Jana Eyrová
Charlotte Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/142991/jana-eyrova-142991.jpg
5
4396
4396
Historický román s ľúbostný motívom. Hlavnou postavou je Jana, sirota vychovávaná v dievčenskom ústave. Dospeje v mladú nie veľmi príťažlivú mladú ženu, no vyniká čistým duchom a charakterom. Prichádza ako vychovávateľka k pánovi Rochesterovi...
Přidat komentář
Pamatuji si, že jsme si o sestrách Brontëových říkali na češtině. Tenkrát jsem neměla vůbec chuť podobnou knížku číst. Náhodou jsem na ní narazila v knihovně, tak jsem si řekla, že to zkusím. Je to už rok a půl, co jsem ji četla a pořád si pamatuji ten pocit, který ve mě zanechala. Nádherný romantický příběh, který v určitých okamžicích dokáže nahnat hrůzu, navíc situován do typického anglického prostředí.
Tato kniha je pro mne KLASIKA. Četla jsem jí asi 3x a dívám se v televizi na všechny verze.
Kniha, ktorú som čítala aspoň 5x, THE BEST Novel all the time :-) Pre mňa príbeh Jany a Rochestra zostane navždy hlboko zapísaný a možno ešte dlho potrvá, pokým nájdem lepšiu ako je táto kniha....
Musím říct, že Jana Eyrová je jedna z nejkrásnějších knížek a vím určitě, že se i v budoucnu k ní budu vracet. Není to je historický romantický blábol, ale opravdu hlubokomyslná a krásná kniha! Určitě patří do TOP 5 mých úplně nejoblíbenějších knížek!
Knihu jsem četla už 2x a zatím mě neomrzela. Romantika, emoce, poutavý děj - zkrátka tato kniha má vše, oc by měla mít každá správná kniha tohoto žánru!
Krásné, nádherné dílo, které zanechalo ve mě trvalou stopu.
Četla jsem tuto knihu v 18-ti, kdy jsem už měla pevné a jasné názory, a vyjádření autorky jako by bylo mým vlastním viděním věcí, její hodnoty jsou mými hodnotami a její touha po svobodě, rovnopravnosti a uznání žen ve společnosti je mi velice blízká.
Ciltlivě a přírozeným způsobem napsaný román okouzlí každou jemnou duši.
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika osudy žen sirotci zranění romány pro ženy
Nevím čím to je, ale něco takového opravdu není nic pro mně. Sama to nechápu, takže něco vysvětlovat asi bude těžká záležitost, ale asi to je tím, že jsem dost zaujatá Emily Brontëovou.
Mnozí by mohli tvrdit, že mezi sestrami Brontëovými není žáden rozdíl, jenže já jsem jiného názoru. Možná je to tím, že Větrnou hůrku od Emily znám jako své boty už několik let a k Janě Eyrové od Charlotte jsem se dostala o dost později, takže se v tom asi odrazilo moje srovnávání.
Stejně si ale myslím, že celková ta kniha je dost kýčovitá a může člověku nadělat v hlavě leda tak pořádný sajrajt. Tady je všechno moc dokonalé. Chci říct, že je sice pravda, že je Jana kdoví jaký chudáček a má těžký život, ale hlavně, že bude na konci s milovaným panem Rochestrem. Tohle se mi moc nelíbí. Proč musí být všude ta předvídatelnost děje? Vždyť v životě to je jako na horské dráze.
Připadá mi to jako ty béčkové romantické filmy. Znáte to, bohatý můž, chudá žena, šíleně zamilovaní, nějaké tajnosti, bla bla bla, hádky, bla bla bla, usmíření a na konci klasický happyend, při kterém svobodné ženy smáčí kapesníky... Pro mně totální otrava. Nepotřebuju na konci knihy brečet, ale mít dobrý pocit z přečtění, což mi u téhle knížky chybělo.
Pro někoho to je oblíbená kniha a já to respektuju. Pro mně je to něco únavného, co se šíleně vleče a ne a ne se dobrat konce. Možná jsem zaujatá románem Na Větrné hůrce, který zase já považuju za jeden z mých oblíbených románů, ale stejně nevím co bych měla vidět v něčem takovém, jako je například popis nějaké místnosti na dvou obřích stranách, popsaných miniaturním písmem z obou stran.
No ale nemůžu říct, že nemá zádné klady. Hodnotím hvězdičkou za dobu, ve které se děj odehrává a další za to, že si to získalo milióny čtenářů po celém světě a je naprosto zřejmé proč a jsem ráda, že to vím. Na mně ale něco takového neplatí.