Jedenáct

Jedenáct
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/213894/mid_jedenact-213894.jpg 4 152 152

JEDEN OKAMŽIK – JEDENÁCT ŽIVOTŮ – BEZPOČET DŮSLEDKŮ Xavier Ireland utíká před minulostí a snaží se nezasahovat nikomu do života. Skrývá se za svou prací nočního rozhlasového moderátora, při níž ovšem paradoxně radí nespavcům, co si mají počít se svými problémy,...

Přidat komentář

Janasem
14.12.2012 5 z 5

V tomto případě jsem si "pochutnala" na příběhu samotném a skvělém překladu (to často nebývá pravidlem). Opravdu dobře vykonstruovaná zápletka, která stojí za to. Představa, že když něco neudělám, můžu zničit spoustu dalších lidí, převrátit jim jejich životy naruby, je docela děsivá. Autorův humor a peprné postřehy mne moc bavily. Rozhodně doporučuji všem, komu nejde o laciné, bezpohlavní příběhy se samými střílečkami a páráním těl zaživa. JanaSem

pet-kyval
03.11.2012 4 z 5

[038/12] Pro mne docela příjemné překvapení. Příliš pozitivní ohlas bývá na škodu, ale v tomto případě mi to ani moc nepřišlo. Ne, že by to byla dokonalost sama, ale velmi mě kniha i autor překvapili. Sice bych se nebála trochu přitvrdit a být na čtenáře hrubější a přísnější, snad i krutější a po stránce myšlenky brutálnější, ale jinak... jinak jsem byla opravdu spokojená.

Xavier je sympaťák. I když se za ním táhne záhadná temná minulost jako stín s krumpáčem, lopatou a jámou připravenou na krchově, je na něm něco... přitažlivého. Celou dobu jsem si ho představovala, i když k tomu nebyl důvod, jako zarostlého, rozcuchaného a uváleného chlápka, který na ulici nechtěně děsí děti a ve vytahaném svetru a s kruhy pod očima se každé ráno belhá pro mléko do samoobsluhy. Místo toho to měl být normální chlap, který si akorát neumí uklidit a ženy vyhledává pouze skrze náhodu a nikoli cílenou činnost. Ale přeci... měla jsem svou vlastní, byť nepodloženou, představu, která mi ovšem v konfrontaci s Pippou začala mírně kolabovat.

Styl je fajn. Docela svěží, čtivý. Text není obalen do zbytečných keců a po dějové stránce se to stále někam posouvá. Pippa je docela čupr baba, která to umí vzít hezky od podlahy a s ničím se po výrazové stránce neséří. Jediná postava, kterou jsem neměla ráda a ani jsem se o opak nesnažila, byl Murray. Nevadilo mi, že koktal, ale to jeho slabošství, neschopnost se nechovat a nemluvit jako deb*l a to upínání se na Xaviera... Zkrátka jsem se přes tu jeho povahu nedokázala přenést. Samozřejmě, nemůže nám být sympatická každá postava.

Suma sumárum, docela pěkně jsem si početla a rozhodně posílám knihu do oběhu. Skrývá se v ní totiž pár zajímavých a dobrých myšlenek, které mohou do jisté míry někoho vyvést z rovnováhy a snad to i některé jedince k něčemu přivede. Jistě, není tam pravděpodobně nic, co by už někdo někde neřekl, ale přeci jen... Někdy je dobré si to přečíst zase a vůbec... každý někde musí začít a přečíst to poprvé.


Autorovy další knížky

Mark Watson
britská, 1980
2012  76%Jedenáct
2013  74%Pouto