Jantarové oči
Vilma Kadlečková
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/192456/bmid_jantarove-oci-nSX-192456.jpeg
4
754
754
Lidstvo navázalo styky s planetou Össe a začalo využívat tamní myceliální technologie. Zatím se úspěšně daří ignorovat nepříjemnosti, které s sebou kontakt s teokratickou civilizací Össeanů přináší: kult vesmírných Lodí, krvavé lidské oběti ve jménu Hmyzího boha, spóry nitrožilních hub a rituální drogy, rozkládající lidskou vůli. Lucas Hildebrandt, který jako vyslanec důvěrně poznal tamní svět, si ale dobře uvědomuje, že Země začíná být na Össe závislá. Proto hledá sílu, která by se mohla stát protiváhou össenské moci. Skutečně ji nachází – jenže je jiná, než předpokládal; a cena, kterou za to on sám musí zaplatit, je krutá.... celý text
Přidat komentář
Pro mne docela zklamání. Autorka sice vytvořila složitý a jistě zajímavý svět s propracovanou mytologií a jazykem, nicméně se nemohu zbavit dojmu, že se během celého prvního dílů prakticky nic zajímavého nestane. O motivaci postav skorou celou dobu nemáme nejmenší tušení, za to dopodrobná víme, co má kdo zrovna na sobě a jak děsně vkusné to je. Milostnou zápletku hodnou románů pro dospívající děvčata je úplně škoda zmiňovat. Můžeme brát Jantarové oči jako (zbytečně) rozvláčný úvod do celé pentalogie a seznámení s novým světem, ale jako samostatná kniha moc nefungují.
Z prvního dílu nyní rozečtené série mám rozporuplné pocity. Kladně hodnotím propracovanost světa a originální prvky (byť s obdobnými biotechnologiemi přišla např. Porucha reality), horší je to s postupným odkrýváním informací a odhalování principů, jak to vlastně v tomto světě funguje. Spousta cizích termínů, které jsou vysvětleny někde ke konci, takže čtenář se podobá odhadci nebo tušiteli, neboť často ani nezná principy, jak nebo co funguje.
Dění plyne pomalu, vlastně se za celou knihu zas až tak moc nestane. Díky předchozímu čtení jsem si ujasnila, že mi spíš vadí přístup Mycelium v jeho úvahách než přímočařejší jednání v Algoru, byť je to obdobně hra o moc a politikaření. Ovšem v Mycelium prostoupené mytologií Össe, což zahrnuje spoustu myšlenek, méně už popisů chovaní a vysvětlovaní.
Postavy - světlou strankou románu je určitě hlavní hrdina, kterého s jeho humorem a jízlivostí nelze nemít rád. Jeho domácí zvířátko Pinky, ten roztřesený uzlíček nervů, je pro mě za poslední dobu jedna z nejotravnějších postav, o níž jsem četla.
Přestože mi postupné odhalování v Myceliu nepřijde zas až tak úžasné a na jednu důležitou věc tu připadá několik desítek stran zaobírání se touhle věcí, což mi přijde nepodstatné a zbytečné, pořád je to zajímavý a ucelený svět, který se vyplatí dál sledovat. Už jen díky kritickému myšlení Lucase, s nímž komentuje tento svět náboženského fanatismu, indoktrinace a malicherného politikaření.
O Myceliu jsem mnohokrát četla, jak to je dobré, jak se to skvěle čte a že to je prostě super. Tak jsem si řekla, že to zkusím, dám šanci české spisovatelce a zjistím čím to je tak skvělé. Ale nezjistila jsem to.
