Do posledného dychu
Robert Bryndza
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/413566/bmid_do-posledneho-dychu-f9v-413566.jpg
5
3018
3018
Inspektorka Erika Fosterová / Erika Fosterová série
< 4. díl >
Šaty nasiaknuté krvou, viečka násilne zatvorené. Tak vyzerá mŕtve dievča v kontajneri. Detektív séfinšpektor Erika Fosterová je síce na mieste nálezu ako prvá, prípad však nespadá do jej kompetencie. No ani tento fakt ju nedokáže zastaviť. Erika sa okamžite vrhá do práce a veľmi rýchlo odhaľuje súvislosti s inou, štyri mesiace starou, nevyriešenou vraždou. Obe obete sa našli v rovnakom prostredí a zomreli tým istým spôsobom. Navyše si obe dohovorili schôdzku cez internet... Keď za podobných okolností zmizne ďalšie dievča, musia Erika Fosterová, Mossová aj Peterson konať čo najrýchlejšie. Koľko času im zostáva, kým sadistický vraj zabije aj toto dievča? Kto sa skrýva za falošnými profilmi na facebooku a láka naivné mladé ženy na schôdzku? A ako Erika chytí vraha, ktorý vlastne existuje len virtuálne?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2019 , CosmopolisOriginální název:
Last Breath, 2017
více info...
Přidat komentář
Jako vzdy vyborne cteni! Pro me je proste R.B. pan spisovatel a jeho knihy miluju! Uz ted zacinam cist dalsi "bryndzovku" :-)
Dobrá detektivka. V první půlce jakoby se místy ztrácelo napětí, ale druhá půlka už se nedá odložit. Čtenář ví víc než vyšetřovatelé, tak je to dost na nervy, když se párkrát vrhnou po nesprávné stopě.
Ty sociální sítě...je to pohroma nebo přínos? Někdy mi při pozorování faktů,které lidi sdílí,jen skáče hlava sem a tam. Říkám si,jestli si vůbec uvědomují,že to může jakkoliv kdokoliv zneužít,jelikož z toho kvanta přátel,které na sítích máme, je tak třetina (?) ta,kterou skutečně známe a vídáme se s ní. No,ale 100 lidí,100 chutí. Někdo žije život,jiný má potřebu ho vypisovat tisícům lidem a mnohdy bezmyšlenkovitě či typem "výkřik do tmy". Neodsuzuji nikoho,nic...každý svého štěstí strůjcem.
Do posledního dechu je zářný příklad "pohromy" na soc.sítích,který stál životy. Jsem ráda,že knížky postupně nabírají víc napětí,akce a že se životy detektivů hýbou. Ostatně to jsem zmiňovala u předešlého dílu,že jo.
Je znát,že se autor krásně vypisuje a každý díl je lepší a lepší. Tady se mi konkrétně líbil náhled do hlavy vraha/vražedkyně/vrahů...pocity,plánování,provedení.
Je super,že se v knihách objevuje víc a víc ta realita síly internetu a není to jen o vrazích,kteří slídí,vyhlíží a opravdu si vše dokumentují fyzicky,než zasáhnou. Na druhou stranu je opravdu šílený,že stačí sednout k PC a někdo si zjistí o "sdílné osobě" vše,co potřebuje a v klidu si u toho sní večeři a vypije kávu.
Pro X lidí je toto skutečně dobré si přečíst,aby se zamysleli nad tím,co všechno jsou schopni sdílet ze svého soukromého života a kolik "nechtěných očí" to vidí. Zda je skutečně OK,že např. 400 lidí ví,kde a s kým zrovna jsem,co tam dělám,jaký to bylo a kdy pojedu zase jinam...
Pro mne zklamání, těšil jsem se až knihu dočtu.
Děj je předvídatelný ,jako by jste měli dojem, že už jste knihu s podobnou tématikou četli. Nevím, jestli by se tato kniha bez reklamy tak prodávala...hodně hluchých míst.
Dalsi dil s komisarkou Erikou o nebezpeci internetove seznamky. Skvele se to cetlo. Uvidime co bude dalsim tematem.
Do posledního dechu je čtvrtá kniha a já byla zvědavá, s jakým případem se Erika popere tentokrát. Mělo to pár much a v menší míře nudných míst, ale přesto se to četlo lehce a rychle. Závěr mě hodně překvapil a dočetla jsem se zatajeným dechem.
