Je to i můj život
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/310019/bmid_je-to-i-muj-zivot-r8I-310019.jpg
5
1693
1693
Anna není nemocná, ale jako by byla. Ve třinácti letech má za sebou nespočet chirurgických zákroků, nemocničních pobytů, transfuzí, injekcí – jen proto, aby její starší sestra mohla žít. U Kate totiž ve dvou letech propukla leukémie a její rodiče se rozhodli pro další dítě, aby pro nemocnou dceru získali dárce kostní dřeně. Anna byla počata ve zkumavce a lékaři vybrali embryo, které bylo pro Kate jako dárce geneticky vhodné. Jenže v rodině, kde se všichni soustředí na vážně nemocné dítě, si Anna připadá jenom jako dárce. A tak se jednoho dne vzepře způsobem, který šokuje všechny okolo, ale v důsledku i ji samotnou. Rozhodne se, že už nebude jenom výrobcem buněk, že má nárok být vnímána jako lidská bytost. A když to nepůjde jinak, domůže se práva na vlastní tělo a život i před soudem. V této fascinující povahové studii rámované strhujícím příběhem zkoumá Jodi Picoultová reakce a rozhodnutí lidí v těžké životní situaci, a klade mnoho otázek, na něž se jen těžko hledají odpovědi. Mají rodiče právo nutit zdravé dítě podstupovat bolestivé a někdy riskantní zákroky, aby zachránili to nemocné? Když využijete jedno dítě, protože představuje jedinou naději na záchranu toho druhého, jste dobrá matka, nebo je to přesně naopak? Kontroverzní téma podává autorka – jak je ostatně jejím zvykem – citlivě, bez přehnaného sentimentu či moralistního poučování.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Ikar (ČR)Originální název:
My Sister’s Keeper, 2004
více info...
Přidat komentář
Hodně námětů k přemýšlení. Jak se rozhodnout, když ani jedno řešení není dobré. Volíte jen ze dvou zel. Oceňuji závěr, který jsem opravdu nečekala. Myslím, že kdo je sám rodič, nečetla se mu ta kniha lehce. Jinak se mi moc líbilo, jak zde bylo popsáno, jak nemoc jednoho dítěte zničí život nejen rodičům, ale i sourozencům. Klobouk dolů před všemi, kdo něčím podobným prošli a nezbláznili se z toho.
Tuhle knihu nemůžu dostat z hlavy už pěkně dlouho. Nedokážu to ani po letech. Občas musím myslet na Annu, její sestru a vlastně celou rodinu Fitzgeraldových. Celý ten příběh je tak palčivý a bolestný, až z něj někdy obtížně dýchám ještě teď. Je to taková moje dělová koule nabitá emocemi, které mě zasáhly přímo do srdce. Pět hvězd je málo...
Zajímavé kontroverzní téma, ale styl, jakým je vše napsáno zvláštní. Do příběhu zakomponovaný soukromý život právníka Campbella je vzhledem k těžkému tématu tak nějak navíc, hrozně mě to rušilo. Ke konci jsem se ke čtení dost nutila, chtěla jsem už mít knížku rychle za sebou, přišlo mi to zdlouhavé a na konci taková pecka...
Z knihy mám trochu pocit jako z příběhu o tom, jak Pejsek s Kočičkou pekli dort - nápad dobrý, ale je toho všeho nějak trochu moc. Dokonce i napsané je to celkem dobře, ale ve chvíli, kdy se řeší v soudní síni takto eticky náročné téma a vedle toho máme i obhájce a soudce řešící nějaké trauma a všichni členové rodiny se pohybují až v extrému, ztrácí to pro mě celé reálnost. Konec pak už byl úplně mimo hranice uvěřitelnosti. Tady bych jednoznačně řekla, že méně všeho - traumat, emocí i happy endů - by bylo více.
Ve chvíli, kdy jsem knihu otevřela, mi bylo jasné, že u ní zde musím zanechat komentář.
V prvé řadě bych ráda podotkla, že pět hvězdiček je pro mne málo. Dala bych i víc...
