Ptáčník
Mo Hayder
Jack Caffery série
1. díl >
Některé zločiny nás šokují. Některé děsí. A některé předčí naše nejhrůznější představy... Detektiv Jack Caffery umí nahnat hrůzu i nejprotřelejším kriminálníkům, ale tentokrát už od začátku tuší, že ho čeká procházka peklem. Když je na opuštěném předměstí Londýna nalezeno pět mrtvol bestiálně znetvořených a sexuálně zneužitých žen, zavládne mezi přivolanými policisty zděšení. A to ještě nevědí, že vrah zanechal v tělech svých obětí malý suvenýr – a že vše provedl se zručností zdatného operatéra, byť poněkud zvrhlého... Oficiální vyšetřování se drží několika různých verzí, ale Caffery ví, že pravda je někde jinde. Ačkoli je si vědom, jak zrůdně geniální je jeho protivník, nepolevuje ve svém úsilí zjistit motiv vražd a odhalit jejich pachatele. Když se mu konečně podaří zahnat vraha do kouta, může celé město konečně vydechnout, že noční můra skončila. Nebo snad ne?... celý text
Přidat komentář
Tak musím, říct že po přečetní komentářů jsem čekala od knihy, že drsná bude víc, popisy mi až tak drastické rozhodně nepřipadaly. Možná je to tím, že jsem byla namlsaná ze série Chrise Cartera...Každopádně se kniha rozběhla a začalo se v ní něco víc napínavého dít až tak od 2/3...Zařazuju tedy mezi průměr.
Knížka s hodně drsným popisem a napínavým dějem.
Líbila se mi a už začínám číst Pečovatele.
Nemůžu si pomoct, ale nepříjde mi, že je nějaká mistryně ve zvrhlostech a nechutnostech.. ani o to nějak nestojím.. hlavní hrdina je typický litovač, lituje svůj život, lituje svého bratra, žene se proti větrným mlýnům. Námět bomba.. zpracování horší..
Chvílemi jsem přemýšlela, kde autorka na ty nechutnosti a zvrhlosti chodí. Jinak skvělá krimi, ušitá na míru pro milovníky drsných dektektivek. Určitě se k autorce vrátím.
Knihy této autorky mi doporučil manželský pár přímo v knihovně u regálů s krvákama :). Říkali, že nebudu litovat a nelitovala jsem. Určitě budu dál pokračovat.
Mně se kniha líbila :) jako žena jsem ocenila maličkou milostnou zápletku a vztahový konflikt a příběh mi celkově dával smysl a líbil se mi.
Psáno poutavě, nemohla jsem odtrhnout. Ale toho násilí, brutality a děsu až příliš, po Ptáčníkovi a Péčovateli nejsem přesvědčená že chci v sérii pokračovat. Komu to nevadí a dokáže se přes to přenést, doporučuji.
Stijí za přečtení. Ze startu se o tom možná dá pochybovat, ale nabírá na zajímavosti, vzbuzuje zvědvost a roste napětí. Odlišností je sem tam brutalitální popis v některých pasážích. Chvíli jsem se musela zamyslet, zda to vůbec chci číst :), ale pak jsem to vzala na milost. Nakonec si myslím, že je to tam správně. Mo Hayder jednoduše čtenáře nešetří a nechává ty zvrhlosti působit napřímo.
Tak moje první kniha od Mo Hayder . Nejdřív jsem si myslela ,že prostě klasika vrah vyšetřovatel .Chvilku z pohledu vraha chvilku z pohledu vyšetřovatele. Ale musím říct, že mě autorka překvapila ,takže ke konci docela nářez . A hlavně překvapení.
Namlsaná z Chrise Cartera jsem se vrhla na Mo Hayder. Tušila jsem, že půjdu o level níž a ono to tak skutečně je. Tím ale nechci a ani nemůžu říct, že by Mo Hayder psala špatné detektivky. Ptáčník je dobrá kniha. Přesto mi dělalo problém se do ní začíst a kdyby zhruba v polovině nepřišel zvrat v ději, asi bych se knihou horko těžko prokousala. Vše mi přišlo málo popsané - od postav, prostředí až po vraždy. Byly brutální, ale v podstatě v knize není ani jedno místo, kde by bylo dopodrobna rozepsáno, co vrah s obětí provádí. Hlavní detektiv Jack Caffery je sympaťák a v této knize se musí vypořádat se svoji minulostí, ale zase -nedokázala jsem si ho úplně vykreslit ve svých představách, protože nebyl dostatečně popsán.
Knížka se mi líbila. Sice jsem se tam občas ztrácela (asi blbej překlad), ale jinak byla napínavá a chvílemi i dost nechutná a zvrhlá. Vrhám se na druhý díl "Pečovatel".
Pro mě je to bomba, jako všechny její knihy!
Stále mě dokáže překvapit!
Knihy čtu na přeskáčku, první Ostrov sviní, pak Panenka, Vlk, ted Ptáčník.
Mam koupené vsechny její knihy a už teď mě mrzí, že tak rychle ubývají. :(
Tak nevím, ale přišlo mi, že paní spisovatelka se tak zabrala do toho, za každou cenu šokovat, že nějak zapomněla, že píše detektivku...
