Jana Eyrová
Charlotte Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/284946/bmid_jana-eyrova-aw9-284946.jpg
5
4398
4398
Známy ľúbostný príbeh siroty Jany Eyrovej... Verše prebásnila R. Martinová. Preložil, poznámky a vysvetlivky zostavil Štefan Kýška. (kniha obsahuje rozsiahly poznámkový aparát i výslovnosť cudzích mien a názvov).
Přidat komentář
Kniha se mi dobře četla. Doporučila bych ji hlavně mladým slečnám ve věku 12+. Kniha je hodně výchovná a k zamyšlení. Není to jen kniha o romantické lásce, ale spíš o tom jak je důležitý člověk a ne kolik má peněz. Je to o kráse přírody a detailů, kterých si mnozí ani nevšimnou a je nádherně popsaná a uklidňuje. Je o nespravedlnosti, ale také odvaze a hlavně hrdosti. Ano přes všechno čím si Jana v dětství projde ji to nezničí ani nezmění. Je stále hodná, ale zároveň silná a má ryzí charakter.
Doporučuji také těm co mají nějaké trápení :-) Hodí se hlavně nám Čechům, kteří jsme dosti pesimisté a bohužel i hodně materiální.
Knihu jsem přečetla téměř jedním dechem. Pro mne je napsaná naprosto jedinečným způsobem a má silný příběh. Určitě se k ní ještě někdy v životě vrátím. Pro mne rozhodně oblíbená spisovatelka.
Ke knize jsem se dostala prostřednictvím čtenářské výzvy, ale musím říct, že jsem trochu zklamaná. Na můj vkus jsou některé nepodstatné detaily až moc popisovány a rozhovory mezi hlavními hrdiny někdy až zvláštní. Ale možná to patřilo té době. Jsem ráda, že jsem ji nakonec přelouskala, protože jsem se často musela do čtení nutit.
Knihu jsem četla několikrát, provází mě celý život, mám ji tak ráda, že ji vlastním hned několikrát (v ČJ, v AJ, v RUJ i ve FRJ), ovšem jedině česká verze mě tak dokáže vtáhnout do děje.
Knížka se mi líbila, i když k ní mám několik výhrad: dlouhé nudné popisné pasáže jsem přeskakovala, vadilo mi, že mě autorka jako čtenáře oslovuje-podle mého to ruší ve čtení a vytrhuje mě to z příběhu. Konec, kdy Edvart oslepl mi přišel už trochu přitažený za vlasy. Ale celkově se mi knížka líbila,příběh zajímavý, určitě stojí za přečtení.
Tato kniha mne velmi, velmi dojala, první u které jsem uronila slzu a ne jen jednou. Od samého začátku mne naprosto uchvátila, styl psaní je přesně takový v jakém si libuji, podrobný popis všeho, od osob, jejích šatů, přes stavení, přírodu, pocity... člověk může naplno zapojit fantazii, vyloženě jsem si čtení vychutnávala. Ovšem nedokáži pochopit, jak někdo dokáže přečíst za den, dva - já četla měsíc, kniha ač nádherná, je opravdu těžká, nedokázala jsem číst déle v kuse - ač jsem se nedokázala od ní odtrhnout, ale musela jsem vždy o ději chvíli přemýšlet, nějak v sobě zpracovat. Samotný příběh je překrásný, přesto jsem hlavní hrdinku občas nechápala - jak psal již někdo přede mnou, nevím úplně čím jí pan Rochester tak dostal - že byl ošklivý a proti ní starý by tolik nevadilo, ale ta jeho složitá povaha, protivný morous s cholerickými sklony... Láska je zkrátka slepá... Do poslední chvíle jsem nedokázala odhadnout jak příběh skončí, bylo to pro mne docela překvapení. Závěrem musím říci - jedna z nejkrásnějších knih co jsem kdy četla a rozhodně se k ní vrátím. Už teď se mi stýská.
krásné čtení na dluhé zimní večery, kdy se nechci bát, ale chci se tiše usmívat.
ještě lepší dojem než kniha na mě udělala audiokniha vysílaná čro, rozhodně stojí za poslech.
Na knihu jsem byla zvědavá - kdo by nebyl, když je prý považována za klenot klasické světové literatury. Četla se dobře, jen mi některé popisné pasáže přišly zdlouhavé a přitom vlastně nepopisující.
A když se naprosto vysílená a promoklá hrdinka doplahočila k obydlí, ve kterém by snad mohla konečně očekávat záchranu a nahlížela oknem dovnitř (a vy jste napnutí, jak to bude dál)... a dozvíte se, jak má za oknem jedna slečna lokýnky takhle a druhá slečna zase takhle... tak mě už i napadlo, že má snad autorka trochu neobvyklý smysl pro humor.