Hned při čtení prvních řádků jsem se děsně nudila. V první kapitole se nedělo pořádně nic, bylo to chaotické a další kapitoly se na to nijak neobracely a vše vyniklo tak nějak vniveč. Celou dobu jsem si u ní říkala, že snad další kapitoly budou vyprávět nějaký příběh a nebude to jen změť nějakého nejasného chaosu. A neštěstí hned od druhé kapitoly to tak bylo. Objevila se Pinky a objevil se i příběh, který se nezdál být tak nudný. Pinky se mi zalíbila, její jméno mi přišlo úplně super a tak trochu mi připomínala mě, takže jsem se při čtení vždy těšila kdy se pozornost obrátí na ní. I když mě někdy vážně štvalo jak je nerozhodná a děsně jí trvá udělat zdánlivě lehký úkol, který nakonec stejně neudělá. Pak se na scéně objevil Lucas, u nějž mi až později došlo že byla o něm i první kapitola a ten mi taky nepřišel špatný. Jeho, Pinkyiny a jejich společné části mi přišly dobré a udržovaly mě při čtení. Ale pak se začalo objevovat moc postav, jejichž smysl se někdy ztrácel a někdy se mi zdálo spíš na škodu si číst jejich pohled na věc. Vždy jsem je brala jen jako něco co musím překonat abych se dostala k Pinky a Lucasovi. A dál příběh- na konci knihy mi přišlo že se tam toho zas tolik nestalo a zápletka byla tak divně plochá. Jediné co mě bavilo byla trochu vedlejší linie vztahu mezi Pinky a Lucasem a právě pro tu možná sáhnu po dalším dílu. Konec knihy mě nijak nedostal a kvůli němu si nepůjdu hned půjčit další díl, ale příjemné dvě postavy, které jsem si oblíbila a díky nimž jsem u knihy vydržela mě nabádají abych dala sérii ještě jednu šanci, už je pro ně abych zjistila jak to s nima bude dál. Není to špatná kniha, jak by se dle mého spílání mohlo zdát, ale zdá se mi dost průměrná. Mě nijak výrazně nezaujala. Autorka má docela promyšlenou psychologii postav, ale to klidně mohla psát jen příběh o mezilidských vztazích- to by vyšlo možná líp. Prostě nebyl to můj šálek houbového čaje... ale něco dobrého to v sobě mělo.
K Myceliu jsem zprvu přistupoval velmi opatrně, ale nakonec nebylo možno odolat. Když jsem si prvně přečetl recenze a anotaci, měl jsem trochu obavu, že se poveze na vlně, kterou zrovna moc nevyhledávám (lidská společnost technologiemi rozvinutá do té míry, že jí současný člověk prakticky nerozumí, nebo popis života eMZáků, kteří jsou od nás tolik odlišní, že homo sapiens občas neví o co jde). Ale jak jsem se mýlil. I když jde o popis světa ve vzdálené budoucnosti, postavy, jejich jednání a motivy mi byly velmi blízké a k mimozemšťanům zvolila autorka takřka startrekový přístup (jde o humanoidy blízké lidem s mírnými psychickými a fyzickými odlišnostmi). K tomu všemu mě káply do noty kulisy mimozemských sakrálních staveb a postupů, které mi vizuálně nejvíc připomínaly dílo H.R. Gigera. I přes občasnou nejasnost děje (která ale asi byla úmyslná) jsem byl fascinován a jistě si přečtu i další díly!
Jedna z najčudnejších kníh. Bol som doslova vrhnutý do už dávno a komplexne rozpracovaného deja na viacerých frontoch, z viacerých načrtnutých sfér, Vymotanie sa z toho nieje až tak jednoznačná a automatická záležitosť. Viete mám aj iné veci riešiť cez tieto dni než len uvažovať čo to vlastne má byť. Potom postupne, ale skutočne len veľmi postupne, je čitateľovi sem-tam pristrčené nejaké vysvetlenie konkrétnej veci... pre dalšie neobjasnenia si musí počkať. čítajte pozorne. Ja som niektoré (ale iba fakt zopár vecí) preskakoval. Ako napríklad myšlienkové pochody osudovej dievčiny hlavného hrdiny- Pinky či ako sa volala. Tá ma iritovala. Ale inak to bolo fajn, trocha až moc sektárske (na moj vkus) ale inak good... pojdem na pokračovanie. Som zvedavý ale nieje to ľahký príbeh to nie. Je to dosť temné, mimozemské (nieže by som sa bál mimozemšťanov- to vôbec, skôr naopak, všeobecne ich mám rád, ale ked aj oni majú také temné kulty, sekty... tak sa necítim zrovna v bezpečí :D ) ... a tie vedomé Lode a psychotronika a nebezpečné proroctvá...tomu ,,dobrému,, pocitu, tiež moc nepomáhajú. :D
...
..
EDIT: po prečítaní Assimovej Nadácie: už vidím že veľká časť tejto knihy (plno nápadov) je tak trochu kopírka legendárneho Assimova.
Bez ohledu na to, že nemám nejmenší tušení, kam se příběh v následujících dvou vydaných, natožpak dvou ještě nevydaných pokračováních bude ubírat, je znát, že je to ze strany autorky neskutečně propracované opus magnum, které nemá v našich krajích obdoby.
Na startu jsem v knize trošku plaval, ale potom mi to sedlo. Moc, moc dobrá Sci-fi. Těším se na pokračování!
Budu tady asi za kacíře a musím přiznat, že jsem notnou chvíli přemýšlel, zda jsem nečetl jinou knihu, než ostatní, co zde již komentovali a hodnotili.
Bohužel musím říct, že pro mě to byla neskutečně nudná, utahaná a nezáživná kniha bez zajímavého děje, s postavami, z nichž jsem si neoblíbil ani jednou, spíš mě naopak všechny tak nějak sr...ly a vážně jsem se už intenzivně modlil, abych přišel konec dřív, než se rozhodnu tu knihu definitivně odložit a nedočíst.
