Jed v šampanskom
Agatha Christie
Plukovník Race série
< 4. díl
V klasickej detektívke Jed v šampanskom z roku 1945, ktorá vychádza prvý raz v slovenskom preklade, Agatha Christie majstrovsky rozohrala psychologickú hru plnú žiarlivosti, klamstiev a intríg. Román vznikol prepracovaním poviedky Žltý iris a Hercula Poirota v úlohe vyšetrovateľa v ňom nahradil plukovník Race, známy slovenským čitateľom napríklad z románov Smrť na Níle a Muž v hnedom obleku. Narodeninová oslava krásnej dedičky sa náhle zmení na nočnú moru, keď Rosemary Bartonová vypije otrávené šampanské a s tvárou skrivenou od bolesti sa zrúti mŕtva na stôl. Takmer rok žijú všetci jej blízki v presvedčení, že spáchala samovraždu. Potom však začnú chodiť jej manželovi Georgeovi anonymné listy, v ktorých stojí, že jeho milovanú Rosemary zavraždili. George sa teda rozhodne zariskovať a záhadu vyriešiť vlastnými silami. Pod zámienkou oslavy osemnástych narodenín Rosemarinej sestry Iris zorganizuje na výročie manželkinej smrti ďalšiu večeru. Tá istá reštaurácia, ten istý stôl, tí istí hostia, no jedno miesto ostalo prázdne. Pred ním leží na stole vetvička rozmarínu – na pamiatku. Nikto z hostí však na Rosemary nezabudol, na jej krásu, na jej šarm a ani na jej desivý odchod zo sveta. Zdá sa, že aj tento večer bude pre nich nezabudnuteľný – v jednom pohári so šampanským sa totiž opäť skrýva jed...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2023 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Remembered Death (Sparkling Cyanide), 1945
více info...
Přidat komentář
Líbí se mi její styl. Vyšetřovací postupy, dedukce a různá zamyšlení. A když si myslíte, že už máte vraha a tleskáte si, ukáže se, že je to někdo úplně jiný. A že cesta, kterou k tomu vlastně autorka a hrdinové došli, je naprosto logická.
Stará dobrá klasika. Každý ví, o čem je řeč a každý zná podrobnosti. To jsem si myslela i já. Od začátku jsem s jistotou věděla kdo je vrah, ale k mému velkému překvapení můj vrah v polovině knihy natáh brka. Z toho jsem byla úplně vedle. Potom už jsem knihu nepustila z ruky a musela jsem ji přečíst na jeden zátah a zjistit jméno skutečného vraha. Bylo to pro mě velké překvapení. Zapomněla jsem. Třeba to do příště nezapomenu:-)
Po této knize jsem sáhla jen tak na blind, protože jsem si už dlouho chtěla od této autorky něco přečíst a zjistit, proč ji má spousta čtenářů tak ráda. Bohužel mě ale nezaujala a nebavila mě. Měla jsem co dělat, abych ji dočetla.
A znovu. To, co Agatha Christie tak skvěle umí. Jednoduchý zločin, čím dál složitější pozadí, psychologická studie zákrut lidské mysli. Napínavé od začátku do konce. Proč? Moc hezky to popisuje konicekbily. Protože to, co "snímají" oči, neposkytuje mozku vždycky zaručené informace...
Verzi s Poirotem neznám. Ale plukovníka mám ráda. A mám ráda, když při různých případech potkávám staré známé, kteří se setkali jindy a jinde.
Skvělý interpret Jan Šťastný.
Přiznám se, že do téhle audioknihy jsem šla vlastně na blind. Ani jsem si nečetla anotaci - jednoduše jsem potom sáhla proto, že je to Agatha Christie. Možná proto jsem byla zpočátku zmatená, když jsem si dlouho říkala, čím je mi ten příběh obsahově povědomý. Až jsem pak zjistila, že se jedná o přepracování jiné autorčiny povídky s H. Poirotem. Je zajímavé, že v tomto rozpracovaném příběhu Poirot naopak nevystupuje vůbec a nahrazuje ho plukovník Race.
Zápletka sama o sobě se mi líbí hodně. Je to napínavé a dlouho nevíte, kdo za tím stojí, protože potenciálním pachatelem tu je skoro každý. Pravdou však je, že ta verze s Poirotem mne asi bavila o chlup víc. Ale možná je to proto, že tu poirotovskou verzi jsem viděla už tolikrát zfilmovanou, že mne to nemělo moc čím překvapit. Jasně, pachatel je tuším v případě Cyankáli jiný než u Poirota, ale v hlavních rysech to pořád zůstává stejné. Takže to vrcholné rozuzlení už na mne nemělo takový dopad.
