Jana Eyrová
Charlotte Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/193309/jana-eyrova-193309.jpg
5
4415
4415
Děj románu významné anglické spisovatelky je zasazen do kopcovité yorkshirské krajiny se slatinami a vřesovišti a odehrává se v době viktoriánské. Vypráví teskný příběh lásky ušlechtilé, přímé a ač v mládí odstrkované, přece jen sebevědomé a statečné dívky, jež odchází od zámožného a milujícího muže, když zjišťuje, že jejímu sňatku s ním stojí v cestě závažná morální překážka...... celý text
Přidat komentář
Jana Eyrová je snob a vůbec není tak velká oběť, jak se každý snaží namluvit mladým dychtivým slečnám, které si čtením sester Brontëových krátí chvíle mezi vyučovacími hodinami. Proto si nezaslouží pátou hvězdičku. Ale její příběh má spád a celkem dobře se čte, navíc pan Rochester je tak charismatická postava, že naštěstí Janu Eyrovou zastínil a proto i já se přidám k těm, kdo mají rádi brontëovské temné harlekýnky a kdo se k nim za dlouhých zimních večerů budou ochotně vracet.
Filmové spracovanie románu som videla dávnejšie, napriek tomu som po knihe siahla až teraz. Postava Jany je inšpirujúca, kvôli jej vnútornej sile. Mne nevadili dlhé opisy . Dej sa odohráva v 19. storočí a tomu zodpovedá štýl aj jazyk.
S přidáním komentáře zde jsem otálela, stejně jako s načnutím této knihy. Přiznám se, že nejsem zrovna příznivec "romantické" četby a jména jako Brontëové či Austenová mi dlouhé roky naháněla husí kůži. Ouha. Opět kniha se špatnou pověstí. Protože jestli se dá Janě Eyrové přiřknout přízvisko romantická, pak tedy pouze ve spojetí s literárním směrem.
Trvalo mi půlroku, než jsem knihu, vypůjčenou od kamarádky, otevřela. Četla jsem ji skeptickým okem a se zlomyslným úšklebkem. Ano, kniha mě mnohokrát rozesmála, když to nebylo míněno. To bych ovšem přičítala spíše své cynické povaze a propasti času, která nás od 19. století dělí. Protože tady se o nějaké sentimentalitě nedá mluvit. V tom mě Jana Eyrová příjemně překvapila. Ich-forma je nebezpečná svým nutným obsahem vypravěčových emocí. Jenže zmýlená neplatí, když hlavní hrdinka sama je chladná, introvertní, vážná, přísná a ironická, přílišných citových výlevů, které by trhaly srdce (ať už dojetím či pokusem o infarkt) se nedočkáme. Ne. Kniha je vyprávěna s překvapivým nadhledem a osobitostí. Samozřejmě, jsou chvíle, kdy se jisté dávce patosu nevyhneme, nicméně to nebývá až tak nesnesitelné. Charlotte Brontëová mistrně zachází s postavami (jež jsou velmi osobité a originální a jejich povahy jsou pěkně nastíněny a podány), slovy a stylem obecně (poutavé dialogy se střídají s ryze romantickým - a míním tím literárně vědní pojetí slova - popisem krajiny, míst obecně, ale také s výstižně vyjádřenými popisy vnitřních bojů hlavní hrdinky), nicméně s dějem je to horší. Je poměrně předvídatelný a prostý, ačkoli ne nezáživný a mnohdy se zde vyskytují "dickensovské" peripetie. V celkovém kontextu to ale až taková hrůza není. Právě ona ironie a přísnost, s níž je děj vyprávěn z něj dělají hodnotné dílo (dialogy Rochestera a Jany mě rozesmívaly, ať už za to mohla ironie postav nebo můj sarkasmus). Brontëová navíc předkládá na dobu velmi moderní a osvěžující pohled na téma náboženství, lásky, ženské emancipace a společnosti a jejích předsudků a pravidel. Čtenář by totiž měl mít vždy na paměti dobu, v níž kniha vznikala, jinak nemá šanci ji pochopit (to platí o literatuře obecně).
Přiznávám - u čtení jsem se mnohdy cynicky smála, láskyplně prohlašovala, že Rochester je kretén a sepisovala seznam jeho hypotetických psychóz. Ale i přes to všechno tuto knihu považuji za unikátní, a i když to není úplně můj šálek čaje, pořád si myslím, že si zaslouží pozornost a méně předsudků. Dokonce jsem si ji sama pořídila, což vzhledem k mému původnímu odporu, považuji za úspěch.
No já se na rozdíl od ostatních čtenářek nebudu rozplývat. Četla jsem knihu nějakého staršího vydání, snad z 60. let a snad díky překladu to bylo strašné. Připadala jsem si, že čtu archaickou češtinou přelomu 18. století. "Díky" tomu mě kniha vůbec nezaujala,protože dialogy byly nepřirozené, těžkopádné, takto nikdo nemluví, snad ani tehdy, v té době. Popisy pocitů byly únavné, zdlouhavé, nekonečné. Přeskakovala jsem celé stránky.
Naproti tomu všechny filmové podoby, které jsem viděla, byly vynikající, ale nejlepší byly seriály BBC v hl. roli s Toby Stephensem a film v hl. roli s Michaelem Fassbendererm. Obě zpracování vydají za celou knihu, je v nich nekonečná hloubka a nádherně vystižené pocity a pohnutí hlavních protagonistů. Toby Stephens jako Rocherster byl prostě úžasný.
