Je to i můj život
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380796/mid_je-to-i-muj-zivot-CHb-380796.jpg
5
1686
1686
Koupit eknihu Anna není nemocná, ale jako by byla. Ve třinácti letech má za sebou nespočet chirurgických zákroků, nemocničních pobytů, transfuzí, injekcí – jen proto, aby její starší sestra mohla žít. U Kate totiž ve dvou letech propukla leukémie a její rodiče se rozhodli pro další dítě, aby pro nemocnou dceru získali dárce kostní dřeně. Anna byla počata ve zkumavce a lékaři vybrali embryo, které bylo pro Kate jako dárce geneticky vhodné. Jenže v rodině, kde se všichni soustředí na vážně nemocné dítě, si Anna připadá jenom jako dárce. A tak se jednoho dne vzepře způsobem, který šokuje všechny okolo, ale v důsledku i ji samotnou. Rozhodne se, že už nebude jenom výrobcem buněk, že má nárok být vnímána jako lidská bytost. A když to nepůjde jinak, domůže se práva na vlastní tělo a život i před soudem. V této fascinující povahové studii rámované strhujícím příběhem zkoumá Jodi Picoultová reakce a rozhodnutí lidí v těžké životní situaci, a klade mnoho otázek, na něž se jen těžko hledají odpovědi. Mají rodiče právo nutit zdravé dítě podstupovat bolestivé a někdy riskantní zákroky, aby zachránili to nemocné? Když využijete jedno dítě, protože představuje jedinou naději na záchranu toho druhého, jste dobrá matka, nebo je to přesně naopak? Kontroverzní téma podává autorka – jak je ostatně jejím zvykem – citlivě, bez přehnaného sentimentu či moralistního poučování.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2015
,
Ikar (ČR)
Originální název:
My Sister’s Keeper, 2004
více info...
Přidat komentář
Příběh rodiny,které mají 3 děti a z toho je jedna dcera vážně nemocná,zachránit ji může sestřina ledvina. v knize jsou popsané pocity všech členů rodiny,soudce,opatrovnice a z toho vzniká příběh,který zamrazý nenechá vás jen tak spát.
Když jsem knihu začínala číst, myslela jsem si, že vím do čeho jdu. Viděla jsem stejnojmenný film ... Opak byl pravdou a přesto, že jsem si myslela, že nebudu brečet ... jsem to zase udělala! (za kompletní překopání děje bych scénáristům a veškerému štábu dala palíci po hlavě ... takhle překopat příběh je hřích!)
Příběh několika postav, které se vám dostanou pod kůži a všechny si oblíbíte. Tak jsem to aspoň měla já.
Příběh rodiny, která si nechce připustit pravdu a doufá v lepší zítřky.
Osud si s nimi pohrával jak kočka s myší a nakonec vše skončilo úplně jinak, než jsem čekala. Byla jsem zklamaná, i přesto, že to bude znít příšerně, fandila jsem víc Anně.
Ukamenujte mě, ale já jsem knihu nedočetla. Líbil se mi autorčin styl, ale to je asi tak všechno. Čtu ráda, nemám ráda červenou knihovnu, nevyhýbám se kontroverzním tématům, ale u této knihy jsem najednou neviděla proč? Proč to mám vlastně číst, bylo mi jasné, že nakonec jedna umře, odhadovala jsem to na Annu. Ale v podstatě mě to nezajímalo. Proč mám ale číst o něčem, co k nemoci jako je leukemie dodává ještě horší level, proč mám číst o něčem, co je horší než peklo? Děkuji, nechci.
Ani nevím co napsat.. Konec knížky mi vzal dech a já musela zápasit s celým balíkem kapesníčků..trochu pro mě nečekaný konec..
Hodně kontroverzní knížka, rozhodně nedoporučuji na odpočinkové čtení. Moc se mi líbí styl psaní, že můžu sledovat myšlenky a pocity více postav. Jen konec mi přišel už trochu moc přitažený za vlasy, film byl v tomto případě o hodně realističtější.
