Jana Eyrová
Charlotte Brontë
Jana Eyrová je sirota, ktorej krutý svet odopiera poznať lásku a teplo rodiny. Ona sa však nevzdáva a vytrvalo bojuje svoj veľký boj proti zlu a krutosti. Vďaka svojej energickej a nebojácnej povahe, duševnej sile a čistému charakteru prejde so vztýčenou hlavou peklom smutného detstva, nájde si slušné zamestnanie a životnú lásku. Svojou skromnosťou, múdrosťou a úprimnosťou sa jej podarí otvoriť si dvierka do srdca svojho zamestnávateľa – bohatého pána Rochestera. Ich láska môže naplno rozkvitnúť. Múry jeho domu však skrývajú mučivé tajomstvo, ktoré ich môže zničiť... Podarí sa jej zachrániť lásku a pocítiť šťastie? Dostane šancu definitívne vyhrať svoj zápas o miesto v živote?... celý text
Přidat komentář
Dielo, ktoré nenechá ani jedno oko mladej ženy suchým, avšak i u mužov nájde pochopenie. Kvalitne spracované charakteristiky osôb, zaujímavý dej a repliky, ktoré sú tak reálne!
Teď v šedesáti už bych se do podobné knihy asi nezačetla, ale vzpomínám si, že ve dvaceti jsem ji přímo hltala.
... knížka pro holky, které vědí, že život není peříčko ... ani pohádka s dobrým koncem ... smrt kamarádky ... intriky zlých ... práce, která má význam, ale netěší ... práce, která má význam těší, ale přináší otázky ... zmatek ... splnění snu ... a pak pád do hlubin ... síla ducha ... pomoc z hůry ... a pak vítězství srdce nad "rozumným" rozumem ... ano .. knížka je plná životních ponaučení ... bohužel u většiny z nás vítězí "jen" takzvaný "zdravý rozum" ... kdybchom měli sílu poslechout hlas svého srdce, asi by se celá řada z nás měla mnohem lépe ... kdož ví ... Jana Eyer je prostě knížka do života ... a měla by se stát povinnou četbou ...
Jedna z knih ze seznamu doporučené literatury do které jsem se začetla a měla ji ráda. Má naprosto skvělý a poutavý příběh. Doporučuji k přečtení a hezký je i film Jana eyrová z r. 2011
Jsem velice ráda, že jsem si ji přečetla. Na hodně dlouhou dobu se stane mou nejmilejší knížkou :)
Byla to kniha, která mě dostala do žánru historických románů. Kniha se mi velmi líbila, a já ji měla přečtenou za dva dny. Jsem ráda, že jsem ji našla.
Bola to posledná kniha, ktorú pred smrťou čítala moja babka. Hľadala som v nej útechu a našla som ju. Skvelý dojímavý príbeh, krásne vypovedaný.
Ohó, slečno Eyrová, vy jste ale svérázná osůbka! A zcela nepokrytě přiznávám, že vaše vyřídilka, bystrý rozum i pevné zásady si mě okamžitě získaly. Co na tom, že neoplýváte fyzickou krásou, pro mě nejste ani ošklivá a nehledě na svůj mírný půvab jste si dokázala získat srdce tvrdého a podivínského Edwarda Rochestera, v němž jste i vy nalezla krásu, která byla pro okolí ukrytá hluboko pod neprostupným krunýřem odtažitosti.
Jana Eyrová není ten typ ženy, z jejíž sladkosti a životních osudů by se vám rozbolely zuby. Jedná se spíše o střízlivější příběh neobyčejné lásky dvou lidí, které dělí propast společenského postavení a mravních zásad okolního světa. Charlotte Brontë stvořila neotřelou hrdinku, která se nebojí jednat podle svého srdce, vědomí a svědomí, nemá problém říct člověku do očí, co si o něm myslí a jde si cílevědomě za svým.
Na Větrnou hůrku to o chloupek nemá, přesto na mě Jana Eyrová neuvěřitelně zapůsobila, ať už popisem nepřátelského prostředí, kde je nebohý sirotek trpěn, přehlížen a trestán za své domnělé charakterové vady nebo studenými síněmi sirotčince, kam se Jana nakonec dostává, aby se od kamenné podlahy mohla odrazit jako vychovatelka v domě bohatého šlechtice.
V knize najdete okamžiky smutné, mrazivé, depresivní, místy skoro děsivě hrůzné. Na druhé straně budete odměněni chvílemi čirého a nesobeckého štěstí a silných citů překlenujících nepřízeň osudu i času.
Ač chci napsat svůj názor, nevím co říci. Kniha mě tolik vzala za srdce. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. I když mě nejprve zarazil styl psaní (čtu především realismus a naturalismus), poté jsem si zvykla a moc se mi líbil. Kniha byla zvláštní a komu se dostane pod kůži v životě na ní nezapomene. Tedy alespoň já ji přečetla před třemi dny a nemohu na ten příběh přestat myslet. Bylo to nádherné, živé, čtivé, místy smutné (u některých pasáží mě tekly slzy. Hlavně za začátku když byla ve škole) a pro mě nepopsatelné. Nedá se to slovy vyjádřit.
