Je to i můj život
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380796/mid_je-to-i-muj-zivot-CHb-380796.jpg
5
1697
1697
Koupit eknihu Anna není nemocná, ale jako by byla. Ve třinácti letech má za sebou nespočet chirurgických zákroků, nemocničních pobytů, transfuzí, injekcí – jen proto, aby její starší sestra mohla žít. U Kate totiž ve dvou letech propukla leukémie a její rodiče se rozhodli pro další dítě, aby pro nemocnou dceru získali dárce kostní dřeně. Anna byla počata ve zkumavce a lékaři vybrali embryo, které bylo pro Kate jako dárce geneticky vhodné. Jenže v rodině, kde se všichni soustředí na vážně nemocné dítě, si Anna připadá jenom jako dárce. A tak se jednoho dne vzepře způsobem, který šokuje všechny okolo, ale v důsledku i ji samotnou. Rozhodne se, že už nebude jenom výrobcem buněk, že má nárok být vnímána jako lidská bytost. A když to nepůjde jinak, domůže se práva na vlastní tělo a život i před soudem. V této fascinující povahové studii rámované strhujícím příběhem zkoumá Jodi Picoultová reakce a rozhodnutí lidí v těžké životní situaci, a klade mnoho otázek, na něž se jen těžko hledají odpovědi. Mají rodiče právo nutit zdravé dítě podstupovat bolestivé a někdy riskantní zákroky, aby zachránili to nemocné? Když využijete jedno dítě, protože představuje jedinou naději na záchranu toho druhého, jste dobrá matka, nebo je to přesně naopak? Kontroverzní téma podává autorka – jak je ostatně jejím zvykem – citlivě, bez přehnaného sentimentu či moralistního poučování.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2015
,
Ikar (ČR)
Originální název:
My Sister’s Keeper, 2004
více info...
Přidat komentář
Na tuhle knihu jsem čekala velmi dlouho než jsem po ní sáhla, protože jako první jsem viděla film. V téhle situaci vždycky čekám celou věčnost dokud mi film z mysli nevybledne, abych knihu od začátku do konce nesrovnávala. Věděla jsem o čem příběh je, ale detaily, spojitosti a konec jsem si nepamatovala. Příběhy od Jodi jsou velmi silné a s nečekaným zvratem na konci a právě kvůli tomu se k autorce ráda vracím. Tahle není výjímkou. Po Sophiině volbě je to druhá kniha u které jsem brečela jako želva a v hlavě ji budu mít ještě hodně dlouhou dobu.
Jsem v šoku...drsný, smutný příběh. Tahle kniha se mi dostala pod kůži a nikdy na ni nezapomenu.
Ako všetky knihy od Jodi, aj táto prináša veľa podnetov na rozmýšľanie. Že nič nie je čierno-biele, kde je hranica medzi správnym a nesprávnym, ako ľahko sa dá človek odsúdiť...
Odporúčam určite.
Je to kniha, která vás nenechá v klidu. Přemýšlíte o ději a najednou se přistihnete, že přemýšlíte o vlastním životě. Mohu všem jen doporučit.
Protože jsem už dřív viděla film, myslela jsem si, že vím, do čeho jdu. A proto mě ten konec tak hrozně zasáhl.
V tomhle příběhu je jasně vidět jak tenká hranice je mezi správným a špatným rozhodnutím. Protože sama nevím,jak se má v této situaci někdo rozhodnout, ať už jako matka, otec nebo jako sestra.. Film i knihu jsem typicky obrečela.
Úžasná kniha, četla jsem jedním dechem. Rozhodně stojí za to si ji přečíst a také se zamyslet, bohužel se toto může stát komukoliv. Nedokážu si představit, jak bych se jako rodič měla rozhodovat.
