Jana Eyrová
Charlotte Brontë
Román významné anglické autorky vypráví jeden z nejlepších milostných a dramatických příběhů všech dob. Příběh v dětství ponižované a odstrkované dívky, ze které i přesto vyroste silná a sebevědomá žena – Jana Eyrová. Ta přichází jako vychovatelka na panství pana Rochestera a v tajuplném a děsivém domě prožívá svou osudovou lásku. Než si ale prosadí svou svobodnou vůli, bude muset prožít ještě mnoho strachu a utrpení. Klasické dílo anglické literatury už přes půldruhého století dokazuje, že žena dokáže mnohem víc, než kolik se od ní očekává.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
Jane Eyre, 1847
více info...
Přidat komentář
Našla jsem ji na chalupě a řekla si, že když to byla četba k maturitě, tak to teda zkusím. Teď se kniha skví na čestném místě v knihovně a rozhodně nebyla čtena naposled.
Film s Fasbenderem je myslím také zdařilý.
Pro mě klasika, prověřená staletími. A to v knižní nebo filmové podobě. Poprvé jsem ji přečetla ve svých 17 letech o od té doby ještě několikrát. Z mého pohledu jde o knihu, která nikdy nezklame.
Na první pohled se může zdát, že to je obyčejná červená knihovna, ale to by byl omyl. Autorka do svého románu dostala mnohem víc. Ukazuje nám život tehdejší společnosti z mnoha úhlů, detailně vykresluje jednotlivé charaktery, bohatým jazykem nám podává velmi poutavý příběh... Pokud přemýšlíte, jestli máte po téhle knize sáhnout, tak vám radím, udělejte to :-)
Jana mě provedla celým svým životem. Ukázala mi svoje dětství, způsob, jakým byla vychována a tedy i většinu toho, co formovalo její osobnost. Díky tomu vedle mě rostla (prakticky) živá bytost. Stala se mojí přítelkyní a já dál sledovala její osudy. Její tvrdou práci, její vztahy, její soukromé války. Po přečtení už ani nedokážu uvěřit, že je Jane Eyre smyšlená - na to ji vidím až moc jasně. Nevím, kdy naposledy se nějakému autorovi podařilo vyvolat ve mě takový pocit. Nemůžu tedy jinak než opěvovat a vřele doporučovat.
Pokud se rozhodnete pro shlédnutí filmového zpracování, doporučuji čtyřdílnou sérii z roku 2006. Drží se knihy velmi věrně a postavy vykresluje mnohem osobitěji než pozdější ohlodaná filmová adaptace.
Tato knížka je naprosto úžasná...hned v začátku člověka dokáže totálně nastvat a na konci si jen říkáte achhhh :-D patří ke klasice kterou si prostě musíte přečíst :-)
Klasický románový příběh v každém smyslu, který zápletkou či zvraty už příliš nepřekvapí. Pokud se člověk překlopí přes dlouhý úvod z raného života Jany - což byl bezpochyby způsob Charlotty, jak se vypořádat se svým - pak už se rozvíjí příběh osobnosti, která si díky autorčinýmu stylu a jazyku (a i překladatelčiným) dokáže chytit čtenáře. Alespoň já si Janu oblíbil, i s jejími povahovými (občas až otravnými) vadami a protikladnými vlastnostmi, a začal jí fandit. Nezkušená, ale rozumná, pokorná i vzdorovitá, přátelská i egocentrická, veselá i nafučená, nejistá i rozhodná; zhruba taková je Jana Eyrová, která se vždy ocitne na křižovatce (nejen u Whitcrossu) a neví kam dál. Tedy do chvíle, než zasáhne osud a nebo ona její zarážející neústupnost.
Pro mě nejmilejší momenty byly právě rozhovory s Rochestrem (čímž musím kvitovat hroubkovi v nižším komentáři), který je se svými rozpory osobnost sama o sobě...ať už to bylo jeho chladné přijetí, postupné tání, klackovité "chci" nebo konečné pokání. I úvod Na blatech má své kouzlo, ať už Janin pyšný úvod s Hanou v kuchyni či postupné sbližování s Riversovými a poněkud zvláštní persona Jana Křtitele. Ale dost již.
Co mě vadilo nejvíc, byla nejspíš chyba tohoto vydání. Chyba, na kterou jsem nenarazil prvně, a to bylo vynechání místopisných názvů v podobě XX a nebo tří teček. Čtenáři hledej či si domysli sám.
Jane Eyrová mě ze začátku vůbec nechytla. Měl jsem s ní velké problémy, jelikož mě autorka zahrnoval nejrůznějšími detailními popisky osob, přírody, věcí, pocitů a emocí. Navíc mě přišlo, že v některých pasážích neví kudy kam. To se změní s příchodem pana Rochestera, který je od prvního okamžiku velmi stěžejní. Jeho dialogy s Jane patří k vrcholům knihy a já osobně jsem je měl nejradši. Co mě naopak zklamalo, bylo to že je to zbytečně zdlouhavé a některé momenty se daly zkrátit. I tak si myslím, že autorka odvedla velmi dobrou práci, na které je vidět, že má hlubší význam. Jane Eyrova se mi líbila a nelituji toho času strávený s ní.
