Hvězdná pěchota
Robert A. Heinlein
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/41806/bmid_hvezdna-pechota-vTs-41806.jpg
4
707
707
Jeden z nejslavnějších a nejkontroverznějších Heinleinových románů rozhodně není čtením pro ty, kdo odpírají vojenské službě. Bohatý mladík Juan Rico se dá naverbovat k oddílům kosmické pěchoty. Prochází tvrdým drilem, jehož život je vojenskými řády sešněrován až na samu hranici možností. Rico se však nebouří, naopak čím dál víc chápe, že služba je vlastně dobrá. Seržanti a důstojníci tvrdí chlapci, kteří mužstvu nesleví. V jádru duše jsou to však dobráci, ochotní za své vojáky obětovat život. Navíc jsou nejen mistři bojových umění, ale i poloviční géniové zběhlí ve všech možných vědách a gentlemani každým coulem. V boji proti kosmickým nepřátelům a přátelství mezi vojáky nachází Rico smysl života. Heinleinův román je však vším jiným, než prvoplánovanou militaristickou propagandou. Patrně nejslavnější autor fantastické literatury minulého století však vychází z nepříjemného faktu: násilí bylo a vždy bude. A skutečný muž musí být v drsném světě schopen bránit sebe, své blízké a koneckonců i svou rodnou planetu. Heinleinova armáda je navíc armádou ideální. Všichni jsou v ní dobrovolně. V kterémkoliv okamžiku můžeš odejít, záleží jen na tobě. A právě z téhle naprosté dobrovolnosti pramení i krutá romantika hvězdných baretů. Není to zabíjení pro zabíjení. Je to to život ve světě, jenž nebyl stvořen podle představ katedrových humanist, ale je takový jaký je. A racionální společnost se tomuto stavu přizpůsobí. Lze si myslet, že Heinleinova vize je příliš surová, že násilí bude časem ubývat, ačkoli dějiny svědčí o něčem jiném. Ale ani ten kdo nepřistoupí na autorovu filosofii, nedokáže tuhle knihu odložit. Neuvěřitelný spád děje, nadhledu to vše činí z Hvězdné pěchoty strhující četbu na jedno nadechnutí. Když však člověk vydechne, zbývají palčivé otázky o existenci člověka ve světě, o tom k čemu je vlastně život. A právě to, že si dokázal tyto otázky položit, činí Henleina velikým. 1. vydání... celý text
Literatura světová Válečné Sci-fi
Vydáno: 1995 , Classic AndOriginální název:
Starship Troopers, 1959
více info...
Přidat komentář
Neupírám jisté kvality, ale očividně nejsem cílovka. Filozofování nad smyslem armády mě nenadchlo, potřebovala bych ho vykompenzovat trochou akce. Od půlky už jen čekání na ránu z milosti.
Priznajte sa, kto z vás sa počas čítania aspoň chvíľu nevcítil do úlohy vyplašeného zelenáča, na ktorého vrieska rozkazy jeho nadriadený ? Áno, je to superdrsné military sci-fi, z ktorého si do dnes berie príklad xy kníh a filmov (Edge of tomorrow I see you). A predsa, tento deduško je sviezejší a zábavnejší ako všetky novšie vykrádačky, a predovšetkým, zďaleka to nieje iba štýlový akčnák. Popravde, kniha obsahuje niekoľko veľmi zaujímavých myšlienok o súčasnom (ne)fungovaní vojenstva a prokuratúry a ikeď sa s mnohými teóriami dá len ťažko úplne súhlasiť, sú prednesené tak sebaisto, že vám minimálne poskytnú zaujimavé podnety na zamyslenie. Skvelo fungujúca kniha.
Kniha si zaslouží delší komentář, na který teď emám bohužel ani chuť, ani čas.
Dávám o hvězdičku méně kvůli pasážím, v nichž se tvrdí, že morální filozofie je přírodní věda, beze zbytku matematicky dokazatelná - to prostě není pravda. Pokud by tomu tak bylo, pak to není filozofie... Filozofie je (alespoň pro mne) o neustálém tázání a hledání, nikoli o konstatování "takto to je, protože jsem to vypočítal". Filozofické tázání podle mého nikdy nekončí a tím spíše ne v takové problematické oblasti, jakou je morálka a tázání po tom, co je dobré a co je špatné.
P.S. Autorovy názory na morálku a lidskou přirozenost jsou přinejmenším sporné, viz například de Waalova kniha Dobráci od přírody.
Ke knížce jsem se dlouho přemlouval, protože jsme se bál, že bude stejná, jako její filmová adaptace, která se mi mimochodem líbila, ale pouze jako film.
Nakonec jsem se ke knížce přemluvil a udělal jsem dobře. Rozhodně není jako film. Pan Heinlein chtěl čtenářům představit svůj model společnosti, včetně odůvodnění, proč by zrovna tenhle systém fungoval. A pro ty, kteří nemají v lásce knížky, nad kterýma je třeba uvažovat, vytvořil autor velice autentický pohled na válku s brouky a hubeňoury z první ruky.
