Hvězdopravec
Martin Bečan
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/469144/bmid_hvezdopravec-O9i-469144.jpeg
3
72
72
Jsou světy v našich hlavách opravdovější než ty, ve kterých skutečně žijeme? Konec studia na vysoké se blíží a Mikuláš Koperník by měl už brzy vykročit do dospělosti. Ta představa ho ale vůbec netěší. Když se mu naskytne možnost tento okamžik oddálit a vstoupit místo do reality do světa fantaskních příběhů, neváhá ani minutu. Dostane se do snových krajin, jimž ze svého trůnu na hoře z pánevních kostí vládne despotický tyran. Dokáže ho Mikuláš jen s pomoci mrtvé neandertálské ženy a sourozenců tvořených hvězdným prachem svrhnout? Snový svět, ve kterém se oceán vlévá do nebe a po zemi kráčí medvědice velikosti pohoří, se může jevit jako úžasné místo. Je život v něm ale opravdu lepší než vyhlídka na běžný život a obyčejnou práci v kanceláři? Vrátí se Mikuláš do reality, nebo se rozhodne upadnout do věčného spánku a svět snů už nikdy neopustí? Leda že by existovala možnost pobývat v obou realitách zároveň…... celý text
Přidat komentář
Dospělácký svět. Realita, která se dá jen těžce snášet. Útěk. Útěk do snů, do snové říše. Rozpraskaná země, hora z pánevních kostí, galéra z lapisu lazuli, organické balóny, nebelryba, kožich ušitý z pšeničných klasů, či makovic, kmen satrapů, spící král v bílém mušelínu, krutovláda Severní koruny.
Pavor nocturnus. Noční děsy.
Jsem nadšená! Popisné části, autorova fantazie, originální prostředí, nádherná slovní spojení, metafory, přirovnání a detaily. To všechno mi bralo dech.
Děj sám o sobě měl spád, bavil mě, líbilo se mi propojování a kontrast reálného a (pro hlavní postavu Mikuláše) šedivého světa s říší snů.
Martin Bečan má svůj specifický styl psaní, který asi nesedne každému, ale mně zaujal, a to velice!
Při čtení jsem nesměla ztrácet pozornost, musela jsem se soustředit, u jiných knížek můžete vypnout, nemusíte číst pečlivě každou větu, což ale rozhodně není Hvězdopravcův případ. Mezi květnatými popisy se zde najednou objeví kus akce nebo jiná důležitá informace a při troše nesoustředění bych se ztratila. To ale určitě z mého pohledu neberu jako negativum, naopak.
Ano, byly tam drobnosti, u kterých bych si přála, aby byly více dovysvětleny, ale moc ráda jsem se nechala unášet dál v tom snovém vyprávění.
Měla jsem o konci nějaké ty teorie, jak by mohl být příběh uzavřen, ale byla jsem moc příjemně překvapená...No a co si budem, i slzička ukápla. Celkově závěrečná myšlenka posunula celou knihu na vyšší level.
Přemýšlím, že Hvězdopravec je možná, z hlediska světa a popisných částí, tou nejoriginálnější knížkou, co jsem kdy četla.
Velikáánský doporučení! Rozhodně však nesedne každému. Tohle je divnokniha. Ale zatraceně dobrá divnokniha.
Ještě bych chtěla vyzdvihnout naprosto dokonalou obálku od Lenky Šimečkové. Baví mě, že tu není vyobrazena hlavní postava, není to Hvězdopravec, nýbrž jeho osobní psychopompos, žena jménem Tabulová hora.
Na Hvězdopravce jsem se hrozně těšila a musela jsem si trochu počkat, než vyšel. O to víc jsem si ho užila a byla jsem nadšená.
Martin Bečan má úžasný styl psaní, který jsem snad ještě u žádného autora neviděla. Jeho knížky jsou krásně poetické se spoustou různých detailů. Zároveň mám hrozně ráda jeho fantazii. Už v Kaziměstech ukázal, že jeho fantazie je bez hranic, a ve Hvězdopravci to posunul zase o kus dál.
