Jablka ze stromu nepadají
Liane Moriarty
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/494222/bmid_jablka-ze-stromu-nepadaji-pR7-494222.jpg
4
366
366
Kdyby se vaše matka ztratila, řekli byste to policii? I pokud by byl hlavním podezřelým váš otec? A právě před takovým dilematem stojí čtyři dospělí sourozenci Delayneovi. Každý ve městě je zná a jejich rodičům, Stanovi a Joy, přátelé závidí, že i po padesáti letech manželství to mezi nimi jiskří. Jenže je tomu skutečně tak? Když teď prodali proslulou tenisovou akademii, kterou celá léta společně budovali, jako by najednou – samozřejmě kromě naděje na vnoučata – nezůstalo nic, co by ty dva spojovalo. A pak jedné noci zazvoní u jejich dveří cizinka, která se představí jako Savannah a jež potřebuje pomoct, protože jí napadl její přítel. Delaneyovi neváhají a zraněné dívky se ujmou. Nedlouho nato ovšem Joy zmizí a po Savannah také jako by se slehla zem. Dvě z Delaynových dětí si myslí, že otec s tím nemá vůbec nic společného – a ty zbylé dvě si myslí přesný opak! A čím více otázek si sourozenci Delaneyovi kladou, tím více jemných prasklin se na obrázku dokonalého manželství jejich rodičů objevuje...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2023 , Ikar (ČR)Originální název:
Apples Never Fall, 2021
více info...
Přidat komentář
Typická rodina - milují se, ale ještě víc se touží navzájem pozabíjet..
Kdyby se vaše matka ztratila, řekli byste to policii? I kdyby byl hlavním podezřelým váš otec? A právě před takovým dilematem stojí čtyři dospělí sourozenci Delayneovi. Nahlédnutí do minulosti jedné rodiny, kde se vše odjakživa točilo kolem tenisu. Stará tajemství a křivdy vyplouvají na povrch..
Moje třetí kniha od Liane Moriarty (Manželovo tajemství, Sedmilhářky, Jablka ze stromu nepadají) a opět velká spokojenost! Přečteno za dva dny, potřebovala jsem se nutně dozvědět, co se stalo s Joy!
Klasická Moriarty, dojem trochu pokazily ty pravopisné chyby do očí bijící, dovršil to zeď místo zeť ;).
Ale jinak se mi to líbilo, dost mi to připomnělo Sedmilhářky, ale o něco slabší.
"Jak jednou člověk udeří do míče, nemá smysl dumat nad tím, kam letí. Dráhu jeho letu už nezmění"
Po delší odmlce se Moriarty vrací s další peckou. Děj knihy by zaplnil tak pět stránek, přesto těch 488 stran obracíte jednu za druhou. Jak ona všem vidí do hlavy, jak dokáže rozpitvat vnitřní pohnutky a přesto nepíše žádné klišé. Vše se zdánlivě točí kolem tenisu, ale ten je spíš použit k vysvětlení drobných zápletek i složitostí zákrut myšlenkových pochodů rodičů i všech pěti dětí. Ano pěti, protože i Savannu tenisová škola Delanyových značně ovlivnila. Děj se tříští, rozvětvuje, aby nakonec vše zapadlo do jedné jamky. Nebudete mít svého oblíbence, ale nikoho ani zcela nezavrhnete. Zkrátka, všichni hrdinové jsou lidé z masa a kostí tak jako my - chybují, milují, nenávidí.
Dárek, u kterého jsem vůbec nevěděla, do čeho jdu. A líbilo se mi to. Jednoduché odpočinkové čtení na zimní večery, u kterého se nemusí moc přemýšlet. Jen těch chyb, co tam bylo...
Knížka nepatří mezi top knížky autorky, ale umí vtáhnout do děje, rozšířit obzory a prohrabávat se spletitými rodinnými vztahy a zákoutími duše. Možná příliš dlouhá a poslední kapitola dle mě zbytečná, ale nevadí. Mně se i tak líbila. Hlavně ten zvrat ke konci knihy mě dostal.