Nebudu tady obhajovat svých 100%.
Prostě takové hodnocení je potřeba občas dát. I dnes po 50 letech je kniha kontroverzní a rozděluje čtenáře, kteří pak hodnotí podle toho, zda souhlasí a nebo nesouhlasí s tím, co je psáno v knize o morálce, odvaze, lidství a občanství.
Málokdo má a měl tolik odvahy prošpikovat svou knihu tolika tezemi a poselstvími. Stále je to beletrie.
+1* za odvahu vyslovit některé myšlenky, které "visí ve vzduchu" a čas od času si na ně někdo vzpomene (s tím, že románová utopie je ještě relativně neškodná forma)
-5* za podání ruky peklu
Military sci-fi nečtu, armádu rád nemám a s kuličkovkou po lese neběhám. Možná právě proto mě oslovila Heinleinova kniha, která se jako military sci-fi tváří, ale ve skutečnosti je utopistickým pojednáním o funkční společnosti jako takové. Vrtá mi hlavou, proč někteří mluví o fašistickém obsahu. Pro nedostatečnou schopnost povznést se nad prostředí, do něhož je kniha zasazena? Nevím.
Heinleinova vize však stojí na principu výchovy k dobrovolné oběti za druhé, a to ne coby výplachu mozku pro ideologii, ale coby služby člověka člověku. Oproti ideologiím - v románu zastoupených brouky - bere Heinleinova společnost zřetel jak na celek, tak na jedince. Společnost je funkční, jsou-li lidé schopni vidět druhého a pracovat v jeho zájmu navzdory vlastnímu nepohodlí. Smysl pro službu a oběť se z naší společnosti pomalu vytrácí, snad proto nenalézají mnozí pro tuto knihu slova chvály, ale spíše hany. Tím neříkám, že je vše v knize bezproblémové. Heinlein je tvrdý a neústupný jako skála. Ale... možná, že to lidé opravdu potřebují.
Velmi podnětné čtení!
Najprv som videl film a potom čítal knihu. Stalo sa mi prvýkrát, že sa mi páčil viac film ako jeho knižná predloha.
podľa filmu som očakával hektolitre krvi , ale filozofický bonus v podobe profesora Dubois-a ma prekvapil. Obávam sa, že skutočne v tejto našej "pseudo humánnej" spoločnosti, kde každý kriminálnik má rovnaké práva ako ostatní, nie je niečo v poriadku...
Hvězdná rachota, zamačkávám slzu když slyším "Shines the name, shines the name of Roger Young".
Spíš pojednání, než román, ALE stojí za to!! S filmem stejného názvu to nemá prakticky nic společného, takže pokud chcete něco jako ten film, tahle kniha není dobrou volbou.
Tak tahle kniha mě dostala! Ve filmu mě hodně zaujala myšlenka společensko-politického systému a byl jsem zvědav na knižní předlohu. PARÁDA - nemohl jsem se od knihy odtrhnout a zhltnul jsem jí naposezení.
Je pro mě neuvěřitelné, jak autor v roce 1952 dokázal popsat hlavní vady naší současné (po padesáti letech) společnosti a zároveň definovat "ideální " formu společenského řízení a uspřádání. Nejedná se o pouhou kritiku současné společnosti, depak. Naše současnost je srovnávána s "jejich" současností - přesně definované společenské vady s jejich dopady do vývoje naší společnosti vedoucího ke zhroucení systému. Když jsem tyto pasáže četl, úplně jsem viděl dnešní svět kolem nás. Pohrdání volebním právem, demokracie jako nástroj politických loutek v rukou miliardářů, uprchlická krize a překrucování morálních zásad. Už jenom odvaha vyslovit (napsat), že člověk jako takový se morální nerodí, ale musí se morálce naučit, si zaslouží uznání.
Ano, když člověk nebude nad vyslovenými myšlenkami přemýšlet, povrchně může knihu označit jako propagaci totalitního režimu – ale to by bylo stejné, jako srovnávat Egypt se Třetí říší.
Já jsem autorovo poselství pochopil tak: Naše arogantní myšlení, že jsme nyní na vrcholu společenské evoluce a už není kam se posouvat, nás může přijít zatraceně draho. Násilně bránit vývoji, nebo ho brzdit eliminováním jednotlivých projevů nedostatků současného společenského systému nevyvolá nic jiného, než kolaps. Autor neříká, že k tomu neodvratně směřujeme, to ne. Varuje před tím, abychom si mysleli, že se to nikdy nestane.
