Večerná škola
Lee Child
Jack Reacher série
< 21. díl >
Hlas zachytený vo vzduchu: „Američan žiada sto miliónov dolárov.“ Za čo? Od koho? Píše sa rok 1996 a v hamburskom byte skupina pekne oblečených mladých Saudov plánuje niečo veľké. Jack Reacher sa nedávno vrátil z mimoriadne vydarenej tajnej misie. Armáda ho potľapká po chrbte, dá mu medailu a hneď nato ho znovu pošle do školy. Škola má len troch študentov: Reachera, agenta FBI a analytika z CIA. Ich úloha? Nájsť Američana. A to, čo predáva. A komu. Deje sa niečo nekalé, zdá sa, že svet sa zbláznil...... celý text
Přidat komentář
Poučné historicky, napínavé svým způsobem. Mám rád autorův styl krátkých oznamovacích vět, které mají spád. Jednou za čas, proč ne ?
Knížka napinava, pomerne jsem se stávala rychlým čtenářem, abych zjistila, jak to dopadne... zápletka trošičku pritazena, ale vzhledem k tomu, že je to JR, tak vůbec nevadí. Způsob, jak autor popisuje Jackuv způsob myšlení mě fakt baví...Dle jeho podání, vždyť na tom nic není, odhalit někoho ve velkém městě skoro se žádnou indicií...
Celý příběh je jenom o pátrání a hledání podezřelé osoby obchodující s velkými penězi, bez toho, aby věděli s čím obchoduje. Příliš natažené a zdlouhavé, bez nějakých větších akcí.
Autor píše čtivě, ale to tentokrát nestačilo. Musím dodat, že je to jeho slabší počin.
Když jsem četl Pomstu, remcal jsem nad tím, že si Reacher vzal na pomoc parťačku. Že měkne. Že více než metrákovýho a 190 cm vysokýho chlapa hraje filmový Tom Cruise.... Že jsem tenkrát nedržel hubu! Ale jak jsem mohl tušit, jaké následky mé naříkání bude mít?! Lee Child si očividně mou recenzi přečetl, ale místo toho, aby se z mých dobře míněných rad poučil, udělal pravý opak! Tentokrát už má někdejší solitér parťačky dvě. A navíc s jednou z nich i morálně poklesne s frekvencí 1 pich/100 stran textu, tedy celkem třikrát!!! Kde to jsme?!!!
Jack už prostě není, co býval. Dříve všechno vymyslel sám a kdo se mu nelíbil, dostal přes hubu. Teď mu pomáhá kompletní bezpečnostní aparát USA včetně tiché podpory prezidenta a Jackovi se už moc mlátit nechce. Dříve řešil malá a trochu větší lidská bezpráví, se kterými se při troše štěstí, či vlastně smůly, může setkat každý z nás, a to mu dávalo snáze uvěřitelné rozměry. Dnes řeší Mega problém a zachraňuje celý svět a chce, abych mu to sežral. Fakt už jsem čekal jen závěrečné stříhání červeného (nebo zeleného? ) drátu (...určitě modrého) na nastartované atomové bombě s přístrojem pro zelenobílé noční vidění... Aby aspoň ten závěr dostal ty správné grády, které kdysi mívaly Jackovy lapálie. Pevně věřím, že při filmovém zpracování tohoto počinu to rejža zachrání závěrečnými záběry na vojenské medaile, na třepetající se americkou vlajku a na lesknoucí se slzu v oku Jackovy parťačky (samozřejmě té druhé, co si s ním díky své dotekofóbii ani jednou nevrzla)....
Promiň Lee, ale více jak dvě hvězdy určitě ne :-(
neviem, čo si tí Američania o sebe myslia. A my z "východu" sme pre nich asi opice žijúce na stromoch a živiace sa odpadom. Naštval ma popisom ako sa východní Nemci zaradili k tým "lepším" západným : nevedia, čo je vidlička a nôž, sú nevzdelaní a zakrnulí. Hnus pán Child.
Autorovi podle mne sedí více psaní o potulném vysloužilci, kdy může vymýšlet příběh, jaký ho právě napadl. Zasazení této knihy v časové ose zpět do doby, kdy je Reacher stále začleněn do Armády USA a boje proti teroristům autorovi moc příležitostí využít bojové vlastnosti našeho hrdiny moc nedává. Potyčky s "domorodci" působí hodně nevěrohodně!. Průměr.
