Já už chci domů
J. H. Krchovský (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/253913/bmid_ja-uz-chci-domu-TpC-253913.jpg
4
190
190
Život a smrt v řeči vázané; novinka kultovního autora české poezie. Po pěti letech se mohou příznivci poezie „dekadenta geniálního“ J. H. Krchovského potěšit četbou jeho nové sbírky nazvané Já už chci domů. Kam domů? Hádáme správně a autor to ve svých typicky vycizelovaných strofách potvrzuje: „Já už chci domů, stýská se mi tady / už přijeďte si pro mě, já chci domů! / Váš… Přilepil jsem známku slzou s brady / a neodeslal. Nemám kam a komu.“ Opět okoušíme hořká sousta trapnosti života, bezcílné prázdnoty dní, sexuálních kocovin i touhy po tom, co je krásné a něžné (a bohužel nám to nikdy nebude patřit). K těmto chodům porce černé šlehačky navrch — Krchovského humor vždy byl, a stále zůstává, velmi makabrózní, ale zároveň dokonale osvobozující. Znatelně přibylo motivů samoty, smutku a pohledů do nicoty. Kdesi ve spodních vrstvách úporné monotónnosti jeho čtyřverší však nalézáme i tenkou žílu lásky a věrnosti životu. Krchovský zůstává i v této své „řadovce“ dokonale svůj. Jeho „noční dílna“ opět expeduje literární skvosty s nezaměnitelným puncem po léta (právem) nejpopulárnějšího a nejčtenějšího současného českého básníka.... celý text
Přidat komentář
Líbí se mi, jak je možné, když to někdo umí, do krátkého stručného čtyřverší dostat jasné sdělení či dokonale vystihnout a popsat nějakou atmosféru. Kdyby se pan Krchovský narodil v Japonsku, stal by se dozajista mistrem haiku. Úžasná je také šíře témat, kterými se verše zabývají. Od šťavnatých sprosťáren (které vždy rozveselí mysl), přes témata týkající se osamělosti, smrti, lásky i něžnosti. Téměř vždy se zajímavou pointou. Velmi osvěžující. :o)
Krásně ujeté, poetické, občas burtonovsky mile morbidní a při vší té totální depresi v konečném důsledku přesto vtipné verše. Na nic si nehrají, stručné, prosté, přímočaré, a přestože jsou vlastně vesměs o nepříliš veselých věcech, tak mají zvláštní kouzlo, které skvěle funguje proti trudomyslnosti. Mám to vyzkoušené :o)
Má duše se opět tetelila blahem, tohle je prostě poezie přesně dle mého gusta. Já si snad budu muset koupit ty jeho sbírky všechny. Jak strašně rychle to s Krchovským vždy uteče, jeho knihy by měly mít aspoň 300 stran. :-)
„Jestliže, bože, jsi, tak mě neser / podmínky, kterýs dal, jsou prostě nefér! / Nikdo mi neřekl při cestě na svět / že jednou budu zas muset zít nazpět.“ Už od prvních veršů je zjevné, že i v nové sbírce bude vše, co mají fanoušci „rockové hvězdy české poezie“ na J. H. K. tak rádi – formálně dokonalé básně o tématech jako smrt, osamělost, sex či alkohol, ponuré a zároveň plné (sebe)ironie a vtipu. Je vlastně zajímavé, že se Krchovský od svých prvních sbírek – dnes už čtyřicet (!) let starých – změnil tak málo, snad jen ubývá delších básní a přibývá stroze vypointovaných „zápisků veršem“. Tak se rozloučíme jedním takovým: „Šest braníků mých věrných – hyjé! / Nocí mne vezou a já sním... / Kdo pije sám, že s ďáblem pije? / Vždyť nejsem sám, když chlastám s ním.“
Typický Krchovský: poetický, vulgární, citlivý, sebelítostný, sarkastický, hravý. Geniální.
Vynikající, ostatně jako předchozí sbírky tohoto autora. JHK podle mého zraje jako víno.
Štítky knihy
dekadence rozhlasové zpracování básně poezie
Autorovy další knížky
| 2010 |  Básně sebrané |
| 1998 | Básně |
| 1997 | Noci, po nichž nepřichází ráno |
| 2004 | Nad jedním světem |
| 1997 | Leda s labutí |
Krchovského zřejmě líbá múza živočišna...
Jeho krátké verše rozvrátí vaši rovnováhu, rozpohybují vám bránici a občas se budete i červenat a přemýšlet nad tím, zda jde vůbec něco tak obyčejného ztvárnit básnickou formou...
Pan Krchovský nehledá ve svých verších obal básním, zahrne čtenáře přímo reálnými myšlenkami a dá jim rychlost a směr, až ho nakonec udeří na solar plexus... :-)
Zamiloval jsem si jeho syrovost, jeho humor i obscénnosti. Dá si říci, že je mistrem krátkého verše... Tato sbírka to jen potvrzuje... I když PAMPERSKY se vymykají a jsou přímo geniálním počinem... To si fakt musí přečíst každý... :-))