Hustej nářez
František Kotleta (p)
Bratrstvo krve / Bratstvo krvi série
1. díl >
Nové revidované vydání první dílu Bratrstva krve, kultovního debutu Františka Kotlety. Dávné legendy, které o nich kolovaly v různých civilizacích, nelhaly. Možná, že kdysi byli lidmi, ale změnili se. Změnili se natolik, že jako lidé už jenom vypadají. Říkají si Bratrstvo krve. Vyvolení, kteří se živí lidskou krví. Nikdy se však k sobě nechovali jako bratři. Desítky klanů spolu po tisíciletí bojovaly o moc a vládu nad lidmi, jejich územím a říšemi, jež vznikaly a zanikaly podle toho, jak ve své skryté válce vítězily jednotlivé klany. Dlouho se považovali za nejmocnější bytosti na světě. Jenže svět, který znali, byl jen malou součástí vesmíru. Z jeho nekonečných dálek se vynořili Kartani, kteří se rozhodli ovládnout planetu Zemi a její obyvatele zotročit. Invaze se cizincům podařila. Měli vyspělou techniku a zbraně, které ty lidské stonásobně předčily. Ovšem svět, který ovládli, už své vládce měl. A ti se, na rozdíl od lidí, tak lehce podrobit nenechali… A tak začíná šílená jízda plná krve, utrhaných končetin a mrtvých těl všeho druhu. Prostě Hustej nářez. Kotletův román je nabitý akcí a adrenalinem. Jeho děj uhání zběsilým tempem, takže hlavní hrdina skoro ani nemá čas, aby se pořádně napil (krve). Musí sebou totiž pořádně mrsknout, pokud chce stihnout všechna dobrodružství, která na něj autor nastražil.... celý text
Přidat komentář
No, spočiatku mi to neprišlo ako "hustej nářez", skôr ako "nářez bez riadnej dávky korenia a soli". Až odkedy nastúpila na scénu P., tak to začalo mať grády. Kotleta nakoniec opäť nesklamal. Hlášky, akcia, vtip a riadna priehršť zbraní, krvi a utrhnutých končatín. Dej sa nesituuje iba do Čiech, ale spolu s J. Bezzemkom sa pozrieme, okrem Poľska a Ukrajiny, aj do Číny. Za mňa nakoniec fakt dobré. Idem rovno na "Fakt hustej nářez".
Příjemné překvapení. Čekal jsem hustej nářez na úkor děje, příběhu a postav. A ono vůbec. Je to teda sekecmazec od začátku do konce, krev stříká na jednu stranu zatímco orgány a končetiny lítají na druhou. O brutalitu, takovou tu surovou, není nouze. Stejně jako výrazy, které by jste ve slovníku spisovné češtiny nenašli. Takže očekávání opravdu nebyla po prvních pár stránkách kdovíjaká. Ale opravdu jen po pár.
Příběh se mi líbil. Upíři trochu jinak .... a buďme upřímní, na dnešní dobu snaha vymyslet něco jiného než už bylo stokrát semleto a vykydnuto na čtenáře/diváka/hráče potěší. Takže proč ne. Tisíce let proti sobě bojující klany upírů spojí společný nepřítel .... mimozemšťani! Jestli se má někdo na lidstvu pást, budou to přeci upíři, ne nějací žlutí přizdisráči. Myšlenka na původ upírů jako takových - no, jak jsem řekl, tleskám originalitě.
ALE nejvíc mě pobavila představa, že celé tisícileté společenství upírů potopí jedna pražská šlapka (není urážka, fakt je to šlapka) bez kouska upírovské cti v těle. No jo, ČEŠI se umí ve světě prosadit vždycky.
Děj je svižný, s ničím se tam nikdo moc nepáře, takže se nestane, že by vás (aspoň mě se to nestalo) nějaká kapitola začala nudit. Zvraty, no .... jsou zvraty a zvrat(k)y. Tady to byly jen ty zvraty, ale žádné zásadní dech beroucí.
Mé cynické já zaplesalo pokaždé, když zemřela jedna z "hlavních" postav.
Stokerova Drákulu nečekejte. Četl jsem ho. Bylo to fajn. Tady jsem se ale pobavil mnohem víc!
Těším se na další díl a doporučuji.
Trochu zklamání. Vždycky jsem byl přesvědčenej o tom, že česnek opravdu upíry zahání. Tak prej ne. Co si mám teda na noc věšet do okna? A utrácet za stříbrný kulky už taky nebudu. :-(
Zajimava myslenka boje o Zem a lidstvo mezi dvema konkurencnimi piratskymi partickami Kartanu a upiru. Provedeni priznane a zamerne beckove, OK, beru. Ale zaver vypada tak, jako kdyz student pise bakalarskou praci, pozadovany pocet stran textu uz ma naplneny, ale aby to melo hlavu a patu, potreboval by dopsat jeste 10 stran. To ale nemuze, protoze termin na odevzdani prace je zitra a musi to jeste nekde vytisknout a svazat. Tak ten zaver napise misto deseti stran na jednu a rychle to odevzda. Na poslouchani v aute OK.
