Jana Eyrová
Charlotte Brontë
Děj románu významné anglické spisovatelky je zasazen do kopcovité yorkshirské krajiny se slatinami a vřesovišti a odehrává se v době viktoriánské. Vypráví teskný příběh lásky ušlechtilé, přímé a ač v mládí odstrkované, přece jen sebevědomé a statečné dívky, jež odchází od zámožného a milujícího muže, když zjišťuje, že jejímu sňatku s ním stojí v cestě závažná morální překážka...... celý text
Přidat komentář
úžasné dílo.. nechápu, že není v žebříčku 100 nejlépe hodnocených knih :D
supr, už tam je :D
Kniha mě skutečně nadchla. Je napsaná na úrovni, všechny postavy jsou detailně propracované. Jediné, co bych mohla vytknout je J. Křtitel. Není špatně propracovaný, to vůbec ne, ale některé ty jeho monology mi lezly krkem.
Jinak jsem byla unešená z Rochestera a z Jany. Oba si získali moje srdce.
Jestli tohle nějaký knihomol nečetl, tak nemá právo nazývat se (hrdým) knihomolem.
Nádherná kniha! Hrozně se mi líbí vyváženost charakterů. Jana je taková křehká bytost, skoro jako nějaká víla. Tichá, vážná, hodná a rozumná. Pan Rochester je úplně jiný, ale spolu tvoří harmonii. Nejvíc se mi líbilo, jak ji oslovoval šotku, skřítku apod.
Zkrátka anglická klasika, která je věčná :-).
Anglická literatura :-). Co více k ní dodat. Četla jsem ji k maturitě a nehorázně moc mě nadchla.
Začátek knihy se mi moc líbil - nemilované osiřelé děvčátko v drsném prostředí. V knize bylo pro mě i dost nudných pasáží. Občas mi přišlo, že spisovatelka neví kudy kam a začala proto popisovat naprosto nezajímavou věc. Ovšem dialogy a celkově scény a období, kde je pan Rochester, jsou velice čtivé a moc se mi líbilo, jak se jejich vztah vyvíjel. Rozhodně jde o klasiku, která má zasloužené hodnocení a já se k němu ráda přidám.
Myslím, že je to už takový staromódní. Ten styl mi moc nesedí, i když příběh je určitě hezký a zápletka zajímavá. A musím se přiznat, že s mi film s Fassbendrem líbil víc.
Jedna z knih ke které jsem šla s tím, že ji prostě nějak přelouskám, ať mám splněnou doporučenou četbu. Vyklubal se z ní ale zajímavý příběh s důkladně popsanými a propracovanými postavami. I mému patnáctiletému "já" se to zkrátka líbilo :) Přečetla jsem ji jedním dechem a vřele doporučuji.
I po tolika letech, stoletích má kniha stále sílu...oslovit, nadchnout, dojmout, držet a nepustit. Čtení jsem delší dobu odkládala, protože jsem kdysi viděla film a tudíž mi tajemný prvek celé knihy nebyl skryt, ale to nevadilo. Je to krásný příběh a s chutí se teď znovu podívám na film, i když jinýma očima :-)
Není jednoduché tuhle knihu nějak objektivně stručně zhodnotit. Já se jí doteď (nevím proč) vyhýbal, k jejímu přečtení jsem se dokopal až po shlédnutí dvou filmových verzí. A jaké to bylo?
No moc pěkné čtení, je to zkrátka kniha, která se řadí ke klasice anglické literatury.
Autorka vytvořila příběh osudové lásky Jany Eyrové a Edvarda Rochestera, citového i intelektuálního osvobození mladé ženy v období viktoriánské Anglie. V Janě stvořila postavu vřelé mladé ženy s pohledem na svět, který se poněkud vymykal tehdejším zvyklostem. Vlastně po celou dobu můžeme sledovat povahu Jany, která rozhodně není jednoduchá, ani klidná, nicméně s obrovským darem svobodné vůle a práva rozhodovat o svém osudu, což nakonec taky učiní. Prostě krásná kniha o škaredé hrdince s pevnými morálními zásadami:)
Nejsem asi sám, komu se dost příčila povaha a chování J. Křtitele. Z dnešního pohledu zabedněnej magor...:)). A stejně tak asi nejsem sám, kdo miloval ty debaty mezi Janou a Rochesterem:), podobně jako anglickou krajinu, pošmourné počasí, nesobeckou povahu Jany, charakterní, upřímnou lásku hlavních hrdinů...
