Jako zabít ptáčka
Harper Lee
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/388979/bmid_jako-zabit-ptacka-Mia-388979.jpg
4
3162
3162
Jako zabít ptáčka série
1. díl >
Maycomb v Alabamě je bezvýznamné ospalé provinční městečko obklopené poli s bavlnou. Ve 30. letech 20. století jsou Spojené státy americké zachváceny hospodářskou krizí, ale ta se obyvatel Maycombu dotýká jen okrajově. O letních prázdninách je největší starostí osmileté Čipery a dvanáctiletého Jema vymýšlení plánu, jak vylákat místního podivína z jeho dobrovolného domácího vězení. Když je ale mladý černoch obviněn ze znásilnění bílé dívky, události naberou dramatický spád. Obhajoby se ujímá otec Čipery a Jema, advokát Atikus Finch. Toho čeká předem marný boj s předsudky, strachem a nenávistí. Román Jako zabít ptáčka ale rozhodně není o rasismu a nespravedlivých soudních procesech. Je to čtivý příběh o dospívání a braní rozumu, o různých formách osobní statečnosti, o přetvářce, morálce a zodpovědnosti. To vše vyprávěno pohledem osmiletého děvčátka. Harper Lee knihu dokončila v roce 1959 a román měl okamžitě obrovský úspěch. Získal Pulitzerovu cenu a dočkal se filmové adaptace s Gregory Peckem v roli obhájce Atika Finche.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Mladá frontaOriginální název:
To Kill a Mockingbird, 1960
více info...
Přidat komentář
Veľmi poučný príbeh. Ako malej Scout, aj mne sa dostalo mravného poučenia. Prekvapilo ma, že kniha nebola až tak o súdnom procese, ale viac o vzťahoch medzi ľuďmi, o ľuďoch, o diskriminácii a rasizme ako takom. Kniha, ktorá by sa mala dostať do rúk čo najviac ľuďom, a možno by som ju odporučil aj pre dospievajúce deti, nech z nich nevyrastú ľudia podobní tým, na ktorých táto kniha poukazuje.
Kniha, která v dnešní době přesně vystihuje slova: "Vše se nám vrátí. Především to zlé!"
V knize je výborně popsaná duše a přemýšlení dítěte, ale i to, jak otec chce citlivě svým dětem dávkovat to nesprávné a nedobré ( a je to bezesporu i profesí advokáta a místa i doby, kdy se příběh odehrává ) po troškách a tak, aby to dětská hlavička pobrala a pochopila.
A pak se stane něco, co hodí dítě do života až tak surově, jak bychom to my rodiče nikdy nechtěli. A dítě je najednou tak dětsky dospělé. Mozek dítěte zareaguje neuvěřitelně vyspěle, že to tak ani nechceme.
Je to kniha ze života, tak jak život běží a jaký je. A proto je tak čtivá, protože se v ní poznáváme a poznáváme i naše děti. Jejich chápání, jejich strachy, ale i naivitu, která k dětem patří.
"Statečnost neznamená člověka s puškou. Statečnost začíná tehdy, když víš, že jsi poražen a přesto se do toho dáš a dovedeš to až do konce, ať se děje co se děje."
.
Kniha podle mého gusta.
O pokrytectví ale i spravedlnosti. O soudním procesu, který má podle všech měřítek správně dopadnout. Ty už ale pokřivenost těchto měřítek ze zbytku knihy znáš ....
.
Tak jdeme popořádku...
Začátek knihy je zobrazení jižanského obyčejného života 30 let 20. stol. A to očima dítěte, malé holčičky.
Jejím prostřednictvím poznáš její rodinu, sousedy a získáš v kostce přehled o pozadí dramatu, které se má odehrát v druhé půli.
.
Trošku krkolomnější jazyk a starší překlad nebyly na obtíž. To že jde o perlu a skvost se projeví i tak.
.
Holčička má otce advokáta a ten háji černocha v případu, kde je jasná jeho nevina.
Právě ten pohled dítěte je jádro knížky. Jeho nezkreslené vidění světa a obraz spravedlnosti, který by měl zůstat každému, ale není tomu tak.
Nic v knize není navíc, každý balast o obyvatelích a atmosféře má své místo. Aby člověk posléze pochopil vyústění příběhu. Někomu se to může zdát až moc mravokárné, černobílé či přímočaré. Pro mě je to jedna z nejdůležitějších a nejupřímnějších knih, co mi přišly pod ruku.
