Jak je důležité míti Filipa
Oscar Wilde
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/385937/bmid_jak-je-dulezite-miti-filipa-9o0-385937.png
4
1688
1688
Lehkovážná komedie pro vážné lidi. Divadelní hra anglického spisovatele irského původu Oscara Wildea z roku 1895. Konverzační komedie o třech dějstvích se satirickými prvky. Dílo charakterizují mistrné dialogy plné ironie, sarkasmu, paradoxů a aforismů. Hlavními hrdiny jsou Algernon Moncrieff a Jack Worthing. A pak je tu ještě Gvendolína Fairfaxová, Algernonova půvabná sestřenice. Jack se do ní bláznivě zamiluje a touží se s ní zasnoubit. V Londýně vystupuje pod pseudonymem Filip, pod kterým ho zná i Gvendolína. Unešená tímto krásným jménem se sňatkem souhlasí. Její matku, Lady Bracknellovou, ale znepokojuje Jackův nejasný původ. Byl totiž nalezen v cestovní tašce na nádraží Viktoria. Pozve si ho proto na snubní rozhovor a rozhodne, že musí najít alespoň jednoho z rodičů…... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2018 , OmegaOriginální název:
The Importance of Being Earnest, 1895
více info...
Přidat komentář
Skvělá konverzačka, jen málokterá kniha tak rychle a skvěle plyne. Moc se mi líbí.
Wow, skvělá kniha. Čte se dobře, svižně, nutí vás to nepřestávat číst.
Oblíbila jsem si i hlavní postavy, zápletka byla taky fajn,.. knížka mě opravdu překvapila, určitě se k ní někdy vrátím.
Dávám 5/5
Úžasná kniha, při čtení jsem se opravdu bavila :D.
Čte se svižně, za dvě hodinky jsem měla přečteno ;).
Pribeh je prijemne svezi, děj pěkně plyne a nez se nadejete, je konec. Pri cteni jsem se bavila, jedinou "vytkou" je vztah Cecilie (nejsem fanouskem lasky na prvni pohled).
„Ztrátu jednoho rodiče lze považovat za nehodu, pane Worthingu, ale ztráta obou, to už vypadá jako nedbalost.“
Roztomilá, okouzlující, šarmantní a jiskřivě vtipná hra. Originální nejen stylem, ale i námětem. (Žasnu, jak svérázný a geniálně neuvěřitelný příběh Wilde dokázal vykouzlit z klasické záměny osob.) Navíc je jeho komedie laskavá a zalidněná sympatickými postavami. Až na tetu Augustu, samozřejmě, ačkoli její protivnost také měla svoje kouzlo — a Wilde si zřejmě nedokázal odpustit, aby nepřenechal trochu svého duchaplného smyslu pro paradox dokonce i jí.
A až na slečnu Prismovou, jenže na konci jsem jí její upjatost a tvrdost prominula. Ostatně linka reverenda Chasubla mě na celé té hře zajímala nejvíc — a jsem také nejnadšenější z toho, jak to dopadlo právě s ním. „Bedřichu!“ :3
PS. Slovní spojení „vášnivý celibát“ odteď používám také.
jak mám Wilda rád, tak konverzační komedie z vyšší anglické společnosti mě nebaví, nicméně oceňuju český překlad
Rozkošná jednohubka.Onehdá jsem viděla český film z roku 1979 a byl velmi povedený.
Kdysi jsem viděla divadelní zpracování této knížky a musím říct, že vrátit se k příběhu pomocí knížky bylo moc super. Přečteno jsem měla za hoďku a půl, četlo se to úplně samo, děj mě bavil, v postavách jsem se neztrácela a celé se mi to moc líbilo. Rozhodně se spolu se Sluhou dvou pánů zařadí mezi mé oblíbené komedie.
Oscar Wilde má v mém srdci své speciální místo. Jsme tak trochu datem rodu spříznění. Bylo jen otázkou času, kdy sáhnu po "Jak je důležité míti Filipa". Kniha, respektive divadelní hra je naprostým skvostem ve sbírce suchého britského humoru. A navíc, co stránka to bonmot, který by se dal tesat do kamene. Mr. Wilde byl opravdovým vládcem pera, jeho postřehy a pohotové dialogy mě nejednou rozesmály nahlas. Pro tento styl humoru mám zkrátka slabost.
"Gentleman nikdy nečte soukromá cigaretová pouzdra."
„Příbuzenstvo, to je prostě smečka nudných lidí, kteří nemají nejmenší ponětí, jak žít, a ani trochu instinktu, kdy umřít.“
„Nikdy necestuji bez svého deníku. Do vlaku má mít člověk vždycky nějakou senzační četbu.“
„Co ty bereš vážně, to vážně nevím. Nedivil bych se, kdybys bral všechno vážně. Ty jsi taková lehkovážná povaha.“
„Když tam nebudete moc dlouho, počkám tu na vás celý život.“
Po návštěvě divadelní hry jsem si knihu sehnala i u nás v knihovně. A byla jsem stejně nadšená.
I když divadelní hry čtu nerada, tato se četla sama a nejednou jsem se u toho nasmála. Oscar Wilde byl vynikající autor a dokazuje to mnoho z jeho děl.
