Hvězdná pěchota
Robert A. Heinlein
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12846/bmid_hvezdna-pechota-DFI-12846.jpg
4
697
697
Jeden z nejslavnějších a nejkontroverznějších Heinleinových románů rozhodně není čtením pro ty, kdo odpírají vojenské službě. Bohatý mladík Juan Rico se dá naverbovat k oddílům kosmické pěchoty. Prochází tvrdým drilem, jehož život je vojenskými řády sešněrován až na samu hranici možností. Rico se však nebouří, naopak čím dál víc chápe, že služba je vlastně dobrá. Seržanti a důstojníci tvrdí chlapci, kteří mužstvu nesleví. V jádru duše jsou to však dobráci, ochotní za své vojáky obětovat život. Navíc jsou nejen mistři bojových umění, ale i poloviční géniové zběhlí ve všech možných vědách a gentlemani každým coulem. V boji proti kosmickým nepřátelům a přátelství mezi vojáky nachází Rico smysl života. Heinleinův román je však vším jiným, než prvoplánovanou militaristickou propagandou. Patrně nejslavnější autor fantastické literatury minulého století však vychází z nepříjemného faktu: násilí bylo a vždy bude. A skutečný muž musí být v drsném světě schopen bránit sebe, své blízké a koneckonců i svou rodnou planetu. Heinleinova armáda je navíc armádou ideální. Všichni jsou v ní dobrovolně. V kterémkoliv okamžiku můžeš odejít, záleží jen na tobě. A právě z téhle naprosté dobrovolnosti pramení i krutá romantika hvězdných baretů. Není to zabíjení pro zabíjení. Je to to život ve světě, jenž nebyl stvořen podle představ katedrových humanist, ale je takový jaký je. A racionální společnost se tomuto stavu přizpůsobí. Lze si myslet, že Heinleinova vize je příliš surová, že násilí bude časem ubývat, ačkoli dějiny svědčí o něčem jiném. Ale ani ten kdo nepřistoupí na autorovu filosofii, nedokáže tuhle knihu odložit. Neuvěřitelný spád děje, nadhledu to vše činí z Hvězdné pěchoty strhující četbu na jedno nadechnutí. Když však člověk vydechne, zbývají palčivé otázky o existenci člověka ve světě, o tom k čemu je vlastně život. A právě to, že si dokázal tyto otázky položit, činí Henleina velikým. 4. vydání... celý text
Literatura světová Válečné Sci-fi
Vydáno: 2011 , BanshiesOriginální název:
Starship Troopers, 1959
více info...
Přidat komentář
Nejhorší knížka, kterou jsem od Heinleina zatím četla, ale kvůli ní ho nevyhodím z oblíbených autorů. Hodně filozofie, málo akce, řekla bych. Bavilo mě to asi tak málo jako Nadace. A kvůli té jsem taky na Asimova nezanevřela.
Hltal jsem "dějiny a morální filosofie" .... vím, že po čase se ke knize vrátím a přečtu si jí znovu.
Jaká lahoda po posledních několika knihách, které byly v lepším případě tuctové. Čekal jsem víc akce, ale nezklamala. Lekce dějepisu a morální filozofie jsem si vyloženě užíval.
Na to, jak je to velká knížka, je ve skutečnosti dost krátká a překvapilo mě, jak rychle skončila.
Nooo... mě se to líbilo.
Trochu mám problém se zařazením, s žánrem .. military&science-fiction?
Plus. Jako bych byl trošičku v nějaké knížce Toma Clancyho. Tak důkladný výklad toho, proč záleží na některých divných věcech v armádě. Ty akcenty dávají smysl i když se pak sledují informace o reálných historických střetech.
Mínus. Uspořádání společnosti jsem nevěřil. Všichni ti příslušnící diktátorské armádní elity byli takoví nejčistěji čestní a poctiví ... a pokud už udělali chybu, tak odstoupili, samozřejmě... Naproti tomu zhroucení předchozí společnosti (v realitě té naší) by až tak neuvěřitelné nebylo. Jeden známý mi na můj názor o nerealističnosti uspořádání a pozitivním spektru hrdinů v "nové společnosti" opáčil, že příběh popisoval společnost po revoluci a úspěšná revoluce své hrdiny a úspěšné vůdce má. Jinak by to nebyla revoluce úspěšná. No budiž. Na tom něco málo je. I Napoleonovi to dost dlouho fungovalo, vlastně dal rozvrácenou zemi do značné míry do pořádku (kdyby se mu podařilo včas a úspěšně přestat válčit) za sebou měl muže, co s ním šli do poslední chvíle a posledního výdechu. Ovšem, i Stalin a Hitler dali z určitého hlediska své země "do pořádku" a systém jim fungoval. Byli úspěšní, společnost byla organizována tak nějak armádně (mnoho slušných, své cti dbalých vojáků by se oprávněně ohradilo). V tom smyslu mám tendenci považovat to za propagandu militaristického fanatika. Možná nespravedlivé, ale za to je ta hvězdička dolu.
