Jana Eyrová
Charlotte Brontë
Děj románu významné anglické spisovatelky je zasazen do kopcovité yorkshirské krajiny se slatinami a vřesovišti a odehrává se v době viktoriánské. Vypráví teskný příběh lásky ušlechtilé, přímé a ač v mládí odstrkované, přece jen sebevědomé a statečné dívky, jež odchází od zámožného a milujícího muže, když zjišťuje, že jejímu sňatku s ním stojí v cestě závažná morální překážka...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1973 , Mladá frontaOriginální název:
Jane Eyre, 1847
více info...
Přidat komentář
Hezký příběh, ale mě bohužel nenadchnul. Zajímavý mi připadal pouze začátek, a poté to co se dělo v druhém patře Thornfieldu. Jinak děj celkově nezáživný, dialogy místy až nudné. V momentě kdy Jana utekla mě to přestalo bavit úplně. Nedokázala jsem pochopit některé její pohnutky a činy, občas mi to přišlo přitažené za vlasy. Možná kdybych knížku četla jako náctiletá, dokázala bych se do ní víc ponořit, možná by mě i více bavila. Teď to pro mne byla taková nezáživná červená knihovna.
(SPOILER)
No, co k tomu napsat.
Začátek vypadal slibně, dětství Jany a její život v Lowoodu byl zajímavý, jakmile se ale přestěhovala do Thornfieldu odpočítávala jsem počet stran do konce.
Začalo to tím věkovým rozdílem, 20 let? Vážně?
Nevím jestli tahle konkrétní věc vadila jenom mně, ale nemohla jsem na to přestat myslet. Pokračovalo to otravnou povahou Rochestra, jak se vůbec někomu mohl zalíbit jeho charakter to nevím. Rozhovory mezi ním a Janou byly nudné, o samotných promluvách Rochestra ani nemluvím.
Když se Jana dostala z Thornfieldu zajásala jsem nad zajímavou změnou, čím si prošla bylo opravdu hrozné, ale potom přišel na scénu Jan Křtitel. Muž, který se nebojí jít přes mrtvoly, aby dosáhl svého a stejně v Janě vzbuzoval obdiv. Jak, to mi zůstává záhadou.
Nakonec se Jana jak jinak než vrací, ke "svému pánovi" a po neuvěřitelně zbytečném protahování a popisů všeho možného i nemožného se dočkáváme konce.
Přes všechno co se mi na téhle knížce nelíbilo musím přiznat, že se mi Jana v některých pasážích dost líbila a taky to, že mě zvraty v knize celkem překvapily.
Nádherný román, kde je vidět, jak se za těch desítek let v ženském myšlení některé věci nezměnily.:-) Od začátku až do konce poutavý příběh, kde jsem tolikrát chtěla říct Janě: "Tolik jsi toho dokázala, proč se pořád tak podceňuješ?!"...přitom znám ve svém okolí spoustu žen (kamarádek), kterých se to taky týká.
Současná literatura se hodně přizpůsobila uspěchanému tempu dnešní doby, a proto stojí za to čas od času sáhnout po klasice, zpomalit a ponořit se do doby bez moderních vymožeností, kde se autoři tolik nehnali za vytvořením bestselleru, ale za silou příběhu!
Nádherný príbeh lásky chudobnej siroty, ktorá síce neovplývala svetskou krásou, ale bola veľmi inteligentná a čestná, čím si získala srdce svojho zamestnávateľa. Autorka veľmi dobre vystihla atmosféru tej doby a takisto excelentne vykreslila charaktery hlavných i vedlajších postáv. Dejové línie sú vystavané tak, že čitateľa neustále držia v napätí a vzbudzujú v ňom rôzné emócie. Toto všetko dodáva knihe istú výnimočnosť. Najkrajší ľubostný román, ktorý som doteraz čítala.
To je přesně jedna z těch knih, ke které se strašně ráda vracím. Krásné, dojemné, něžné, ale i sem tam docela kruté, že mi to trhalo srdce. Prostě nádherná kniha.
Na začátku byl Sirotek lowoodský, tedy prvních cca 10 kapitol vydávaných samostatně pro mládež. V současnosti je pro mě /už kompletní/ Jana Eyrová jeden z mála románů pro ženy, které uznávám tak, abych si je i pořídila domů.
Osobně na Janě nejvíc obdivuji, jak se z odstrkovaného a týraného sirotka dokázala vypracovat a dospět v hrdou mladou ženu, která přesto, že není bohatá ani oslňující kráska, si je vědoma své hodnoty a dovede bojovat o to, na čem jí v životě záleží. Tak silných osobností mezi ženami na počátku 19. století určitě moc nebylo.
