Jana Eyrová
Charlotte Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29721/bmid_jana-eyrova-TAa-29721.jpg
5
4385
4385
Děj románu významné anglické spisovatelky je zasazen do kopcovité yorkshirské krajiny se slatinami a vřesovišti a odehrává se v době viktoriánské. Vypráví teskný příběh lásky ušlechtilé, přímé a ač v mládí odstrkované, přece jen sebevědomé a statečné dívky, jež odchází od zámožného a milujícího muže, když zjišťuje, že jejímu sňatku s ním stojí v cestě závažná morální překážka...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1973 , Mladá frontaOriginální název:
Jane Eyre, 1847
více info...
Přidat komentář
Jedna z nejkrásnějších knih o lásce jaká byla napsána.
Obdivuji styl psaní a formu vyprávění Charlotte Bronteové. Knihu napsanou krásnějším, vznešenějším a malebnějším jazykem než je Jana Eyrová jsem ještě nečetla.
Jana Eyrová mi dodávala sílu do života a poskytla mi naději.
Je to román zasluhující si naši pozornost, román, který nesmí zemřít.
Zde má recenze: http://knihy-jsou-duvodem-k-ziti.blog.cz/1705/jana-eyrova-charlotte-bronteova
Kniha, kvůli které jsem se musela zeptat v "krizových chvílích" kamarádky, jestli dopadne dobře, protože mi děj neskutečně drásal nervy. :D A také kniha, která mě pevně lapila do svých spárů, ale také mě donutila si ji přestat číst v autobuse, abych si mohla konečné slzy radosti pořádně "vychutnat" až doma. :D Dlouho mě hlavní postava nechytla tak moc za srdce jako Jane. Jak už zde bylo řečeno, není to jen klasické vyprávění o lásce, autorka je podle mě hodně nadčasová co se týče zpochybňování hodnot té doby. Ať už v podobě Helen, která svým způsobem zpochybňuje klasické chápání Boha, nebo Jane, která si stojí za svým ideálem samostatné a nebojácné ženy. Tato kniha pro mě symbolizuje lásku, ať už tu velkou, po které prahne každá romantická duše, nebo tu, kterou mám k příběhu v ní.
Jedna z mojich najoblúbenejších kníh. Jasne, nesadne každému, je to len predsa hodne vzdialené dnešnej dobe, ale i tak, buď Vás unudí k smrti alebo ju budete milovať :)
Nemám ráda červenou knihovnu, ale tohle není jen tuctové vyprávění o lásce. Je tam i mnoho jiných témat a popis jejího života se mi moc líbil. Nikdo to nemá v životě úplně jednoduché.
Nerada nedočítám knihy, ale tohle jsem prostě nedočetla. Pro mě velká nuda. Třeba někdy jindy.
Vždycky, když čtu knihu starou sto a více let, znova si uvědomím, jaký mám štěstí, že žiju teď, tím víc, že jsem žena. Neměly to ty naše předkyně lehké. :) Skoro mě překvapilo, jak je ta kniha i po letech dobrá, i když to chce na čtení klid, čas, šeré večery a déšť jsou vítaný bonus, a plápolající krb taky. :)
Veľmi pekná kniha pre milovníkov romantiky, ktorá sa číta na jeden dych. Mňa zaujali aj kapitoly o detstve Jany a o surovosti voči nevinnej sirote, pretože sú údajne autentické.
Tahle kniha má své osobité kouzlo. Velice dobře se do ní dá začíst a prožívat osudy Jane. Uznávám, že všechno bylo velice hezky vykreslené - postavy, budovy, krajina i samotný děj. K tomu se, ale zároveň váže i má výtka - některé rozhovory a popisy byly neskutečně vleklé a nekonečné. Upřímně si myslím, že tam bylo až příliš moc popisů. Ale dá se přes to překousat a užít si celkový příběh.
Vřele doporučuji i audio knihu, kterou namluvila Gabriela Vránová.
Tuhle knížku mi půjčila babička, když jsem zrovna neměla co číst. Říkala, že to byla její nejmilejší, když byla asi ve stejném věku, jako jsem teď já.
Protože je to starší příběh, myslela jsem si, že bude podobný těm ostatním z té doby. Čekala jsem dlouhé popisy a děj, který je u většiny zamilovaných příběhů stejný, ale spletla jsem se. Opravdu, vyprávění mě chytilo a i v místech, kde byly dlouhé rozhovory nebo jen myšlenky jsem se nenudila.
