kterou z nouze sbalil v klubu. Tolik k mému skrytě pubertálnímu já :-),ale hlavně k pozdějšímu překvapení k vývoji příběhu ve vztahu Jana k oné dívce. Pak už je tady příběh,přiznane jednoduchý,ale propracovaný. Mimozemská civilizace Kartani (něco jako vesmírní němečtí nacisté či vesmírní Rusové) anektují planetu Zemi a upíři,do té doby šedé eminence lidských dějin,se náhle stanou štvanci a následně partyzány v boji proti okupantům. Prosté,ale přibehově úderné a účinné.
Dej je plný akce,řádně a decentně epické a až krvavě gore,pornograficky laděné romantiky a příběhu,z kterého by jiný,zahraniční a artistneji zaměřený autor udělal ságu o padesáti tlustopisech. Kotleta šel na to cestou "v jednoduchosti je síla",a tak tu máme extra zábavný,popkulturní opus v rámci science fiction,upírstva,českých zemí a střelných zbraní.