.
"... nechápu , proč ses do toho vůbec pouštěl. Na tomhle můžeš všechno ztratit, Atiku. Úplně všechno.
"Myslíš ? Opravdu?"
Chvili mj trvalo, nez jsem se do knizky zacetla a zacatek me moc nebavil, ale druha pulka me naprosto dostala. Skvela knizka. Jedine co mi trochu vadilo bylo to, ze jsem nekterym vecem nerozumnela, protoze nemam kontext z US. Ale to se u cizich autoru holt muze stat.
K četbě jsem se dostala díky ČV a zase jednou jsem nelitovala. Úplně nerada bych se vrhala do literárního rozboru, ale tenhle na první pohled jednoduchý příběh s jasně popsanou zápletkou ( viz anotace) má prostě mnohem více vrstev řeší mnohem více témat... Osobně se mi moc líbilo vyprávění dítěte, které je víceméně normální, oplývající typickými dětskými ctnostmi i nectnostmi.
Je to krásný příběh, vyprávěn z pohledu malého dítěte, plný emocí a témat k zamyšlení (rasismus, společenské postavení, předsudky, domácí násilí...). Děj samotný mi chvilkami přišel uloudaný ale celkově jsem knihu měla přečtenou velice rychle. Také mi to trochu připomínalo Kingovu Zelenou míli. Není to kniha, kterou si budu muset v budoucnu přečíst ještě jednou, ale přečtení rozhodně nelituji.
Kniha přesně splnila má očekávání. Vzhledem k tomu, že vyhrála nějakou cenu to znamená, že nebude stát za nic. A to se potvrdilo. Nudný příběh, který se plácal odnikud nikam. Jediný zajímavý prvek byl Bubu. A vlastně kniha vůbec nebyla o justiční vraždě, ale prostě tak nějak o obyčejném životě několika obyčejných dětí. Možná by mě to bavilo v 10, ale v dospělosti nic moc.
Jedna hvězdička za parádní přednes Kláry Issové.
Nemůžu říct, že by se mi vyloženě nelíbila, ale taky se nečetla úplně snadno. Zvlášť ze začátku jsem měla problém dostat se do příběhu. Kniha má určitě hloubku, ale možná více oslovila čtenáře v době svého vzniku.
Ke knize jsem se dostala úplnou náhodou a byla jsem na ní nesmírně zvědavá vzhledem k tomu, jak je opěvovaná.
Z počátku knihy jsem měla potíže se začíst a už jsem si myslela, že veškerá chvála na toto dílo je přehnaná, ale čím více jsem se nořila do děje, tím více u mě získávala na pozornosti.
Příběh je vyprávěn na základě malé holčičky "Čipery" o době, kterou prožívala spolu se svým bratrem Jemem. Je to především doba rasové nesnášenlivosti spolu s předsudky místních, ale i letních dobrodružství. Se zájmem jsem sledovala případ Toma Robinsona. Vyústění celého příběhu bylo vskutku dramatické.
Jediné, co se mi na knize nezdálo, bylo občasné chování "Čipery", v jednu chvíli se chovala jako malá holčička a o pár stránek dál oplývala chováním dospělého.
Kniha byla skvělá, moc se mi líbila. Dobře se mi četla. Dcera ji četla k maturitě, tak jsem si ji chtěla přečíst o čem vlastně je, a opravdu zajímavá.
Kniha byla skvělá, vyprávění malé holky o tak těžkých věcech jako je soudnictví, nespravedlnost, rasismus a jakási stádnost v tomto směru... bylo to něco jiného.
Děj se velmi dynamicky střídal ve smyslu dětská hra - katastrofa - hra - hrůza - radost ze života - nenávist a nespravedlnost. Celou knihu si říkáte, proč proboha jsou lidi na sebe tak krutí jenom kvůli odstínu kůže. Takto dávkované to ale vykreslovalo to, co klidně zažíváme my všichni i dnes. Na jednu stranu čteme o hrůzách, které se někomu dějí, načež počítač vypneme a jdeme za zábavou. Člověka to donutí zamyslet se nad sebou.
Navzdory smutku, který ve vás kniha nechá, je také plná milého vtipu a pěkných dětských momentů.
Tato kniha mě bohužel příliš neoslovila. Patrně měla více co říci v době svého napsání. Dnes mi připadá trochu vyčpělá.