Chvíli mi sice trvalo, než jsem se začetla, ale brzy jsem si na styl psaní zvykla a dostala jsem se až ke šťastnému konci.
Teď jsem jen zvědavá, jestli filmove zpracování předčí tuhle krásnou knížku.
Kniha mého mládí, dnes už klasika, žádné filmové zpracování se knižní podobě nevyrovná. Už dlouho si slibuji, že se k ní ještě vrátím.
Jana Eyrová je klasika a možná mladší generaci nic neříká,ale pro mě kniha dětství. I několik filmových adaptací jsem zhlédla, ale kniha je kniha.
Mě to nebavilo. Je to stará knížka, ale ani mi nevadila stará čeština, vlastně nebyla tak zastaralá, ale ty dialogy byly naprosto nudné! Pan Rochester se zeptá, není-li příliš přísný a odpověď Jany je, co je to vlastně být přísný a on je všechno jen ne přísný, rozepsaná na dvě strany! Taky mi dost vadily náboženské myšlenky, hlavně když se objevil Jan Křtitel. On je ale skvěle propracovaná postava, trochu v mých očích klesl tou žádostí do manželství, jak ctižádostivý je (ten film mi ho zkazil taky, nemůže vypadat jako 17 letý kluk, což ten herec vypadá, no), postavy jsou vážně dobré skoro všechny.
Některé části mě i bavily. Bavily mě rozhovory mezi Janou a panem R, i když jsem občas těm tématům nerozuměla..nikdo se tímhle stylem nebaví, snad ani v té době. Taky mě mučilo neustále otáčet na konec knihy pro vysvětlivky francouzštiny, ale co už, to je taková maličkost.
I když musím říct, že Jana mi moc sympatická není, mám ji ráda, ale nepřirostla mi k srdci. Pak mám ráda pana R, Jana Křtitele-to je asi nejlepší postava, paní Fairfaxovou a dokonce je tam moje jmenovkyně v domě Na blatech.
Tuhle knížku jsem přečetla hlavně, že jsem chtěla vidět film a přišlo mi dobré znát ten příběh předem, protože ve filmu vždy leccos chybí..a taky to můžu zařadit na maturitní seznam četby.
No tak abych to shrnula, knihu jsem louskala snad měsíc, ne v kuse, ale celkově z ní mám dobrý pocit, je to krásný příběh, ale styl psaní mi prostě nevyhovuje. Všechno je zdlouhavé a některé úsudky mi připadají směšné z hlediska dnešní doby (Miluji vás, ale musím si tu lásku zakázat a opustit vás... a potom každý pláče, div se neutrápí)
Mám v poličce i Na větrné hůrce, ale asi ji hned odnesu zpátky, protože se obávám, že by to dopadlo podobně.
Knížku jsem dočetla, nic jsem nepřeskakovala, jsem spokojená a můžu si zaslouženě vychutnat Michaela Fassbendera coby pana Rochestera :)
Klasika vsech klasik, ke ktere se budu vzdycky rada vracet a na jejiz postavy nikdy nezapomenu. Kdyz mi bylo asi 9 rodice mi povolili divat se na britskou adaptaci teto knihy. Uz vubec nevim, kteri herci tam hrali, ale dej si pamatuji dokonale a pan Rochester se stal moji velkou tajnou detskou laskou:) Kazdy tyden jsem od rana nedockave cekala na dalsi dil serie a po jejim skonceni jsem z maminciny knihovny sebrala knihu a celou ji precetla. Pochopitelne jsem v tomto veku hlavne soucitila s malou sirotou a pri cteni pozdejsich kapitol snila o tom, jak jednou budu velka a nejaka laska me take potka. Od te doby se k Jane Eyrove pravidelne vracim, namatkove nalistuji nejakou kapitolu a ponorim se do cteni. Neni to tak davno co jsem tu u jine knihy napsala, ze u ni citim, jak zub casu zahlodal. U Jany Eyrove toto urcite nenapisu, tato romance se bude cist krasne i za 100 let.
Nádherné. Od prvních stránek, až do konce knihy, jsem byla pohlcena krásným čtením. Klasika, která mě dostala.
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika osudy žen sirotci zranění romány pro ženy
Skrýt reklamy
Jana Eyrová
Knížku mi před lety doporučila moje babička a od té doby na ni nedám dopustit. Je to moje srdcovka. Mohla bych číst pořád dokola. Nádherný příběh o lásce a síle osobnosti.