Jana Eyrová
Charlotte Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/122017/jana-eyrova-122017.jpg
5
4415
4415
Jana Eyrová je sirota, ktorej krutý svet odopiera poznať lásku a teplo rodiny. Ona sa však nevzdáva a vytrvalo bojuje svoj veľký boj proti zlu a krutosti. Vďaka svojej energickej a nebojácnej povahe, duševnej sile a čistému charakteru prejde so vztýčenou hlavou peklom smutného detstva, nájde si slušné zamestnanie a životnú lásku. Svojou skromnosťou, múdrosťou a úprimnosťou sa jej podarí otvoriť si dvierka do srdca svojho zamestnávateľa – bohatého pána Rochestera. Ich láska môže naplno rozkvitnúť. Múry jeho domu však skrývajú mučivé tajomstvo, ktoré ich môže zničiť... Podarí sa jej zachrániť lásku a pocítiť šťastie? Dostane šancu definitívne vyhrať svoj zápas o miesto v živote?... celý text
Přidat komentář
Musím se přiznat, že jsem se přistihla, jak dokážu spát s otevřenýma očima a přitom číst Janu Eyrovou. A tak jsem si řekla, že přeskočím pár stránek a snad mi nic neujde? Ano, nic mi neušlo. Opravdu jsem se snažila mít knížku ráda. Četla jsem třeba Na větrné hůrce, což se mi moc líbilo, ale tato kniha má tak příliš jednoduchý děj rozgajdaný na 500 stran, že vážně můžete přeskakovat strany, jak je vám libo a naprosto nic vám neujde. Ač musím přiznat, že začátek mě bavil, Janino dětství bylo kruté a byla to silná holka, co se uměla rvát se životem a jít si za svým. Ovšem od té doby, co potká Rochestra, se děj táhne a vleče a táhne... Jejich nekonečné nudné rozhovory u krbu byly naprosto nezáživné a připomínají latinskoamerické telenovely bez konce. Navíc jsem nepochopila, jak se jí, mladé holce, může líbit Rochester. 20 letý rozdíl by ani nevadil, ale takový negativní morous? Kniha by se hezky dala zkrátit na 200 stran a v tom případě by to byl takový klasický průměrný román.
Sice nepatřím mezi ženy, které jsou celé říčné z pana Rochestra a už jen kvůli jeho osobě knihu bezmezně adorují, ale i tak si myslím, že Jane Eyrová stojí za přečtení.
Ano, na dnešní dobu jsou v knize občas nudnější pasáže a někdy lehce monotonní dialogy, ale i tak má kniha výbornou atmosféru a osobité kouzlo.
Celý příběh je v podstatě taková romantická pohádka, jak chytré ošklivé kačátko - i přes útrapy - ke štěstí a lásce nakonec přišlo...
Krásný příběh o lásce :) Není k tomu co dodat, prostě tahle kniha je mojí srdcovou záležitostí. Tak krásný román už v dnešní době snad nikdo nenapíše...
V podstatě nadčasová klasika, ve které lidský duch dokáže čelit nepřízni osudu, zachovat čistotu srdce a dojít ke světlu lásky, harmonie a sebepřijetí.
Začátek knihy se mi zdál trošku pomalejší, i když i tak dost zajímavý s popisem poměrů v rodině Reedových a posléze i života v Lowoodské škole. Jany mi bylo často líto. Ve chvíli, kdy se ale dostala na Thornfield, už jsem se od čtení nemohla odtrhnout a teď koukám, že už mám i stažený film. Knihy i filmy z této doby mě prostě zatím ještě nikdy nezklamaly, takže vřele doporučuji.
Dokonalé dílo, od Charlotte Brontëové, které řadím mezi klasiky a které bylo i zfilmováno a ne jednou, nicméně filmy jsem neviděla ani nechci, mám svoji fantazii. Příběh z 19. století o mladé prosté ženě, která nebyla nadělená krása se změní život příchodem do nového zaměstnání v roli vychovatelky. Další důležitou postavou Edward Rochester nesnesitelný muž se šílenou povahou. Děj, včetně postav je propracován naprosto úžasně a velmi realisticky. Dojemný román plný romance, zápletkami, chvilkami napětí, drama i smutku. Závěr překvapivý... Kniha je psána tak nadčasovým, zvláštním a krásným stylem, že se toto dílo vryje každému čtenáři do srdce či podvědomí. Neobyčejný román od neobyčejné autorky.
Film mě nemohl neuchvátit na přelomu dětství a mládí. Po letech jsem poslouchala audio, už to není ono:) navíc tento typ románů úplně nevyhledávám, ale svoje místo v mém srdci rozhodně má.
Než jsem knihu začala číst, tak už jsem znala její příběh, ale stejně mne mnoha zvraty překvapila. Musím říct, že jsem hodně vnímala, že je kniha z úplně jiné doby, protože mnoho Janiných pohnutek jsem vůbec nedokázala pochopit...
Hezký příběh, ale mě bohužel nenadchnul. Zajímavý mi připadal pouze začátek, a poté to co se dělo v druhém patře Thornfieldu. Jinak děj celkově nezáživný, dialogy místy až nudné. V momentě kdy Jana utekla mě to přestalo bavit úplně. Nedokázala jsem pochopit některé její pohnutky a činy, občas mi to přišlo přitažené za vlasy. Možná kdybych knížku četla jako náctiletá, dokázala bych se do ní víc ponořit, možná by mě i více bavila. Teď to pro mne byla taková nezáživná červená knihovna.