Mám-li být objektivní, jedná se o choulostivé téma, a jak to má autorka zvykem (mohu-li soudit dle pár přečtených knih), je toto téma zpracované tragicky. Proto bych asi nemohla nikomu zazlívat, kdyby se mu kniha nelíbila.
Nicméně komentář je od toho, aby člověk mohl zanechat svůj subjektivní aspekt. Já jsem s knihou byla naprosto spokojená. Ačkoli jsem to nečekala, měla kniha spád. Ve všech knihách, které jsem od Jodi četla, jsem postřehla několik věcí. Ty bych zde ráda vypíchla.
1) Knihy jsou skutečně velmi dobře napsány. Líbí se mi Jodiin styl psaní. Našla jsem spoustu hlášek, které jsem si musela zaznamenat, tolik se mi líbily.
2) Autorka má velmi dobře zvládnutou psychologii postav.
3) Takové poměrně originální je, že v knihách (např. Až na konec všech dní, Vlk samotář, Je to i můj život) se nezaměřujeme jen na život hlavního hrdiny. Ten není žádný svatoušek a mnohdy mě irituje. :-D Třeba Anna se Jodi vážně povedla - nejprve jsem ji absolutně nechápala, štvala mě... a pak mě překvapila.
4) Líbí se mi, že když o něčem autorka píše, tak si o tom něco zjistí. Do detailů. V této knize byla poměrně do podrobností popsána léčba rakoviny, celkově ten proces...
To by bylo jen pár bodů. Zřejmě je to chaotická změť nesmyslů... ale potřebovala jsem své dojmy ze sebe "vypsat". :-)
Zřejmě se nestanu fanynkou Jodi Picoult. Její knihy nejsou špatné, čtou se dobře, ale podle mého názoru nejdou moc do hloubky. Viděla jsem nejdříve film a musím říct, že byl díky hlavní představitelce Annie zajímavější než kniha a to nemluvím o "přepáleném" konci, který naštěstí ve filmu chyběl. Jako čtení na dovolenou dobré, ale pokud chcete emocionální zážitek, dejte přednost filmu.
zklamání, zklamání... strašné zklamání. Ze začátku mě kniha nesmírně chytla. Těžké a zajímavé téma ukázáné z několika stran. Jenomže posléze se kniha začíná rozmělňovat. Koho zajímá osobní život právníka? Mě fakt ne. Není to pro tento příběh vůbec důležité. Přeskočit. Následuje hromada dalších vzpomínek a flashbacků a nezáživných nedůležitých rozhovorů, které mají jen prodloužit knihu. Přeskočit. Do toho skoro až bizardní přelíčení, ve kterém si matka hraje na právničku. Nějak mi na začátku uniklo, že jí vůbec byla. Ale pochybuju, že by se v soudní síni tento vývoj událostí povolil. Sice je všechna ta nerozhodnost autentická, ale mě začala spíš štvát. Postava Anny nesympatická. Postava matky Sáry na zabití. Neumím si představit řešit takový problém, nechci to nikdy zažít... ale myslím si, že se mají dospělí, starci i děti nechat odejít... některý život prostě není život. Pro všechny. Příroda bere jen silné a zdravé. Lidé si hrají na boha a podporují degeneraci... A ta se valí dál a dál a dál. Až překročí hranice knihy. SPOILER souhlasím, že kniha měla končit po soudu. Dementní konec a trapný happyend zazdily zbytek úrovně knihy. Ačkoli si to autorka možná ani neuvědomila, udělala z tý matky definitivní krávu...na to, jak celý život fanaticky držela Kate naživu se s Annou rozloučila zatraceně rychle...Kdyby Kate umřela, dala bych o hvězdu víc. Tohle je klišé jak prase.
Velmi čtivě napsaná kniha o tématu, které nechce řešit žádný rodič. Velmi mě překvapil závěr, byl možná o něco sladší než by si kniha zasloužila, ale otevřel úhly pohledu, které se celou knihu neobjevily... Samozřejmě jsem si na závěr pobrečela, ale to k tomuto tématu asi patří.