Schválně neuvádím, jak se jmenuje ta poirotovská povídka, které byla rozpracována do podoby Cyankáli v šampaňském, abych nespoilerovala.
Poslouchala jsem to jako audioknihu v podání Jana Šťastného, který se narace zhostil na výbornou, jeho interpretace se mi moc líbila.
Nicméně i když hodnotím jen třemi hvězdami, není to vůbec špatné dílo - mohu ho doporučit.
81%
"A odkdy se zajímáte o prosté služebné - ne že by Betty byla prostá - spíš mazaná jako liška."
"Myslím si,"řekl plukovník Race, "že by mi mohla něco povědět."
"Když ji o to pěkně požádáte? To bych se nedivila. Na poslouchání za dveřmi, když se děje něco zajímavého, má vysoce propracované metody"...
_____________________________________________________________________________________________________________
Pěkná detektivka. Je to moje první, kde vyšetřuje vraždy plukovník Race. První obětí je mladá krásná dívka a pak tu zemře ještě někdo. Zápletka je tady geniální.
Doporučuji!
Cyankáli v šampaňském je trošku jiný kousek nejenom v tom, že zde nemáme Poirota ani slečnu Marplovou, ale třeba také v tom, že obětí byla mladá krásná žena, a ne stará protivná baba, která tak dlouho pila někomu krev, až se ji rozhodl odkráglovat, což bývá dost častým jevem v Agathiných detektivkách - a já ho ráda, protože Agatha ty staré protivné škeble umí geniálně vykreslit.
Nicméně to stejně bylo skvělé, skvělé, skvělé, dejte si trochu toho CYANKÁLI V ŠAMPAŇSKÉM.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Zrovna mám před sebou nějaké podezřelé oslavy! Takže: nepít šampaňské! Na knihách od Agathy se mi líbí, jak nechá často zamordovat někoho, kdo není kdovíjak sympatický. Tentokrát to není strašlivá baba, kdy už člověk čeká na její zamordování jako na všeobecné vysvobození, ale okouzlující krasavice, proti které nemá jedna nikdy šanci.
Opět jedna geniální zápletka, založená na faktu, že lidské oko vidí jen to, co vidět chce a mozek se dá lehce ošálit, když víte jak. Vyšetřovatelem je tentokrát "pohledný agent britské tajné služby" Johnny Race (přítel pana Poirota, se kterým vyšetřoval například Smrt na Nilu). Na kvalitě to příběhu nijak neubírá, naopak, tahle detektivka patří mezi ty nejlepší.
Případ, který jsem zamlada přehlédla - a teď velmi potěšil. "Každá vražedkyně byla někdy hodná holka.." :-)
Další detektivka od A.CH. se skvělou zápletkou, až mne překvapilo jak si mohou být lidé v rodině naprosto cizí. V tomto případě sestry od sebe byly šest let a ta starší se o mladší zas až tak nezajímala, takže Iris když nad tím tak přemýšlela vůbec nic o své sestře nevěděla.
Další věc mám u A.CH. hrozně ráda je, že vždycky vymyslí něco na čem mne napálí, i tentokrát jsem se nechala napálit. A příjemně se pobavila u rozuzlení.
Pěkně vystavěný příběh, který je vyprávěný vždy z úhlu jiného aktéra. Ač kniha začíná až po první (sebe)vraždě, můžeme si udělat představu ze vzpomínek svědků události, kteří se s tím každý vyrovnali po svém, život plyne dál, je to takové poklidné tušení další katastrofy.
Brilantně napsané, čtení mě moc bavilo.
Moc pěkně zpracovaná detektivka, autorka si nejprve vymyslela rozuzlení a čtenáři představí vícero podezřelých, kteří jsou zároveň hlavními svědky - a nikdo nic neviděl - a přece se to stalo! A dvakrát! Při prvním čtení jsem neměl šanci z náznaků najít způsob provedení, až při opakovaném přečtení jsou náznaky pro čtenáře zřetelné. Skvělý výkon paní Agathy!
(SPOILER) Po dlouhé době opět setkání s paní spisovatelkou. Sice to není úplně klasika, první část knihy nejdříve z několika pohledů uvede co se stalo. Až když dojde k dalšímu úmrtí, rozeběhne se vyšetřování. Asi nejúžasnější na celém příběhu bylo, že vlastně důvod měli všichni a nikdo nic neviděl. A vlastně do posledních stránek Vás autorka nechá s napětím čekat jak to tedy všechno bylo. Nicméně až když to dočtete, zjistíte, že vlastně to jediné Vás nenapadlo. Mistrovské!
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Opět dokonalé. Je to jiné neš Poirot a přesto je to perfektní. Všechny ty cesty k vyřešení případu jsou překvapující. Já se u toho bavil. Doporučuji celou řadu Plukovníka Raceho.