Každopádně postavy propracované, příběh poutavý a tehdejší doba pro dnešní generaci téměr k neuvěření. Doporučuji.
Kdybych četla v pubertě, určitě by mě příběh zaujal mnohem víc. Teď už jsem se jen bavila tím, jak to do sebe všechno hezky zapadá, aby se mohl konat očekávaný happy end :) Ale četlo se příjemně.
Dnes jsem si knihu "oživila" audioknihou. Promlouvala ke mně hlasem paní Marty Vančurové. Mohu jen doporučit. Nádhera.
Janička je má srdcovka, knihu jsem četla již několikrát. Charlotte píše květnatě a zároveň lehce. Trocha temnoty, která prostupuje dějem, k sestrám Brontëovým zkrátka patří a na příslušnou dobu se hodí. Před touto knihou lze pouze smeknout!
Knihu jsem překládala v knihovně nekolik let, dokonce jsem ji již jednou začala kdysi číst, ale vůbec mě to nebavilo, tak jsem toho nechala. Teď díky výzvě jsem si řekla, že to zkusím znovu a musím říct, že přesně pro tohle čtenářskou výzvu miluju. Nebýt jí, asi by mi tento nádherný román zůstal nadosmrti utajen a já bych byla ochuzena o krásný jazyk, nádherné postavy, krajinu, příběh, no prostě o všechno. Za mě nečekaně milé překvapení.
Pri prvom čítaní v trinástich - super. Pri druhom čítaní v dvadsaťpäťke som sa už iba usmievala nad podivuhodnými zhodami okolností v druhej polovici knihy...
Jana Eyrová je jedna z mých oblíbených knih. Jsem ráda, že jsem si na ni udělala čas a přečetla si ji znovu. Bylo to totiž milé zavzpomínat na jednotlivé osudy našich hrdinů - Jany Eyrové a Edvarda Rochestera. Teď se tedy můžu s velkým očekáváním pustit na její retteling Rozlet Gemmy Hardyové od Margot Liveseyové. A upřímně, jsem zvědavá a zároveň natěšená.
Mám z knihy takovou spoustu dojmů, že mi chvíli trvalo, než jsem si je srovnala dost na to, abych mohla napsat komentář. Děj měl ze začátku trochu pomalejší rozjezd a zas tak mě to nechytlo, ale po tom, co Jane přijela na Thornfield jsem se nemohla odtrhnout. Oblíbila jsem si vypravěčku a obdivovala jsem její sílu, naději a klid a přála jsem jí šťastný konec. Knížka mě zaujala hlavně tím, že hlavní postavy - Jane i pan Rochester - byly zvláštní a neobyčejné a stejně tak i jejich příběh. Pan Rochester nebyl jednoduchý k zamilování si, ale o to víc mě jako postava zaujal, ani Jane nebyla nekomplikovaná, ale měla své kouzlo. Ke konci už mě příběh zase bavil o něco méně a chvílemi už mi to přišlo jako zbytečné natahování, ale z úplného konce jsem pak byla nadšená, protože jsem se celou dobu obávala, že to skončí katastrofálně. Kniha se mi líbila a určitě ji hned tak nedostanu z hlavy a časem si ji s radostí přečtu znovu.
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika osudy žen sirotci zranění romány pro ženy
Autorovy další knížky
| 1973 |  Jana Eyrová |
| 1991 | Sirotek lowoodský |
| 1990 |  Villette |
| 1975 | Shirley |
| 2010 | Emma |
Jana Eyrová ve mně jako kniha vzbudila širokou škálu pocitů. Děj, rozdělený na jasně oddělené části, pro mě představoval kvalitativně i žánrově trochu nesourodé zážitky. Pokud platí, že se celé dílo pohybuje na pomezí romantismu a realismu, pak mě části inklinující k poloze realismu zaujaly nejsilněji (především pak část před samotným závěrem, tedy Janin pobyt na Marsh Endu). Naopak ty silně romantizující pasáže, kdy čtenář na úkor hrdinčiných moderních myšlenek přelouskává všelijaké popisky míst, atmosfér a různých krbových říms, mě nechávaly poměrně chladným. Je však zajímavé se zamyslet nad dějovými zvraty a peripetiemi Jany Eyrové a uvědomit si, jak je právě toto dílo (a pravděpodobně i řada podobných) stěžejní pro žánr melodramatu (především pak v kinematografii) přinejmenším v posledních desítkách let (jaká telenovela by se například obešla bez sirotka, který vyrůstá v chudobě, zamiluje se do bohatého protějšku, aby následně zjistil, že i on sám je bohatý, ač o tom neměl tušení? A to nemluvím o tragickém oslepnutí některého z hrdinů). I přes výhrady a konec, který považuji za příliš sentimentální, je Jana Eyrová silným příběhem, s výbornými pasážemi a plastickou a zajímavou hlavní hrdinkou.