Našla jsem ji na chalupě a řekla si, že když to byla četba k maturitě, tak to teda zkusím. Teď se kniha skví na čestném místě v knihovně a rozhodně nebyla čtena naposled.
Film s Fasbenderem je myslím také zdařilý.
Pro mě klasika, prověřená staletími. A to v knižní nebo filmové podobě. Poprvé jsem ji přečetla ve svých 17 letech o od té doby ještě několikrát. Z mého pohledu jde o knihu, která nikdy nezklame.
Na první pohled se může zdát, že to je obyčejná červená knihovna, ale to by byl omyl. Autorka do svého románu dostala mnohem víc. Ukazuje nám život tehdejší společnosti z mnoha úhlů, detailně vykresluje jednotlivé charaktery, bohatým jazykem nám podává velmi poutavý příběh... Pokud přemýšlíte, jestli máte po téhle knize sáhnout, tak vám radím, udělejte to :-)
Jana mě provedla celým svým životem. Ukázala mi svoje dětství, způsob, jakým byla vychována a tedy i většinu toho, co formovalo její osobnost. Díky tomu vedle mě rostla (prakticky) živá bytost. Stala se mojí přítelkyní a já dál sledovala její osudy. Její tvrdou práci, její vztahy, její soukromé války. Po přečtení už ani nedokážu uvěřit, že je Jane Eyre smyšlená - na to ji vidím až moc jasně. Nevím, kdy naposledy se nějakému autorovi podařilo vyvolat ve mě takový pocit. Nemůžu tedy jinak než opěvovat a vřele doporučovat.
Pokud se rozhodnete pro shlédnutí filmového zpracování, doporučuji čtyřdílnou sérii z roku 2006. Drží se knihy velmi věrně a postavy vykresluje mnohem osobitěji než pozdější ohlodaná filmová adaptace.
Tato knížka je naprosto úžasná...hned v začátku člověka dokáže totálně nastvat a na konci si jen říkáte achhhh :-D patří ke klasice kterou si prostě musíte přečíst :-)
Klasický románový příběh v každém smyslu, který zápletkou či zvraty už příliš nepřekvapí. Pokud se člověk překlopí přes dlouhý úvod z raného života Jany - což byl bezpochyby způsob Charlotty, jak se vypořádat se svým - pak už se rozvíjí příběh osobnosti, která si díky autorčinýmu stylu a jazyku (a i překladatelčiným) dokáže chytit čtenáře. Alespoň já si Janu oblíbil, i s jejími povahovými (občas až otravnými) vadami a protikladnými vlastnostmi, a začal jí fandit. Nezkušená, ale rozumná, pokorná i vzdorovitá, přátelská i egocentrická, veselá i nafučená, nejistá i rozhodná; zhruba taková je Jana Eyrová, která se vždy ocitne na křižovatce (nejen u Whitcrossu) a neví kam dál. Tedy do chvíle, než zasáhne osud a nebo ona její zarážející neústupnost.
Pro mě nejmilejší momenty byly právě rozhovory s Rochestrem (čímž musím kvitovat hroubkovi v nižším komentáři), který je se svými rozpory osobnost sama o sobě...ať už to bylo jeho chladné přijetí, postupné tání, klackovité "chci" nebo konečné pokání. I úvod Na blatech má své kouzlo, ať už Janin pyšný úvod s Hanou v kuchyni či postupné sbližování s Riversovými a poněkud zvláštní persona Jana Křtitele. Ale dost již.
Co mě vadilo nejvíc, byla nejspíš chyba tohoto vydání. Chyba, na kterou jsem nenarazil prvně, a to bylo vynechání místopisných názvů v podobě XX a nebo tří teček. Čtenáři hledej či si domysli sám.
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika osudy žen sirotci zranění romány pro ženyAutorovy další knížky
1973 | Jana Eyrová |
1991 | Sirotek lowoodský |
1990 | Villette |
1975 | Shirley |
2010 | Emma |
Je to dobrý, pořád se líbí i mým studentům :-D A to už je dneska docela co říct ;)