Jak jsem stopoval letadlo
Stanislav Gálik
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/308912/bmid_jak-jsem-stopoval-letadlo-Cs5-308912.jpg
3
71
71
Tato kniha je přesně taková, jaký je svět. Je pravdivá i lživá. Je o všem, a přitom je o jednom. Je encyklopedicky nepřesná i zatraceně korektní. Je o každodennosti i dobrodružství. Je o holkách, drogách, jídle i józe. O lásce k cestování i cestovatelské lásce. O penězích, úspěchu, slávě, o jejich kráse i pomíjivosti. Je primitivní i filosofická. Je opravdu špatná…a dokonalá zároveň. Je to skutečný příběh o neskutečných zážitcích na cestě kolem světa. Měl jsem za sebou nejtěžší rok svého života. Rozvedl jsem se, přišel o hodně peněz, v ničem se mi nedařilo. Všechny předchozí úspěchy vypadaly jenom jako náhoda. Byl jsem na dně. Co teď? Skočit pod vlak? Taky možnost. Pokud chci ale před problémy utíkat, tak pořádně! Podepsal jsem rozvodové papíry, odešel z práce a všechny své věci zabalil do několika krabic. S jedním kufrem jsem vyrazil na cestu, kde každá událost měla změnit můj směr. Kam se dostanete když stopujete s košilí a v kravatě? Proč bydlí milionáři v San Franciscu v garsonce? Proč jsou chudí lidé ti nejštědřejší? A o co tady na světě vlastně jde? Primitivně intelektuální. Pravdivě lživá. Faktograficky fiktivní. Kvalitně nekvalitní. Neobyčejně obyčejná. Filantropicky sobecká. Sviňsky korektní. Jednoduše dokonale nedokonalá, tak jako my všichni.... celý text
Přidat komentář
Po knížce jsem sáhla v knihovně jen tak náhodou, protože studuji obchodní akademii a pořád do nás hustí ať si představíme jak budeme jednou v životě podnikat. Obdivuji nápad pana Gálika že si sestavil tak zajímavý plán o cestování. Kupodivu mně překvapilo, že stačí mít pár známostí a zbytek už jde jako po másle. I když mi občas vadila ta povrchnost se kterou knihu psal jako kdyby odsuzoval lidi z menších měst a vesnic, respektive to že nejsou tak bohatí jako on.
S autorem jsem se setkala na základní škole, kde měl o sobě, o knize a celkově o svojí cestě přednášku. Přišlo mi to zajímavé, a když jsem knihu viděla o pár let později v knihovně, tak jsem si ji hned půjčila. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, protože je to zase něco jiného a originálního. V knize je popsáno vlastně všechno o jeho cestě a k tomu i autorovy poznatky. Četla jsem už i lepší knížky, ale nebylo to špatné a k tomu byla rychle přečtená.
Mně je Standa sympatický. Bohatý neznamená zbohatlík. To platí i o jeho kosmopolitních kontaktních štacích. Vůbec mi nepřipadá, že by se vytahoval. Naopak si umí udělat srandu i ze sebe. Do svojí »airmovie« nadto šikovně zakuklil psychologickou studii a jakéhosi rádce lepšího bytí. O co se různé pseudovědecké rukověti cíleně (a tuze marně) snaží, to on podal podprahově (a lidsky sugestivněji). Co na tom, že všechno lakuje do pozitivních tónů. To je holt kouZLO peněz: vynášejí k obzorům a sférám, z nichž leckteré problémy jakoby neexistovaly. Spasit svět ale Standa určitě netoužil, spíše nakopnout sebe. A přimět k zamyšlení se nad svým životem i čtenáře. 20/19
Audioknihu jsem zvladla pri prochazkach s kocarem..Neni to zadna bomba, ale pro zajimavost, proc ne...Obdivuji autorovu odvahu tohle zazit. Jen mi trochu vadila autorova intonace a vyslovovani ceskych slov necesky.
Hodnocení se vztahuje na audioknihu. Vzhledem k tomu, že si ji autor nepokrytě načetl sám, pokládám tímto rovnítko mezi kvalitu četby a knihy. Snad je autor aspoň lepší psycholog a bez urážky pochopí...nedoposloucháno...fakt se to nedalo...
Něco tak neuvěřitelně samolibého a "napučelého" jsem už dlouho nečetla ... a ani v tom nemíním pokračovat. Nafoukanec, co sežral veškeré moudro a ještě ho blahosklonně předává - vážně lituju, že jsem mu taky přispěla.
