Imaginární přítel
Stephen Chbosky
Napínavý hororový příběh od autora bestselleru Ten, kdo stojí v koutě. Kate Reesovou život naučil, že násilníkovi, co přísahá, jak se polepší, není radno věřit. A tak sebere uprostřed noci svého sedmiletého syna Christophera a společně se vydávají hledat nový život. Cesta je zavede až do malého městečka Mill Grove v Pensylvánii, které je tak odlehlé a zapomenuté, že by je tam nikdy nikdo nehledal. Jenže když necháte jedno nebezpečí za zády, neznamená to, že další na vás už nečeká. A přitom se z počátku zdá, že konečně našli klidné místo k životu. Jenže pak Christopher zmizí. Šest dlouhých dní po něm není ani stopy. Dokud zničehonic nevyjde z lesa na kraji města. Není zraněný, je na něm ale něco divného. Nevrací se totiž sám. V hlavě slyší hlas, který mu napovídá, co má dělat. Hlas, který pro něj má jasný úkol. Christopher musí do Vánoc v lese postavit stromový domek. Pokud to nedokáže, stane se všem v Mill Grove včetně jeho milované maminky něco nepopsatelně strašného...... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2020 , KalibrOriginální název:
Imaginary Friend, 2019
více info...
Přidat komentář
Čeho je moc - toho je příliš.
Kniha začíná jako vcelku běžný mysteriózní thriller o ztraceném a podivném dítěti, v němž se dá očekávat buď normální duševní úchylka, paranormální schopnosti nebo nějaká duchařina. Posléze se vše rozvine do slibného čistokrevného hororu s vánoční tematikou ve stylu Stephena Kinga (či jeho synka - viz.Vánoční říše).
Základní námět není vůbec špatný (pokud přistoupíte na jeho pohádkovost a pohrávání si s křesťanstvím), v knize je dost zajímavých nápadů (např. jeleni stokrát jinak) a působivé surrealistické scény - takže by to mohlo celé krásně fungovat, kdyby autor neztratil soudnost a druhou půli totálně nerozbředl.
Finále je rozpatlané cca na půl knihy a autor v něm už jen recykluje a donekonečna variuje prvky, nápady a linky z první poloviny a ubíjí gradaci (a svého čtenáře) zbytečným kýčovitým sentimentem a scénkami jak z béčkových zombie filmů.
Takže člověku je nakonec vcelku jedno, jak se to vyvíjí a jak to skončilo, hlavně že už to má za sebou. Bohužel. A škoda.
Zkonzumováno až do konce jen díky Igoru Barešovi, který knihu excelentně (!!!) načetl jako audio.
Po této knize jsem velmi toužila, lákala mě. Přečetla jsem ji před pár minutami. Příběh je to pěkný, zajímavý, rozhodně ale mohl mít méně stránek, bylo to takové roztahané a posledních 20 stránek jsem už jen přelétla, protože už jsem to chtěla mít za sebou. Líbilo se mi to, ale bylo toho moc. Přesto doporučuji
Na tuhle knihu jsem se moc těšila. Neklamala. I přesto, že má oproti velikosti stránek hodně malá písmenka, měse četla překvapivě dobře. Malého Christophera jsem si zamilovala od první stánky. Kdyby nebyl tak malý, řekla bych, že je jeho postava hodně naivní, ale protože je teprve sedm, je normální, že nevnímá svět tak jak my, dospělí. Musím přiznat, že jsem se ohledně určitých věcí také jako on nechala nachytat a pevně věřím, že to jenom svědčí o kvalitě knihy. Inspiraci Stephen Kingem a Stranger Things nezapře. Vůbec mi to nevadila. Stephena mám od knihy To a Temné věže ráda a Stranger Things miluju, i když jsem se na ně původně nechtěla podívat. Skvěle propletené dějové linky postav. Moje první setkání s autorem a určitě ne poslední. :)
(SPOILER)
Matka s dítětem, která utíká od násilnického partnera nakonec začne život v novém městečku, kde se její syn na 6 dní ztratí v Apoštolském lese. Kde celou dobu byl si nepamatuje, ale objeví jedno ví jasně - na mýtině musí postavit zahradní domek, pronásledují ho jeleni, kteří sužují celé městečko a najednou z něj není nejpomalejší žák ve třídě, ale ten co přečte knihu na posezení a vypočítá jakýkoliv příklad. Navíc umí číst lidem myšlenky a to všechno jen díky setkání s "Hezkým pánem", který k němu promlouvá, ale prozatím má jen podobu bílé šustící igelitky. Tak tady musí být každému jasné, že tu něco nehraje. První třetina knihy je skvělá - graduje napětí, nutí Vás číst dál, abyste věděli o co tu vlastně jde, ale bohužel si tohle tempo neudrží. Sám Chbosky říká, že tato kniha má být poctou Stephenu Kingovi, který ho inspiroval, jenže když dva dělají totéž, není to totéž. Má to sice extrémně pomalé tempo a zdlouhavé popisy jako King, ale chybí tomu to magično a gradující tempo. To tu naopak spíš upadá a posledních 300 stran bylo místy vážně utrpení. Ne, tohle rozhodně není kniha pro každého a nedivím se, že ji hodně lidí odložilo, protože ani já jsem k tomu místy neměla daleko. Navíc celá pointa sice není špatná, ale zase jí za mě chybí dotaženost.
