Jana Eyrová
Charlotte Brontë
Známy ľúbostný príbeh siroty Jany Eyrovej... Verše prebásnila R. Martinová. Preložil, poznámky a vysvetlivky zostavil Štefan Kýška. (kniha obsahuje rozsiahly poznámkový aparát i výslovnosť cudzích mien a názvov).
Přidat komentář
Moc hezký příběh, ve kterém to hlavní hrdinka nemá vůbec jednoduché, právě naopak. Ale i přes mnoho překážek kniha dopadne tak jak má.
Klasika je klasika.. tato kniha mě opravdu obohatila..je propracovaná, tajemná a taky dosti náročná..nepřečetla jsem na jeden nádech a i tak musím uznat,že to stálo za tu trochu dřiny.
Bohužel musím také vzpomenout překlepy v knize,tady bych to nečekala..
Klasika světové literatury. Děj měl sice pomalý spád, ale pro mě byl celkem napínavý. Často jsem se dokázala ztotožnit s hlavní hrdinkou, která se v životě pevně držela svých zásad, a to se jí nakonec vyplatilo. Jediné co mi vadilo, bylo velké množství překlepů v textu.
Jsem z toho unavená. Skoro tak unavená, jako z Atlasovi vzpoury. Tím neříkám ,že to nebyl hezký příběh, ale strašně těžký. V určitých místech jsem měla pocit, že čtu tři knihy najednou, které se dohromady splácaly a mají společné hrdiny, ale ne pointu.
První, co mě nepříjemně naladilo byl styl tisku tohoto vydání, písmenka strašně malá, řádky hodně nahuštěné a poslední řádek tak nízko, že při čtení posledního řádku byste knihu museli držet pinzetou.
Prvních devět kapitol jsem docela protrpěla, skoro víc než u předcházející knihy, kterou jsem četla. Nemohla jsem se ztotožnit se způsobem výchovy a chování zde popisujícím.
Od desáté kapitoly to začalo být trochu čtivější, hlavně se začalo také trochu něco dít. Od myslím sedmnácté a pak čtyřiadvacáté a devětadvacáté kapitoly jsem právě měla pocit, že jsem najednou v jiných knihách. A i v těchto jsem měla pocit, že se nemohu ztotožnit se způsobem chování a rozhodování postav na základě konvenční upjatosti i kdyby to samotného člověka stálo život. Nemyslím, že moje nepochopení by bylo způsobeno stoletím, ve kterém žiji. Např. neměla čas se starat o dítě, protože se musela starat o manžela? Co dnešní ženy, které k tomu chodí do práce a nemají žádné služebné? (-:
V několika kapitolách na mě kniha byla moc duchovní.
Když to porovnám s o čtvrt století starší knihou Rozum a cit, je toto moc utažené a složité.
Tuto knihu prožívám velmi silně, a to pokaždé, když ji čtu. A čtu ji opakovaně. Jana je moje oblíbená hrdinka, která si prohází mnoha útrapami a stejně jde nakonec dál, s hlavou vzpřímenou. Zároveň se autorce podařilo výborně vykreslit skvělou, místy temnou atmosféru, kterou si pokaždé moc užívám. A k tomu odhalování rodinného tajemství... prostě paráda! Miluji tuto knihu, je to jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec.
Krásný klasický román. Líbil se mi. Romantický, o lásce a nejen o ní. Hlavní hrdinka to tedy neměla vůbec jednoduché, knížka je i taková - řekněme místy ponurá, smutná. Jana se drží pevně svých zásad. Jak to vše dopadne? Přečtěte si.
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy trochu s obavami, zda ji dokážu přelouskat. V tomhle ohledu jsem byla příjemně překvapená - tempo děje je sice pomalé, ale styl čtivý (na rozdíl od mnoha českých románů z 19. století). Postavy v rámci žánru ovšem tu a tam jednají proti veškeré logice a opravdu nechápu, co Jana měla na panu Rochesterovi - mně tedy zrovna nepřipadá jako "charakter" (pravda, není mi osmnáct jako hrdince). A setkání v domě Na blatech už je trochu moc velká náhoda, než aby působilo realisticky. Jinak ale mám z knihy dobrý dojem. Bohužel vydání z roku 1998, které jsem měla půjčené, se přímo hemží překlepy, doporučuji ke čtení zvolit raději jiné.
Pro mě jedno z nejpříjemnějších čtenářských překvapení vůbec!
Jsem ráda, že jsem knihu nečetla v rámci povinné četby, protože tenkrát bych si ji ani zdaleka tak neužila. Jana Eyrová je dokonalým obrazem doby svého vzniku, kdy ženy usilovaly o změnu svého postavení ve společnosti, zatímco jiní se stále drželi zažitých zvyků. Při čtení můžete naplno zapojit představivost (časté popisy postav i krajiny), to vždycky považuju za velké plus. Hlavní hrdinka Jana zaujme nejen svým nelehkým startem do života, ale i svérázným a upřímným vystupováním. Zároveň se drží svých zásad, i když si tím občas všechno pořádně zkomplikuje. Některé dialogy jsou úsměvné, ale musíme brát v úvahu, že je kniha skoro 200 let stará. Ve srovnání s dnešními romantickými příběhy na mě působí daleko upřímněji a emotivněji.
