Jana Eyrová
Charlotte Brontë

Historický román s ľúbostný motívom. Hlavnou postavou je Jana, sirota vychovávaná v dievčenskom ústave. Dospeje v mladú nie veľmi príťažlivú mladú ženu, no vyniká čistým duchom a charakterom. Prichádza ako vychovávateľka k pánovi Rochesterovi...
Přidat komentář

Knihu jsem nečetl, ale jen "četl" ušima. Jelikož jsem už kdysi viděl český seriál, který se mi líbil přesto jsem od toho moc nečekal. Ovšem s hlasem M. Vančurové to bylo úžasné a tajemné vyprávění. Díky hlasu vypravěčky to bylo něco jiného než seriál, příběh jsem nadšeně vnímal v jiných barvách.


Úžasná kniha s úžasným příběhem, který se vryje do paměti. Jana Eyrová je pro mě srdcovka. Nádhera :)

skvělé dílo,, má atmosféru, zdařilé postavy... v době, kdy vzniklo jistě novátorské, dnes jen výborná červená knihovna


Pochmurná romantická kniha s nádechem tajemna. Kdyby byla kniha napsaná současným autorem, byla by zřejmě řazena do tuctové červené knihovny. Nicméně na svou dobu jde o velmi zdařilé dílo, které je právem řazeno mezi světovou romantickou klasiku. Děj chytne čtenáře za srdce, je napínavý a velmi čtivý, i když užitá forma textu nemusí být pro každého vyhovující a konkrétní oslovování čtenáře na mě osobně působilo vysloveně rušivě, a kazilo tak kontinuitu a atmosféru příběhu.


Tuto knihu jsem velmi dlouho odkládala, sama ani nevím proč. Nějak se mi do ní nechtělo. Když jsem ji po dlouhém přemáhání konečně otevřela - okamžitě jsem se do ní začetla a příběh Jany mě pohltil. Mnohdy jsem s ní nesouhlasila a mnohdy ji nechápala, ale přečetla jsem jej příběh jedním dechem a skoro jsem i na konci i uronila pár slz :). Neskutečně krásně napsané.


Využiju úryvek z této nádherné knihy, který věrně napodobuje manželství, ve kterém žiju. Děkuji paní Brontë za úžasný román plný naděje a lásky.
str. 315
Vím, co to je, žít jen pro člověka a s člověkem, kterého miluji nade všechno ostatní tady na zemi. Pokládám to za nesmírné požehnání, že můj manžel žije jen pro mne, tak jako já žiji jen pro něho - je to požehnání, jaké nelze slovy vyjádřit. Žádná žena na světě nebyla svému muži nikdy tak blízká, jako jsem já, nikdy nebyla natolik kostí z jeho kosti a tělem z jeho těla. Edvardova společnost mě nikdy nemůže omrzet, jako má společnost nemůže nikdy omrzet jeho, a nikdy nám nepřestanou v prsou bít naše srdce v dokonalém souladu - proto jsme stále pospolu. Být pospolu pro nás oba znamená být zároveň svobodni, jako bychom byli každý jen pro sebe, i veselí, jako bychom byli stále ve společnosti. Myslím, že si máme celý den co povídat, ale náš rozhovor je jen oživenější a slyšitelné přemýšlení. Skládám v něho veškerou důvěru a on mi úplně věnuje svou; naše povahy se k sobě dokonale hodí - a výsledkem je šťastná shoda.

Pro mě, spolu s Větrnou hůrkou, jedna z nejsilnějších love story co kdy byly napsány. Jak já jsem odjakživa Janu obdivovala! Tu sílu charakteru, morálku a zároveň dobré srdce. Jednala podle svého svědomí, přestože ji to stálo lásku. Naštěstí vše dobře dopadlo.
Charlotte Brontë používá překrásný jazyk, líbí se mi její popisy myšlenkových pochodů i dialogy. Vtipné i chytré - záludné a plné lásky - prostě čtení za odměnu.


Čekala jsem, že se budu nudit, nebude se mi chtít číst a bude to utrpení, ale nakonec jsem ji přečetla velice rychle, oblíbila jsem si postavy a až na pár drobností mě velice bavila.


S Janou jsem se seznámila když mi bylo kolem 10,četla jsem Sirotka Lowoodského a Janin osud jsem proplakala,držela jsem jí palce a šla bych se za ni i porvat. Později,až jsem si přečetla celý její příběh, jsem zjistila,že by se jí to asi nelíbilo a zrazovala by mě od toho.
Stejně jako "Na Větrné hůrce" od Emily,je Jana Eyrová od Charlotty jedna z mých "modlitebních" knih. Když mám pocit,že mi jde život nějak "šejdrem",jdu si popovídat s Janou.


Jana Eyrová mě provází od dětství a v každé fázi života si v ní nacházím něco nového. Když jsem se před několika lety měla rozhodovat o své nejmilejší knize, zvolila jsem Janu. Zatím jsem své rozhodnutí nemusela měnit. Z různých filmových zpracovaní se mi líbí to naše černobílé z roku 72.


Neživím v sebe predsudky a teda, aj keď Emilyn príbeh Búrlivých výšin ma nijako neoslovil (ba priam naopak), na Charlottin najznámejší literárny počin som sa veľmi tešila. A moje hodnotenie vyjadruje, ako veľmi ma (v pozitívnom slova zmysle) zasiahol. Krásny jazyk (a skvelý preklad staršieho dáta), zvonivý štýl s patinou tých čias, nádherne vykreslené postavy (hlavné i vedľajšie) a vzťahy medzi nimi, prostredie (príroda, interiéry a exteriéry budov) a najmä čistota vzťahu Jany Eyrovej a pána Rochestera spôsobili, že som knihu, hoc dosť stranovo objemnú, prečítala na tri sedenia a moja romantická duša si pri tom spokojne priadla :). Oceňujem tiež detektívnu zápletku v príbehu, láskavý prístup rozprávačky-autorky k čitateľom, pozvoľnú gradáciu napätia, ako i nápadité (hoc ku koncu príbehu trošku idylické) zápletky v životopise hlavnej hrdinky.
Rada sa ku knihe vrátim a dúfam, že sa mi ju podarí zadovážiť v rovnako dobrom preklade kdesi v antikvariáte.


Počátek knihy zdlouhavý, trvalo mi než jsem se pořádně začetla, k tomu došlo až asi ve druhé čtvrtině knihy. Poté už jsem ale knihu neodložila a mohu jen doporučit.
Po delší době jsem ji s chutí přečetla a pořád mě dojímá. Pro mě snad nejhezčí romantický příběh, který jsem kdy četla.