Knihu som nečítal, ale počúval. Ako prvé ma zarazila príšerne vyslovovaná čeština. To si autor vo svojej sebeckosti myslel, že keď si to načíta sám, bude to lepšie? Omyl, je to hrozné. O veľmi zlej intonácii a prehnanej afektovanosti prednesu (prednesu? - od toho má autor na kilometre ďaleko) sa nezmieňujem. Druhá vec je používanie "čengliš" - naozaj otrasná výslovnosť a to autor o sebe tvrdí, že reč ovláda - možno na hovorovej úrovni, kde každý hneď spozná, že autor pochádza odniekiaľ z východu. K samotnej knihe: Ak by som vypol nahrávku niekde pri autorovej ceste z Bratislavy do Prievidze, tak by som možno hodnotil zhovievavejšie. Avšak vydržal som až do konca (masochistická zvedavosť), aby som sa dozvedel, že autor je mentálne zaseknutý pospubescent, na ktorom by si psychológ (a to by nemusel byť renomovaný) zgustol pri písaní dizertačnej práce na tému "Trauma nevyvinutých". Kde sú tie myšlienky, ktorými bol autor (aspoň tak to tvrdí) počas cesty doslova a do písmena zavalený? Nikde, sem tam nejaká malá zmienka. Namiesto toho dostávame opis materiálnych prízemností a duchovno zostáva hladné. Ak bol autorov zámer napísať niečo humorné, to je tiež prúser, nakoľko je kniha nevtipná. Hanbím sa, že autor pochádza zo Slovenska, toto sme si nezaslúžili.
Vydržel jsem to do San Franciska. Školácký sloh, kýčovité 'filozofování', prostě děs...
Slovák, který se bůh ví proč snaží mluvit česky mi od začátku neseděl. Stejně tak jeho egocentriké a snobské vnímání světa. Nakonec jsem to ale překonal a překvapivě mě to nakonec bavilo... Zaujaly mě některé myšlenky a hlavně jsem si z knihy odnesl ten pozitivní dojem, že celý svět je otevřený a plný možností. Stačí jen chtít a člověk může...
Moc hezká kniha českého autora, který procestoval svět skoro zadarmo. Je zajímavé číst si a uvědomovat si myšlenky bohatých a lidí, kteří nějak ovlivňují společnost.
Jen co se Standa vydal na cestu, slo to s obsahem neuveritelne z kopce. Vydržel jsem to s nim pouze do Bratislavy. Cekal jsem nějaké myslenky od zajimavych a uspesnych lidi, ale bohužel jsem dostal jen popis materiálních věcí.
Tak tahle mi vážně sedla. Autorův humor je přesně podle mého gusta. Příběh o jeho cestě mě bavil od začátku do konce. Nestarám se jak moc jsou dané historky blízké pravdě - v dobrém vyprávění to vážně nehraje roli. Je mi jedno zda autor míchá dohromady skutečné příběhy, tak jak se staly nebo nestaly s tím co považuje za přínosné. Na mě to fungovalo a moc jsem si to užíval. Stando díky za to!
Kniha se mi líbila a rozhodně stojí za přečtení.
Je v ní jak zábava tak i užitečné informace.
Čte se rychle a v podstatě neobsahuje komplikované slovní obraty.
Vypsal jsem si pár zajímavých myšlenek, jelikož některé poznatky jsou vskutku hodnotné. Ale, přesto že se Standa pohybuje ve společnosti ne pouze peněžně bohatých lidí, tak je dost málo poznatků od lidí, které autor spovídal.
A proč nennapsal v této knize odpovědí na nejpodstatnější otázky, které se dozvěděl při pobytu na Bali.
Knihu jsem si přečetla po té, co jsem se zúčastnila Stanislavovi přednášky na jednom cestovatelském festivalu. Během vyprávění o richhikingu byl zábavný a opravdu showman. A přesně taková je i kniha - zábavná, plná vtipných postřehů a čte se skoro sama.
Tahle kniha je krásná ukázka toho, jak přemýšlejí bohatí a úspěšní lidé...naopak oproti ostatním komentářům musím napsat, že autor je prostě borec a kniha je plná skvělých postřehů, srandy, ironie, i hlubokých pravd. Dle mého se autor v knize hodně otevřel a popsal svůj příběh tak, jak to prostě bylo...nesouhlasím s tím, že je to namyšlený nebo arogantní člověk, jen je prostě úspěšný a proto má takový postoj, jaký má ;-)
Několik opravdu pěkných myšlenek, ale styl, jakým je kniha napsaná se mi vůbec nelíbil. Nebavilo mě to, nudilo, některé části pro mě byly prázdné vychloubání.
Nemůžu si pomoci, ale autor na mě působí arogantním způsobem. Jeho nahlížení na svět se naprosto neslučuje s mými hodnotami a jeho humor je tak zvláštní, že spíš než smích vyvolává pocit trapnosti.
Od této knihy jsem očekával více. K hlavním myšlenkám a poznatkům autora jsem se vyloženě prokousával přes mnoho krátkých vět za sebou, které byly obsahově o ničem.
Zajímavá kniha, určitě poučná – plná cestování a nejrůznějších zážitků. Autor občas působí celkem sympaticky, někdy ale i namyšleně. Nevím, co si o tom myslet.
Jak jsem stopoval letadlo
Perfektní to bylo. Jak jsem se začetl (což netrvalo dlouho), nemohl jsem se odtrhnout. Je to cestopis a trochu i self-help kniha, ale autor si zároveň z různých self-help cestopisů dělá tu a tam legraci (nebo tak mi to alespoň přišlo). Jeho humor celkově je velmi sympatický a i moudra, ke kterým se autor sám nenásilně dopracovává, působí tak nějak svěže. Cestopisné pasáže i rozhovory s lidmi, které hrdina potkává, jsou fantastické. A kdo mrkne na autorův instagram, zjistí, že dost možná opravdu velkou část toho, o čem píše, sám prožil.