Je to i můj život
Jodi Picoult
Anna není nemocná, ale jako by byla. Ve třinácti letech má za sebou nespočet chirurgických zákroků, nemocničních pobytů, transfuzí a injekcí – jen proto, aby její starší sestra Kate mohla žít. U Kate totiž ve dvou letech propukla leukémie a její rodiče se rozhodli pro další dítě, aby pro nemocnou dceru získali dárce kostní dřeně. Anna byla počata ve zkumavce a lékaři vybrali embryo, které bylo pro Kate jako dárce geneticky vhodné. Jenže v rodině, kde se všichni soustředí na vážně nemocné dítě, si Anna připadá jenom jako dárce. Nemilovaná, nadbytečná, pouhý stroj, který udržuje sestru při životě. A tak se jednoho dne vzepře způsobem, který šokuje všechny okolo, ale i ji samotnou. Rozhodne se, že už nebude jenom výrobcem buněk, že má nárok být vnímána jako lidská bytost. A když to nepůjde jinak, domůže se práva na vlastní tělo a vlastní život i před soudem. V této fascinující povahové studii rámované strhujícím příběhem zkoumá Jodi Picoultová reakce a rozhodnutí lidí v těžké životní situaci, a klade mnoho otázek, na něž se těžko hledají odpovědi. Mají rodiče právo nutit zdravé dítě podstupovat bolestivé a někdy riskantní zákroky, aby zachránili to nemocné? Když využijete jedno dítě, protože představuje jedinou naději na záchranu toho druhého, jste dobrá matka... nebo velmi, velmi špatná? Kontroverzní téma podává autorka citlivě, bez přehnaného sentimentu či kazatelského poučování.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , Ikar (CZ)Originální název:
My Sister’s Keeper, 2004
více info...
Přidat komentář


Uf.
Před lety jsem viděla film. Rámcově jsem si pamatovala o co šlo. Kniha mě zasáhla, hlavně tedy ten konec. Něco takového jsem naprosto nečekala a fest jsem to obrečela. Naprosto šokující, nečekaný závěr. Jodi je prostě skvělá, PANÍ spisovatelka.


Smutný a velmi dojemný příběh. Obzvlášť se mi líbila závěrečná slova u soudu - krásně napsané. A když se Vám už zdá, že se vše uzavírá, přijde nečekaný konec. Na tuhle knížku asi jen tak nezapomenu. Doporučuji


Nevím jestli nedat spíše 3 hvězdičky. Sara-matka mi tak neskutečně vadila, že to není ani možné a příběh právníka a Julie mi přišel zbytečný. Chápu, že v knize jde o vyrovnání se s nemocí nejen pro člověka, ale i pro jeho okolí, ale něco tomu chybělo. A ten konec... No, překvapil, ale proč se to stalo nebylo vysvětleno. Také mi vadilo předkládání rodičů jako těch největších chudáků v knize, jenže oni to nejsou.
Od autorky si určitě přečtu i další knihy, je to čtivé a hlubší psaní.


Velmi silná kniha s šokujícím koncem ke knize by měli dávat i kapesník...knihu jsem přečetla před několika dny a příběh mi stále leží v hlavě


Zpočátku jsem byla plná očekávaní, v průběhu jsem byla trochu zklamaná a konec jsem obrečela. Knížka byla asi jiná než jsem očekávala, připadalo mi, že některé části byly dost zdlouhavé a neustále opakující se a asi jsem čekala něco trochu víc. Ale špatné čtení to rozhodně nebylo a téma je velmi zajímavé a originální, jak je už u autorky zvykem.


Silný příběh a ještě silnější epilog. Rozhodně stojí za přečtení a zamyšlení. Líbil se mi i styl psaní, z pohledu každého zúčastněného. Rozhodně doporučuji 95%


Příběh mě zcela pohltil, velmi dobře se čte i přes smutný příběh nad kterým člověk začne uvažovat a překvapivý konec.


Příběh mě zcela pohltil. Nemohla jsem se odtrhnout. Knihu jsem zařadila do knihovny a hodlám se k ní určitě vrátit.


Kniha, která mě totálně pohltila. Nikdy bych nechtěla prožít to, o čem je psáno v knize, nechtěla bych být ani rodičem, ani dítětem. Každý ze sourozenců hledal svoji cestu, aby si jej aspoň na okamžik rodiče všimli. A musím říci, že konec mě dostal. Nečekala jsem ho...


