Slepota
Robin Cook
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/214439/mid_slepota-214439.jpg
4
335
335
Jack Stapleton a Laura Montgomeryová série
1. díl >
Laurie Montgomeryovou, patoložku z newyorského Ústavu soudního lékařství, znepokojí série úmrtí mladých, zdravých a dobře situovaných lidí: na první pohled se zdá, že jde o předávkování kokainem, Laurie však mezi případy nachází stále více shodných, velmi podezřelých příznaků.
Přidat komentář
Co je na knize zajímavé je prostředí pitevny a celý systém následných vyšetření. I když asi technologie za těch pomalu 30 let bude někde jinde. Co už je slabší, je vlastní detektivní příběh. Na dnešní dobu dost naivní zápletka, kdy řešení bije už někdy od čtvrtiny knihy do očí. A nezachrání to ani množství mrtvol. V 90. letech bych knihu asi hltal, dnes už v tomto žánru existuje spousta lepších věcí.
Průměrný obsah, ale dobře napsaný a propracovaný. Rozhodně se mi kniha líbila víc, než předchozí autorova, kterou jsem četla. Zkusím další.
Předávkovaní z vyšších vrstev, jejichž kontakt s drogami není jaksi úplně jasný. Patoložka, na kterou doma čeká čtyřnohý kocour a mimo domov se o ni snaží i pár dvounohých :). A duo mafiánů, jejichž jednání mi místy silně připomínalo dvojici "mokrých banditů," blbounů z filmu "Sám doma."
To a chladivé márniční prostředí, se pěkně promíchalo a dobře četlo.
Napínavý thriller z lékařského prostředí jako většina knih od R. Cooka. Statečná patoložka, která se snaží prokázat, že série úmrtí není obyčejné předávkování narkotiky, ale jsou to vraždy, je pronásledována mafiány, její šéfové jí zakazují pátrat a ani policie se tím nechce zabývat. První díl ze série, je vidět, že je to psáno v roce 1992, ale zkusím i pokračování.
50%
Nebylo to vyloženě pitomé, ale že by mě zápletka posadila na zadek, to opravdu ne. Lauirii je trochu nudná, Lou jako dítě, nebavila mě šablonovitost kapitol. Jako epizoda kriminálního seriálu by to bylo fajn, ale v dnešním světě super promyšlených a vymakaných detektivek, to u mě neobstálo.
Věděl jsem, že Cook je asi dobrý spisovatel, když má tolik obdivovatelů. Tak jsem to zkusil a hle, už má o jednoho obdivovatele více. Knížka mě velmi bavila a moc se těším na další.
Tak tomu říkám napětí od začátku až do konce, sice jsem tušila, jak je to s oběťmi kokainu, ale netušila jsem proč. Každopádně velmi svérázná a tvrdohlavá a neústupná Laurie si mě získala, stejně jako Lou se svými hláškami o jejím "milostném vztahu" k Jordanovi.
A jsem ráda, že existují lidé jako Laurie, kteří i přes překážky se zakousnou do problému a jdou za svým, dokud cíle nedosáhnou. Díky nim je na světě alespoň o trošičku lépe. A když k nim přidáte lidi jako je Lou, tak to tuplem nemá chybu.
Jsem zvědavá na další díl. Doporučuji.
pamatuji si, že to byla moje první kniha půjčená v dospělé knihovně a zhltla jsem ji jako nic :-)
Další kniha z Cookových starších knih splněna. A jak už jsem si zvykla, knihy ze série Jack Stapleton a Laura Montgomeryová patří pro mě k lepšímu průměru. Ale Jack mi tu trochu scházel...
A naopak, někdy mě emoce mezi Laurou a Louem přisly až trochu moc emotivní.
Přečetla jsem první díl a moc se mi líbí postava doktorky. Přečtu si celou sérii.
Hned úvodní pasáž mě velmi překvapila. Ta tvrdost a popis těla, jak se chová při použití kokainu, je velmi emotivní. Opět mě to potvrdilo, proč nikdy grogy nechci, ale dodatečně je člověk vždycky chytřejší:-) Jenže nějak jsem nemohl vstřebat chování hlavní hrdinky Laurie. Na jedné straně velmi inteligentní žena, vlastně až nadprůměrně inteligentní žena, se v některých částech příběhu chová jako naprostá narkomanka, která si šlehla svou dávku kokainu a vůbec nepřemýšlí, co dělá. Vím, že jinak by bez těchto přehmatů nemohl příběh dále fungovat, protože je to vlastně nutné k vývoji, ale je to velmi nepřirozené. A ačkoliv mi Laurie přirostla k srdci, někdy jsem ji musel nenávidět. Pokud jde o sex a drogy, lidé nikdy nemluví pravdu. Ženská část čtenářek ať si přidá jednu hvězdu, protože pro vás bude příběh stravitelnější, než pro muže. Já to vidím na 60%.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Invaze z galaxie |
| 2008 |  Kóma |
| 2006 | Infekce |
| 1998 | Blízký konec |
| 1995 | Známky života |
Tohle nesnáším. Vždy se snažím knihu dočíst. A tohle jsem dočítal opravdu násilím. Nutil jsem se přetrpět hlavní postavy, některé monology jsem musel radši přeskočit. Říkal jsem si, že je to román a v románu dochází k vývoji postav. Bohužel u R. Cooka tomu tak není. Hlavní hrdinka je kráva od začátku do konce. Co na tom, že je to doktorka, co na tom, že pracuje na patologii, kde už musela vidět spoustu tragických příběhů a smířit se tak s realitou všedního dne. Mohla pochopit, že vše není černé nebo bílé... Přesto se chová neustále jako nána. Ke každému. Stejně tak prý světem protřelý detektiv seržant Lou. Ten se chová jako zamilovaný puberťák a uráží se jak sedmačka, a to prosím několikrát během 20 stran (připadal jsem si, jako bych četl young adult)... Detektivní linii prohlédnete v první třetině knihy a pak se jen nudíte...Pane Cooku, tak takhle teda ne!