Knihu jsem začal číst jen díky filmovému zpracování. Bohužel samotná kniha mě zklamala. Psána z pohledu několika postav až je to nepřehledné a hlavně táhnoucí se děj do nekonečna.
Úžasně napsaný příběh jedné rodiny v opravdu nelehké a zoufalé situaci. Závěr mě úplně šokoval a dojal k slzám.
Po docela dlouhé době to byla opět kniha, u které jsem si pobrečela. Tentokrát to nebylo jen v závěru knihy, ale i v pár dalších částech.
Asi mi stačí, že jsem ji přečetla jednou, ale jsem ráda, že jsem to udělala.
V příbězích máme rádi dychotomii postav, rádi víme, kdo je dobrý a kdo zlý, kdo černý a kdo bílý a komu máme fandit a koho naopak zatracovat. Síla románu J. P. spočívá především v tom, že zlá je tu jen a pouze nemoc, ona chyba a nedostatek organismu a dobrý, jen a výhradně dobrý, není nikdo. Mnohohlasý román svou formou umožňuje čtenáři cítit se postavám blíž a zároveň upírá hlas osobě, jež stojí v samotném oku hurikánu a kolem níž se celá kniha točí.
"Je to i můj život" je knihou, která klade před čtenáře celou řadu otázek - a čím víc se bude s postavami schopný identifikovat, tím hůř stravitelné pro něj budou. Kromě otázky prachobyčejné sourozenecké dynamiky a toho, zda a kdy je možné jedno dítě milovat víc než druhé (nebo třetí), jsou tu otázky etické, morální i všeobecně lidské. Má cenu se obětovat, když nevím, zda o mou oběť někdo stojí? Dokdy je to ještě boj o život dítěte a kdy už je to jen boj o vlastní zdravý rozum? Kdy ještě dělám něco pro druhé a kdy už jen pro sebe? A existují tyhle hranice vůbec? Je omluvitelné, že se soustředíme na to, co zrovna nejvíc hoří, když kolem plápolá i spousta menších, na první pohled ne tak závažných plamenů, které ale mohou být v důsledky mnohem žhavější? A co když je každá odpověď a každá volba špatná a správná cesta prostě není? I tak může vypadat život - můžete se rozkrájet a stejně to nebude stačit. Stejně to bude málo.
"Je to i můj život" je kniha o tom, že štěstí je křehké jako křídla motýla a nikdy netušíme, kdy o něj můžeme přijít. Je to kniha o tom, že když dojde na lámání chleba, klišé postulující, že nejdůležitější na světě je zdraví, přestává být klišé a stává se trumfem, jenž nakonec přebije všechno.
(Jen škoda nedokonalé redakce, které nezachytila a neopravila některé chyby - špatně přeložené fórky (cancer, blow job...), místy vyloženě nonsensové věty a tu a tam i do očí bijící kraviny (jako např. alley - ano, může to být i alej, ale v tomto případě je zcela evidentně řeč o postranní uličce atp.) a stejně nedokonalé jazykové korektury, která neopravila opakující se chyby v ji a jí. O tom ohavným přebalu ani nemluvě, za ten by grafik zasloužil pomazat marmeládou a vyválet v mraveništi.)
Moje druhá kniha od této autorky a rozhodně ne poslední. Vyhovuje mi její styl psaní, kdy mám na jeden příběh možnost nahlížet vícero očima.
Samotné téma je psychicky hodně náročné, často jsem musela knihu odkládat a prodýchávat ji. Bylo jasné, že nemůže dopadnout se šťastným koncem, ale tenhle byl naprosto šokující a s mými emocemi naprosto otřásl.
Priznavam, ze me zpocatku rusil styl, jakym je pribeh psany...nicmene jeho sila a realnost me nakonec dostala, o konci nemluve. Mam o cem premyslet.
Kontroverzní a šokující knížka, kterou jsem četla před mnoha lety a nyní se k ní opět ráda vracím . Knížka mě velmi zasáhla , jedná se o velice silný příběh , který čtenáře přiměje k zamyšlení. Jak by se zachoval on v podobné situaci? V situaci rodičů, nemocné sestry a především hlavní hrdinky Anny, která je ještě dítě. Můžou se děti vzepřít?
