Jedenásť minút
Paulo Coelho
Mladá Brazílčanka Mária podpíše v Riu de Janeiro zmluvu, ktorá jej má zabezpečiť kariéru tanečnice v istom ženevskom podniku. Keď po príchode do Švajčiarska zistí, za akých ponižujúcich podmienok by mala pracovať, otvorene sa rozhodne zarábať si ako prostitútka. Za ušetrené peniaze sa chce vrátiť domov a kúpiť si malé hospodárstvo. Každým dňom je síce bližšie k splneniu svojho sna, no sklamaná citovým a sexuálnym správaním ľudí pritom stráca dôveru v harmonický vzťah medzi mužom a ženou. Len čo však v jedno popoludnie vkročí na Svätojakubskú cestu, ktorá Ženevou prechádza, ozajstná láska jej ukáže cestu k stretnutiu tela a duše.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , Ikar (SK)Originální název:
Onze Minutos, 2003
více info...
Přidat komentář
Veľa ľudí Coelha odsudzuje, vraj sa jedná o pseudofilozofické bláboly, ale podľa mňa je to fajn spôsob, ako aj priemerného čitateľa motivovať k premýšľaniu nad ľudstvom, k premýšľaniu nad citmi a vzťahmi. Coelhove diela v sebe obsahujú, podľa môjho názoru, silné humanistické myšlienky s tým, že nakoniec dobro vždy zvíťazí...aspoň teda na krátku dobu ;)
Tak jak mě Valkýry zklamaly, mě Jedenáct minut doslova nadchly. Wow. božské čtení. Ještě jsem nestihla všechna jeho díla, ale tuhle považuju za jednu z jeho nejpovedenějších.
Jako jo, příběh o lásce a sexu a klasické Coelhovské jdi za svým snem a nezklam sebe samého v neuvážených rozhodnutích. No ale už to začíná být pořád dokola...
Každopádně pár životních mouder jsem tam objevila a párkrát jsem našla i samu sebe :-)
Tu pátou hvězdičku nedám jen kvůli tomu konci. Kniha byla velmi čtivá a krásně napsaná, ale konec trochu změnil můj názor na celou knihu.
Starý ve svěcené vodě vymáchaný pán se rozepsal o tom, co podle něho znamená prodávat tělo. Vyprávěno z pohledu mladé ženy. Výtečné, bravurní... že bych zkusil popsat proces menopauzy z pohledu svobodné matky, které krachuje nehtové studio? Asi ne, nemám materiální základnu v domě Církve Jehohohohohohohovi, takže by to nešlo na odbyt.
Až na odbytý a velice "Hollywoodský" konec je kniha čtivá. Ale přeci jen bych ji doporučovala těm, co hledají nějaké to lehčí čtení:)
Po přečtení "Veronika se rozhodla zemřít" jsem se na tuto knihu moc těšila, bohužel jsem jí po pár stránkách odložila.
Na tuhle knihu jsem se moc těšil. Každý z fanoušků pana Coelho mi jí doporučoval. Musím říci, že jsem mírně zklamán. Když se zamyslím nad hlavní myšlenkou "falešné modely sexu", tak mi nejsilnějším momentem přišlo vyprávění knihovnice. Mně by se více líbilo, kdyby tato problematika byla zasazená do dlouholetého manželství. Tam jsem v textu cítil velkou sílu. Jinak samotný příběh o prostitutce byl sice hezký ale hrozně z jednotlivých stránek smrdělo klišé. Dokonce jsem měl pocit, že si sama hlavní hrdinka dost protiřečí ... a ten konec? Jako sondu o lásce a sexu bych si od pana Coelho představoval něco jiného. Tohle byla jen další z jeho POHÁDEK a tak to musím brát. Škoda.
Knihu nemohu doporučit žádnému čtenáři. Je to tak.
První třetina knihy je dobrá čtivá, tu jsem přečetl na jeden zátah v očekávání věcí budoucích.