Moje hodnocení: 6/10
Kniha byla opravdu katastrofa. Prvních 100 stran jsem doufala že se to nějak rozjede, dalších 200stran jsem přetrpěla blechoidní písmena a knihu na 2 měsíce odložila. Musela jsem se nutit číst dál. Děj byl nudný, překombinovaný, napětí žádné...dnes jsem knihu dočetla a za mě 600 naprosto zbytečných stran.
Tohle nebyl úplně šťastný výběr...je pravda, že obyčejně tento žánr nevyhledávám, ale anotace mě natolik zaujala, že jsem se do knihy pustila. Troufám si říct, že větší blbost jsem asi nečetla...vše bylo tak neuvěřitelně zvláštní (bohužel v tom špatném slova smyslu), překomplikované, přitažené za vlasy, že jsem od knihy neustále odcházela se slovy ,,proč proboha". No, dočetla jsem ji, ale nebylo to dvakrát pohodové čtení.
Tento druh literatury mám rád. Napínavé, plíživé, s krásně vykreslenou atmosférou, rozvláčnějším dějem, spoustou dobře zapamatovatelných postav, nenásilný přesah nutící vás k zamyšlení. I když se samozřejmě nešlo vyhnout některým klišé, ale za mě proč ne?
Já si příběh dosyta užil a jsem rád, že mi padla do uší audiokniha načtená Igorem Barešem..
Komentáře na obalu asi byly k něčemu jinému. Kniha mě bavila natolik, že jsem si v půlce musela přečíst jinou a i tak jsem ji dočetla jen pod tlakem. Prvních možná 200 stran zajímavých, pak 400 stran ani nevím o čem a posledních několik desítek stran se to trochu rozpohybovalo.
Abych nebyla jen negativní, tak si myslím, že myšlenka nebyla úplně špatná a dokážu si to představit jako film na který bych se koukla.
Absolutní ztráta času.
Není to horor a nechápu označení bestseller.
Možná pro děti a mládež. Ale i tahle skupina čtenářů musí být trpělivá, protože ono se tam fakt nic neděje.
Kniha začínala velice slibně. Trochu fantasy, hororu a napětí. Ale od poloviny to už šlo z kopce. Místy mě to vyloženě nebavilo a konec to také dvakrát nevylepšil, byl hodně zdlouhavý a stále se tu vše opakovalo.
Co k tomuto dílu... Za začátku velké nadšení, které od cca půlky knihy každou kapitolou rapidně klesá a ke konci se již opravdu těšíte až už je konec, který je stále v nedohlednu. Z prvu se vše jeví velmi propracovaně jako fajn fantasy příběh s hororovými a psycho prvky, ke konce značně prekombinovaná směsice čeho si. Konec takový nemastný neslaný. Hodnotím spíše 2,5*
Jako rozhodně to není horor, spíš taková pochmurná pohádka, takže kdo očekával horor...smůla. I když je to rozhodně dlouhé, nebylo to špatné, autor má rozhodně fantazii a pořád se tam něco dělo. Jen ten konec byl už takový hodně zmatený a nejasný
Rozsáhlá kniha, která se četla docela dobře. Příběh byl pro mě plný napětí, hororových prvků i fantasy. Poselství na konci knihy mě úplně neoslovilo, ale v tomto případě mi to nevadilo, ani mi nechybělo.
Musím říct že u téhle knížky se mi úplně zavařil mozek Po přečtení mám strašně moc otázek...mám smíšené pocity...nevím co si o ní mám myslet...jako knížka skvělá horory mám ráda,ale hlava mi některé věci prostě nepobrala Konec mi přišel už strašně zdlouhavý a už jsem se nemohla dočkat jak to všechno dopadne..
Zdlouhavé, zdlouhavé, zdlouhavé.. Bohužel je dnes trend, že čím tlustší knížka, tím je dražší.. 300 stránek pořád dokola.. Toto se jako bestseller opravdu nepovedlo.
(SPOILER)
Malý Christopher Reese prchá se svou matkou před jejím násilnickým partnerem do městečka Mill Grove, kde se hodlají usadit a začít nový život.
Christopher je dyslektik a dysgrafik, což mu dělá problémy ve škole, ovšem jeho matka jej utěšuje, že se jednou určitě zlepší.
