Jak jsem vyhrál válku
Patrick Ryan
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/549/jak-jsem-vyhral-valk.jpg
4
1294
1294
Nesmrtelný válečný román, v němž válku bere vážně snad jen jeho hlavní protagonista, poručík britské spojenecké armády Ernest Goodbody. Donkichotský Goodbody se během několikaleté anabáze snaží vrátit válce její důstojnost, ale čtenář záhy pochopí, že jde o absurdní počínání – válka je beznadějně směšnou záležitostí a smích je také to jediné, čím ji lze porazit.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1970 , Naše vojskoOriginální název:
How I Won the War, 1963
více info...
Přidat komentář
Úžasná kniha .Nenapadlo by mne,že se tak pobavím při čtení knihy "o druhé světové"
No a rady ohledně Paní Clapprové byli nejvíc .
Myslíte si, že váš vedoucí (velitel) je ten nejhloupější, kterého kdo kdy potkal? Omyl, tím je Goodbody. Účetní, který narukuje do armády a tam je povyšován za zásluhy jen proto, aby se ho každý velitel rychle zbavil.
Když se stane poručíkem, mají jeho poddůstojníci a celá četa spoustu práce s vytahováním ho z malérů. Což dělají s velkým sebezapřením a téměř proti své vůli.
Nedej bože, aby někdo vzal tuhle knížku vážně. Mohl by dojít k závěru, že válka je děsná sranda.
Moc mě bavila krádež zlatého rouna podle bájesloví pro osmileté děti. A Goodbodyho pochodem si občas vykračuji. Ovšem vyzkoušet poklus velmi doporučuji! (beze svědků)
Knihu jsem si chtěla přečíst jen proto, abych četla knihu, která vyšla v roce, kdy jsem se narodila :), ale fakt jsem se začetla a moc se mi to líbilo. Jen je to kniha, která se nedá číst v dopravních prostředcích, protože když se člověk nad knihou pochechtává, vypadá jako blázen...
Kam se hrabe na Ernesta Adrian Mole! Oba překrásně přesvědčeni o své neomylnosti a pravdě :-))) Jen tady to má tu hořkou pachuť války...
Každopádně jedna z perel světové literatury. 5* jen tak nedávám...
No, většina tady píše, že Goodbody je takovou britskou variantou Švejka. Ani náhodou, vážení ! Tenhle chlapík je totiž variací na amerického reka- Supermana. Za svůj (vojenský) život totiž dokázal vykonat stejný počet nelidských činů. A právě jemu děkuji za cenné životní lekce. Teď už totiž vím, že se nemám hádat s šéfkami bordelů, arabštinu se mám naučit i v psané podobě a organizaci dětských večírků zásadně nenechávat na podřízených,...
Pokud ještě někdo váhá, zda číst, nechť do toho jde bez obav-po počátečním pomalém rozjezdu totiž bude brečet smíchy (nebo lítostí).
Dal bych 4 hvezdy za onen pomalý počátek , ale kapitola o kriketu byla tak geniální, že tu 1 tam ještě přidám (a navrch ještě zařazení do mých ,,Osobních antidepresiv").
Trefné a stále aktuální. Perfektně popsaná věčná absurdita armády. Tohle je naprosto trefná a úderná parodie na jakoukoli armádu světa. Minulou, současnou i budoucí. Díky tomu tahle knížka nikdy nezestárne, jelikož volů bude na světě pořád dost. Dal bych plný počet za to, že autor tak krásně paroduje nesmysly, které v armádách jsou, ale občas se mi to četlo poněkud hůře. Autor docela často mění myšlenky a někdy je těžké držet nit. Chvíli se děje něco, pak se člověk jeden řádek naplno nesoustředí a už neví, vo co teď gou a musí se vrátit o ten řádek zpět. Prostě změny bez varování.... Myslím si taky ,že mladí lidi ji nemají šanci pochopit. Na tohle chce trochu zkušeností a nejlépe i zkušeností s armádou. Tudíž pro vojáky starší třiceti let naprostá nutnost!!! :)
Pobavilo, i kdyz ta prvni tretina byla mnohem uzasnejsi, zkratke me vic bavilo, kdyz byl nezkuseny a teprve vse poznaval. Ale i pozdeji jako dustojnikovi se mu povedlo par excelentnich situaci :)
Vzala jsem knihu ze zvědavosti dceři ze stolu (maturitní četba) .... zvládla jsem asi 7 kapitol, pak jsem musela knihu vrátit dalším studentům :o)
Vykouzlí vám úsměv na tváři, to ano, ale u sebe si nejsem jistá, zda bych byla schopna dočíst knihu až do konce - po těch pár kapitolách mi nějak ta ironie "stačila" ...... možná se k ní vrátím časem znovu.
Britský Švejk v podání poručíka Goodbodyho. I když Goodbody byl naivní a poctivý, chyběla mi u něj švejkovská "vyčůranost". Příběhy jsou zábavné plné absurdit a potvrzují, že pokud na vojně uděláte sebevětší pitomost, jste za to nakonec pochválen. Pokud dělátě něco správně, je to špatně. V knize je i silný moment a to monolog na lodi v 17. kapitole. Jinak se ale budete bavit i když se jedná o né moc veselé téma. Rozhodně plánuju se ke knize vrátit.
Co k tomu dodat? Asi jedině, že válka je vůl, a nejen ona. :) Občas sranda a absurdistán a občas smutno a absurdistán. Rozhodně dobrá kniha.
Nemít nohu v sádře, tak jsem se k tomu asi nedostal. A jsem příjemně překvapený. Teda ne vždy se mi to četli dobře, bo jsem se po delší době dostal k běžné literatuře. Ale je to psané s nadhledem a vtipem. Přemýšlím o filmu s Lenonem, jen si nejsem jistý, jestli mám odvahu.
Výborná oddechová kniha. Zase jsem dělal v autobuse ostudu, když jsem se nahlas smál a nemohl jsem se zastavit. Absurdní historky, které snad ani nelze vymyslet. Hlavní "hrdina" je ukázkový mááágóóór, mohl by si s Rimmrem z Červeného trpaslíka hned podat ruce.
Není to kniha, kterou bych si sama zvolila, ale jelikož jsem ji dostala jako dárek, tak jsem si ji přečetla a rozhodně toho nelituji. Je to jedna z nejvtipnějších knih, které jsem kdy četla. Na odreagování úplně super. Kniha je čtivá, hlavní hrdina je sympaťák, nemám co vytknout. Rozhodně doporučuji. :-)
Opravdu originální a inspirativní náhled na druhou světovou. No, dnes už se všem těm scénám v knize můžeme jen chechtat a chechtat, ale kdo by je chtěl zažít? "Už nikdy neberte válku moc seriózně" a všechnu tu idiotskou pakáž, která jí připravuje(dodávám) a možná se jí i za našeho života vyhneme! Pohled na válčení z této knihy jako humorná přehlídka trapnosti až blbosti a omylů a je podle mne jediný, který nám dává jakous takous naději.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) smích absurdní humor světová literatura satirické rományAutorovy další knížky
| 1970 |  Jak jsem vyhrál válku |
| 2008 | Jak jsem vyhrál válku / How I Won The War |
...myslím,že za dva roky na vojně každý potkal aspoň jednoho Goodbodyho,což?..