Jana Eyrová
Charlotte Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/284946/bmid_jana-eyrova-aw9-284946.jpg
5
4398
4398
Známy ľúbostný príbeh siroty Jany Eyrovej... Verše prebásnila R. Martinová. Preložil, poznámky a vysvetlivky zostavil Štefan Kýška. (kniha obsahuje rozsiahly poznámkový aparát i výslovnosť cudzích mien a názvov).
Přidat komentář
Kniha je velice opěvovaná, mě přesto příliš neuchvátila. Sám příběh je krásný, ale některé pasáže jsou příliš zdlouhavé a jiné naopak až zbytečně stručné. Sestry Brontëovi mě zatím nijak zvlášť neoslovily.
Romány moc často nečtu a možná i proto jsem z této knihy byla nakonec příjemně překvapená. Žádná klasická romantika a klasická nuda. Příběh příjemný a čtivý.
Musím říct že tato kniha patří mezi moje nejoblíbenější. Zbožňuju jí. Nejvíce se mi líbí ta část, kdy je Jana v Lowoodu, ale ten zbytek je prostě dokonalý. Tato kniha je moje nejoblíbenější hned po Twilight a po Pýše a Předsudku :) Doporučuji
Překrásná knížka, kterou jsem si musela i koupit a vidět snad všechna filmová zpracování i černobílé.
obsahuje spoiler...
Já ani nevím, co tady ještě napsat... Strhující, dojemný příběh, chvílema jsem musela brečet (a to se mi jinak moc často nestává). Oceňuji i to, že příběh neskončil naprostým "happy endem", jak to často bývá, ale skrz zranění pana Rochestra se stal alespoň o maličko reálnějším. A i částečně proto mě úplně uchvátil... Kdykoliv si na knihu vzpomenu, mám takový zvláštní pocit, něco mezi dojetím a obdivem nad silou příběhu. I teď, několik měsíců po přečtení. A nemyslím si, že se to někdy změní.
Zároveň si myslím, že Jana je nejkrásnější postava, jakou znám. Přes to všechno, co v dětství zažila, se z ní stal skvělý člověk. Nejsympatičtější mi na ní bylo, že nikdy nejednala proti svému svědomí. Myslím, že z toho by si většina z nás měla vzít příklad...
Strhující román, který mě nenechal chladnou, pár slz ukáplo a na konci mě zavalil pocit štěstí a spokojenosti i když už jsem měla strach, že to nedopadne podle představ. Na pár stránkách tolik zvratů a tolik nečekaného. DOPORUČUJI PŘEČÍST
Skvělá kniha, jejíž některé filmové/televizní adaptace jsem viděla několikrát - mám je všechny ráda, ale kniha je, jak už to tak většinou bývá, nejlepší. Při čtení mě docela překvapila postava St. Johna Riverse, jejíž chování a názory mě v knize hodně rozčilovaly, což se mi u filmu/seriálu nestalo.
Tohle je od dětství jedna z mých nejmilovanějších knih. Ráda jsem si přečetla komentáře. Některé mě inspirovaly, určitě
si seženu seriál BBC s T, Stephensonem v roli Rochestera. Ani české zpracování seriálu s M. Vančurovou a J. Kačerem nebylo špatné.Líbila se mi i filmová zpracování, nejvíce asi Zefirelliho s Charlotte. Gaibsborough, která se mi zdála ideálním zpodobněním Jany. Pamatuji si také, nevím, zda to byl film či seriál, natočenou Janu, kdy p. Rochestera hrál Timothy Dalton, který se mi v té roli moc líbil. Kniha je klasická, trochu delší popisy prostředí a emocí mě nevadily. Kniha je romantická i když hlavní hrdinka se snaží pohlížet na život střízlivě. Ano, Jana se zdá být chvílemi trochu upjatá a chladná, ale chápala jsem to, že to byla taková její obrana, aby vydržela nesnadný život. Nedokázala bych být zřejmě tak šlechetná jako ona, třeba k pěstounce. Vztah Jany Rochestera se mi líbil a další podobné romány, které jsem četla jsem si pro sebe klasifikovala zda jsou lepší nebo horší než Jana.
Myslím, že kniha patří k těm, které nezklamou a za přečtení stojí.
První kniha z tohoto období, kterou jsem četla, a přes počáteční ostych jsem knihu ráda dočetla. Příjemně mne potěšila.
Tahle světová klasika na mne byl příliš melodramaticky dívčí. Ano, pravdivě zobrazovat emoce je pro spisovatele jistě důležité, ale tohle jsem prostě neustála - nepřehoupla jsem se přes dětství. Ještě se k Janě vrátím, ale prozatím je to v kategorii "zklamání".
Větrná hůrka (od Emily Bronte) je pro mne příkladem, jak ANO, Jana Eyrová je zatím to, co NEskousávám.
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika osudy žen sirotci zranění romány pro ženy
Autorovy další knížky
| 1973 |  Jana Eyrová |
| 1991 | Sirotek lowoodský |
| 1990 |  Villette |
| 1975 | Shirley |
| 2010 | Emma |
Tato kniha patří k mým velice oblíbeným. Ač je román v jistém smyslu moralizující (například díky postavě Heleny z Lowoodské školy), autorka dává mravní zásady prakticky do stejné roviny s pozemskou láskou a s osobním štěstím. Hříchy nakonec budou potrestány - sice těžce, ale ne smrtelně a nenapravitelně; i hříšníci mají přece právo na štěstí, pokud je jim ho někdo ochoten poskytnout. Postavy jsou sice občas archetypální, ale to je dle mého názoru potřeba už pro vyrovnání složitosti charakteru hlavní hrdinky, ve které se spolu bijí její komplexy z dětství a nově objevený cit. A co teprve postava úžasně charismatického, přesto však ne úplně psychicky vyrovnaného pana Rochestera... Další dávku šarmu přidává autorka knize díky nádhernému vykreslení prostředí - sídla Reedů, Lowoodské školy, Thornfieldu... Čtenář se tak může přenést do temnějších zákoutí viktoriánské Anglie a prožít Janin příběh spolu s ní. A já osobně se k němu velmi ráda vracím.