Jak jsem vyhrál válku
Patrick Ryan
Nesmrtelný válečný román, v němž válku bere vážně snad jen jeho hlavní protagonista, poručík britské spojenecké armády Ernest Goodbody. Donkichotský Goodbody se během několikaleté anabáze snaží vrátit válce její důstojnost, ale čtenář záhy pochopí, že jde o absurdní počínání – válka je beznadějně směšnou záležitostí a smích je také to jediné, čím ji lze porazit... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1985 , Naše vojskoOriginální název:
How I Won the War, 1963
více info...
Přidat komentář
Tohle je další z mých srdcovek. I když knihu čtu opakovaně, stále mě dokáže hlasitě rozesmát, což se nestává zas tak často.
Výborná satira, je až neuvěřitelné, jak velké muže mít člověk sebevědomí a jak může mít silné růžové brýle. I když je kniha smyšlená, je až zarážející, jak silně odráží každodenní realitu.
Trošku jiný (humorný) pohled na válku očima nižšího důstojníka britské armády, který všechny jemu svěřené úkoly plní s velkým nasazením, který je za svou (ne)schopnost postupně povyšován, který je ke své smůle skoro při každé akci zajat nepřítelem, a který se snaží své mužstvo uchránit před nástrahami alkoholu a lehkých žen. Jeho úsilí a nejčistší úmysly však málokdy dojdou pochopení u nadřízených a ještě méně u podřízených.
Tak tahle kniha se po přečtení hned vyšvihla do top 10. Krásně popisuje nesmyslnost válčení s nadhledem a velkou dávkou humoru. Doporučuji!
Na to, že knížka byla čtená jako povinná četba k maturitě se mi velmi líbila a vysloužila si důstojné místo v mé knihovně.Po celou dobu čtení jsem se nemohla přestat smát :D
Jednoduché, místy více a jindy méně vtipný pohled na absurdní situace okolo armády, války a pokus o britské Švejkování.
Bohužel mě kniha úplně nechytla ani za srdce, ani za bránici. I když – příběh o tom jak si poradit s brblajícími Řeky nemá chybu.
Neskutečná legrace...když si vyprávěné příběhy představíte, budete se smát nahlas a budete chtít ty story vyprávět prátelům, aby se smáli taky! Četla jsem několikrát!! Poručíku Fujbodymu salut !!
Nejspíš zejména téměř dvacetiletý odstup umožnil Patricku Ryanovi, který sám působil v pěším pluku, pohlížet na absurditu války s ironickým nadhledem. Kniha má formu několika na sebe volně navazujících zápisků, psaných jakoby samotným poručíkem Goodbodym, který věří, že služba armádě je nadevše záslužná a jakékoliv odchylky od pevně daného řádu nejsou přípustné. Neprochází v podstatě žádným charakterovým vývojem a jeho názory zůstávají až do konce stejně naivní.
Ryan neusiluje o závažnější poselství, pobavení čtenáře je pro něj prioritou, což občas vede ke křečovitosti a podbízivému humoru. Jednodušší vtipy založené na záměnách, nehodách a omylech naštěstí zčásti kompenzuje autorova slovní ekvilibristika, které kniha vděčí za mnoho atypických slovních spojení a přirovnání.
Výborné, výborné, výborné ... a viac slov komentára netreba. Kto to, o čom je táto kniha nepochopil, tak by mal prejsť výcvikom kurzu 212. Pohov, rozchod.
Viděla jsem ukázku divadelní hry a po nácviku Goodbodyho chůze jsem se nemohla dočkat, až otevřu knížku a přečtu si o tom mamlasovi v boji víc. Souhlasím s komentářem smilly, jen s tím rozdílem, že druhá světová není zrovna šálek mého čaje, a tak jsem se občas lehce ztrácela v tom, kde zrovna Goodbody operuje. Ale ono na tom stejně tolik nesejde. Místy k popukání (vylodění, cesta k povýšení, vodní krysy), místy trochu slabší (bitva o flašku, bordelové historky). A Goodbody jako by Švejkovi z oka vypadl, až na ty ambice, tam byl přece jen o něco silnější v kramflecích právě Ernie.
Pokud v životě něco špatného prožiješ a přežiješ, je lepší na to vzpomínat s humorem.
Knihu jsem přečetla znovu po několika letech v rámci výzvy 2017. Oblíbená mého otce.
Po par letech jsem si ji znovu otevrel a smeji se uplne stejne (mozna jeste vice) jako tenkrat!
Vyborna kniha!
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) smích absurdní humor světová literatura satirické romány
Autorovy další knížky
1970 | Jak jsem vyhrál válku |
2008 | Jak jsem vyhrál válku / How I Won The War |
Četla jsem na střední a tenkrát jsem z knihy byla nadšená. Tentokrát jsem ji četla kvůli výzvě a jde vidět, že holt jsem už po letech někde jinde. Nebo je to tím, že jsem ji už prostě četla a pro mě toto není kniha na vícero čtení. Takže hodnotím průměrně. A doporučení je určitě pro ty, co rádi válečnou tematiku a mají smysl pro humor.