Jana Eyrová
Charlotte Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/209149/mid_jana-eyrova-ScK-209149.jpg
5
4418
4418
Ubohý sirotek, Jane Eyreová, nemá nikoho, kdo by ji chránil před zlými příbuznými a učiteli. Odhodlaná najít své štěstí se stane vychovatelkou a začne tak svůj nový život v Thornfield Hall. Zanedlouho však Jane zjistí, že Thornfield a vlastník usedlosti, pan Rochester, před ní skrývají tajemství.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1954 , Mladá frontaOriginální název:
Jane Eyre, 1847
více info...
Přidat komentář
Miluju tuhle nádhernou romanci. Jazyk ve kterém je kniha napsaná....no moje romantická duše plesá. Britská literatura je sama o sobě nádherná a tohle dílo je špička.
Knihu jsem četla poprvé v osmi letech, takže odpor vypěstovaný na základě povinné četby mne minul. Na druhé straně nejrůznější seriálová zpracování splnila skoro totéž, co u jiných povinná četba :) Dnes už mi dílo připadá poněkud překonané, zastaralé, dokonce až znehodnocené množstvím filmových a seriálových verzí, ale kvůli vzpomínkám na dětství (a tedy jisté dávce sentimentu) jsem schopná brát ho na milost.
Jediným mínusem je stať, kde se ocitá u známých a slyší Edwardův hlas, jinak jsem jí četla též několikrát, obzvlášť jako ......náctka.
Jana Eyrová je jedna z těch klasik, kterou jsem vždy odkládala, hlavním důvodem bylo především to, že nám to ve škole nutili, a když vám někdo nutí a vy to číst nechcete, tak ke klasickým knihám máte, nechci říct odpor, ale odstup. Letos v rámci čtenářské výzvy a jsem se rozhodla pro Janu Eyrovou a víte co? Byla jsem překvapená, jak snadno se to četlo. Většina klasik má takový ten kostrbatý styl psaní a tak se tím prokousáváte pomalu, ale tohle není příběh téhle knihy. V minulém roce jsem propadla kráse románů Jane Austenové, a letos jsem zase Charlotte Bronteové, která své hrdiny líčí bez jakýchkoliv příkras, jde o prosté, obyčejné lidi, kteří nejsou obdařeni krásnou, což dokazuje právě Jana. Oproti tomu Edward Rochester je bručoun s nesnesitelnou povahou. Autorka se nebála jemnou dívku vyhnat do temných anglických končin, kde musela bojovat s větrem, deštěm a všemožnými úskalími. Nejde o klasický román pro ženy, který přečtete a za pár dní nevíte, že jste něco takového četli. Román, který je nadčasový a je plný krásných slov, ale také těch méně hezký, líbí se mi jazyk, jakým je to psané a samozřejmě autorka odvedla úžasnou práci s postavami. Jana Eyrová od této chvíle patří k mým nejoblíbenějším knihám, ke kterým se nepochybně zase vrátím. Úžasný příběh.
Do poslední chvíle jsem čekala, jestli se dají s panem Rochesterem dohromady. Ačkoliv mi Jana byla chvílemi mírně nesympatická a dělalo mi problém pochopit některá její rozhodnutí a pohnutky, knihu jsem si zamilovala a má čestné místo v mojí knihovně.
Naprosto krásný a dojemný román který jsem určitě nečetla naposled. Čistě a prostě napsaný příběh lidí který se člověku vryje do srdce
Po delší době jsem ji s chutí přečetla a pořád mě dojímá. Pro mě snad nejhezčí romantický příběh, který jsem kdy četla.
Knihu jsem nečetl, ale jen "četl" ušima. Jelikož jsem už kdysi viděl český seriál, který se mi líbil přesto jsem od toho moc nečekal. Ovšem s hlasem M. Vančurové to bylo úžasné a tajemné vyprávění. Díky hlasu vypravěčky to bylo něco jiného než seriál, příběh jsem nadšeně vnímal v jiných barvách.
Úžasná kniha s úžasným příběhem, který se vryje do paměti. Jana Eyrová je pro mě srdcovka. Nádhera :)
Nejkrásnější román, který jsem kdy přečetla. Nemám slov a jistě se k ní brzy vrátím.
skvělé dílo,, má atmosféru, zdařilé postavy... v době, kdy vzniklo jistě novátorské, dnes jen výborná červená knihovna
Pochmurná romantická kniha s nádechem tajemna. Kdyby byla kniha napsaná současným autorem, byla by zřejmě řazena do tuctové červené knihovny. Nicméně na svou dobu jde o velmi zdařilé dílo, které je právem řazeno mezi světovou romantickou klasiku. Děj chytne čtenáře za srdce, je napínavý a velmi čtivý, i když užitá forma textu nemusí být pro každého vyhovující a konkrétní oslovování čtenáře na mě osobně působilo vysloveně rušivě, a kazilo tak kontinuitu a atmosféru příběhu.
Moc pánbíčkářské na můj vkus. Znovu už to číst rozhodně nebudu. Vůbec mě to nebavilo.
Tuto knihu jsem velmi dlouho odkládala, sama ani nevím proč. Nějak se mi do ní nechtělo. Když jsem ji po dlouhém přemáhání konečně otevřela - okamžitě jsem se do ní začetla a příběh Jany mě pohltil. Mnohdy jsem s ní nesouhlasila a mnohdy ji nechápala, ale přečetla jsem jej příběh jedním dechem a skoro jsem i na konci i uronila pár slz :). Neskutečně krásně napsané.
Využiju úryvek z této nádherné knihy, který věrně napodobuje manželství, ve kterém žiju. Děkuji paní Brontë za úžasný román plný naděje a lásky.
str. 315
Vím, co to je, žít jen pro člověka a s člověkem, kterého miluji nade všechno ostatní tady na zemi. Pokládám to za nesmírné požehnání, že můj manžel žije jen pro mne, tak jako já žiji jen pro něho - je to požehnání, jaké nelze slovy vyjádřit. Žádná žena na světě nebyla svému muži nikdy tak blízká, jako jsem já, nikdy nebyla natolik kostí z jeho kosti a tělem z jeho těla. Edvardova společnost mě nikdy nemůže omrzet, jako má společnost nemůže nikdy omrzet jeho, a nikdy nám nepřestanou v prsou bít naše srdce v dokonalém souladu - proto jsme stále pospolu. Být pospolu pro nás oba znamená být zároveň svobodni, jako bychom byli každý jen pro sebe, i veselí, jako bychom byli stále ve společnosti. Myslím, že si máme celý den co povídat, ale náš rozhovor je jen oživenější a slyšitelné přemýšlení. Skládám v něho veškerou důvěru a on mi úplně věnuje svou; naše povahy se k sobě dokonale hodí - a výsledkem je šťastná shoda.
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika osudy žen sirotci zranění romány pro ženyAutorovy další knížky
| 1973 |  Jana Eyrová |
| 1991 | Sirotek lowoodský |
| 1990 |  Villette |
| 1975 | Shirley |
| 2010 | Emma |
Jana Eyrová mi v průběhu celého příběhu hned několikrát vytrhla srdce a zase ho mi ho něžně vrátila do hrudi.
Miluji tuhle knihu tělem i duší. Miluji Janu, paní Fairfaxovou, Adélku, pana Rochestera... nevyčetla bych žádné z postav jejich jednání, neboť jsou všechny tak skutečně ryzími každodenními lidmi, se kterými se čtenář, pokud má srdce otevřené, dokáže ztotožnit natolik, že každý jejich krok prožívá jako svůj vlastní.