Inštitúcia
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448468/bmid_institucia-QeJ-448468.jpg
4
1147
1147
Únosy detí, o ktorých sa nikto nikdy nemal dozvedieť. Detí s nadprirodzenými schopnosťami, ktorých tajná misia nesmie byť prerušená. Sú odsúdené na smrť. Ale čo ak sa jeden článok v tejto mašinérii vzbúri? Uprostred noci, v dome na pokojnej ulici na predmestí Minneapolisu, ozbrojené komando potichu zavraždí rodičov dvanásťročného Luka Ellisa a chlapca naloží do čierneho terénneho auta. Operácia nezabrala viac ako dve minúty. Luke sa prebudí v Inštitúcii. Je v izbe, ktorá vyzerá ako jeho vlastná, ale nemá okno. Za dverami sú ďalšie dvere a za nimi ďalšie deti s mimoriadnym nadaním – ovládajú telekinézu alebo telepatiu. Slúžia neznámemu účelu a ich život nemá nijakú cenu. Luke vie, že nemá veľa možností, ako pomôcť sebe a svojim novým kamarátom. Vyberá si medzi veľkým a menším zlom – len nevie, ktoré je ktoré.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2020
,
Ikar (SK)
Originální název:
The Institute, 2019
více info...
Přidat komentář
Příběh, který vás obklopí jako voda. Ponoříte nohy a seznámíte se s postavami, pak jste v tom už po pás, když se začne odhalovat, co se s vykreslenými charaktery děje. Jelikož chcete vědět, co se skrývá v "zadní polovině", máte vodu už u ramen. A pak to chytne takovou rychlost, že Vás každá věta, stránka chytne a potopí i hlavu. Aby jste se vynořili nad vodu, musíte prozkoumat celý podvodní svět a dočíst tak knihu až do konce.
Již dlouho jsem se tak nebavil. Kniha mi sedla - skvěle vykreslené charaktery, atmosféra a zajímavé téma, hrající si s otázkou "co kdyby?".
Co si budeme povídat, od současného Kinga už nejde čekat příliš originalitu, ale spíš už jen variaci sama na sebe. Ústav je trochu To, trochu Žhářka, trochu Carrie, trochu Mrtvá zóna a našli bychom tu prvky i z jiných děl. Vadí to? Nevadí, protože King je pořád mistr psychologie a na malém prostoru dokáže stvořit tak úžasně propracované postavy a dokáže čtenáři dostat do hlavy hodně zajímavé myšlenky a témata, které jsou leckdy zajímavou alternativou vývoje našeho světa. Nechybí tu ani hutná atmosféra nejistoty, detailní popisy procesů, které se v Ústavu provádí, ani sympatičtí hrdinové, na nichž je znát, že ve své (ne)obyčejnosti jsou předurčeni k velkým věcem. Je pochopitelně nutné přijmout fakt, že dětští hrdinové jsou přemoudřelí a předčasně vyspělí, což ale Kingovým fanouškům nevadí. Je pravda, že tu chybí jeho určitá poetika a záporáci už nejsou tak ultimátně zlí a tak nějak je jasné, že konec bude přece jen optimističtější, opět to ale moc nevadí. O trochu horší je to s již zmiňovaným momentem u plotu, který působí trochu naivně a na Kinga až lacině. Na druhou stranu je evidentní, že román klidně mohl být typicky rozmáchlý a dlouhý, tomu se ale autor naštěstí vyhnul a délku odhadl tak akorát. Ústav asi nebude kniha, k níž se zarytí příznivci Kinga budou často vracet a nejspíš ji přečtou jen jednou, laťku mu ale udržuje pořád hodně vysoko a dokazuje, že tahle legenda má prostě námětů celou řadu a studnice pořád nevysychá. 70 %
V poslední době jsou příběhy s dětmi velice populární. A to jsem s nimi opravdu hodně sympatizovala a co všechno si museli vytrpět. Nicméně, knihu jako takovou jsem četla velice dlouho a do konce už jsem se trošičku přemlouvala. Nabízí se zde jedno filozofické okénko: Váženě by to nestálo za to? Nah... Chci říct, kdyby nebylo tolik proměnných... Kdyby se jeden z největších padouchů v dějinách nedostal k moci. Kdyby...
Rozhodně zajímavé čtení, ale na pět hvězdiček to nebylo.
Po přečtení této knihy se mi znovu velmi ulevilo, že Stephen King je spisovatelem hororů a né sériovým vrahem.
Dostala jsem k Vánocům a během prvního svátku přečteno . Ač si myslím,že už jsem vytrénovaná a vydržím hodně , tak tady jsem se bála . Pokusy mě připomněly pokusy v koncentračních táborech a jakmile jsem si to vizualizovala... brr. Děsivé .
Mistrovi se zde skvěle podařilo vykreslit stísněnou atmosféru ústavu, vytvořit velmi sympatické hlavní hrdiny a stupňovat napětí. Úvod, o kterém jsem zpočátku přemýšlela, proč v knize je, pak skvěle zacvakl a byla to jízda :)
Nemám moc ráda knihy s dětskými hrdiny. Jenže tuhle jsem si TAK užila. Celý příběh byl neskutečně uvěřitelný a já jen četla a četla - nejen po večerech, ale i u snídaně a v každé volné chvilce. Krátké kapitoly mi i krásně nahrávaly. Děj mě zaujal od první stránky a King opět ukázal, že je mistrem ve vykreslení jednotlivých charakterů.
