Jana Eyrová
Charlotte Brontë
Ubohý sirotek, Jane Eyreová, nemá nikoho, kdo by ji chránil před zlými příbuznými a učiteli. Odhodlaná najít své štěstí se stane vychovatelkou a začne tak svůj nový život v Thornfield Hall. Zanedlouho však Jane zjistí, že Thornfield a vlastník usedlosti, pan Rochester, před ní skrývají tajemství.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1954 , Mladá frontaOriginální název:
Jane Eyre, 1847
více info...
Přidat komentář
Tato kniha mě zaujala už názvem a pak, když jsme se o ní učili ve škole při literatuře, tak mi děj přišel zajímavý, dokonce jsem si tuto knihu chtěla přidat do maturitní četby, ale odradil mě počet stran. Přes 400 stran je na mě moc :D .
Nedávno jsem viděla nejnovější filmovou verzi Jany Eyrové (v hlavní roli Mia Wasikovska a Michael Fassbender) a úplně jsem se do toho filmu zamilovala - moc mi to připomnělo mojí oblíbenou ,,Pýchu a předsudek,,. Rozhodla jsem se knihu přečíst. Četla jsem jí tři dny a nechápu, jak jsem mohla být tak hloupá a nepřečíst si to už dřív - zamilovala jsem se i do knihy :) Velmi těžký život Jany spojený s romancí s panem Rochesterem - úžasný !
Má oblíbená kniha. Někoho sice může odradit délka knihy, ale to je chyba! Skvělý příběh, krásné propojení realismu a romantismu. Jedna z mála knih které dokážou v člověku vyvolat pocity. Perfektní.
Knihu jsem přečetla již několik měsíců dozadu, ale s komentářem jsem chvilku vyčkávala. Byla to také má maturitní četba a moc jsem si přála si ji vytáhnout. Osud mi přál u jiných zkoušek a já s jedovatým pohledem sledovala spolužačku, která si moji Janu vytáhla hned po mně, právě když jsem se měla začít trápit s pro mě nudnou poezií. Nu že dokáže náhoda někdy pěkně potrápit, ale že až tak... :) Úžasná kniha.
Ke knize jsem se vrátila po letech letoucích vlastně kvůli knížce Třináctý příběh.
A znovu jsem si uvědomila, jak je škodlivá nálepka povinné četby. Jana Eyrová je skvělá kniha, která opravdu dokáže chytit za srdce další a další generace. No a to přece není v dnešní egoistické a uspěchané době zas až tak málo.
Jedna z mojich obľúbených, už viackrát som ju čítala a nikdy ma nesklamala - s každým novým čítaním sa tam dá nájsť niečo nové, čo je známkou dobrej knihy. Vybrala som ju aj na výške ako záverečnú analýzu spomedzi všetkých anglo-amerických klasík (ale výber nebol jednoduchý). Mne sa páčil hlavne Janin charakter - je silná, odolná a drží sa svojich zásad, aj keď to znamená, že si odoprie, čo najviac miluje...Ale nie je to len o tom, je tam mnoho iných zmienok, napríklad o náboženstve, morálke, je to prepracovanejšie, temnejšie, než napríklad knihy od Jane Austenovej (ktorú mám tiež rada, ale jej knihy nejdú tak do hĺbky)
Jana Eyrová je jedna z kníh, ktoré mi mamka mnohokrát odporúčala, lebo to sama zamlada viackrát čítala, ale mňa tieto klasické diela chytili až po 20-tke. A práve táto kniha je jedna z mojich obľúbených a pán Rochester patrí medzi mojich najobľúbenejších knižných hrdinov :) Doteraz si pamätám pocity po dočítaní, ale nebudem spoilovať ;)
Kniha se mi líbila, ale ten začátek je bohužel poměrně zdlouhavý. Bude patřit mezi mé díla k maturitě. Velice hezká maturitní četba. Určitě ještě někdy přečtu.
Knížka, která mě provází už od puberty a vždy se k ní ráda vracím. Líbí se mi příběh, zápletka, ale i popisné pasáže. Spolu s Janou se toulám lesem kolem Lowoodu, bojím se na chodbě v druhém patře Thornfieldu, naslouchám vyznání pana Rochestera pod mohutným dubem v zahradě, strádám při Janině útěku po odhalení pravdy, děsím se trosek mohutného sídla a nacházím tichý dvůr ve Ferndeanu. Podle mě je to jedna z nejhezčích romantických knih vůbec....
Asi do desáté kapitoly (ze třiceti osmi) jsem se s knihou trochu trápila, nevzbudila ve mně velký zájem, protože Janino dětství se mi zdálo rozepsané příliš dlouze. Nevím kdy a jak se to stalo, ale zničeho nic jsem se přistihla, že mě kniha najednou pohltila. Prostředí viktoriánské Anglie ve spojení s tehdy neobyčejným milostným příběhem mě nadchlo, o to víc jsem prožívala celý děj, který byl dle mého názoru absolutně nepředvídatelný. Dokonce jsem se v posledního stránkách smířila s nešťastným koncem [pozor, malý spoiler], jak výborně kniha gradovala, a hle! Popisy prostředí, citů a osobností byly dokonalé. Láska pana Rochestera a Jany se mi staly vzorem, naopak myslím, že osobnost jako Jan Křtitel se tam dokonale hodila. Z prvních nudných dojmů se stala kniha, v jejímž světě momentálně žiji a do které jsem se nezahleděla naposledy.
Malý bezvýznamný mínus dávám patrnému podílu náboženství v knize, v dnešní době už to prostě tolik nemám zájem chápat, ale je pravdou, že by bez toho možná ta kniha nebyla tam neobyčejná.
Knížka, která má pro mě duši. Obdivuji Charllote, jak na svoji dobu, dokázala vymyslet poutavý příběh s nadpřirozenem :)
Krása. Miluju anglickou historii a knihy z jejiho prostredi. Je to nadcasova knizka, ktera uchvati kazdeho. I film je dobre zpracovany, i kdyz o dost zkraceny. Rozhodne doporucuju. Jedna z mych nejoblibenejsich.
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika osudy žen sirotci zranění romány pro ženyAutorovy další knížky
1973 | Jana Eyrová |
1991 | Sirotek lowoodský |
1990 | Villette |
1975 | Shirley |
2010 | Emma |
Mě tato kniha nezaujala snad vůbec ničím. Začala jsem ji číst jen proto, že ji měla napsat sestra Emily Brónteové, která napsala Na větrné hůrce. Jana Eyrová mi bylo tvrzeno, že je ještě lepší než Hůrka a proto jsem po ní sáhla a následně se dočkala velmi hlubokého zklamání. Postavy nejsou vůbec uvěřitelné, děj se táhne a je plochý, jediné charaktery které dokáží alespoň maličko vzbudit zájem jsou ty vedlejší. Při čtení jsem necítila nic jiného, než potřebu nutit se v téže činnosti pokračovat... Je to smutné, ale bohužel nesdílím názor ohledně toho, že Jana Eyrová je lepší knihou než Větrná Hůrka. Co víc, domnívám se že Hůrka Janu strčí úplně do kapsy...