Ivanhoe
Walter Scott
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/202350/bmid_ivanhoe-Bgq-202350.jpg
4
661
661
Ivanhoe je nejznámější historický román skotského spisovatele sira Waltera Scotta z roku 1819, který je jakýmsi mytickým obrazem vzniku anglického národa ze staré anglosaské šlechty. Autor v románu vypráví romantický příběh ze života statečného rytíře Wilfreda z Ivanhoe odehrávající se ve středověké Anglii na sklonku 12. století za vlády krále Richarda Lví srdce v období jeho návratu z třetí křížové výpravy. Walter Scott ve svém díle dokázal skvěle popsat spory mezi podmaněnými Sasy a zpupnými potomky normanských dobyvatelů a dokonale vystihnul ovzduší tehdejší doby, v níž na jedné straně panovala vzpoura, zvůle a násilnictví a na druhé straně kvetlo hrdinství a statečnost psanců, kteří neváhali obětovat vše pro znovunastolení statečného krále, za kterého po dobu jeho nepřítomnosti vládl jeho bratr Jan (pozdější král Jan I. Bezzemek). Román měl obrovský ohlas a stal se autorovým nejznámějším dílem.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1926 , Josef R. VilímekOriginální název:
Ivanhoe, 1819
více info...
Přidat komentář
Kdysi dávno jsem Waltera Scotta vyloženě hltal a Ivanhoe patřil k mým oblíbencům. Na starý kolena už mě to nějak nebere...
Nebylo to špatný, čtení mě vrátilo ve vzpomínkách k mému tehdejšímu hrdinovi Robinu Hoodovi, je to taková pohádka, kde dobro vždycky vyhrává
Četla jsem to jako dítě na základní škole a tenkrát se mi to hrozně líbilo. Doteď na tu knihu vzpomínám.
Jako děcko jsem to hltal snad i s baterkou pod peřinou, hodnotím trochu odměřeně, ale z pozice malého kluka, milujícího dobrodružství.
Jsem z té angličtiny tak zblblá, že jsem chtěla psát anglicky:P. Bylo to úplně o ničem jiném, neb spíše jinak napsané než jak jsem čekala. O Ivanhoeovi (to je divné) nebo spíš Wilfredovi, jak se jmenoval, jsem se moc nedověděla. Na začátku se zúčastnil turnaje, byl zraněn, pak se léčil, vyhrál souboj nad Brianem de Bois-Guilbertem a konec:P. Mezi tím byli vepsány příběhy jiných lidí, určitě zajímavá byla Rebecca, škoda že to s tím Brianem nevyšlo, ale jenom příběh o nich dvou by byl fajn. Stejně tak jsem si oblíbila Issaca a šaška Wambu a Gurtha a Robina Hooda (hned jsem měla podezření), stejně tak sem poznala i krále Richarda Lví Srdce, o něm bylo snad napsáno víc než o Ivanhoeovi. Zajímavé byli vztahy jeho otce Cedrica k němu a pak docela komický Athelstane. Chtělo by to epický film. Bylo mi líto té Ulricy, chudák a pak Rebeccy, že se dala na pečování o nemocné a chudé. Co s týče Roweny, taky jsem se o ní moc nedozvěděla, byla hrdá no, jak se sluší a patří, škoda že tam nebylo víc o ní a o Ivanhoeovi, více lásky:). Takže tyhle dva, ač jsem si myslela, že to bude o nich, byli více méně jenom pozadí, ale kniha se mi samo sebou líbila, to je úplně něco pro mě. Hned jsem poznala různé druhy soubojů z Le Morte D’Arthur, za chvíli budu odborník na rytířskou tematiku.
Klidně to mohlo být delší, tak na čtyři díly aspoň, myslím si, že by se témat našlo:).
Četl jsem poprvé jako náctiletý a dodnes vryto pod kůží kluka, co prožíval dobrodružství s Ivanhoem, Robinem Hoodem a Černým rytířem. A samozřejmě, že bez záporáků by to celé nefungovalo, že templáři Briane de Bois? Nebo princi Jane?
V tomto románu se autorovi umně podařilo spojit historii, dobrodružství, lásku a téma v Evropě věčně zkoušených Židů.
Knihu jsem četl podruhé a rád se k ní zase vrátím, ale na to, že se jmenuje Ivanhoe, tak o něm to zrovna v příběhu moc není.
Tuhle knihu mám ráda.Líbí se mi,do jakého prostředí je zasazena.I postavy jsou super.
Přiznávám, že mými nejoblíbenějšími postavami byli Brian de Bois-Gilbert a Rebeka, což asi Scott nezamýšlel...ale nemohla jsem si pomoct, Ivanhou byl tak kladný a pokrytecký antisemita (jo, já vím v rámci středověkého křesťanství je to logické), že jsem mu vážně nemohla tak úplně fandit...ale kniha jako taková se mi líbila...