Celý příběh Hvězdopravce je vlastně o tom, že dospělost stojí za nic a vymyšlené fantaskní světy jsou mnohem lepší. Onen fantaskní svět, do kterého hlavní hrdina Mikuláš utíká, není žádný ohraný rádoby středověk, který si většinou všichni představí pod pojmem fantasy. Je to fantazie doslova utržená ze řetězu. Rozpraskaná země, galéra z lapisu lazuli, nebelryba, pyramida, spící král v bílém mušelínu... A samozřejmě Ptolemaios.
Další plusové body dávám za Léta, který se objevil už v Kaziměstech, a v Hvězdopravci dostal trochu víc prostoru. (Kaziměsti a Hvězdopravec na sebe nenavazují, takže lze číst dle libosti.)
Musím zmínit ještě obálku, která je vážně luxusní! Nejzajímavější je, že ta postava na obálce není hlavní hrdina, ale Tabulová hora (Jo, to je postava v knížce :D).
Už se moc těším, s čím autor přijde příště, a jsem na to vážně zvědavá. Taky jsem moc ráda, že máme konečně pořádné české autory, kteří jsou originální a dokáží oslovit současné mladší čtenáře, takže jen tak dál :)
Oba světy, postavy, kontrasty a souvislosti, které mezi nimi čtenář postupně objevuje, mi naprosto vzaly dech. Celý příběh je vyprávěn velmi příjemným jazykem, který mi v průběhu čtení navozoval pocit, že já sama právě sním.
Pravdou ale je, že aby se vám příběh líbil, musí vám vyhovovat i samotný autorův styl psaní. Neřekla bych, že je přímo strohý, ale rozhodně tu nečekejte stránky plné popisu krajinek či postav. Vlastně ani odstavce. Jedna věta stačí.
Toto dává knize úžasný spád, na nic se nečeká a vy se rozhodně nebudete nudit, musíte ale být neustále ve střehu. Jsou knihy, u kterých můžete dvacet stránek nevnímat a nic vám neuteče, v Hvězdopravci vypnete na dobu jediné věty, a už nevíte, čí jste.
V průběhu knihy mi to vůbec nevadilo, ale na konci jsem se začala trochu ztrácet a co se vlastně stalo, mi došlo až o pár chvil uvažování později :'Dd
Přímo autorovi, bych proto doporučila v grandiózním finále příští knihy trochu zvolnit a v duchu trochu poklidnějších Kaziměstů jím své čtenáře provést. Zvláště u takto krátkých knih, není kam spěchat.
Už teď však vím, že Mikulášův svět se mi dostal hluboko pod kůži a až ve mně příběh trochu uzraje, ke knize se vrátím a ona se zařadí ke Kaziměstům a dalším knihám, které mohu přečíst třeba stokrát a přece mě nikdy neomrzí.
Vidím to na solidní čtyři hvězdy - je tu prostor pro zlepšení, ale rozhodně se jedná o úžasný a nezapomenutelný čtenářský zážitek.
3,5/5
Musím říct, že z knihy nejsem tak nadšená, jak jsem doufala, že budu. Hlavním důvodem byl styl psaní, který mi prostě nesedl. Nedokázala jsem se začíst. Už jsem s tím, měla problém u Kaziměstů, ale tam mě bavilo zkoumat svět a postavy a kam směřují, že jsem to zvládla.
Tady jsem měla i problém s akcí, které hlavně ve snovém světě bylo hodně, což mě úplně nesedí. Proto mě víc bavily části z reálného světa a zjišťovat co se Mikulášovi vlastně děje. Těch to kapitol ale bylo míň, což mi moc nepomohlo.
Vedlejší postavy mi tu navíc oproti Kaziměstům přišly mnohem méně propracované.
Myšlenka, svět a všechno kolem toho bylo ale naprosto úžasné. S utíkáním do snových světů před tím reálným jsem se dokázala ztotožnit (i když ty moje nejsou tak živé). A poslední kapitola byla naprosto perfektní! Celkově mi to vyzvedlo knihu, víš, než kdybych to soudila jenom podle výše zmíněného.