Je to i můj život
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/310019/bmid_je-to-i-muj-zivot-r8I-310019.jpg
5
1722
1722
Anna není nemocná, ale jako by byla. Ve třinácti letech má za sebou nespočet chirurgických zákroků, nemocničních pobytů, transfuzí, injekcí – jen proto, aby její starší sestra mohla žít. U Kate totiž ve dvou letech propukla leukémie a její rodiče se rozhodli pro další dítě, aby pro nemocnou dceru získali dárce kostní dřeně. Anna byla počata ve zkumavce a lékaři vybrali embryo, které bylo pro Kate jako dárce geneticky vhodné. Jenže v rodině, kde se všichni soustředí na vážně nemocné dítě, si Anna připadá jenom jako dárce. A tak se jednoho dne vzepře způsobem, který šokuje všechny okolo, ale v důsledku i ji samotnou. Rozhodne se, že už nebude jenom výrobcem buněk, že má nárok být vnímána jako lidská bytost. A když to nepůjde jinak, domůže se práva na vlastní tělo a život i před soudem. V této fascinující povahové studii rámované strhujícím příběhem zkoumá Jodi Picoultová reakce a rozhodnutí lidí v těžké životní situaci, a klade mnoho otázek, na něž se jen těžko hledají odpovědi. Mají rodiče právo nutit zdravé dítě podstupovat bolestivé a někdy riskantní zákroky, aby zachránili to nemocné? Když využijete jedno dítě, protože představuje jedinou naději na záchranu toho druhého, jste dobrá matka, nebo je to přesně naopak? Kontroverzní téma podává autorka – jak je ostatně jejím zvykem – citlivě, bez přehnaného sentimentu či moralistního poučování.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Ikar (ČR)Originální název:
My Sister’s Keeper, 2004
více info...
Přidat komentář
Tohle je neskutečně silné téma. Od první stránky Vám bude během čtení běhat mráz po zádech a věřte, budou se ve Vás prát všemožné pocity. Od strachu, lítosti, až po zhnusení a vlastně i pochopení. Kniha je obrovská Sophiina volba a morálně je to také velmi rozporuplné. Tu snahu a zoufalost matky chápu, ale stejně tak jednáním pohrdám...
Autorka (moje oblíbená) si opět vybrala velmi náročné téma. A jako pokaždé, ho i zde uchopila bravurně.
Doporučuji.
Prokousavam se touto knihou uz dost dlouho,je to docela hezky napsano, ale plno nezazivnych pasazi,ktere knihu maji nabobtnat, ale v podstate to nikam nevede. Jine knihy dokazu zhltnout hned,ale tato jde ztuha.
Jojo, tohle mě bavilo. Silné téma (jako vše od autorky), někdy až trochu moc tlačí na pilu s city, ale budiž, zrovna k tomuto to nejspíš patří. Sympatické postavy, dialogy nenudí, jako obvykle konec jiný, než člověk očekává... sice smutný, ale jinak by to byla až moc limonáda.
Tak neuvěřitelně silný příběh! Bylo těžké ho dočíst do konce. Ještě dlouho po přečtení jsem měla vážně temné nálady.
Jodi umí dobře psát. Tenhle příběh bych nedoporučovala číst v depresi, rozseká vás to. No a v dobré náladě vlastně taky ne, navodí vám to depku jako blázen. Ale pokud to čtení přežijete, budete šíleně vděční za to, co máte. Alespoň nějakej měsíc :-)
“A potom jsem si uvědomila, že děti nikdy nemáme, jenom je přijímáme.”
Silné téma, překvapivý závěr. Styl vyprávění- střídání postav jako vypravěče mne zpočátku rušilo při čtení, ale později to příběhu dodalo nový rozměr -vhlédnutí do přemýšlení a jednání všech aktérů.
Rodinné drama od mé oblíbené autorky .... hodné tragedie Shakespeara ....
I s otázkou " být či nebýt " ....
Přiznám se, že jsem byla na straně Anny ..... dítě přece není panenka na náhradní díly ....
Ale jako matka jsem se snažila Sáře rozumět - kam až dokáže zajít boj o život dítěte ?