Tímto ti, Janičko, přes propast skoro dvou století skládám hlubokou poklonu!
Jana Eyrová mi v průběhu celého příběhu hned několikrát vytrhla srdce a zase ho mi ho něžně vrátila do hrudi.
Miluji tuhle knihu tělem i duší. Miluji Janu, paní Fairfaxovou, Adélku, pana Rochestera... nevyčetla bych žádné z postav jejich jednání, neboť jsou všechny tak skutečně ryzími každodenními lidmi, se kterými se čtenář, pokud má srdce otevřené, dokáže ztotožnit natolik, že každý jejich krok prožívá jako svůj vlastní.
Miluju tuhle nádhernou romanci. Jazyk ve kterém je kniha napsaná....no moje romantická duše plesá. Britská literatura je sama o sobě nádherná a tohle dílo je špička.
Knihu jsem četla poprvé v osmi letech, takže odpor vypěstovaný na základě povinné četby mne minul. Na druhé straně nejrůznější seriálová zpracování splnila skoro totéž, co u jiných povinná četba :) Dnes už mi dílo připadá poněkud překonané, zastaralé, dokonce až znehodnocené množstvím filmových a seriálových verzí, ale kvůli vzpomínkám na dětství (a tedy jisté dávce sentimentu) jsem schopná brát ho na milost.
Jediným mínusem je stať, kde se ocitá u známých a slyší Edwardův hlas, jinak jsem jí četla též několikrát, obzvlášť jako ......náctka.
Jana Eyrová je jedna z těch klasik, kterou jsem vždy odkládala, hlavním důvodem bylo především to, že nám to ve škole nutili, a když vám někdo nutí a vy to číst nechcete, tak ke klasickým knihám máte, nechci říct odpor, ale odstup. Letos v rámci čtenářské výzvy a jsem se rozhodla pro Janu Eyrovou a víte co? Byla jsem překvapená, jak snadno se to četlo. Většina klasik má takový ten kostrbatý styl psaní a tak se tím prokousáváte pomalu, ale tohle není příběh téhle knihy. V minulém roce jsem propadla kráse románů Jane Austenové, a letos jsem zase Charlotte Bronteové, která své hrdiny líčí bez jakýchkoliv příkras, jde o prosté, obyčejné lidi, kteří nejsou obdařeni krásnou, což dokazuje právě Jana. Oproti tomu Edward Rochester je bručoun s nesnesitelnou povahou. Autorka se nebála jemnou dívku vyhnat do temných anglických končin, kde musela bojovat s větrem, deštěm a všemožnými úskalími. Nejde o klasický román pro ženy, který přečtete a za pár dní nevíte, že jste něco takového četli. Román, který je nadčasový a je plný krásných slov, ale také těch méně hezký, líbí se mi jazyk, jakým je to psané a samozřejmě autorka odvedla úžasnou práci s postavami. Jana Eyrová od této chvíle patří k mým nejoblíbenějším knihám, ke kterým se nepochybně zase vrátím. Úžasný příběh.
Do poslední chvíle jsem čekala, jestli se dají s panem Rochesterem dohromady. Ačkoliv mi Jana byla chvílemi mírně nesympatická a dělalo mi problém pochopit některá její rozhodnutí a pohnutky, knihu jsem si zamilovala a má čestné místo v mojí knihovně.
Naprosto krásný a dojemný román který jsem určitě nečetla naposled. Čistě a prostě napsaný příběh lidí který se člověku vryje do srdce
Po delší době jsem ji s chutí přečetla a pořád mě dojímá. Pro mě snad nejhezčí romantický příběh, který jsem kdy četla.
Knihu jsem nečetl, ale jen "četl" ušima. Jelikož jsem už kdysi viděl český seriál, který se mi líbil přesto jsem od toho moc nečekal. Ovšem s hlasem M. Vančurové to bylo úžasné a tajemné vyprávění. Díky hlasu vypravěčky to bylo něco jiného než seriál, příběh jsem nadšeně vnímal v jiných barvách.
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika sirotci zranění romány pro ženy
Skrýt reklamy
Než jsem knihu začala číst, tak už jsem znala její příběh, ale stejně mne mnoha zvraty překvapila. Musím říct, že jsem hodně vnímala, že je kniha z úplně jiné doby, protože mnoho Janiných pohnutek jsem vůbec nedokázala pochopit...