Jako cool v plotě
Karel Plíhal
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26323/bmid_jako-cool-v-plote-WVj-26323.jpg
5
261
261
Autorova „druhá prvotina“. Výběr básniček a říkanek, které jsou neodmyslitelnou součástí koncertů Karla Plíhala.
Přidat komentář
S manželem jsme oprášili film Rok Ďábla a já na to konto vytáhla z knihovny tuto záležitost. Stálo to za to, protože i po několikerém přečtení vás tam pokaždé něco upoutá. Třeba aktuálně:
Vítr vane naším směrem,
snad se z toho neposerem...
Tak ať nám to vydrží :-)
Od geniálních veršíků přes veršíky příjemné až k veršíkům, bez kterých bych se obešla.
Na Plíhalovi jsem vyrostla a jeho písňové texty zbožňuji, i jeho skvělou kytarovou techniku, zpěv i osobitý lehce neurotický projev.
Úžasné počtení. Spojení s kresbami ideální, kniha je nesmírně vtipná, laskavá a skutečně česká.
Balzám pro duši. Určitě mi přečtení této knížky prodloužilo život minimálně o několik minut!
Doporučila bych jako lék na špatnou náladu. Alespoň já jsem se skvěle bavila. Mám ráda texty Karla Plíhala. I tentokrát oceňuji kouzelné hrátky se slovíčky, které vždycky zapadnou tam, kam mají. Knížku výborně doplňovaly ilustrace Miroslava Bartáka.
Velice velká dávka slovního humoru, slovních hříček, praštěných rýmů, no a trochu sprosťáren. Nejlepší byly básně jako: Proletěl mi zubr zdí, myslel že to ubrzdí a Uvěznili v cele Brita, třebaže byl celebrita. Moc pěkné.
Plíhala jsem poslouchala už jako školkový mrně z gramodesky, modrý obal, kdo ji pamatujete? :o) Láska na celý život. A protože můj manžel to má podobně, autorovy říkačky v naší rodině zdomácněly. Jsou to hravé rozpustilosti a blbůstky, výtrysky jazykové kreativity, která se nedokáže vyčerpat jen písňovými texty.
Knížku jsem odvážně půjčila i prvostupňové dceři s dovětkem, ať přeskakuje to, čemu nerozumí, že to budou sexuální vtipy. No, musela jsem občas něco vysvětlit, občas zakázat užívání některého výrazu v běžné komunikaci, ale podle toho, co mi cestou na nákup nadšeně předčítala, to byl ve výsledku nápad dobrý :o)
„Kráčím domů, slzy roně
tašku plnou třísek,
dal jsem houpacího koně
na nucenej výsek.“
Na Karlovi Plíhalovi mám nejraději ... Karla Plíhala :-)
Zkoušel jsem si představit, jak bych vnímal tuhle sbírku slovních hříček, pokud bych je neměl tak pevně spjaté s osobou jejich autora. Ale to nejde, není možné si je číst a neslyšet při čtení Plíhalův hlas, jeho osobité podání.
Karel Plíhal nejen, že je v práci se slovy skvělý (a myslím si, že to jen vypadá, že napsat podobné čtyřverší je ta nejjednodušší věc na světě) a jeho básničky jsou neodolatelně vtipné, navíc je opravdu velký sympaťák, jeho skromnost, kouzelná sebeironie a vědomá práce s trapností a dětinskostí, to je něco, co naši literárně-hudební scénu velmi osvěžuje. Je to prostě fenomén!
„Projížděl jsem včera Chocní,
z mraků hustě lilo,
mávali mi malomocní
vším tím, co jim zbylo.“
Stojí si za svým
Proto leží
A usedavě pláče
Takových slovních hříček v jednom dílku!!!
Možná pro někoho chvílemi nevkusné, trochu přisprostlé, košilaté, ale to je prostě pan Plíhal a pro mě to vždycky bude umělec v práci se slovy. Miluji jeho písně, které jsou často poetické, snivé a vážné. A miluji i tyhle jeho říkanky, které jsou jim svěžím protipólem.
super relax :-) něco už je trošku trapné, ale jinde jsem se válela smíchy. Jako oddych od každodeního stresu perfektní.
Moc pěkné srandičky. Asi dost z nás má občas takové období, kdy vyplodíme podobné říkačky (dvě z mé tvorby):
Nezdařené svádění
Položil jsem vlahé dlaně,
na obliny ladné laně.
Nadána bojovým duchem,
letím teď zraněný vzduchem.
Ranní záhada
Na posečené louce ležela zmuchlaná košile,
potřísněna zvratky působila vyžile.
Co se tu stalo? Kdo to ví?
Snad hrdlo prázdné lahve a vítr nám napoví.
Snad jediná knížka u které se směji nahlas a to i opakovaně. S úspěchem ji půjčuji kamarádům co mají špatnou náladu a nosím místo kytky do nemocnice.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Jako cool v plotě |
| 1990 | Brnkání na duši |
| 2004 | Den bude dlouhý |
| 2001 | Písně Karla Plíhala od A do Ž |
| 1983 |  Karel Plíhal |
K teto knize bych se asi nedostala kdyby nebylo CV. Neni to muj calek kavy, takze jednou a dost.