Nikdy nevíme, kdy vydechneme naposled. Zvláštní, jak takové příběhy, mě vždycky donutí přemýšlet nad svým vlastním životem.. Můžu jen doporučit dál! :)
Knížku jsem přečetla jedním dechem. Jednotlivé situace ve mně vyvolávaly zvláštní pocity - často jsem matku za její chování vůči Anně odsuzovala, ale ve finále jsem si říkala: Není to pro matky přirozené? Jak bych se zachovala na jejím místě?
Hodně jsem při čtení přemýšlela, ale nikdy jsem se nedokázala přiklonit na žádnou stranu: Anna x rodiče.
Film, jak to často bývá, mi nepřišel tak dechberoucí. Nehledě na odlišný konec a celkovou "uspěchanost".
Když porovnám tuto knihu s filmem, musím napsat, že film mne v tomto případě oslovil více. Konec knížky byl oproti filmu jiný. Ale film mi přišel dojemnější.
Příběh, který si budu dlouho pamatovat. ,,Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř!”
Kniha mi přišla skvělá, silný příběh, zajímavé téma. Posun ve vyprávění díky pohledu jednotlivých osob mi vyhovuje. Takže za mě super.
Silný příběh, který Vás donutí přemýšlet jak by jste tu samou situaci řešily vy. Konec knihy byl velice nepředvidatelný a celkem šokující.
Zajímavě zpracované téma, celou dobu si myslíte, že víte, jak vše skončí. Z počátku nesympatická matka - ale víme, jak bychom se zachovali my sami? Na konci knihy ji i chápete.
Docela jsem válčila s rozdělením kapitol na jednotlivé postavy, protože kapitoly na sebe nenavazují.
Nicméně konec Vás zaručeně rozseká. Za ten autorce tleskám.
Tahle kniha se četla jedním dechem. Styl autorky mi prostě sedí. Příběh je velmi silný. Nedokážu si představit, že bych tohle řešila ve svých třinácti. A ten konec mě teda vážně dostal.
Knížka, u které se bojíte, co bude dál. Myslíte si, že jste připraveni na všechno, ale nakonec stejně brečíte. Ale nikdy na ni nezapomenete.
Po 100 stranách jsem chtěla knihu odložit. Přišla mi depresivní a já jsem asi nebyla v psychickému rozpoložení, které by mělo touhu číst něco takového.
Po cca dvou dnech, kdy kniha ležela na nočním stolku mi to ale nedalo a jsem za to ráda. Knihu jsem nakonec slupla jak malinu. Text je tématem těžký, díky tomu velmi silný.
Posledních asi 20 stran mě totálně rozsekalo. Měla jsem na krajíčku.
Kniha se mi vryla do kůže.
Je to těžké téma a celou knihu přemýšlíte, co je vlastně správné. Pravděpodobně na to nepřijdete...
Příběh, který vás donutí se zamyslet. Co by jste dělali vy, na místě jednoho z vyprávějících. Příběh je velice silný. Je to rozhodně zajímavě pojaté, tím, že to vypráví několik lidí. Občas jsem se ztrácela. Byla jsem malinko zklamaná z rozuzlení a konec mi přišel najednou takový rychlí a příliš dramatický a bylo to na mě moc románové. Proto 4 *. Ale jinak je tato kniha moc pěkná a rozhodně má své místo v mé knihovně :-)
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Bohužel nesdílím z knihy takové nadšení. Nemůžu říct, že by nedokázala vyvolat emoce, ale nějak to pro mě bylo málo. Ani jedné z hlavních postav jsem nedokázala porozumnět. Jejich iracionální jednání ve mě po celou dobu vyvolávalo zmatek. Sara mi byla vyloženě nesympatická, Anna pro změnu přechytralé dítě. Nechci za žádnou cenu shodit téma knihy, které je samo o sobě určitě vážné a zajímavé, ale dokázala bych si představit úplně jiné pojetí - ale to už by byla jiná kniha. Myslela jsem, že dám knize průměrné hodnocení, ale konec mě tak rozstřelil a naštval (horším způsem se z toho autorka už vykroutit nemohla), že jsem ho musela ještě o jeden bod snížit...