No tak toto je další spisovatelka, kterou připisuji k seznamu nečitatelným,zase veliké recenze a skutek utek,děj nezaživný.
Nakonec u 124 stranky koncim s touto knihou. Vazne nechapu, jak to muze mit tak vysoke hodnoceni. Obvykle prectu knihu behem nekolika malo dni, s touto se ale peru jiz 2 tydny! Pokud me kniha nechytne, davam tomu obvykle sanci do 100 stran a u tehle jsem se vazne snazila a cekala, kdy se to uz konecne zlomi, kdy se zactu, kdy me to zacne bavit. Bohuzel nic takoveho neprislo, zkratka ta kniha je strasne spatne napsana, neuveritelne nezajimava a celkova forma a gramatika me z nejakeho duvodu irituje. Taky charaktery postav jsou vykreslene (nebo spise nevykreslene) jak od zacka prvni tridy. Bohuzel toto je pro me velka slapota vedle.
Detektiv normalni? Ten by snad mel byt, kdyz honi vrahy. Zlocinec normalni? To by me zajimalo, co dle nekterych lidi znamena tedy nenormalni? Amatersky pristup detektivu? Spis bohuzel zavist a podlost nekterych detektivu. Proste zase nektere komentare nesouhlasi. Kniha je ctiva od zacatku do konce. Neni mozne ji nedocist, a to je znamka toho, ze jak napsana slova, tak pribeh je kvalitni. Libi se mi jak si Mo hraje s postavami, jeji knihy vypravi i jejich osudy, ktere jsou tak bravurne zakomponovane v celem deji, ze nejsou na obtiz. Rozhodne je dobre zacit postupne. Cely zivot hlavnich postav se pak rozviji jako ruze a na konci serie nema clovek pocit, ze mu nekde porad neco unika. Za me pet hvezdicek a jdu na dalsi dil :-).
Lepší průměr, pro mě však postrádající šmrnc, který by jej stavěl nad běžný standard angloamerické produkce. Detektiv normální, zločinec normální, vedlejší postavy normální. Jistě, je to bestiální a chvílemi i překvapivě drsné, protože Mo Hayderová si příliš neláme hlavu s životem té které figury, takže hlavou či panenstvím si do poslední stránky nemůže být jist nikdo. Jenže vyšetřovatelé ke všemu přicházejí s křížkem po funuse, díky čemuž se děj okatě natahuje a komplikuje. Ono paradoxně nebýt jich, román mohl klidně skončit už po straně sto. Ale divit se hrdinově detekční neschopnosti není proč, když vývoj událostí ovlivňuje jeho milostný život, přestože ten s ústřední zápletkou nic společného nemá. Snad jen že tuží charakter, ale dělat kolem toho tak hysterické tanečky mi šlo trochu na nervy. Alespoň že na posledních stránkách našel kuráž a přestal po sobě nechat šlapat. Hodně se mi ovšem líbil motiv se sousedem, který bohužel nakonec vyšuměl do ztracena. Škoda ho. Souseda i motivu.
Hodnotit jen samotné případy a jejich provedení, asi bych byla spokojenější. Co se týče zvrhlostí z knihy, může si autorka podat ruku s Val McDermid, takže si nemám nač stěžovat. Bohužel román sráží naprosto amatérský přístup samotných detektivů, nevyjímaje hlavního hrdinu. Budiž, tak nějak mohu čekat, že jiní detektivové jsou neschopní, aby pak mohla zazářit hlavní postava. Ale když pak dojde k tomu, že Cafferymu začne být podezřelý někdo proto, že se mu zdá divný, je to moc i na mě.
Vyšetřovatelé se metodou pokusů a omylů doberou nějakého výsledku, ale že by za tím byla nějaká systematická týmová práce? Nebo něco, co by se vymykalo nad samotné líčení zločinů a zázemí sériového vraha (vrahů)? Bohužel ne.
Moje hodnocení ovlivnily vzpomínky na minimálně o třídu lepší anglickou sérii s Carol Jordan s mnohem profesionálnějším přístupem. Jistě, hlavní postavy v ní jsou také trosky, ale pozoruhodné trosky.
Kniha, která se jen těžko odkládá. Ačkoli je vrah příkladně úchylný a autorka detaily nešetří, text nepůsobí nijak odpudivě, naopak má mimořádný spád a napětí. Jen jsem si marně přál, aby příběh skončil trochu originálněji, než se celou dobu nabízelo. Jinak jsem ale velmi spokojený a s Jackem Cafferym jsem určitě neskončil.
Štítky knihy
sérioví vrazi feťáci, narkomani
Já jsem byla z knihy nadšená, líbila se mi. Byla propracovaná a velmi dobrodružná. Kromě samotné detektivní zápletky, zde sehrál roli i soukromý život samotného detektiva Jacka Cafferyho a nakonec v knize to vypadalo jakoby to byly dva příběhy v jednom.
Jediné, za co bych strhla půl hvězdičky, tak je to, že mi chvíli trvalo než jsem si uvědomila, které křestní jméno patří ke kterému příjmení a dělalo mi to trošku zmatek ze začátku ve čtení.
V knize jsem si našla své oblíbence i postavy, kterých mi bylo velmi líbilo a velmi jsem je litovala....
už nyní se nemohu dočkat, až se vrhnu na druhý díl - na Pečovatele.