Udržet se ve vrcholné formě se nemusí vždycky podařit
Udržet se ve vrcholné formě se nemusí vždycky podařit a bohužel zrovna Bryndza je toho důkazem. Jeho krimi román Temné hlubiny je tím nejlepším co nám zatím autor naservíroval a tak jsem s napětím čekal s čím přijde po něm. Přišel samozřejmě s dalším případem Eriky Fosterové, ale kniha už nebyla tak dobrá jako Temné hlubiny, ale neříkám, že by byla špatná. Projděme si zatím to, co najdeme ve všech autorových kriminálkách. Zaprvé sympatická hlavní postava. Tou je šéfinspektorka Erika Fosterová a nutno dodat, že to je pěkný svéráz. Což je na ní jak fajn, tak i na škodu, protože by si kolikrát ulehčila situaci, kdyby kolikrát nejednala jen podle sebe, ale zároveň je to na ní i obdivuhodné, že je svou paní a kolikrát jí ta její zatvrzelost pomohla s řešením případů. Sečteno a podtrženo Erika je prostě svá. Sympatické jsou i další postavy z knihy a to obzvláště její kolegové. Prostředí ve kterém se kniha odehrává je pro krimi naprosto ideální. Prostě a jednoduše Londýn s jeho jen pár krásnými dny v roce a zbytek často mlha, déšť a nebo oboje. Pro krimi ideální místo jednoznačně. Jednoznačně knize nechybí ani napětí a rozsahově zase nijak nevybočuje. Do posledního dechu má 416 stran. Líbí se mi aktuálnost řešeného případu. Sociální sítě jsou dnes jednoznačně dosti aktuálním tématem. Příběh je čtivý, není plný zbytečností či nelogických věcí. Někomu může vadit vcelku brzké odhalení vraha, ale mně osobně je asi jedno kdy se identitu vraha dozvím. Pokud to příběhu nějak neuškodí a to si myslím, že se zde nestalo. Nicméně ostrouhají ti co rádi hádají kdo by tím vrahem mohl být. Svým způsobem se mi na knize líbí i její jednoduchost. Bryndza asi nikde nezabředne do nějakých častých přirovnání, eufemismů atd. Nečekejme od něj ani nějaké psychologické romány, konspirační teorie, vraha co by vyvraždil půlku Londýna. On nám prostě představí sympatickou šéfinspektorku se svými kolegy, nějaký ten případ a věci kolem něj. Bohatě to stačí. Ještě by se v těch konspiračních teoriích, přirovnáních atd. mohl zamotat a to by teprve bylo na škodu. Takhle nám prostě servíruje dobré, jednoduché krimi romány co se čtou sami. Nesmírně sympatický je i autorův vztah ke čtenářům. Na konci každé své knihy velmi pěkně poděkuje i svým čtenářům a to ho dělá velice lidského, hodného a jakoby je nám hned o něco blíž. Ostatně jak jsem psal, že udržet se vrcholné formě je dosti obtížné a ne vždy se to povede, tak Do posledního dechu je toho příkladem. Kniha předtím nejlepší z celé série, ale tato už tak dobrá nebyla. Nepřišla mi tak čtivá, napínavá, zajímavá a celkově propracované jako excelentní Temné hlubiny.
Do posledního dechu sice nebudete číst do posledního dechu, ale občas někomu dech možná vyrazí. Je to prostě starý dobrý Bryndza a byť to není jeho nejlepší dílo, tak se stále jedná o hodně dobré dílko a já mu uděluju 85 %.
Taková extrémně čtivá jednohubka. Za měsíc nebudu vědět, o čem byla, ale od dalšího Bryndzy neodradí. SPOILER - tři zámky, to jako vážně?!
Dobré, velice dobré. Jen mám dojem, že pan Bryndza svou hlavní hrdinku prostě nemá rád...
Kniha mi svým stylem připomněla Noční lov, a to hlavně odhalením pachatele v průběhu vyšetřování. Zvraty, které v knize jsou, mi také chvílemi daly trochu zabrat. Bylo mi líto určitých událostí, nicméně si zase říkám, že jich autor chce nejspíš využít v dalších dílech, na které jsem upřímně zvědavá.
Rozhodně se však nemusíte obávat toho, že byste se u čtení nudili a děj si jen tak plynul, jako voda, která líně teče údolím. Myslím si, že to u autorových detektivek opravdu nehrozí.
Co napsat? Byla to super jízda. Robert Bryndza v nejlepší formě. Jeho styl psaní mě neskutečně baví. Chci se vyhnout spoilerům, takže jen napíšu, že mi v knize nevadilo vůbec nic. Že všechno bylo tak jak má být, aby byla kniha děsivá, napínavá a aby byla varováním. Eričin tým mi přirostl k srdci, tak doufám, že se s ním opět setkám. Tentokrát Chladnokrevně.
Začátek knihy mi prisel dost podobný Dívce v ledu.Uprostred jsem se nemohla od knihy odtrhnout,ale závěr me docela zklamal. I presto se ,tesim jak se zactu do nové knihy od autora.
Tento díl byl dle mého názoru nejlepší z celé série. Moc se mi líbilo vyprávění příběhu z pohledu vraha i z pohledu vyšetřovatelů. Jde vidět, že Robert Bryndza svoji práci miluje - každá kniha je lepší než ta předchozí :).
Štítky knihy
detektivní a krimi romány anglická literatura sérioví vrazi únosy mučení thrillery pro ženy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Dívka v ledu |
| 2017 | Noční lov |
| 2019 | Kanibal z Nine Elms |
| 2018 | Do posledního dechu |
| 2017 | Temné hlubiny |
Další super kniha. Jsem ráda, že se Eriku nepokusil nikdo celý díl zabít. Závěr s Petersonem mě mrzí. V určitých chvílích jsem úplně zadržovala dech, jak jsem byla napjatá.