Apríl, který přerost v knihu, nebo kniha, která přerostla v apríl? Dlouho se špekulovalo, zda ukázka z románu Hustej nářez není šprýmem, dva roky čekání však dokázaly, že čtenářský zájem občas může být silnější než tvůrčí záměr. A jestli se vám inkriminovaná ukázka dostala do rukou dřív než román samotný, vězte, že to co v ní je, je vlastně celá kniha v kostce. Řežba, která se rozehrává od prvních stran, zvolna (pouze s krátkými přestávkami na soulož) pokračuje až do úplného konce. Střílení, mozky, honičky, lítačky, padání, stoupání, výbuchy, střeva, granáty, robokopové, vojáci, upíři, teroristi, holky, gejzíry krve a mnoho dalšího, to je koktejl, co pro vás František Kotleta připravil.
A že se mu to povedlo, pochopíte už v úvodu. Sarkasmus, nadsázka a vtip, to by autorovi rozhodně šlo. Horší už je to se zápletkou, která se tak nějak potácí odněkud někam a de facto o ni vlastně moc nejde, hlavně že se hodně utrácí. Ale co, brak je přece brak a Hustej nářez se za tohle označení nestydí.
Přiznaný pulp, je hodně poznat, že se tady Kotleta teprve rozjížděl. Kulhánkovština ve stylu Nočního klubu, ovšem o něco promyšlenější. Žambochovo Visio in extremis je dospělejší a vyzrálejší, ale to nic nemění na tom, že Hustému nářezu vděčíme za jednu z největších stálic naší SF scény.
Super kniha. Fakt mam rád knížky od F. Kotlety. Je to kombinace scifi,fantasy a trochu víc akce. Kdo má rád upíry, mimozemštany a Prahu. Tak jen doporučuji.
Knihu jsem měla přečtenou hned. Děj je zábavný, ostatně jako všechny knihy od "Kotlety". Upíři, zbraně, erotika, černý humor... Vlastně všechno co by pořádná kniha měla mít.
Asi jsem četl jinou knihu, než 2/3 fantasy milujících čtenářů. Ale fakt... Nemám nic proti brakové fantasy (hrozně mě bavil třeba Richard Kadrey, kterému u nás vyšly žel jen tři knihy, ačkoli si s Kotletou a Kulhánkem rozhodně nezadá). A ano, mám rád Kulhánka. Tak proč mi tenhle adorovaný řezník a jeho Hustej nářez nechutná?
Kotleta je čistý kalkul. Nejde ani tak o zábavu s pseudonymem, které tolik lidí (ačkoli už se dávno ví, kdo za jménem stojí) stále věří a pořád to žije. Vadí mi to, že z toho stylu psaní cítím neupřímnost. Zmíněný Kulhánek byl tupé béčko, ALE mělo to to "něco," určitou jedinečnost co z toho dělalo trochu víc. Jeho knihy byly zábavné a kultovní proto, že autora to (tedy alespoň zpočátku snad) vyloženě bavilo a přeneslo se to i na čtenáře.
U Nářezu jsem si tak nepřipadal. Naopak mi to přišlo, jako by vypsaný autor přišel, sebral všechny ingredience, po nichž čtenáři, hladovící po "něčem, jako je Kulhánek," prahli, uzpůsobil svůj styl psaní zmíněné poptávce, namíchal to do knihy, obalil to mýtem okolo pseudonymu a zdařenými obálkami (jak by ne, když autor má slušné zázemí v Epoše, že ano) a udělal si z takto laděných knih určitý "kult osobnosti," jaký na tuzemské fantasy scéně nemá obdoby - vzdor tomu, že jsou tu mnohem lepší autoři fantastiky, kterým se zdaleka nedostává takového prostoru (namátkou třeba výborná sci-fi série Mycelium od Vilmy Kadlečkové).
Tolik k autorovi, jen dodám, že proti němu nic nemám a na výše zmíněném není nic špatného (naopak mi přijde super, že popularizuje žánr a zaštiťuje antologie jako Ve stínu říše, a Ve stínu apokalypsy a dává tak možnost vyniknout spřízněným autorům), jen celou tu fanovskou hysterii okolo jeho děl nechápu, když mi přijdou zcela průměrná. Inu, zlatej Kulhánek.