Tahle klasika rozhodně stojí za pozornost!
Pamatuji si, jak jsem si před pár lety vybírala knihy v rámci povinné četby. Z mnoha literárních děl, které se v seznamu vyskytovaly jsem si vybrala právě tento román. Ačkoliv romantické příběhy nepatří mezi mé nejoblíbenější, tato kniha byla pro mě příjemným překvapením. S hlavní hrdinkou jsem se v průběhu čtení dokázala mnohokrát ztotožnit, i přesto, že kniha pochází z poloviny 19. století. Až na místy zbytečně protahovaný děj hodnotím Janu Eyrovou jako nadčasovou klasiku, kterou stojí za přečtení, i když nepatříte mezi milovníky romantických příběhů.
S odstupom pár dní od prečítania píšem. Nuž toto je ozaj veľdielo a trvalo mi len 35 rokov, kým som sa k nemu dopracovala ;) Ale stálo to za to a myslím, že teraz som si to vychutnala dosýta. Super ozaj. Môžem len odporučiť pre všetkých čitateľov bez rozdielu.
Krásná klasika, obraz anglické společnosti 19. století. Morálka, sociální postavení ženy, chudoba a bohatství, veřejné mínění, pokrytectví. Lidská podstata je pořád stejná a přetrvává i dnes.
Ke knize jsem se vrátila v rámci čtenářské výzvy.
Další mé opáčko z dob střední školy. Po dvou Čapcích - Továrna na absolutno a Válka s mloky - jsem měla potřebu přečíst si nějaký poctivý starý dobrý romantický příběh. Přemýšlela jsem, k čemu se po letech vrátit a padla mi do rukou v mé knihovně Jana Eyrová. A opět jsem zjistila, že ani po letech pro mě neztratila své kouzlo. Mám ráda Janu a stále miluju pana Rochestera a moc jsem si užila pomalé tempo vyprávění, kde čas neletí jako zběsilý, ale hezky pomalu plyne.
(audiokniha)
Klasická kniha v procítěné interpretaci Marty Vančurové se mi moc líbila. Vyprávění má v jejím podání klidné, volné tempo. Jedná se ale o opravdu krásný příběh, který je dobře napsaný. I černobílý český seriál mohu doporučit. Nechte se tedy aspoň na chvíli unést do světa, který se od toho našeho tolik liší...
Je to klasika, ve škole jsem jí četla jako povinnou četbu a nenadchla mě tak, jak by si podle všeho zasloužila. A tak jsem si řekla, že jí v rámci výzvy dám druhou šanci. Jenže ouha, nenadchla mě ani po letech. Není to špatné čtení, ale nevím, možná jsem tenkrát byla moc mladá a teď zase moc stará na to, abych pochopila proč se Jana chová tak, jak se chová. Nicméně i tak dávám pět hvězdiček, styl psaní je takový klidný a laskavý, přesto čtivý - a v mém vydání nejsou hrubky a překlepy, což je častý nešvar současných knížek, který mě dokáže neskutečně vytáčet (a když se objevuje i v dětských knížkách, to bych úplně vyletěla z kůže).
Musím se přiznat, že jsem se přistihla, jak dokážu spát s otevřenýma očima a přitom číst Janu Eyrovou. A tak jsem si řekla, že přeskočím pár stránek a snad mi nic neujde? Ano, nic mi neušlo. Opravdu jsem se snažila mít knížku ráda. Četla jsem třeba Na větrné hůrce, což se mi moc líbilo, ale tato kniha má tak příliš jednoduchý děj rozgajdaný na 500 stran, že vážně můžete přeskakovat strany, jak je vám libo a naprosto nic vám neujde. Ač musím přiznat, že začátek mě bavil, Janino dětství bylo kruté a byla to silná holka, co se uměla rvát se životem a jít si za svým. Ovšem od té doby, co potká Rochestra, se děj táhne a vleče a táhne... Jejich nekonečné nudné rozhovory u krbu byly naprosto nezáživné a připomínají latinskoamerické telenovely bez konce. Navíc jsem nepochopila, jak se jí, mladé holce, může líbit Rochester. 20 letý rozdíl by ani nevadil, ale takový negativní morous? Kniha by se hezky dala zkrátit na 200 stran a v tom případě by to byl takový klasický průměrný román.
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika osudy žen sirotci zranění romány pro ženy
Autorovy další knížky
1973 | Jana Eyrová |
1991 | Sirotek lowoodský |
1990 | Villette |
1975 | Shirley |
2010 | Emma |
Janino dětství hezky napsané, ale pak... Postavy nesympatické a do čtení jsem se musela nutit a musím říct, že kniha mě velmi zklamala.