Když se však jednoho dne Christopher ztratí cestou ze školy v Apoštolském lese, kde stráví šest dlouhých dní, jeho schopnosti se výrazně zlepší. Ve škole se z něj stává premiant. Co víc- umí vsázet výherní kombinace v loterii, umí číst myšlenky. Na otázku, kdo mu pomohl z lesa ven, však odpovídá, že Hezký pán.
Hezký pán, který má prozatím podobu bílé igelitky, ovšem požaduje jistou službu: Christopher musí v lese postavit domek na stromě, jinak se stane cosi strašného. Domek, který tu před padesáti lety měl postavit nakonec zaživa pohřbený David Olson, ale z nějakého důvodu úkol nesplnil.
Stephen Chbosky se netají tím, že toužil sepsat epos, aby se vyrovnal svému vzoru- Stephenu Kingovi Imaginární přítel skutečně dýchá Kingovou atmosférou, ale je tu jistý problém. Překombinování děje je odvěkým nepřítelem každého spisovatele. V půlce knihy, která je doposud SKVĚLÁ, se žánr horror mění v jakousi nepochopitelnou směsici fantasy a čím dál víc se čtenář zbytečně zamotává do zdlouhavých popisů osudů vedlejších postav. V poslední třetině již kniha dočista ztrácí tajemnou duši, a místo strachu a napětí na čtenáře tlačí nutnost dávat si pozor na text, aby stíhal sledovat, proč se co děje, a to všechno jen proto, aby se stále jasněji dozvídal, že jde o biblické vylíčení boje dobra se zlem, o vysvětlení prozření a pochopení zákonů života, smrti, nebe a pekla, ale jen a pouze v autorově sci-fi pojetí.
Stephen Chbosky do sepsání této knihy vložil ohromné množství času a úsilí, a všechno to je na propracovanosti textu znát. Vše je propleteno do posledního detailu. Bohužel se vůbec nepovedla gradace děje a udržení napětí. A především- aby kniha zůstala tím skvostem, jakým se jevila v první půli.
Celkové hodnocení 75% -hluback-
Prví část super, konec za mě už trochu moc protahovaný a kdyby přišel o něco dřív, asi bych dala lepší hodnocení. Jinak se mi kniha četla dobře, děj (až na ten konec) mi utíkal, vždy jsem se v pohodě začetla.
Zajímavé nápady i postavy, dostatek zvratů, překvapení.. Člověk se nenudil, i když byly věci, které bych v knize mít nemusela (většina dějové linie kolem Mary Katherine např.).
Doporučuji, ale podruhé bych nečetla. Jednou stačilo.
Nuže... Chtěla jsem oddechovou knihu, u které se budu bát. Že mě čeká 700 stran mi nevadilo. Když mě kniha baví, může mít 10 000 stran. Bohužel to nebyl případ Imaginárního přítele. Zpočátku jsem se začetla, děj mě zajímal. Ovšem zájem postupně opadal. 300 stran před koncem jsem měla chuť se čtením skončit. Ale vydržela jsem. A možná jsem skončit měla. Protože posledních 250 bylo zdlouhavých. Matoucích. A zbytečných. Přišlo mi, že to autor psal s vizí, že bude IP zfilmován a v TV nebo na plátně budou všechny popisované scény vypadat skvěle. Ale v knize to akorát unavuje. Zklamání, velké.
Štítky knihy
přátelství americká literatura zrada rodina horory parta dětí nadpřirozené schopnosti dobro a zlo
Imaginárního přítele jsem měla nachystaného k přečtení dlouho, odrazovalo mě celkem nízké hodnocení. Konečně jsem sebrala odvahu a pustila se do četby. První třetina byla dobrá, tam bych ještě hodnotila vysoko, kolem poloviny už jsem měla dost a v poslední třetině jsem povzbuzovala sama sebe stylem "to dáš", abych to vůbec dočetla...
Imaginární přítel je rozsáhlý horor inspirovaný Kingem, jak přiznává i sám autor. Základ příběhu je vymyšlený dobře, ale napsáno je to tak, že je všeho moc, je to zbytečná bichle, kde se opakují situace i fráze.
Knihy s vysokým počtem stran mi nevadí, pokud tedy mají poutavý nebo jinak zajímavý děj. Tady však musím říct, že mě snad žádná jiná kniha stále stejným opakujícím se dějem neunavila jako tato. Bylo to nekonečné, táhlo se to jak rozpečený sýr, dostala jsem se do stavu, kdy mi bylo úplně jedno, jak to dopadne, kdo koho sežere, hlavně ať to skončí! O polovinu bych to zkrátila!
Tato kniha bude asi nejvhodnější pro skalní příznivce hororového žánru, těm snad nebude vadit, že vygradované finále tvoří celou druhou polovinu (!) rozsáhlé knihy a je to v podstatě totéž stále dokola, stále dokola... Uff...