Tak za mne jednoznačně nejslabší ze série. Asi rozumím tomu o jakou amtosféru se snažil Lee Child. Bohužel se mu to moc nepovedlo. Málo akce a bitka s nácky byla jen aby se neřeklo. No a jak to všechno Jack Reacher přežil bez hektolitrů kafe nechápu ;)
Každá kniha o Jacku Reacherovi je plná napětí, bojových scén jeden proti mnoha s jasným vítězem. Tentokráte jde však hlavně o bordel v armádní mašinérii, který může plně pochopit jen ten, kdo se v tom alespoň chvíli ráchal. Samozřejmě jde také o životy mnoha nevinných a o pocit, který máme jistě oprávněně z arabských džihádistů. Prostě, jak se začtete, tak vás to, jako ostatně v každém dalším díle této série, určitě nepustí.
Je dobré si některé z příběhů Reachera přečíst s jistým odstupem po uvedení na trh. To jsem udělal po 2 létech a kupodivu, na rozdíl od několika jiných (třeba Vedra nebo Varovný signál), svůj původní názor neměním. Večerní školu řadím u autora k jeho průměru. Samozřejmě jsou tam dobré pasáže jako dialogy s vrchní seržantkou Frances Neagley, která sice na sebe nenechá sáhnout, ale jinak by se pro Reachera roztrhala. Také milostné intermezzo s 1.náměstkyní poradce prezidenta pro otázky národní bezpečnosti. Jmenuje se Marian (44) a jde o ženu, která je jako milenka Reachera, nejvýše funkčně postavená. Hezky se četlo o Hamburku, který je jako velkoměsto úplně rozdílný od jiných velkých měst v Německu.
Nosné téma knihy - pátrání po záhadné věci v ceně 100,000.000 $, je zdlouhavé až nudné. Zkrátka mám rád Reachera akčního v podobě třeba vylíčené v prvotině Jatka. Ale my příznivci tohoto samorosta knihu s radostí přelouskáme s tím, že se ihned po přečtení těšíme na další.
Nepřečetla jsem si anotaci, protože proč? Jack Reacher nikdy nezklame a hltám každou knížku s ním. Takže na začátku mě zarazilo, když autor popsal jeho věk, vizáž. Říkala jsem si, co mě uteklo. Ale dobře, vracíme se asi zpět. Když o pár kapitol dál řešili hrdinové Y2K, tak jsem do anotace nakoukla. A je to tak. Reacher je ještě ve službě, samozřejmě ve špičkové kondici a samozřejmě supermanovsky neporazitelný. Zápletka s atomovými bombami je dobrá, je to opět skvěle napsané, kniha nezklamala.
dobrá kniha Jack Reacher nikdy nezklame vždy se těším na další příběh i když je trošku zdlouhavý
Tempo příběhu je trochu zdlouhavé a nudné. Stále je to Childův styl vyprávění na který jsem zvyklý, takže se to dalo snést.
Nejzajímavější je vlastně ta věc, která je nabídnuta k prodeji za 100 milionů dolarů. Když jsem pak zjistil co to je, měl jsem pochybnosti jestli něco takového doopravdy existuje a je to možné vyrobit... nevím, ale dejme tomu...
Jinak od Childa spíše průměrný výkon. ***
Jak mě kdysi v prvních příbězích bavilo ono zdlouhavé popisování souvislostí, důvodů a argumentů a "padala mi u toho brada", tak teď - po cca 18-20 příbězích - už mě to bavit definitivně přestalo. Za mě tedy ne - příliš roztahané, teoretické a téměř bez akce.
Tahle kniha se sice trochu vymyká zavedenému schématu, přesto mě bavila.
Obzvlášť se mi líbí Reacherovy úvahy a popisy rvaček a strategií boje muže/ženy proti muži/mužům.
Štítky knihy
thrillery Německo špionážní zápletka
Autorovy další knížky
1999 | Jatka |
2000 | A přece nezemřeš |
2000 | Varovný signál |
2001 | Nezvaný host |
2005 | Výstřel |
Reacher detektivem a méně akce. Plná spokojenost.