Ucházející čtení, kdy se hlavní téma občas ztrácelo a víc to bylo o milostném životě advokáta a jeho tajuplném asistenčním psovi (pobavily vtipné výmluvy k čemu má sloužit :)). Závěr trochu nečekaný, ale to asi proto, aby to nebyla totální nuda, ke které to často směřovalo.


Viděla jsem film a pak začala číst knihu. Závěr mě tedy opravdu velmi překvapil. Nějak nechápu proč v knize a ve filmu je tolik odlišný závěr.
Nicméně knihu hodnotím kladně, příběh byl velice silný a absolutně si neumím představit být na místě Sary.


Silný příběh, jehož konec mě opravdu překvapil. Pamatuji si, že jsem kdysi dávno viděla film, ale přece jen, kniha je kniha.


Mám taky tři děti a vůbec si nedovedu představit, že bych měla zažít něco takového. Kniha mě absolutně dostala. Několikrát jsem si pěkně poplakala. A ten konec mě dostal úplně nejvíc. Prostě super kniha od skvělé autorky.


Tak tohle rozhodně nebylo lehké čtení.
Musím přiznat, že jsem celou dobu nevěděla, na čí stranu se vlastně postavit a celou dobu se to ve mně pralo. Chvíli jsem chápala Annu, hned na to jsem ale souhlasně kývala na názor Sáry. Soud mě překvapil, ale když nad tím tak zpětně přemýšlím, mělo mě to napadnout.
Styl psaní mi sedl, čtivé, srozumitelné, i když jsem se v jednom místě ztratila a nevěděla, zda jde o přímost nebo minulost. Hodně zajímavé téma. Od Jodi to určitě nebyla moje poslední kniha.


Kniha se mi necetla nejlépe - prolinani pohledů postav a časů bylo na vkus někdy příliš matoucí...
ALE jinak masakr. V člověku a rodiči vzbudí nekonečný počet myšlenek. Jak je nad vším treba komplexně přemýšlet. Chraň Bůh, aby si člověk nevím takovým musel projít - jedno v jaké roli...


Nádherná kniha, která vás donutí přemýšlet o věcech, kterým se za normálních okolností straníme. Už jen prožívat léčbu dítěte, natož vše ostatní. Každá kapitola knihy je psána z pohledu jiného účastníka, takže nabízí na tu samou věc různé pohledy, hodnocení, emoce a důvody jednání. No a pokud by čtenář náhodou čekal očekávaný konec, nenechte se mýlit. Konec vás překvapí a na chvíli přimrazí.


Už mnoho let mě žádná knížka takhle nedostala.
Že začátku jsem měla "jasno" kdo je "v právu", jenže vyprávění z pohledu různých postav to docela dost zamotalo. Zkrátka není to jednoduché .
Hodně otázek a námětů k zamyšlení.
Co všechno má člověk morální povinnost obětovat pro záchranu jiného člověka? Kdy má morální právo odmítnout? Je správné přestat se snahou prodlužovat život smrtelně nemocným za každou cenu? Tohle všechno mě napadlo, i když to takhle explicitně v knížce není.


Nevím, čím to je. Možná tím, že jsem až moc citlivá,snad tím, že jsem J. Picoult podcenila, nebo tím, že už jsem máma, a téma mě tolik zasáhlo. Nevím. Ale faktem je, že mne kniha naprosto rozsekala. Nejen mou duši ale i mé emoce, pokud to zrovna nepovažujeme za jedno a totéž. Jak jsem si mohla myslet, že jsem si na knihu udělala názor, a vím o čem je, když přišel konec a naprosto opět všechno změnil? Sedím nad zavřenou knihou a hlavou mi běží spousta myšlenek. Opět přehodnocuji samu sebe a své názory či postoje. Tohle je prostě PANÍ autorka. Opět mi ukázala, jak je naše myšlení a naše úsudky vratké. Opět mě donutila si připomenout, že nic nemusí být takové, jak se na první pohled zdá. DĚKUJI :)
Musím se polepšit. U další knihy mě snad už takto nenachytá .....
Autorovy další knížky
2014 | ![]() |
2005 | ![]() |
2015 | ![]() |
2011 | ![]() |
2017 | ![]() |
Knihy J. Picoult miluji pro jejich úžasné psychologické zpracování. Tím jak je příběh psaný z pohledu několika osob, krásně popisuje, jak danou situaci každý vnímá jinak. V předešlých knihám mi neseděly jejich závěry, prostě ve mně nenechávaly žádné emoce, ale tentokrát jsem si to vybrala i za ty předešlé. Už dlouho jsem si u knihy tak nepobrečela :-) za mě jednoznačně nejlepší kniha od autorky