Typicky ženské čtení okořeněné odbornými výrazy a nastudováním prostředí. Ačkoli jindy mi právě toto vyhovuje, v této knize se mi nelíbilo rychlé střídání vypravěčů a časových rovin. Kate dostala slovo až na konec. Za mě mohlo být toto téma zpracováno lépe. Knihu jsem si vybrala pouze díky autorce, kterou mám ráda,ale tato kniha mě nenadchla.
Většinou nevyhledávám knihy s lékařskou tématikou, ale Jodi Picoultová je zárukou kvality a knihu jsem si tedy vypůjčila.
Opět velmi silný příběh, nadupaný emocemi, plný pochybností, otázek a pak přijde zvrat. Tady už nerozhoduje nikdo, ani sám za sebe, ani za
jiného, zde rozhodl osud.
Krásná kniha, která nabádá k pokoře a také k tomu, abychom si vážili jeden druhého a užívali si každý nový den.
Opět mě autorka strhla s sebou do příběhu. Každá postava je neuvěřitelně propracovaná. A konec mě úplně zničil. Nevím, co k tomu více dodat. Ještě teď jsem z toho vyvedená z míry. Skvělá kniha!
Kniha je určitě bohatší než film, ale víc než 3 hvězdičky mi nevyšly. Film má navíc logičtější konec.
Všechny autorčiny knihy, které jsem četla, se mi líbí. I tato patří mezi ně. Zajímavé téma, silný a reálný příběh s velice neočekávaným a dojemným koncem, při kterém mi tekly slzy.... Jsem šťastná, že jsem jako matka tuto situaci nemusela řešit a ikdyž jsem nyní přesvědčená, že bych ji řešila jinak, kdo ví. Různé situace řeší lidé opravdu různě. Peklo zažívali všichni. Přiznat si věci, jak se mají a co znamenají, je někdy velice nejen v takových případech těžké. Už se těším na další knihu. Autorka jich vydala hodně a přeji si, aby jich vydala ještě víc.
Kdysi davno jsem videla film,ale kniha je mnohem lepsi. Dojemny pribeh,donuti vas se zamyslet,co byste udelali. Konec mne prekvapil a velmi dojal.
Uff, uff....... Hodně emocionální. Od závěrečných stránek jsem se nemohla odtrhnout.
Nádherná kniha. Začátek mě nijak neohromil, ale když se kniha rozjela, neměla jsem slova. Konec mě velmi šokoval. Můžu přiznat, že mi i ukápla slza. Velmi se mi líbila poezie, která byla vložena v knize.
Krásná kniha, po celou dobu mně, držela v napětí ..... ten konec, ten bych nečekala !
Název knihy by klidně mohl být Ona se narodila, aby ona přežila. Doslova a do písmene. Zkrátka, pokud se ten nahoře rozhodne, že něco má být tak a tak, tak to prostě bude. Neuteče před tím nikdo nikam.....
Je zde hodně filosofických otázek...
Kde je hranice morálky?
Kde je starost sama o sebe a kde už začíná sobectví??
Dojemný příběh, a takový konec jsem nečekala, naštval mě. Obrečela jsem ho. Doufám, že v téhle roli jako matka NIKDY nebudu.
Štítky knihy
smrt zfilmováno nemoci soudní procesy sourozenci leukémie bezpráví
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Neuvěřitelně dojemný a silný příběh o třináctileté dívce, která se vzepře rodičům a odmítne darovat ledvinu své nemocné sestře. Anna za svůj krátký život podstoupila nesčetně lékařských zásahů, aby pomohla uzdravit svou sestru, která trpí velmi vzácnou formou leukémie. Stejně jako Anna jsem v průběhu čtení přemýšlela nad tím, jestli to co Anna dělá je správné. Stejně jako Anně mi bylo jasné jak vše dopadne, pokud odmítne darovat ledvinu. Proto mě velmi dojal závěr příběhu.