Srovnání s filmem? Nešlo si nepovšimnout, že autoři se odchýlili zejména ve dvou směrech. Odlehčovali vtipem (vložené zpravodajsko propagandistické klipy) sebeprezentaci vojenskostátní mašinérie a odůvodnění konfliktu (z knihy ještě víc vysvítalo, že lidstvo byli agresoři, brouci Zemi nenapadli bezdůvodně, ale jako protiútok kvůli porušování dohod a pronikání lidských osadníků na jejich území). Kniha neměla odstup od toho ani nejmenší, vše bylo vážně míněné jako to nejlepší. Ve filmu vzdali tak důkladný výklad těch armádních zákonitostí, zejména držení posloupnosti vedení... to by bylo na film moc těžké. Film jsem po knize viděl rád, nejen kvůli pěkným herečkám. Mnoho věcí se povedlo převést na plátno velmi dobře.
Na můj vkus příliš politikaření, spíš soupis toho, jak by měla fungovat společnost a jak by měla probíhat výchova, tím myšleno i dospělé jedince. Taktéž je tam velmi barvitě popsána funkce armády a toto nejmenších detailů, bohužel toto všechno je na úkor příběhu. Určitě kniha je velmi poučná, ovšem pokud hledáte perfektní příběh není tato kniha pro vás.
Oproti filmům je to opravdu inteligentní kniha. 60 let od vydání a přesto bych ji klidně zařadil jako něco nedávno vyšlého s trochou alternativní historie.
Akce i výcvik jsou popsány zajímavě, což potěší fandy filmů. Navíc kniha obsahuje slušnou dávku filosofie, která ale není do člověka násilně cpána.
Když se však kniha rozjede a člověka vtáhne do děje, tak je najednou konec. Ten přišel z čistajasna a kniha působí, jako by jí někdo půlku ztratil. Škoda. Nebýt lehkého zklamání kvůli konci, tak si zaslouží i 5 hvězd.
Tak tohle bylo něco. Opravdu nečekané překvapení hlavně po filmy, který je sice kultovní, ale hodně „šílený“. Překvapilo mě, kolik myšlenek se v knížce ukrývalo. Nejedná se vůbec o bezduchý brak, leč o pečlivě sestavené dovyprávění fiktivního světa budoucnosti, který po několika nezdarech vybudoval fungující systém. Zároveň si čtenář naplno užije vojenské prostředí protkané filozofií a politikou – a to jak osobní, tak celospolečenskou. Opravdu skvělá knížka a moc mě bavila. ♥
Military SF mi vůbec neva. Tuhle knihu jsem měla v knihovně dost dlouho, ale nakonec jsem si vybrala výborně načtenou audio verzi. Pan Král má pro tenhle druh literatury skvělý přednes.
Film je jiný. I když se mi celkem líbil, s knihou má společného minimum. Zfilmovat knihu, byla by z toho oduševnělá podívaná. Tedy pokud by to nezmršili.
K obsahu už tu hromada lidí řekla hromadu věcí. Aniž by mi to přišlo jako obhajoba nácků, což tu někdo psal, nevím proč, s myšlenkami a fungováním společnosti souhlasím.
Kdyby totiž současná naše společnost fungovala takhle, nestalo by se, aby v zemi bylo tolik příživníků a duševních mrzáků bez názoru na vlastní realitu. Úplně nejvíc mě vytáčí jedinci, kteří, když už jsme u volebního práva (vis. kniha), volit nejdou s odpovědí "mě to nezajímá." Takové pakáži bych ani poukázky na chleba nevydala. A proč také. Kdo nemaká, ať nejí (to je zase z jiné knihy).
Jako jestli si někdo myslí, že svoboda a demokracie, které dnes lidé oslavují jako automatické, takové jsou, budou se hodně divit, až se dějinné události, jak to bývá, zase překlopí a půjdou jinými směry.
Akorát je škoda, že krysy ve společnosti mívají tendenci pak šplhat po hřbetech těch, kteří ji vytvořili a přežít i to, co by jim mělo srazit vaz.
Žít v realitě příběhu věděli by, že za své chyby a nedostatky můžou dávat vinu jedině sobě. A tomu se právě říká odpovědnost, akorát ta už se dnes za automatickou nepovažuje.
A ještě něco: Styl Roberta Fabiana v tomhle žánru mi přijde lepší.
Konečně Heinleinovka, kterou jsem zhltnul od začátku do konce. A nenašel slabinu. Rozdělení do kapitol, kdy každá řeší jeden problém; otázka demokracie, na které se podílejí jen ti, co jsou schopni uníst zodpovědnost; dospívání mladíka, který ze vzdoru narukuje, aby se z něj stal dospělý zodpovědný jedinec, ... Ano, je to jednoznačné, ano, je to černobílé, ale je to pravdivé a syrové. Jsem zvědav na film. V každém případě první Heinlein, kde nevidím chybičku.