Hustej nářez je upírská nahláškovaná jízda, kde mi akce přijde i v rámci subžánru příliš přepálená, hlášky se mi zdály toporné a celkově je to na mě asi "až příliš" béčkové. Není to vyloženě špatné, ale nechytlo mě to a nejsem si jistý, jestli se po této prvotině k nějakým kotletovkám vrátím. Závěrem budu citovat jednu nejmenovanou recenzi na tuto knihu: "Hustej nářez není ani hustej, ani nářez..."
Snad tomuto pánovi dám ještě šanci časem, ale nějak vám nevím - tolik skvělých knih, a tak málo času...
Narozdíl od série Spad mě tohle moc nebavilo. Tedy až na závěr, kde se postupně rozkryje tajemství vzniku upírů. Celkově jsem se nedokázal ztotožnit s hlavním hrdinou, ani s žádným z jeho pomocníků. Donutil jsem se dočíst až do konce, ale vcelku nuda.
Má druhá přečtená kniha od Kotlety a třetí přečtená kniha v životě (první byla Honzíkova cesta ve 2.třídě základní školy (a to nekecám)). Jen jedna myšlenka mě napadá při zaklapnutí právě dočtené knihy: "Herr Kotleta, myslím, že je to začátek krásného přátelství."
Začínají se mi knihy těžko hodnotit, na 5 hvězdičkové stupnici. Ale musela jsem jít dolů, prostě to nejsou propracovaní Mistborni, kteří mají 5 a tohle je tomu hodně vzdálené. Ale i tak je to čtivé, aby člověk uvažoval o 4, protože to má spád, ale jak okomentoval můj manžel (a měl pravdu), tak propracované postavy a historii a víc dějových linií jako Kulhánek to nemá. Místy rozpory typu - postavy na věžích nemají noktovizory, tak jsou to lidi. Stojím na lodi (upír) a vemu si noktovizor, abych se kouknul na pobřeží. Ale zase rozhovory na konci knihy byly docela vtipné. Asi je škoda, že jsem se ke knize dostala v pozdějším věku, asi bych nad tím tak nepřemýšlela tolik a víc si to užila. Občas je třeba zabrousit i do nějaké oddechovky. Tak jsem zvědavá, jestli půjde série s další knihou nahoru nebo dolů.
Po přečtení serie SPAD a Perunovy krve padla volba na Hustej nářez a jeho (fakt mega) pokračování.
Škoda jen, že to fakt mega nářez moc nebyl :D Jako nebylo to špatný a člověk s fantazií si sem tam hlášku přídá, ubere, nebo vylepší, ale ten potenciál tam byl!
Herr Kotleta, měli byste se do příště polepšit!
“Hasta la vista, baby. Sedm kulí. Jako v Sarajevu.”
Hlášky, akce, sex. A taky upíři, Rusové, mimozemská invaze, starověká hrobka a zaručeně aspoň jeden naci nemrtvý. Prostě si představte všechno dobrý i špatný z devadesátkových béčkových filmů, přihoďte české reálie a dalšího z výrobní sady “kulhánkovský alfa male hrdina, verze 1.0” a máte prvního Kotletu jak malovanýho.
Čímž chci říct, že to fakt není žádná velká literatura. V rámci žánru ale rozhodně must read věc. Protože... hele, vlastně nevím proč, asi mám jen ráda béčkový filmy.
Zase jiné sci-fi, než na co jsem byla zvyklá. Od začátku jsem byla zvědavá, jak vyřeší Kotleta problematiku upírů a musím uznat, že mě to nezklamalo. Oceňuji také spoustu českého humoru a odkazů na skutečné historické otázky.
Kulhánkovo dílo neznám, takže nesrovnávám. Od Kotlety mám za sebou trilogie Spad i Tomáše Koska a tak jsem se rozhodl vrhnout na Bratrstvo krve. Ano je to “braková” fantastika, ne tak propracovaná jako třeba postapo trilogie, ale mě to hodně bavilo a určitě si přečtu i pokračování.
Nářez mi připomněl moje začátky s Kulhánkem. Konkrétně sérii Divocí a zlí. Je to zábavné, nenáročné a hlavně pořád dostupné:-)
Štítky knihy
upíři okupace mimozemšťané science fantasy (SF + F) česká fantastika
Autorovy další knížky
2016 | Spad |
2014 | Příliš dlouhá swingers party |
2010 | Hustej nářez |
2017 | Poločas rozpadu |
2020 | Operace Thümmel |
Možná trochu přehypované jako záčátek "kultovní" série. Naštěstí jsem od střetu upíři versus mimozemšťani nic moc nečekal, takže jsem mohl být příjemně překvapen. Knížka je čtivá a po příliš dlouhé swingers party už mě nepřekvapily někdy zbytečně nastrčené erotické pasáže.
Kdo nečeká literární veledílo, ale poctivou řezničinu, tak si knihu užije.
Alternativní konec je trochu zklamání, protože nepřináší opravdu nic nového, ale to už by čtenář byl příliš rozmlsaný.