Prostě stojí za přečtení. (A ano, jsem skalní fanda.)
Moc mě to nebavilo. K dětem jsem neměla extra vztah, bylo mi vlastně jedno, co se jim děje. Za mě zklamání, čekala jsem víc.
Ja nevim, co jineho k tomu rict, nez ze nuda. Kinga mam rada, knihu jsem nemela tendenci odlozit nedoctenou, ale nezanechala ve me jedinou stopu a uz vubec ne pocit, ze bych si ji nekdy chtela precist znovu... Jak uz psali mnozi prede mnou, uz se King zacina dost opakovat a nema to ty "grady"...
Nejde o typický hororový příběh od Mistra, ale i přesto to bylo úžasné, psychologicky zaměřené čtení, které vám nedá spát a vy ctete, jen abyste se dozvěděli, jak tento příběh dopadne. Úžasně a mistrně zpracovaný příběh.
Žhářka, To, Mrtvá zóna jsou opravdu velmi podobné knihy, takže se samozřejmě jedná o skvělé čtení na obdobné úrovni! Hlavní postavy mi zpravidla vždy lezou na nervy, u Kinga nikdy, to platí i u této knihy - Tim a Luke, super!
Úvodní informace o pohřešovaných dětech celému příběhu přidává na hodnotě.
Ufff.. asi takový mam pocit. Knihu jsem úspěšně dočetla a nemůžu říct, že se mi nelíbila ale jak jde o deti těžko se me to čte. Do první pulky to byla pecka, když pak kluk utekl dostavil se čtecí blok a musela jsem se nutit to dočíst. Poard někde píšou, že se ztrácí deti a ta představa, že je na tom jen kousek pravdy je děsivá. Stejně jako tahle kniha. Doufám ze pan King uz o dětech psat nebude.
Fuuuu, tak jsem to zvládla dočíst. Když jde o děti, je to vždycky náročný čtení,co si budem...
To, že se ročně ztrácí tisíce dětí, to je obecně známé a mě děsí představa, že příběh, který King stvořil, nemusí být tak úplně scifi..
Každopádně, čtení je to pěkný, děj svižně plyne, ale mezi autorovo TOP bych ji nezařadila :)
Tohle byla jízda. Protože to nebyla moje první kniha od Kinga, věděla jsem, že se nemusím bát, že se zdánlivě nesouvisející propojí. Navíc psáno zase tak, že jsem se nemohla odtrhnout a prostě jsem musela číst dál.
Má první od Kinga a velké zklamání. Potenciál příběhu úžasný, ale pro mě v tom vyprávění nic nevrcholilo... Prakticky vše bylo v první půlce a pak? Už nic... Možná jen slabší kus, ale rozhodně nemám chuť číst další "kingovku"
Ústav rozhodně není špatný, ale mezi nejlepší Kingovi díla se taky nezařadí. Dle mého názoru. Bohužel tu opět tak trochu vykrádá sám sebe. Jsou tu použité různé motivy, které člověk může znát z jeho starších knih: Carrie, Žhářka, Vlci z Cally, To, Osvícení/Doktor spánek ...
Kdo už má od Kinga leccos načteno, tak ví.
Zároveň mi připadalo, že je kniha psána tak trochu přímočařejším stylem, než na jaký jsem u něj zvyklý. Asi to bude tím, že je kniha věnována jeho vnoučatům a tak to celé trochu zavání YA literaturou. Naštěstí je to napsáno dobře a dokáže to zaujmout i dospělé publikum, ale určitě bych uvítal, kdyby to bylo trochu temnějsi a drsnější. Námět je totiž vážně dobrý.
Hodnocení: 6/10
I když se kniha pravděpodobně nezařadí mezi mé nejoblíbenější kingovky, do top 10 se určitě probojuje. Děj ubíhal od začátku do konce velmi rychle, takže jsem knihu měla za pár dní přelouskanou. Luke mě celých skoro 450 stránek nepřestával překvapovat svou inteligencí a důvtipem a i ostatní děti byly velmi svérázné a charismatické. Konec byl naprosto epickám vyvrcholením, od kterého se nedaly odtrhnout oči a které jsem rozhodně nečekala (nebo aspoň většinu událostí:D).
Štítky knihy
telepatie horory telekineze pokusy na lidech
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Za mě zklamání. Začátek ještě dobrý, nicméně pobyt v Ústavu se vlekl a závěr mi přišel nelogický a nebavil mě. Problémem je také prokreslenost hlavních hrdinů, držel jsem palce Lukovi a ještě Nickymu, ale zbytek mě leda tak otravoval. Ani záporáci mě nijak nezaujali. Za mě jeden z nejslabších Kingových románů, kdyby to nemělo jeho jméno na obálce, ani jsem se neobtěžoval to dočíst. Upřímně má to i dobré pasáže, ale od Kinga čekám prostě víc, mám na něj jen ty největší nároky.