Veľmi pekná, sladká klasika. Jana Eyrová, ako knižná hrdinka je jedna z mojich najobľúbenejších ženských postáv. Aj keď v dnešnej dobe už po tejto knihe nesiaham, tak aj napriek tomu ostáva vo mne nezabudnuteľná.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Autorka sama prožila nešťastnou nenaplněnou lásku k ženatému muži a pracovala jako učitelka v penzoinátu pro bohaté dívky v Bruselu. Nádherný příběh lásky mladé, chudé, ale přitom samostatné a chytré dívky, která se musí těžce probíjet životem. Jana je první emancipovaná hrdinka v literatuře, ale v tom dobrém smyslu. Dokáže odejít od milovaného muže, když se prozradí, že je ženatý. Jakmile však zjistí, že její milý je sice volný, ale slepý a zchudlý, neváhá a vrací se k němu. Autorka v té době napsala svým způsobem velmi odvážnou knihu. Popisuje lásku mezi bohatým a ženatým mužem a jeho zaměstnankyní. J.E. jsem četla mnohokrát, pokaždé na mě zapůsobí. Když jsem ji poznala poprvé jako mladá dívka, tak jsem na ni musela strašně dlouho po přečtení myslet.
Povedená kniha, velmi čtivě napsaná. Vtáhla mě do děje a nepustila, i když pro mě není snadné číst takové knížky třeba o přestávce ve škole. Okamžitě zabrala místo v mé knihovničce a hned tak ho neopustí.
Krásná kniha, která ve mě dokázala probudit emoce. Autorka skutečně dokázala předvést čtenáři, jak vypadá láska.
Přijde mi, že snad každá kniha, kterou přečtu, je tak dobrá, že si zaslouží 5 z 5. Ani Jana Eyrová není výjimkou. Velmi povedená kniha, která si zaslouží být čtená pořád dokola.
Jana Eyrová je velice milá a chytrá hlavní hrdinka. Je to příběh nejden plný lásky, ale také plný hořkého zklamání a opětovného návratu. Myslím si, že se autorce kniha velice povedla. Příběh plný romantiky by člověk mohl číst znovu a znovu stále dokola.
Najlepšia romantická kniha všetkých čias :) Dokážem ju čítať znova a znova a nikdy ma neomrzí :)
Krásné, krásné. :) Příběh mě velice zaujal, i film byl dobrý, na knihu však v žádném případě neměl! Už jen odlišný konec u filmu trochu zklamal....kniha je srozumitelně napsána, vypráví o dívce, která ztratila rodiče a popisuje její vývoj od dětství po dospělost. Charlotte jsem si velice oblíbila, již mám objednány další knihy. :) Anglická klasika, která neurazí, nadchne. :) Jediné, co mi na knize vadilo, bylo někdy zbytečné popisování pocitů ....klidně v rozsahu 10 stran. Emoce v knize jsou důležité, ale rozsáhlá souvětí čtenáře poněkud znepokojí a přestává doufat, že se příběh někam posune. ;)
Knížka, která se dá číst od 13 do 100 roků. Sama jsem ji přečetla několikrát, poslechla jsem si audio verzi a viděla všechny filmy (nejlepší je starý český čtyřdílný seriál s Martou Vančurovou a Janem Kačerem a film Francie/Itálie/VB/USA z roku 1996).
Může obsahovat spoilery!
Klasika ze všech klasik nejklasičtější. Tolik let a stále stejně dobrá. Je zvláštní, ajk ji člověk prožívá - úplně jinak jsem vnímala část s malou Janou a úplně jinak část s Janou dospělou. A pořád mne trápí ten morální problém, kdy Jana odmítne žít s panem Rochesterem jen tak na hromádce, když se on nemůže rozvést se svou bláznivou ženou. To by dnes nikdo neřešil A mne to dilema fakt drásalo. Rozhodla se správně? Chtěla být v souladu se svou morálkou, no jo a co z toho....
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Mám ráda i filmové zpracování - nejvíce to z roku 2006.
Může obsahovat spoilery!
Nádherný příběh, konec se mi strašně líbil a vůbec se nedá srovnávat se zkráceným koncem filmu, který jsem viděla. Na konci na mě sice bylo trochu moc toho Boha od Jana Křtitele, ale pan Rochester mi to zase vynahradil. Bylo mi Jany strašlivě líto už ze začátku, kdy jí dávali všichni najevo, že není hezká, bylo mi ji líto, když ji osočovali z toho, že je lhářka, bylo mi ji líto, když ji zemřela kamarádka, se kterou se sblížila, bylo mi ji líto, když odešla z Thornfieldu bez peněz a neměla ani na kousek chleba.. I přesto ale slza neukápla, věděla jsem, že to dobře dopadne :) Prostě příběh plný emocí, kdybych si toto vytáhla u maturity, tak bych se vážně nezlobila :)
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika osudy žen sirotci zranění romány pro ženyAutorovy další knížky
| 1973 |  Jana Eyrová |
| 1991 | Sirotek lowoodský |
| 1990 |  Villette |
| 1975 | Shirley |
| 2010 | Emma |
Tahle světová klasika na mne byl příliš melodramaticky dívčí. Ano, pravdivě zobrazovat emoce je pro spisovatele jistě důležité, ale tohle jsem prostě neustála - nepřehoupla jsem se přes dětství. Ještě se k Janě vrátím, ale prozatím je to v kategorii "zklamání".
Větrná hůrka (od Emily Bronte) je pro mne příkladem, jak ANO, Jana Eyrová je zatím to, co NEskousávám.