Byla to moje první kniha ze seznamu doporučené literatury na SŠ. Naštěstí! Žádná jiná kniha by mě asi nenamotivovala do čtení dalších knih ze seznamu tak dobře a účinně jako právě Jana. Čtení pro mě bylo do jisté míry terapeutické a osvobozující (statečné snášení utrpení je vždy velmi inspirující...a nejednou jsem si právě na tuto hrdinku z těchto důvodů v budoucnu vzpomněla). A byla to první kniha, u které jsem kdy brečela. Což se mi nestalo, ani když umřel bratříček Malého Bobše :-)
Kniha se mého srdce nedotkla tak jako Pýcha a předsudek, přesto ve mě hodně zanechala. Nelze však tyto dvě knihy srovnávat. Pýcha a předsudek je psaná s takovou nadsázkou a humorem, zatímco Jane Eyre...jak bych to řekla, vede k zamyšlení sebe sama. Je to opravdu krásný román, na nic si nehraje. Ukazuje, že svět není vždycky růžový. Hlavní hrdinka se s tím dobře vyrovnává, a přestože není hezká, je moudrá.
Kniha byla pro mě celkem těžká a náročná, hlavně v mluvě St Johna, jelikož jsem ji četla po dvou dílech Padesáti odstínů, kde je jazyk jak opravdu jednoduchý. Hodně jsem se začetla v části, kde se stala Jane vychovatelkou v Thornfield Hall a pak v posledních kapitolách.
Určitě se ke knize někdy vrátím.
V 3/4 knížky jsem se musela trošku nutit do čtení, ale posledních 20 stran jsem doslova zhltla. V budoucnu se hodlám k Janě Eyrové vrátit :)
Bohužiaľ ma kniha neoslovila natoľko ako by som od slávneho románu čakala. Prototyp "emancipovanej" ženy spočíva v tom, že mala ťažký život a zamilovala sa do škaredého milionára? No neviem, sklamal ma najmä záver. Inak napísané naozaj pekným štýlom.
Při nastěhování k příteli, který má obrovskou knihovnu v níž se nachází hodně českých i cizích klasik, jsem zatoužila si některé z nich přečíst. Jedna z voleb byla i tato knížka. Dalo by se říct, že mě doslova uhranula. Příběh je poutavý, tolik skutečný, no prostě skvělý.
Za svého dospívání jsem měla hodně ráda romantické příběhy Jane Austenové, ale dnes si myslím, že se brontëovkám nemůžou ani zdaleka vyrovnat, protože mezi hlavními hrdinkami je neskutečný rozdíl. V austenkách dívky lehnou na smrtelnou postel, když skočí ze dvou schodů, protože to na jejich křehkou fyzickou schránu bylo příliš velké vypětí. Jane Eyre uteče z Thornfieldu a týden přespává na vřesovištích za britského počasí a to vše jen proto, aby neporušila své morální zásady. Navíc Jana je škaredá. Stejně tak její vyvolený. Řekněte mi, kdo dnes napíše knihu o škaredém hrdinovi? Láska, která je čistě charakterní. Což mě zničehonic vede ke srovnání s Padesát odstínů šedi. Jak si někdo může přát zažít pseudolásku blbky Saši (nebo jak že se ta nádhera jmenuje), když existuje tak krásný příběh o Janě Eyrové, to prostě nechápu.
Tahle kniha má výhodu v tom, že postava Jany Eyre měla vážně zajímavý život a velice poutavý. Ze začátku mě kniha moc nebavila, následně když se Jana dostala do školy mě to začalo bavit a nepustilo mě to dokud se na scéně neobjevil Pan Rochester, který Janě šíleně zdlouhavě a nudně vyznával lásku. Pak se zde objevil Jan Křtitel, který měl také nekonečně dialogy a pro mě velice nudné, ale stejně to na krásně příběhu mě nic nezkazilo a lepší konec jsem si nemohla přát.
Pre mňa bola táto kniha popisom jednej zvláštnej lásky, ktorá síce pomaly a kostrbato vznikala ale vydržala.......vydržala vlastne všetko. Mám pocit, že toto bola prvá kniha v ktorej autorka nevytvorila fyzicky krásne postavy, a tento fakt sa v knihe opakovane zdôrazňoval, takže vlastne pre mňa bolo ťažké predstaviť si nepríťažlivú Janu a neatraktívneho pána Rochestra...keď vo filmovom spracovaní tejto knižnej predlohy hrali celkom príťažliví herci.
Jana Eyrová bol krásny príbeh, originálny, klasický, pre mňa tam bolo príliš veľa zdĺhavých opisov prírody, pocitov, prežívania jednotlivých situácií no napriek tomu, že som filmové spracovanie videla niekoľkokrát aj tak ma spisovateľka nútila čítať ďalej a ďalej ....
Popisné pasáže mi přišly zbytečně rozvleklé, ale i přes to, že romantiku moc nemusím, tak se mi Jana Eyrová moc líbila :) Příběh je rozhodně zajímavý a jen málo předvídatelný.
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika osudy žen sirotci zranění romány pro ženyAutorovy další knížky
1973 | Jana Eyrová |
1991 | Sirotek lowoodský |
1990 | Villette |
1975 | Shirley |
2010 | Emma |
Úžasná kniha plná zážitků ze života Jany Eyrové. Od začátku se mi četla skvěle a chvílemi jsem zapomněla, že čtu. Rozhodně doporučuji!