Máte-li rádi témata „co kdyby“ a rádi přemýšlíte tam, kde ostatní ne, Hvězdnou Pěchotu doporučuji. Jestli hledáte pořádnou vesmírnou řežbu, pusťte si .... nevím, třeba Starship Troopers. HAHAHA
Knihu jsem si chtěl přečíst nejen kvůli žánrově-legendárnímu spisovateli, ale i díky filmovému zpracování, které jsem viděl xkrát a v určitém smyslu patří mezí mé nejoblíbenější kousky. Co mě překvapilo je, jak moc se kniha od filmu liší. Film je defakto o boji na konkrétním místě, kdežto kniha v podstatě popisuje život vojáka v mobilní (hvězdné) pěchotě a organizaci mobilní pěchoty jako takové. Kdo čeká román v právem slova smyslu, ten se moc nedočká. Skutečně se spíš jedné o popis fiktivního útvaru (včetně zajímavého filosofování o tom, co je pro svět/vesmír a člověka nejlepší, tedy jakým způsobem by v něm jeho civilizace měla fungovat) než o zpracování příběhu obyčejně-neobyčejného vojáka - ten je tu jen tak okrajově, alespoň mi to tak přijde. Kniha je napsaná velice čtivě a dost lidovým jazykem, což se mi moc líbilo a v tomto konkrétním universu mi to přišlo dost netradiční. Nicméně hlavní hrdina je mi tím bližší.
Po přečtení většiny dosavadních komentářů mi nedá, abych se ještě dále nevyjádřil. Proč by měl být RH fascinován fašismem, popřípadě diktaturou? Není jeho styl náhodou jakýmsi varovným prstem, jakým způsobem se může vyvinout společenský systém? Vždyť podobně byste mohli Orwellovi vytýkat 1984 - a byla by to stejná blbost.
Pokud by někdo chtěl diskutovat o nejlepším způsobu vládnutí (respektive jakým způsobem nejefektivněji vést civilizaci) – je to vše o tom, co po systému chcete, o vybalancování požadavku bezpečnosti (regulace) a svobody (deregulace). Osobně jsem si velice oblíbil (bohužel utopickou) teorii tzv. ANCAPu. Pro zájemce o pár informací ohledně této záležitosti si dovoluji připojit odkaz:
http://ankap.urza.cz/
Rozhodně zajímavé počtení.
První zkušenost s military sci-fi a pravděpodobně i poslední. Jak už zmíněno v některých ostatních komentářích - po příběhové stránce chabé a bez konkluze. Po teoretické a názorové stránce výživné. Až jsem byl překvapený jak moc jsem se s danými názory ztotožnit i přes to, že jsem vlastně "hipík".
Srovnávat filmové zpracování je nemožné, protože jde myšlenkově o úplně jiná (možná až opačná) díla. Film je velmi volnou adaptací využívající pouze příběh a společenské uspořádání světa jakožto kulisu.
Občanskou povinností každého válečného románu je, se proti válce vymezit. Válka je totiž špatná a my všichni, jak tu sedíme, bychom si jistě rádi přečetli násilíprostý, antiválečný román o hospodyni v domácnosti, kterak lamentuje nad její nesmyslností.
Zlý Heinlein ale místo hospodyně s paci-poselstvím na plnou hubu reinkarnoval starověký, imperialistický Řím, navlík ho do power armoru s jetpackama, automatickejma granátometama, opasek osadil hroznama chemo/toxi/bio/nukleo hraček, do pracek mu vrazil nepostradatelnou pulzní karabinu (..ne, fňuk, nevrazil, fňuk; puls rifle zcela chybí!) a bez nějakého omlouvání se, nebo vytáčení, z něj udělal pro věc nadšenej, uvědomělej a rozvážnej buldozer ideologický expanze, co ještě s posledním výdechem šťastně hodí zakrvácenej lístek do volební urny.
A vám tu najednou něco nevoní?
5 zarputile přízemních, krajně pragmatických a vojácky drsně železných***** s dubovou ratolestí
PS: Má, doufám, poslední bitva se udála ve školce; na pískovišti jsem, už nevím proč, strčil do Jirky Hanuše (dnes je respektovaným geologem), ten upad na zadek a začal bulet, načež jsem začal bulet taky a při tom tvrdil, že mě před tím bouchnul do ramene...načež mě Paní Vychovatelka izolovala v tmavém kumbálu...a tak se omluvám, ale tuhle dětinskost si neodpustím: https://www.youtube.com/watch?v=VSGmPpidDvo
Autorovy další knížky
| 2002 |  Hvězdná pěchota |
| 1984 | Dveře do léta |
| 1994 | Měsíc je drsná milenka |
| 2011 | Vládci loutek |
| 2020 |  Cizinec v cizí zemi |
Takovy zlaty stred... Byli tam casti co me bavili a pak casti co se hrozne tahly, ale fakt hrozne... Rozhodne v 60. letech udelat takovou sci-fi vec musela byt pecka :) je to nadcasovka :)