Poté je jediným tahounem knihy jistá (snaha o) erotičnost, která ale brzy omrzí. Měl jsem dokonce nutkání knihu odložit, dočtena jen ze slušnosti a úctě k autorovi.
Velmi smíšené pocity. Můj zájem o příběh gradoval během čtení, dokud jsem nedostala pecku hollywoodským šťastným koncem.
Od začátku mi přišel příběh poněkud nereálný a přitažený za vlasy. Knihu jsem nedočetla, připadala mi pak už natolik mimo, že jsem se musela smát. Coelha mám dost načteného, psala jsem na něj i bakalářskou práci z literatury, tudíž hodnotím i v kontextu jeho dalších děl. Mezi ty lepší podle mě patří Alchymista a Veronika se rozhodla zemřít. Ostatní jsou skutečně na pomezí kýče/braku ...
Nad prostitucí bych se takhle asi nezamyslela. Občas až přílišná obhajoba jejího... povolání.
Stačil necelý den a kniha byla přečtená)
Super knížka boříci stereotypy o tom, jaké (ne)jsou prostitutky. Když falešně sténají pod svými zákazníky, přeci neznamená, že nemají sny a hluboké myšlenkové pochody... Jen ten konec jako by přilítnul zadním vchodem z Hollywoodu...
Kniha z prostředí prostituce, kde se autor zamýšlí nad tím, že každá žena má možnost volby, zda přijme peníze rádoby lehce vydělané nebo odmítne a bude se protloukat životem jiným počestnějším způsobem. Hlavní hrdinka je poměrně inteligentní Brazilka, která se ocitne ve Švýcarsku, kde učiní tuto volbu s plným vědomím co dělá a provází nás myšlenkovými pochody a vším co prostituce dává a bere. Potkává svého pana božského, který ji mimo jiné provede historií prostituce a vysvětlí rozdíl mezi bolestí a bolestí.
Rozhodně zajímavá kniha. Jen jednu výhradu mám a to ke konci. Normálně mám ráda Happy endy, ale zrovna tomuto příběhu fakt nesedl.
Kniha se četla velice dobře. Často jsem přemýšlela nad věcmi, které by mě bez této knihy nenapadly, což je pro mě velké plus.
velice čtivá kniha se zajímavou problematikou, hl. hrdinka je (alespon mně) velice sympatická
Štítky knihy
sex sexuální úchylky brazilská literatura prostituce Brazílie BDSM
Autorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
11 minut byl mou první přečtenou knížkou od Coelha, těsně před odjezdem za velkým dobrodružstvím do zahraničí. Úžasná knížka, s jednoduchým příběhem, ale plná emocí. Prostě dostane Vás. Pokořila jsem ji během jednoho dne a štafetu předala mé spolubydlící, jelikož ta když mě viděla smát se i brečet, tak ji chtěla poznat také. Ze srdce doporučuji. Za mě dostala pět hvězd, Alchymista 4 a podle recenzí se asi pustím do "Veroniky" ♥ Krásné čtení ...
ZÁVĚR: Pročetla jsem tu pár komentářů o konci knihy, že je to utažené za vlasy apod. Mě právě ten závěr utvrdil, že ta kniha je prostě dílo. Odfláknutý konec? Ne, jelikož do posledních stránek už nemáte ani páru o tom, že by se příběh mohl nějak změnit. Řeknete si, jo život je kurva, tak to chodí. Ale ne vždycky. Jsou příběhy, které končí dobře a právě pro tyto "příběhy" žijeme. Pro tu naději, která tu je vždycky ... Přeci nejdete do nové práce s myšlenkou, že za měsíc dostanete padáka. Neoženíte se, i když si myslíte, že to stejně za rok skončí. Ano, jsou lidé, kteří se jednou zklamali. My všichni. A někteří nejen jednou. Ale to neznamená, že z těch zklamání uděláme životní pravidlo ♥ Možná právě to, chtěl Coelho vystihnout. Nevím. Ať je to jak chce, je to kniha která není v knihovničce mezi ostatními, ale hrdě se vystavuje ve vitríně v obýváku ♥