Tato knížka mě vůbec nezaujala. Moc dlouhé dialogy jsou přednější jak samotný děj. Konec, kdy Brian zemřel jakoby boží vůlí se mi zdál trochu divný, jsem si myslel, že v romanticky laděném středověkém příběhu by i oslabený hrdina mohl porazit silnějšího protivníka. S námahou jsem si to přečetl a pokud takto píše Walter každou knížku, tak raději od něj již nechci nic číst
Klasický rytířský román z prostředí anglosaské šlechty. Příběh statečného rytíře Wilfreda z Ivanhoe byl poprvé vydán roku 1819, proto je možná psán svým typickým stylem, jež někteří nazývají "a dobro za každou cenu zvítězilo". Přesto vše románu nechybí napětí, ani dobrodružství.
Stále si příběh docela živě pamatuji, ačkoliv jsem ho četl v deseti letech. Přiznám se, že to není zcela jednoduché čtivo pro desetileté, alespoň pro mne nebylo. Ale i přesto vše jsem knihu "přelouskal" i bez výkladového slovníku, či podrobnější knihy dějepisu. A když už jsem si s něčím nevěděl rady, zeptal jsem se svého dědy, od kterého jsem knihu dostal. :)
Silná nostalgie...
Čítala som knihu ako dievča, vtedy sa mi veľmi páčila, dnes som ju dočítala a mala som s literárnym jazykom problém... nedivím sa však, literatúra sa vyvíja ako všetko okolo nás. Je to antikvariátna knihy, tak sa nedivím, že to takto dopadlo... Walter Scott je skvelý autor, ale svojej doby.
Nikdy jsem nebyla velkým zastáncem a fanouškem historických románů. Tohle je ale dílo, které se mi četlo dobře, krom pár zmatků ve jménech jsem se v něm orientovala a bavilo mě.
Kniha se mi místy četla velice těžce a to kvůli obsáhlým popisům míst a postav.
Zajímavý příběh, ale na mě tam bylo moc popisných scén, které mě za chvíli začaly pořádně nudit.
Četla jsem vydání v sešitech :-) Román je plný napínavých scén, soubojů a dobrodružství,
Je to sice pravý rytířský román ze staré Anglie, ale zdálo se mi to místy trochu nudné. A židovky Rebeky mi bylo líto.
Štítky knihy
Anglie středověk rytíři romantismus Richard I. Lví srdce šlechtické rody turnaje rytířské historické rományAutorovy další knížky
| 1969 |  Ivanhoe |
| 1962 | Waverley aneb Před šedesáti lety |
| 1935 | Rob Roy |
| 1985 | Nevěsta z Lammermooru |
| 1947 | Talisman |
Tuhle bichli jsem mamince vzal z knihovny zhruba před pěti lety. Za tu dobu si ještě nenašla cestu do mých rukou, ikdyž příležitostí k tomu měla nespočet. Když se ted' konečně zadařilo (a asi za to může krásný zamyšlený sychravý podzim), jsem přesvědčen, že víc jsem si podzim nemohl užít než s touto knihou.
Hlava se mi okamžitě ponořila do husté středověké atmosféry, protkané barvami osudů jednotlivých historických i smyšlených postav. Vyprávění skrývá hned několik emočně vypjatých scén, které Scott s chirurgickou přesností dávkuje a vybírá pro ně v ději přesné místo. Například Rebečinu obhajobu , turnaj v Ashby, bitvu o Torquilstone, nebo scénu, kdy Cedrik snímá z Gurthova krku nevolnický obojek, bych si okamžitě dokázal představit na filmovém plátně. Je až magické, s jak úžasnou vervou se historicky zcela erudovaný Scott pouští do psaní a je úplně neuvěřitelné, jak děsivě je jeho Ivanhoe aktuální. Podobně jako J.R.R.Tolkien, Walter Scott používá z větší části historických reálií a poctivou vypravěčskou technikou je servíruje čtenářovi na stůl. Dílo má tah, vůni a hlavu a patu.
Chápu, že chtěl autor v určitých fázích děje klást důraz na jiné než hlavní postavy a zvýraznit jejich - pro knihu jistě velmi důležité - zápletky, city a vztahy. Záhadou mi ale zůstává, proč je celý román nazván Ivanhoe, když zmíněný rytíř je jednoznačně v pozadí s violou v ruce a prim hraje Richard, Locksley, Rebeca, Bois-Guilbert a ještě spousta dalších...
Avšak jednoznačně moje podzimní trefa !
Velmi kladně hodnotím i krásný překlad Jaroslava Krause a obsáhlý doslov Radoslava Nenadála.