Má to asi být psychologicko-společenský román. Pro mne je to však především mnoho stále se opakujících řečí, které příběh nijak potřebně nerozvíjejí, jenom přinášejí pro citlivé čtenáře nové a nové záchvěvy duší a rodinných diskuzí. Pro čtenáře mého typu, které zajímá hlavně příběh, je to utrpení ho z těchto bažin vykutat. Nimrat se v pocitech může být hezké, ale kolem musí být něco nosného a to v tomto popisu rodinného nedorozumění hledat kromě tenisu asi jednoduše nelze.
Kniha se četla celkově dobře, jen posledních 20 stran mi přišlo navíc a nebavily mě. Díla od autorky mám přečtená všechny. Liane Moriarty má lepší knihy než je tato.
Kniha byla o něco slabší, než Manželovo tajemství, které jsem četla předtím. Ale opět se docela dobře četla, jen mě tak nechytla a přišla mi poměrně zdlouhavá. Moc jsem nechápala, jak si někdo může do domu nastěhovat naprosto cizího člověka 3.5/5*
Dala jsem na nadšené komentáře svých oblíbených před tím mým, který právě píšu, a kniha se mi opravdu líbila. Prostředí Austrálie sice většinou nevyhledávám, ale v této knize mi sedlo a do příběhu se hodilo. A ani tenisové prostředí mi nevadilo, protože se všechno spíš točí kolem rodiny Delayneových. Přitom ani jeden z jejích členů není příliš sympatický, ale kniha jako celek se mi četla dobře. Dávám tedy pět hvězd a možná zkusím ještě něco jiného od této paní spisovatelky.
Toto rodinné drama bylo senzační! Na to, jak dlouho jsem knihu z nedostatku času četla, jsem od první stránky do závěru byla nadšená a těšila se na tu rodinku Delayneových. Oni byli tak krásně nedokonalí, tak skuteční!
Liane ten svůj typický rukopis tentokrát předvedla v tom nejlepším světle. Vlastně mně ani ty postavy hodně dlouho sympatické nebyly. Rodiče se svým zklamáním z dospělých potomků a pak ti čtyři životní ,,ztroskotanci", jejich děti. A pak se tam objeví cizí mladá dívka, která by pro ně mohla představovat to, co u svých dětí nenalézají, nebo to může celou rodinu rozložit?
Napínavé, zábavné, dramatické, ale já jsem Liane na to neskočila, kdo ji má načtenou, ví. Ale skvěle jsem se bavila.
Na můj vkus mi trvalo dost dlouho než mě kniha správně chytla. Za mě spíš průměr, neurazí, nenadchne. Své čtenáře si ale kniha určitě najde.
Je málo autorů, kteří z minimalistické zápletky umí vytvořit několika set stránkové dílo, a to tak, že většinou nenudí. Ano, i já bych o pár desítek stran krátila, přece jen se, pro mě, v poslední třetině to napětí trochu vytrácelo a já čekala na pointu, o které jsem tušila, že nebude nijak šokující, tak Liane nepíše, ale bude skvělá a zcela v souladu s poselstvím knihy. Přesto si pro čtenáře tu svou třešničku na dortu, v poslední kapitole, připravila:-). A tak tohle "tenisové" rodinné drama čtenářům, kteří preferují pomalejší, psychologicky výborně propracované příběhy s kapkou napětí určitě doporučím. A po přečtení doslovu, kdy jsem se dozvěděla, že autorka román psala v době lockdownu, chápu a odpouštím tu mírnou rozvláčnost, vše, co nás v té době bavilo dělat bylo nad zlato :-). Pěkný příběh, mnohovrstevný, s mnoha zajímavými myšlenkami i situacemi, které budete znát i ze svých životů. A to i tehdy, jestli Vám tenisové prostředí nic neříká. A ještě zmíním obálku, je nádherná:-). Za mě tedy, maximální hodnocení a spokojenost.
Joy a Stan Delaneyovi jsou manželský pár již v důchodě. Mají 4 dospělé děti, Amy, Troye, Logana a Brooke. Za života se jim povedlo vybudovat velmi úspěšnou tenisovou akademii Delaneyových a následně ji prodat. Svět tenisu se prolíná celou knihou.