Přes počáteční nedůvěru, se kterou jsem k této knize přistupoval jsem svůj postoj změnil a první díl plánované pentalogie si mě získal svými postavami, svým námětem, svými překvapivými zvraty a těším se, až se do světa/vesmíru Mycelia vrátím dalšími díly.
Skvělá kniha, skvělý nápaditý děj, zajímavé postavy. Opravdu, nemohl jsem se od poslední části knihy ani odtrhnout. Nezbývá nic jiného, než ihned zakoupit další dva díly xD!
Působivá kniha s potenciálem zaujmout i čtenáře, kteří ke sci-fi zatím cestu nehledali a všem knižním církvím se tuplem vyhýbali. Pod parádní obálkou se skrývá pěkný kus práce s jazykem a střípky, které zvolna odkrýváme, dávají tušit velkolepou mozaiku příběhu. Při veškeré propracovanosti pár výhrad mám, s umístěním děje do 27. století autorka trochu přestřelila a místo citování Pána prstenů (jo, je to nadčasová klasika, ale způsob, jakým se u Sarumana kdekdo hned chytá, působí dost nevěrohodně) se z fantastiky radši měla inspirovat slovníčkem pojmů. Některé pasáže mi navíc přišly až lehce stupidní – obyčejně se týkaly Hildebrandtovic hovorů s příznačně pojmenovanou Pinkertinou, která působí jako umělý doplněk s telecí aurou sběračky míčků, co nakrátko uhnala slavného tenistu. Ženské hrdinky celkově mají co dělat, aby v součtu zvládly to, co jeden kapku umírající, ale přesto dokonalý muž v gerdánském hedvábí sám…
Musím říct,že jsem si knížku fakt užívala. Zprvu zmatek v cizích výrazech, spousta přehlasovaných hlásek,ale sedlo si to. A já si to mohla začít fakt vychutnávat. Právem vyhrála kniha Sci-fi a fantasy roku. Gratuluji a těším se na další díly.
No vida. Mám velkou radost, že tu máme takovou autorku. Autorku světového formátu. Hlavně ze začátku mi kniha hodně připomněla Chinu Miévilla (začal jsem Vilmě Kadlečkové pro sebe říkat "česká China Miévillová"), ale pak se dala vystopovat také inspirace odjinud, třeba u Franka Herberta, a dokonce díky dochucení kousavým humorem i u Pratchetta, Vonneguta nebo Adamse. Například postava Prastaré je výborná. Konec je možná až jako by moc jednoduchý (co se strastiplnosti cesty hlavního hrdiny týče), ale jen to vlastně otevírá zvědavé otázky pro druhý svazek v sérii. Na ten se těším. Čtyři hvězdy dávám hlavně proto, že je vidět stádium jakési přípravy na to, co bude dál, a protože se těším, že další díly budou ještě výživnější.
PA - RÁ - DA
Jsem nadšený. Jediné co mě trochu naštvalo je zjištění, že jde o pentalogii, která bude ještě pár let vycházet :-)
Jo, tak po přečtení zbývá už jen koupit si další díl. Je to rozhodně pěkně čtivé, autorka vytvořila svůj nový vlastní vesmír. O hvězdičku míň dávám kvůli Pinkertině, pač mě její neschopnost dost..sr..la :-)) A taky nejsem zrovna moc na nějakou romantiku v knihách, ale to je jen můj problém.
Tak jsem se zase jednou nachytala - zacala jsem cist sagu, ktere nevysly jeste vsechny dily. Pri cteni teto knihy, resp. Pri jejim docitani, jsem se po dlouhe dobe citila jako kdysi u Harryho Pottera. Natesena, zklamana, netrpeliva ...
Vilme tleskam! Alespon zatim za prvni dil. A zaverem knihy jsem zjistla dobrou zpravu, druhy dil uz vysel :). Tak jeste zbyvajici 3 ... Jak tohle vydrzim???
Štítky knihy
space opera politika náboženský fanatismus Země (planeta) mimozemšťané psychotronika, parapsychologie kosmické lodě české sci-fi argenitový vesmír (fiktivní vesmír)Autorovy další knížky
| 2013 |  Jantarové oči |
| 2016 | Hlasy a hvězdy |
| 2013 | Led pod kůží |
| 2014 | Pád do temnot |
| 2014 | Vidění |
Ze zacatku je to opravdu hodne zdlouhave a docela nezajimave ... Ale tak po 20 stranach se to rozjede a je to uzasny!!! Urcite si prectu dalsi dily!