Pro milovníky suchého anglického humoru je tato kniha jako bonbónek. Lehká svižná konverzační komedie, ve kterých je Oskar Wilde mistrem. Doporučuji jako knihu na odreagování.
Kniha má vysoká hodnocení a pěkné komentáře, ale mě toto drama příliš neoslovilo. Myslel jsem si, že se mi kniha bude líbit více.
Podtitul knihy zní: Lehkovážná komedie pro vážné lidi. Je to komedie o lásce a námluvách ve vyšší anglické společnosti. Kniha má 3 dějství, zápletka je jednoduchá, vyskytuje se v ní humor, sarkasmus a ironie. Postavy mluví spisovně bez vulgarismů.
Uvažuji, že se ještě podívám na televizní film, který byl natočený v roce 1979, kde hlavní roli ztvárnil Josef Abrhám. Možná když uvidím film, tak dokážu knihu více ocenit.
Oscar Wilde o hře před její premiérou řekl, že všechny bezvýznamnosti v životě máme brát vážně a všechno vážné máme brát s upřímnou a uváženou lehkovážností.
Od autora jsem v minulosti četl knihu OBRAZ DORIANA GRAYE a STRAŠIDLO CANTERVILLSKÉ.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Příbuzenstvo, to je prostě smečka nudných lidí, kteří nemají nejmenší ponětí, jak žít, a ani trochu instinktu, kdy umřít.
Pravda je málokdy čistá a jednoduchá není nikdy. Jinak by byl moderní život velice nudný. A moderní literatura by prostě nemohla existovat.
To je hrozně těžká práce, nedělat nic. Ale mně těžká práce nevadí, když nevede k žádnému určitému cíli.
Vždycky je bolestné loučit se s lidmi, které známe jen velmi krátce. Bez starých přátel se obejdeme klidně: Ale odloučit se, třeba jen na chviličku, od někoho, kdo nám byl právě představen, to je takřka nesnesitelné.
Přelíbezné jméno. Něco mi říká, že z nás budou veliké přítelkyně. Už teď vás mám ráda, že to ani nedovedu vyjádřit. A moje první dojmy o lidech jsou vždycky správné.
V případech opravdu důležitých je rozhodující věcí styl, nikoli upřímnost.
Oscar Wilde je podle mě autor, u kterého si každý najde své.
Naleznete u něj humor primitivní, ale i na úrovni, záleží na tom, jak moc v jeho tvorbě chcete hledat.
V tomto příběhu jste jako čtenář perfektně vtažen do děje, a to hned od samého začátku. Na úvod je děj jednoduchý, pro někoho možná až příliš, ale po pár stránkách zjistíte přesný opak.
Spisovatelův talent se projevuje v konverzacích, které sice působí velmi prostě, ale často v nich můžete objevit hlubší význam. V 89 stránkách poukazuje na tehdejší anglickou společnost, která má svoje klady i zápory. Mezi další motivy patří i láska a postavení ve společnosti. „Všechny bezvýznamnosti v životě máme brát vážně a všechno vážné máme brát s upřímnou a uváženou lehkovážností“ (výrok autora). To je podle mého názoru hlavní myšlenkou knížky. Je zde perfektně vystiženo, že i lhář někdy může mluvit pravdu.
Každý, kdo četl knížku rychle, udělal velkou chybu. Ve chvíli, kdy se zápletka rozvíjí, může čtenář ztratit souvislost mezi rodinnými vazbami jednotlivých postav. Musím přiznat, že jsem to sama takto četla a často se musela vracet o pár stránek zpět, abych se zorientovala.
Po celou dobu jste v nejistotě, jak to vlastně celé dopadne, a to je to, co vás nutí číst dál a dál. Příběh je zakončený velmi překvapivým závěrem, což je to, co mě u této knížky baví.
Pokud se chcete zamyslet ale i pobavit, tahle knížka je pro vás to pravé ořechové!
Knížka mě pozitivně překvapila, ze začátku jsem neměla vůbec žádná očekávání, ale nakonec to byla fakt sranda a moc se mi to líbilo.
Geniálně napsaná hra plná skvělých hlášek, jemného sarkasmu a bravurního humoru. Navíc kdo viděl televizní zpracování v hlavních rolích s Jaromírem Hanzlíkem a Josefem Abrhámem, musí se do Oscara prostě zamilovat ;-)
Nikdy nezklame. Opravdu doporučuji si přečíst tuto hru. Myslím si, že je mnohem údernější a svižnější, než kdejaké inscenace této hry, které jsem viděla.
Štítky knihy
zfilmováno irská literatura komedie divadelní hry
Autorovy další knížky
| 1999 |  Obraz Doriana Graye |
| 2005 | Jak je důležité míti Filipa |
| 1999 |  Lady Fuckingham |
| 2004 | Strašidlo cantervillské |
| 1919 | Slavík a růže |
Tak tohle mě fakt bavilo! Kdysi jsem viděla film a šla bych na to s chutí i do divadla. Boží záležitost!
LADY BRACKNELLOVÁ: Kouříte?
JACK: Inu … ano, musím přiznat, že kouřím.
LADY BRACKNELLOVÁ: To slyším ráda. Muž má mít stále nějaké zaměstnání. Beztak je v Londýně příliš mnoho zahalečů.