(SPOILER)
No, co k tomu napsat.
Začátek vypadal slibně, dětství Jany a její život v Lowoodu byl zajímavý, jakmile se ale přestěhovala do Thornfieldu odpočítávala jsem počet stran do konce.
Začalo to tím věkovým rozdílem, 20 let? Vážně?
Nevím jestli tahle konkrétní věc vadila jenom mně, ale nemohla jsem na to přestat myslet. Pokračovalo to otravnou povahou Rochestra, jak se vůbec někomu mohl zalíbit jeho charakter to nevím. Rozhovory mezi ním a Janou byly nudné, o samotných promluvách Rochestra ani nemluvím.
Když se Jana dostala z Thornfieldu zajásala jsem nad zajímavou změnou, čím si prošla bylo opravdu hrozné, ale potom přišel na scénu Jan Křtitel. Muž, který se nebojí jít přes mrtvoly, aby dosáhl svého a stejně v Janě vzbuzoval obdiv. Jak, to mi zůstává záhadou.
Nakonec se Jana jak jinak než vrací, ke "svému pánovi" a po neuvěřitelně zbytečném protahování a popisů všeho možného i nemožného se dočkáváme konce.
Přes všechno co se mi na téhle knížce nelíbilo musím přiznat, že se mi Jana v některých pasážích dost líbila a taky to, že mě zvraty v knize celkem překvapily.
Nádherný román, kde je vidět, jak se za těch desítek let v ženském myšlení některé věci nezměnily.:-) Od začátku až do konce poutavý příběh, kde jsem tolikrát chtěla říct Janě: "Tolik jsi toho dokázala, proč se pořád tak podceňuješ?!"...přitom znám ve svém okolí spoustu žen (kamarádek), kterých se to taky týká.
Současná literatura se hodně přizpůsobila uspěchanému tempu dnešní doby, a proto stojí za to čas od času sáhnout po klasice, zpomalit a ponořit se do doby bez moderních vymožeností, kde se autoři tolik nehnali za vytvořením bestselleru, ale za silou příběhu!
Nádherný príbeh lásky chudobnej siroty, ktorá síce neovplývala svetskou krásou, ale bola veľmi inteligentná a čestná, čím si získala srdce svojho zamestnávateľa. Autorka veľmi dobre vystihla atmosféru tej doby a takisto excelentne vykreslila charaktery hlavných i vedlajších postáv. Dejové línie sú vystavané tak, že čitateľa neustále držia v napätí a vzbudzujú v ňom rôzné emócie. Toto všetko dodáva knihe istú výnimočnosť. Najkrajší ľubostný román, ktorý som doteraz čítala.
To je přesně jedna z těch knih, ke které se strašně ráda vracím. Krásné, dojemné, něžné, ale i sem tam docela kruté, že mi to trhalo srdce. Prostě nádherná kniha.
Na začátku byl Sirotek lowoodský, tedy prvních cca 10 kapitol vydávaných samostatně pro mládež. V současnosti je pro mě /už kompletní/ Jana Eyrová jeden z mála románů pro ženy, které uznávám tak, abych si je i pořídila domů.
Osobně na Janě nejvíc obdivuji, jak se z odstrkovaného a týraného sirotka dokázala vypracovat a dospět v hrdou mladou ženu, která přesto, že není bohatá ani oslňující kráska, si je vědoma své hodnoty a dovede bojovat o to, na čem jí v životě záleží. Tak silných osobností mezi ženami na počátku 19. století určitě moc nebylo.
Tímto ti, Janičko, přes propast skoro dvou století skládám hlubokou poklonu!
Jana Eyrová mi v průběhu celého příběhu hned několikrát vytrhla srdce a zase ho mi ho něžně vrátila do hrudi.
Miluji tuhle knihu tělem i duší. Miluji Janu, paní Fairfaxovou, Adélku, pana Rochestera... nevyčetla bych žádné z postav jejich jednání, neboť jsou všechny tak skutečně ryzími každodenními lidmi, se kterými se čtenář, pokud má srdce otevřené, dokáže ztotožnit natolik, že každý jejich krok prožívá jako svůj vlastní.
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika osudy žen sirotci zranění romány pro ženyAutorovy další knížky
| 1973 |  Jana Eyrová |
| 1991 | Sirotek lowoodský |
| 1990 |  Villette |
| 1975 | Shirley |
| 2010 | Emma |
Je to klasika, ve škole jsem jí četla jako povinnou četbu a nenadchla mě tak, jak by si podle všeho zasloužila. A tak jsem si řekla, že jí v rámci výzvy dám druhou šanci. Jenže ouha, nenadchla mě ani po letech. Není to špatné čtení, ale nevím, možná jsem tenkrát byla moc mladá a teď zase moc stará na to, abych pochopila proč se Jana chová tak, jak se chová. Nicméně i tak dávám pět hvězdiček, styl psaní je takový klidný a laskavý, přesto čtivý - a v mém vydání nejsou hrubky a překlepy, což je častý nešvar současných knížek, který mě dokáže neskutečně vytáčet (a když se objevuje i v dětských knížkách, to bych úplně vyletěla z kůže).