Jednoho dne se Joy ztratí a jediné co po ni zbylo, je velmi podivná zpráva zaslaná z jejiho mobilu dětem.
Než se ale Joy ztratí, tak se přede dveřmi Delaneyových objeví mladá dívka Savannah. Je bosá a v obličeji má tržné rány. Joy se ji ujme, ošetří ji a nechá ji nějaký čas v domě bydlet. Vlastně to Joy přijde přirozené i když je Savannah úplně cizí člověk.
Děti jsou z domu a ona má pocit, že se zase muže o někoho starat.
Má ale pak Savannah něco se zmizením Joy společného? A je opravdu manželství Joy a Stana tak skvělé, jak vypadá zvenší? Děti mají pochybnosti a Stan je podezřele v klidu, na to, že se mu ztratila láska jeho života (jeho slova).
Jak celý komplikovaný příběh dopadne se dozvíte v knize Jablka ze stromu nepadají.
Můj pocit:
tak cca 100 stran bych knize ubrala
ze začátku těžká orientace v postavách
problém se začíst a pochopit - až ke konci to odsýpalo
podtitul mi ke knize nesedí - je to spis rodinný příběh s psychologickými prvky
asi jsem od knihy (fakt mě ten podtitul zaujal hodně) a autorky měla větší očekávání
Rozhodně má ale tato kniha něco do sebe. Čtenáře rodinných dramat bude určitě bavit! Já autorce šanci rozhodně ještě dám a budu se těšit na nějaký její další příběh.
Zajímavě rozpracovaný rodinný příběh - o vztazích mezi rodiči a dětmi a vzájemnému vlivu na vývoj v životě ....
Protože děti jsou jablíčka, která se rodí na stromu života - a měly by dozrávat ....
Jejich případné pády by rodina měla zachytit .... a jejich vztahy by měly být napořád, protože rodičovská láska je nekonečná ....
Zde autorka vložila ještě záhadnou zápletku .... a přidala i vysvětlení ....
Kniha, která stojí za přečtení .... dávám 3,5 hvězdiček ....
(SPOILER) Milovaná Liane Moriarty je znovu zpět a se vší parádou. Takovým způsobem dokáže psát jen ona a mne to neskutečně baví. Úvodní kapitola je skvělá, je to jako sledovat divadlo. Autorka vzápětí rozdá karty a potom s nimi hraje vztahový mariáš. Opět je tu rodinné tajemství, dokonce několik a opět čtenář trne hrůzou. Napsat detektivku, v níž schází zločin a přesto dát čtenáři uspokojivou pointu, to je mistrovství. Zasvěcenějším čtenářům příběh možná připomene jinou autorčinu knihu "Na co Alice zapomněla", ale to vůbec nevadí, opakovaný vtip v tomto případě rozhodně nepřestává být vtipem:-)
Ze začátku jsem se nemohla začíst, ale po chvilce jsem byla zvědavá, o co tady vlastně jde.
Nakonec jsem knihu přečetla za dva dny, kdy jsem ji už potom nechtěla odložit. Stojí za přečtení!
Suma sumárum tedy sice z hlediska autorčiny tvorby a z mého úhlu pohledu spíše průměr, ale tu starou dobrou Liane tam ucítíte. Jen to prostě bylo místy moc dlouhé, ztrácelo to dech a ten správný tah na branku, bylo zde zbytečně moc postav, ve kterých se občas ztrácíte. V určitých, a ne úplně krátkých pasážích, jsem se i nudila, což je škoda. Ale konec byl zase přesně dle mého gusta, to zase jo, i když se dal celkem lehce odhadnout.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.
Štítky knihy
Austrálie rodina manželství tajemství sourozenci rodinné vztahy tenis
Autorovy další knížky
| 2014 |  Manželovo tajemství |
| 2017 | Sedmilhářky |
| 2015 | Na co Alice zapomněla |
| 2017 |  Šílené výčitky |
| 2016 | Tři přání |
Zajímavá obálka, zajímavá anotace a přitom tak zdlouhavé pitvání se ve vztazích. Chvílemi mě knížka bavila, ale chvilkama už jsem chtěla být na konci. Nic moc.