Anna má ve třinácti letech za sebou mnoho chirurgických zákroků - jen proto, aby její starší sestra Kate mohla žít. Když u Kate ve dvou letech byla zjištěna leukémie její rodiče se rozhodli počít další dítě, aby pro nemocnou dceru získali dárce kostní dřeně. Anna si připadá jenom jako dárce a tak se nakonec vzepře a vyhledá právníka. Jak to vše dopadne? Pomůže soud? Ke komu se přikloní zákon?
Příběh je napsán velice citlivě, bez sentimentu a poučování. Čtenář si musí vytvořit vlastní názor na to, co je ještě v pořádku a co už není.
Tato kniha zaujala celou moji rodinu i přátele.
Příběh, který Vás donutí přemýšlet nad tím, že někdy není dobré a špatné, ale pouze to co chceme a nechceme, i když život se neptá ani na jedno. Moje druhá kniha od autorky a musím říct, že je to jedna z mých top autorů..
Tohle je síla.
Neuvěřitelně brilantně podaný příběh jedné americké rodiny, ve které se jejích pět členů vyrovnává s tragickým osudem jednoho z nich.
Za celou dobu čtení si nevyberete postavu, na jejíž stranu se postavíte. Protože chápete a soucítíte s každou lidskou bytostí v té knize.
Picoultová mi již počtvrté připomenula, proč její knihy nosím ve svém srdci. Další kniha mi zasáhla do myšlenkových pochodů, do rytmu mého srdce, do stahů mé duše.
Vynikající psychologické drama s nepředvídatelným vyústěním, které vás roztrhá...
Nějak nevim, jak knihu hodnotit. Kniha nabízí poměrně zajímavé a rozhodně složité téma a snaží se najít odpověď na otázky, které podle mě správnou odpověď ani nemají. Na druhou stranu mi samotný příběh a zvlášť pak konec přijdou dost laciné. Jasně, takové rozuzlení jsem ani náhodou nečekala, ale nemůžu říct, že bych kvůli tomu měla chuť brečet.
Hluboce lidské a krásné, že prostě nemáte slov. Kruté, drásavé, bolavé a přesto plné naděje, něhy a lásky.
Tato kniha nemá kladné ani záporné hrdiny. Jsou v ní jen lidé. Lidé, které někdy nechápete a pak je zase chápete až moc. Které někdy nenávidíte a pak je zase milujete. Kteří jsou prostě a zkrátka jen lidmi. Se všemi chybami a nedostatky, se vší tou láskou, kterou chtějí někomu dát. Přišla jsem o kus svého srdce, ale to, co jsem dostala, to mnohokrát vynahradilo.
Příběh, jaký byste prožít nechtěli. Příběh o neskutečné odvaze, naději, víře, o bolesti, zradě, lásce. O tom, co jsou lidé ochotní ztratit, i o tom, co na oplátku chtějí získat.
O každodenních zázracích, které leckdy nevnímáme, i o chybách, kterých se dopouštíme. Jeden z nejsilnějších příběhů, které jsem četla.
Připravte si kapesníky...
toto je moje druhá kniha od autorky, opět jsem knihu četla jedním dechem. Kniha je psychologickou sondou do rodiny, jejíž jeden člen je postižen zhoubným onemocněním, neustálý boj o každý den, boj etický, morální, lidský. Knihu jsem četla jedním dechem, občas uronila i slzu, konec velmi překvapivě dojemný a smutný. za mě mohu jen doporučit.
Štítky knihy
smrt zfilmováno nemoci soudní procesy sourozenci leukémie bezpráví
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Moje první knížka od této autorky a nelituju přečtení.
Jinak tato knížka pojednává podle mě o velice zajímavém tématu, které je k zamyšlení.
Viděla jsem i film, který mě velice zklamal hlavně proto, že skončil úplně jinak než kniha.