Vzhledem k subjektivním postřehům rodiny mne zaujaly i objektivní názory právníka i kurátorky .... a čekala jsem za rozuzlení ....
Ovšem ten závěr .... z hlediska morálky a etiky byl velmi smutný ....
Osud Anny /Andromedy/ se naplnil ....
Autorka opět nezklamala. Vyprávění z pohledu více osob mi vyhovuje a příběh obohacuje a rozšiřuje.
Příběh jsem trochu znala, jelikož jsem před pár lety zahlédla kousek filmu. Přesto mě příběh opět pohltil a na několika místech i překvapil.
Velmi zajimava knizka, ale smutna.
Nesedel mi styl psani autorky, chybeli veci jako prima rec, kdy jsem nevedela, jestli postava zrovna hovori nebo si to mysli. Pote vraceni se do minulosti a dalsi veta z pritomnosti nekdy nedavaly smysl, k cemu se to tema vlastne vaze. Takze obcas jsem tapala.
Konec jsem tak trosku tusila, ze to muze byt Anna ohledne nehody. Zaver me ale dostal skoro do slz.
Dost smutna kniha,ale ten konec?Mne prisel s prominutim uplne debilni, jaka je pravdepodobnost? Knizka je tezsi na cteni, chvilemi mi trvalo, nez jsem vzdycky zase prisla na chut dalsi kapitole a vypraveni z pohledu dalsi osoby, ke konci uz jsem ty barvite popisy stavu jednotlivych lidi preskakovala. Ktera trinactileta holka je schopna takhle premyslet a pohotove reagovat? Nevim, ten namet urcite neni nerealny, ale finalni pribeh urcite nerealny je, a proto me to tak citove nakonec nezasahlo a jsem trochu zklamana.
Krásná a zároveň velmi smutná kniha. Příběh o tom, že ať člověk učiní jakékoliv rozhodnutí, nikdy z toho nevyjde jako vítěz. Co zvolit, utrpení jednoho dítěte, nebo smrt. Nemůžeme soudit, pokud jsme to nezažili. Závěr knihy mě úplně rozsekal, bulela jsem jak želva.
Vážné a kontroverzní téma, které jako osoba bez vlastních dětí asi nemůžu úplně pochopit, přesto na mě kniha ale docela zapůsobila. Morální dilema které doufám nebudu muset nikdy řešit a překvapivé rozuzlení... Velmi působivé, ačkoliv asi ne zrovna oddechové čtení.
Střídání vypravěčů se do tohoto srdcervoucího příběhu hodilo. Měla jsem tušení, kam bude vyprávění směřovat, ale takový závěr jsem nečekala. Ten mě doslova rozbil.
Silný... Psycho...
Od tohoto příběhu se moc nedá odprostit...
Dlouho nezapomenu.
(SPOILER)
Rodina, která má všechny předpoklady být normální a šťastná. Dva rodiče, kteří milují své děti i sebe navzájem. Akorát že si vytáhli špatný los v podobě těžké nemoci jednoho z dětí a čelí nemožným volbám. Matka dělá vlastně všechno špatně – protože rozhodnout se „správně“ znamená nechat svoje dítě umřít. Sofiina volba a noční můra každého rodiče. Kdo nemá děti, tak knihu asi úplně nepochopí, kdo je má, ten ji obrečí.
Obdivuju autorku, jak se jedna každá její kniha zaměří na nové (a kontroverzní) téma, které se snaží prozkoumat ze všech možných úhlů a pohledů. Začínám si zvykat i na její nečekané konce. SPOILER: Kate v pozadí jsem tušila, Jesseho zápletku taky, ale úplný závěr mě teda dostal. Zaplaťpánbůh za právníkovy hlášky, proč potřebuje asistenčního psa, aspoň nějaké odlehčení.
Knihu jsem cetla postupne asi 2 roky, ne proto, ze by na me byl pribeh emocne silny, spis proto, ze mi nesedl autorcin styl psani.
Tema je tezke, vazne a ten konec jsem necekala.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Zajímavý a originální námět, ale ne moc dobře napsáno. Kniha mohla být klidně o polovinu kratší.