Úžasná knížka. Dostala jsem se k ní díky Jacqueline Wilsonové, která jí popisuje v několika ze svých knih a jsem strašně ráda, že jsem si jí přečetla. Jenom asi záleží na překladu, já četla o Jane Eyreové, St. Johnovi apod. , a díky tomu mi teď zní hrozně zvláštně, když o St. Johnovi někdo mluví jako o Janu Křtiteli :) . Janu Eyrovou mám ráda, ale přece jenom mi víc přirostla k srdci Jane Austenová a její knihy.
Já nevím. Nejdřív mě nebavila, ale později mě opravdu chytla a četla jsem jedním dechem. Mám ráda knihy z této doby, tohoto prostředí a zaměření ;-).
Moc se mi tento příběh líbil.:-) Viděla jsem i film, ale je jasné, že knížka je mnohem, mnohem lepší. Doporučuji přečíst :-)
Nádherná kniha, žádná červená knihovna jak si myslí lidé, co ji nečetli. Velmi silný příběh, který je lehce depresivní a ponurý, ale jinak příjemné čtení. Jediné co mě mrzelo je to, že mi jeho hlavní hrdinka zrovna moc k srdci nepřirostla.
Tento příběh mě očaroval. Podle informací, které jsem předem zjistila, jsem předpokládala, že to bude nějaká "harlekýnka". Autorka ovšem překonala moje očekávání. Byl to silný a inspirující příběh, trhal předsudky a podporoval zásady. Přestože se Jana často obracela na křesťanského Boha, byl ten příběh jaksi nadčasový - žena nemá být jen manželka a matka, závislá na ostatních. Jana je inspirující, talentovaná a skromná, ví, že bohatství není jen v penězích, ale v plnohodnotném životě a na to se dnes zapomíná.
Provází mě už nejméně dekádu let - a pokaždé, když ji otevřu, v ní nalézám uspokojení. Jako malá jsem se ztotožňovala s Janinou izolací a láskou ke knihám, později mě okouzlila milostnou zápletkou, dnes mě těší charakternost postav. Brontëové se zkrátka povedl nadčasový, půvabný, silný příběh, který unese i občasné zakolísání (Rochesterova svérázná filosofie a podivné řeči, patetismus Jana Křtitele aj.). To, že se i dnes čte a získává příznivce, je krásný fakt: zjevně nemusí ženským románům vládnout jen hysterické, žádostivé hrdinky a jejich plytké zápletky...
Má nejoblíbenější kniha, od té doby, co jsem jí četla na střední k maturitě, jsem se k ní mnohokrát vrtáila, mám její oblíbené pasáže. Tato kniha mě naprosto nadchla.
Nemohu na tu knihu přestat myslet. Ten neskutečně poutavý příběh lásky Jany a pana Rochestera na mne dýchl kouzlem starým sto padesát let. Když jsem knihu otvíral, myslel jsem si, že mě čeká příběh podobný románům Jane Austenová, ale ji a sestry Brontëovy vůbec nemohu srovnávat. Zatímco romány Austenové mají to neopakovatelné lehké kouzlo anglického domácího života na venkově, romány Charlotte Brontëové mají rychlý spád a popisují rychlý psychologický spád děje. Dílo Jane Austenové je typický román rodinného života, odvětví realismu, avšak romány sester Brontëových jsou typické romány kritického realismu. Zážitek z knihy zůstane dlouho.
Knihu jsem začala číst s tím, že jde o další klasický anglický román podobně jako jsou romány od Jane Austen, ale po pár stránkách jsem byla vytržena z mého omylu. Lehce depresivní, vášnivé a napínavé čtení. Po přečtení knihy mi bylo líto, že už je po všem :-)
Zdlouhavé popisy mě naštěstí neodradily od překvapivě napínavého příběhu :). Přečtěte si!
Štítky knihy
láska zfilmováno anglická literatura viktoriánská doba venkovské romány romantika sirotci zranění romány pro ženy
Skrýt reklamy
Není jednoduché tuhle knihu nějak objektivně stručně zhodnotit. Já se jí doteď (nevím proč) vyhýbal, k jejímu přečtení jsem se dokopal až po shlédnutí dvou filmových verzí. A jaké to bylo?
No moc pěkné čtení, je to zkrátka kniha, která se řadí ke klasice anglické literatury.
Autorka vytvořila příběh osudové lásky Jany Eyrové a Edvarda Rochestera, citového i intelektuálního osvobození mladé ženy v období viktoriánské Anglie. V Janě stvořila postavu vřelé mladé ženy s pohledem na svět, který se poněkud vymykal tehdejším zvyklostem. Vlastně po celou dobu můžeme sledovat povahu Jany, která rozhodně není jednoduchá, ani klidná, nicméně s obrovským darem svobodné vůle a práva rozhodovat o svém osudu, což nakonec taky učiní. Prostě krásná kniha o škaredé hrdince s pevnými morálními zásadami:)
Nejsem asi sám, komu se dost příčila povaha a chování J. Křtitele. Z dnešního pohledu zabedněnej magor...:)). A stejně tak asi nejsem sám, kdo miloval ty debaty mezi Janou a Rochesterem:), podobně jako anglickou krajinu, pošmourné počasí, nesobeckou povahu Jany, charakterní, upřímnou lásku hlavních hrdinů...