Od jiných Heinleinovek se tahle kniha dost liší a nepřekvapilo by mě, kdyby žánr „military sci-fi“ vznikl na základě této knihy. Větší část děje je totiž o výcviku členů mobilní pěchoty, což jsou muži v bojových skafandrech se schopnostmi, které předčí i bojové tanky. Značnou část knihy pak Heinlein věnuje obhajování systému vlády, kdy volební právo má jen vymezená část obyvatel, v tomto případě vojenští vysloužilci, což pro humanisticky smýšlející čtenáře může být těžko zkousnutelné. Ale jak je u Heinleina zvykem, jedná se o utopistické společenské zřízení. Třetí částí knihy jsou pak boje, ať už s rasou brouků, nebo s jejich spojenci. Za zmínku stojí tak tři, kdy závěrečný souboj s brouky byl pro mě zklamáním.
Oproti filmu se kniha značně liší. Film je akčnější, jeho postavy vykreslenější. Děj knihy se soustředil jen na hlavní postavu J. Rica, ale film dal prostor i jiným postavám (Dubois-Rasčak, seržant Zim, Ricovi školní kamarádi Carmen a Carl, Eso atd.) Kniha se ale hlavně od filmu liší tím, že se bere zcela vážně. Není zde ani známka po parodii, jako tomu je ve filmu.
Číst výklady z hodin morální filosofie bylo dobré, ale zbytek autor nedokázal napsat moc dobře.
Toto mi doporučoval kamarád jako jednu ze svých nejoblíbenějších knih. Úplně super do té doby, než se hlavní hrdina dostal do důstojnické školy. Na tomto místě ve kterém se rozebírá důležitost různých hodností jsem se absolutně ztratil a vůbec jsem nevěděl, která bije.
Top myšlenka je ta, že občanem, který může volit, je pouze ten, kdo dokázal přijmout kolektivní odpovědnost.
Skvělé. Četl jsem opakovaně. Moc se mi líbil popis a vznik řádu, který vládl na Zemi a vznik "občanství" a obtížná cesta k jeho získání. Žít bych v tom nechtěl, ale bylo to dobře vyargumentované. "Násilí vyřešilo v lidských dějinách více, než cokoliv jiného" volná citace a asi to tak je. Skvělý vojenský dril a bitevní scény. Napínavé od začátku až do konce, skvěle vyprávěné, lidské. Tu knížku by měl přečíst každý.
Kdysi dávno, v roce 1995, jsem si koupil knihu Hvězdná pěchota od mého oblíbeného R. A. Heinleina. Přečetl jsem jednou a nadšení z téhle armádní agitky bylo prostě neuvěřitelné. Přečetl jsem ji ještě mnohokrát. Ta knížka zaujímá čestné místo v mé knihovně, rád ji jen tak otevřu a kdekoli přečtu pár řádků. Není to žádná velká filozofie, ale přímočarý styl "zabij, nebo umři". I když... myšlenek je tam spousta. Ten pán uměl psát...
Takovy zlaty stred... Byli tam casti co me bavili a pak casti co se hrozne tahly, ale fakt hrozne... Rozhodne v 60. letech udelat takovou sci-fi vec musela byt pecka :) je to nadcasovka :)
Neupírám jisté kvality, ale očividně nejsem cílovka. Filozofování nad smyslem armády mě nenadchlo, potřebovala bych ho vykompenzovat trochou akce. Od půlky už jen čekání na ránu z milosti.
Priznajte sa, kto z vás sa počas čítania aspoň chvíľu nevcítil do úlohy vyplašeného zelenáča, na ktorého vrieska rozkazy jeho nadriadený ? Áno, je to superdrsné military sci-fi, z ktorého si do dnes berie príklad xy kníh a filmov (Edge of tomorrow I see you). A predsa, tento deduško je sviezejší a zábavnejší ako všetky novšie vykrádačky, a predovšetkým, zďaleka to nieje iba štýlový akčnák. Popravde, kniha obsahuje niekoľko veľmi zaujímavých myšlienok o súčasnom (ne)fungovaní vojenstva a prokuratúry a ikeď sa s mnohými teóriami dá len ťažko úplne súhlasiť, sú prednesené tak sebaisto, že vám minimálne poskytnú zaujimavé podnety na zamyslenie. Skvelo fungujúca kniha.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Hvězdná pěchota |
| 1984 | Dveře do léta |
| 1994 | Měsíc je drsná milenka |
| 2011 | Vládci loutek |
| 2020 |  Cizinec v cizí zemi |
Perfektní (anti)utopická kniha. Dle mnohých trochu fašistická, ale jen v tom nejlepším slova smyslu, kdy je každý občan spoluzodpovědný za blaho, potažmo přežití, vládnoucího systému. Jen efektivní a tak trochu totalitní vláda dokáže zabezpečit přežití lidského rodu ve válce s obludným hmyzem. Nebo je vše trochu jinak? Žánrová klasika.