Knihu jsem si vybrala díky Čtenářské výzvě a vysokému hodnocení, které má. Ale mě prostě nebavila. Nesedl mi styl psaní, většina příběhu pro mě byla nezajímavá... Sice chápu důležitost tématu, ale pro mě nebylo dobře zpracováno.
Moc pěkná knížka. Tím, že je příběh vyprávěn očima malé dívky, získává román na autentičnosti a zároveň i jakési nenásilné naléhavosti... Úžasné je, že samozřejmé věci, o kterých v jižanském městečku téměř nikdo nepochybuje (jako například, že do každé domácnosti patří černošský sluha), musejí malá Čipera i její bratr Jem teprve přehodnocovat a postupně si utřídit, co je správné a co ne...
(SPOILER)
Udělala jsem tu chybu, že jsem se nechala nalákat komentáři, recenzemi a Pulitzerovou cenou. Měla jsem až moc velká očekávání. Kniha byla dobře napsaná, četla se lehce. Je tak nějak o všem - způsob jižanského života v té době, rasismus, ale o ničem - byla jsem už v polovině a pořád jsem čekala, kdy se tam něco začne dít. Rozhodně to není "příběh justiční vraždy nevinného černocha". Je to vyprávění malé holčičky, která začíná chodit do školy a vnímat mezilidské vztahy a postavení lidí ve společnosti. I přesto je ale polovina knihy jen o hrátkách s jejím bratrem a kamarádem Dillem.
Jednu výtku mám k překladu. Některá jména byla přeložena do češtiny a jiná ponechána v angličtině. Překladatelé by se měli rozhodnout jen pro jeden způsob.
Kvůli této knize musím zpřeházet svůj seznam nejoblíbenějších knih. Některé části jsem poslouchal jako audioknihu, namluvenou Klárou Issovou (její hlas se opravdu do role Čipery hodí). Četba byla jako samet - nádherně napsané. Překladatelé Mašková+Hájek udělali výtečnou práci. Rozumím, proč je v USA brána jako kniha, kterou si musí všichni (studenti) přečíst.
Atticus Finch je nejbáječnějším literárním hrdinou všech dob. Amen.
Všichni říkají, že je tato kniha krásná, a to mě dost děsilo. Protože podle obecného mínění je krásné jenom to, co je tragické, smutné a nešťastné. Příběhy veselé a optimistické jsou (podle tohoto názoru) úpadkové a povrchní.
Nemohla jsem se mýlit víc, upozorňuji v tomto případě. Nad scénou divadelního vystoupení hlavní hrdinky v roli šunky jsem plakala, smíchy pochopitelně. A potvrzuji, že kniha je prostě krásná, plná lásky a humanismu a naděje a i toho ostouzeného veselí.
Na pět hvězd bych viděla samotný příběh, silný a moudrý. Což ovšem zdaleka nebyl jediný klad díla. Autorka především dokonale vykreslila postavy. Jediné, s čím nemůžu souhlasit, že soudní proces vyvolal v městečku nečekané vášně. Naopak, tyto vášně se daly čekat a přelévaly se přes obyvatelstvo neustále, jinak by vlastně k dané situaci ani nedošlo.
Knihu jsem měla půjčenou od kamarádky, ale musím si ji koupit. Rozhodně jsem ji nedržela v ruce naposledy.
Krásně psaný příběh o rodině, přátelství, dětství, strachu, hrdosti, rozdílech v pohlaví, ve společenských vrstvách a v otázce rasismu, popisovaný z pohledu malého děvčátka. Nevím, proč jsem četbu této knihy tak dlouho odkládala, bylo to jako pohlazení.
Štítky knihy
děti zfilmováno americká literatura znásilnění soudní procesy USA (Spojené státy americké) černoši rasismus hospodářská krize Alabama
Skrýt reklamy
Jako zabít ptáčka
Před začátkem čtení jsem o Harper Lee nevěděla nic a o knížce jen to, že je v databázi výborně hodnocena a že ve stejnojmenném filmu exceloval Gregory Peck.
Teď uz vím, že autorka čerpala ze svého dětství a předlohou jejího knižního kamaráda Dilla byl její skutečný kamarád a můj oblíbený autor Truman Capote. A také mohu potvrdit, že knížka je opravdu kouzelná, dětský milá, vtipná, něžná a upřímná, jako by ji vážně napsala malá holka. A film, ač černobílý, zaujal dokonce i moje děti, zatímco u mě i tentokrát zvítězila knižní předloha.